2. Dále je třeba, aby působnost okresních hospodářských záložen byla rozšířena,

3. aby zákonem byla poskytnuta záložnám možnost individuálního rozvoje,

za 4. aby ze zákona byla odstraněna rozvoji záložen překážející ustanovení, pokud se týče, aby do zákona byla pojata ustanovení, kterými by se rozvoji záložen napomáhalo,

5. aby byla dána možnost zřizovat okresní hospodářské záložny také v okresech, ve kterých dosud zřízeny nejsou,

6. aby byla učiněna zákonná opatření o okresních hospodářských záložnách, které dosud nevykazují dostatečného rozvoje. My u nás z českých záložen máme dvě takové záložny. Je to Hlinsko a Vimperk. Německých je asi 6 nebo 7.

Při úpravě zákona o okresních hospodářských záložnách, je třeba dbát také jistého základního momentu, který při každé zákonodárné úpravě okresních hospodářských záložen nesmí se přehlížet, je to historický vznik a dosavadní ráz právního útvaru u okresních hospodářských záložen. Jeť každá instituce právního i hospodářského života útvarem organickým, jemuž by nemohlo nic více škoditi, než kdyby náhle byla přerušena souvislost se stavem předcházejícím. Okresní hospodářské záložny děkují svůj vznik bývalým kontribučenským fondům, tedy veřejným fondům a tento jejich vznik zůstal dosud rozhodným pro nazírání na právní a hospodářskou povahu okresních hospodářských záložen.

Ustavením se záložen postaveny byly fondy kontribučenské na stanovisko obchodní, ale přece. byly základní rysy právní a hospodářské podrženy. Stojím na stanovisku, že při úpravě zákona o okresních hospodářských záložnách musí býti vedoucí zásadou, že nelze záložny pokládati za soukromé obchodní podniky. Záložny musí sloužiti zájmům veřejným, musí sloužiti zájmům zemědělským v první řadě, ne však výlučně, a musejí v prvé řadě také sloužiti svému vlastnímu okresu. Historickým vznikem vtisknutý ráz musí býti zachován, ony nadále musí zůstati veřejnými ústavy, jichž činnost budiž jak do předmětného oboru, tak i co do místa obvodu působnosti rozšířena odstraněním veškerých dosud v tom směru platných omezení, aby pak okresní hospodářské záložny měly vždy s dostatek prostředků provozovacích, jež pro své účele potřebují, jakož i aby plniti mohly další všem peněžním ústavům tohoto druhu společný účel, t. j. podporovat spořivost lidu. Nechceme, aby vykonávaly záložny, jak mnohdy od rozhodujících kruhů se chtělo, jen funkci nějakou podpůrnou, ne, záložny musí býti postaveny na roveň všem podobným institucím peněžním.

Okresní hospodářské záložny sloužiti budou v první řadě zemědělství, a to všemu zemědělství. Proto zákon přijímá nové podílníky, kteří rekrutovati se budou nejvíce z nových nabyvatelů půdy, nabyté prováděním pozemkové reformy a tu chci také uvésti, že okresní hospodářské záložny při poskytování úvěru těmto novým drobným zemědělcům vždy ochotně vycházely, vycházejí a vycházeti budou vstříc. Ale nechceme jen, aby okresní hospodářské záložny sloužily jen jednotlivým žadatelům, jednotlivým zemědělcům, nýbrž chceme také, aby sloužily celku, všemu zemědělstvu, všem snahám zemědělským po hospodářském osamostatnění. Chceme, aby záložny podporovaly naše družstevnictví, aby toto nebylo odbýváno našemi záložnami a nemusilo si snad opatřovati drahé úvěry u jiných ústavů.

Zemědělství má snahu dostati také zemědělský průmysl do svých rukou, ať to jsou cukrovary, pivováry nebo lihovary. To bude ku prospěchu nejen zemědělství, nejen zemědělcům jako producentům, ale také jistě i ke prospěchu konsumentů. A tuto snahu podpořiti je úkolem hospodářských záložen. Neradi bychom viděli, aby se vydával ferman, který při poskytování úvěru právě těmto našim družstvům vždycky na to poukazuje, že poskytuje-li se úvěr větší, děje se to jen na zodpovědnost členů řiditelství.

Po 40 let jsou v činnosti hospodářské záložny a dokázaly během své činností, že jsou zbudovány na základech zdravých. Výsledky, kterých dosáhly, jsou jim jen zadostiučiněním za jejich usilovnou práci. Bude-li zákon přijat, bude dán hospodářským záložnám nový a trvalý podklad pro úspěšný rozvoj budoucnosti. Já s tohoto místa jen ještě chci poděkovati rozhodujícím činitelům ve vládě, že předložili tuto osnovu, na kterou již bezmála 20 let čeká naše zemědělství a okresní hospodářské záložny. Já děkují zvláště také svazu hospodářských záložen, z jejichž iniciativy tento zákon vznikl, děkuji také zemskému výboru, který zapodpořil tuto snahu a myslím, že tento zákon bude míti také ten dobrý výsledek pro okresní hospodářské záložny, že záložny tak jak jsou doposaváde spravovány, budou také pevnou zárukou a že se nikdo nemusí o ně obávati.

Naše okresní hospodářské záložny dovedou se také postarati samy o sebe. Ony to dokázaly na případě, který se stal loňského roku u hospodářské záložny v Soběslavi, kde okresní hospodářské záložny samy přispěly na pomoc tomuto ústavu. Není potřebí, když tento zákon zavadí ručení okresů, báti se, že okres bude ručiti snad mnoho za tyto okresní hospodářské záložny.

Nemám, co bych dále dodal k této osnově. Přál bych si jen, a prosím slavný senát, aby tuto osnovu zákona, která byla projednávána jak ve výboru hospodářském, tak ve výboru ústavně-právním přijal tak, jak těmito výbory byla projednána. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Huclovi za výbor ústavně-právní.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! Důležitou složkou národohospodářskou jsou ústavy peněžní; tyto jsou regulátory celého života hospodářského, vyrovnávajíce nesrovnalosti finanční uschováváním přebytků na jedné a zápůjčkami posilujíce podnikavost na straně druhé. Zvláště v poslední době jevil se zájem veřejnosti ve zvýšené míře o peněžnictví naše, které v několika případech neobstálo v těžké zkoušce, kterou doba poválečná všemu podnikání uložila.

Za to okresní záložny hospodářské zcela splnily svůj úkol a těší se proto plné důvěře obyvatelstva, čehož nejlepším dokladem jsou jich hospodářské výsledky, které značí se nejenom velkým vzrůstem vkladů všech vrstev obyvatelstva, ale snesou kritiku, své působnosti i v poskytování úvěru i po stránce vnitřního hospodaření.

Předloženou vládní osnovou má býti odpomoženo nedostatkům v dosavadním zákoně se jevícím a možno projeviti naději, že okresní hospodářské záložny splní zcela svůj úkol, který na ně dnešní doba klade, bude-li osnova tato schválena.

Návrh zákona spočívá na zásadách, na nichž zpracována byla původní osnova zemského výboru ze dne 1. července 1908, která byla předložena zemskému sněmu král. Českého k projednání, k němuž, bohužel, tehdy ovšem nedošlo. Ustanovením v § 4 dociluje se řádného poměru mezi vlastním jměním záložen, a jměním svěřeným, jakož i značného vzrůstu jmění kmenového, což jest pro rozvoj záložen těch okolnost nad jiné důležitá. Odstavcem 3. v tomto § pak jest umožněno přistupování nových podílníků do okresních hospodářských záložen v neomezeném počtu a to nejen soukromníků, nýbrž i korporací veřejnoprávních, jako obcí a okresů.

Aby rozšířen byl okruh obchodu v působištích okresních záložen hospodářských se vyskytujících, možno dle návrhu zákona poskytovati i eskompt směnek i úvěr v účtu běžném; dále upravena jsou ustanovení o úvěru hypotekárním i o úvěru na cenné papíry, s jistotou sirotčí i bez této, poněvadž dle zkušeností nabytých jeví se častá potřeba úvěru toho. Nesdílím naprosto obavy, že by snad poskytování tohoto úvěru mohlo sváděti obyvatelstvo ku spekulacím, neb že by vzniknouti mohly záložnám značné ztráty, poněvadž jsem přesvědčen o svědomitosti činovníků v záložnách našich a vím, s jakou opatrností každá zápůjčka se poskytuje a jak se při tom všechny okolnosti i osobní vlastnosti dlužníka béřou vždy v úvahu. Ostatně zákon sám v tomto směru dává určité omezení tím, že úvěr na cenné papíry vždy musí býti podložen akceptem směnečným neb jiným úpisem dlužním a předpokládá se, že ústavy budou obchod ten jen v případech mimořádných pěstovati.

§em 8. jest značně ulehčeno až dosud ztížené přijímání vkladů, což zajisté nemálo úspěšnému vývoji záložen bude napomáhati a dá se předpokládati, že tím více veškeré vklady musí býti do 10 % úplně zajištěny buď vlastním jměním záložny, a když by toto nedostačovalo, ručením dotyčného okresu. Není naprosto obav, že by z ručení tohoto vzejíti mohly okresu značné neb časté škody, poněvadž ručení to může býti reaktivováno až po vyčerpání kmenového jmění a všech reservních fondů a to jen v těch případech, kdyby nastal konkurs aneb likvidace záložny. Ostatně okresní záložny hospodářské slouží zájmům všech příslušníků okresu, obce samy budou členy záložen, záložny jsou pod přísným dozorem okresu, takže možno právem míti za to, že na rozkvětu záložny má zájem též celý příslušný zastupitelský okres. I Svaz českých okresů projevil souhlas s navrhovaným ručením okresu a značná část okresních zastupitelstev jíž dobrovolně přejala záruku i nad výši zákonem tímto stanovenou.

Novým zákonem umožňuje se zřizování okresních hospodářských záložen v těch okresech, kde posud jich není, čemuž sloužiti mají zvláště kontribučenské peněžní fondy, praestační a jiné fondy. Kdyby ani po vydání nového zákona nevyvíjely některé záložny dostatečné činnosti, jest dána možnost spojiti záložnu takovou se záložnou sousední, případně i přikročiti ke zrušení záložny dle § 41.

Důležité ustanovení jest v § 36, kterým jedná se o úřednictvu a předpisuje se, že záložny mají přijímati úřednictvo odborně vzdělané; § ten ukládá i menším záložnám, jakmile dosáhnou vklady jich určité výše, míti úředníka. Opatření toto a další podrobná ustanovení v § tom uvedená směřují k tomu, aby záložny tyto byly odborně vedeny, což v mnoha případech již bylo sice, ale i ty výjimky, kde doposud se nepřihlíželo k odborným silám, aby zcela vymizely.

Na ochranu zájmů okresních hospodářských záložen zřizuje se zákonem povinný svaz, ve kterém budou ústavy obou národností; s tím vyslovily souhlas oba svazy stávající, český i německý. Zemský správní výbor, litery až posud tak úspěšným způsobem prováděl revise okresních záložen hospodářských, bude tak činiti i nadále, ale může pověřiti úkolem tím též svaz podle zásad, jimiž sáni se řídí. Za revise až posud odváděly záložny zemskému správnímu výboru příspěvek 1 % čistého zisku. Tento příspěvek novým zákonem zvyšuje se na 2 %, čímž umožněno jest zemskému správnímu výboru v mezích těchto prostředků podle potřeby podporovati slabé záložny event. dáti podporu svazu.

V celku se na podstatě zákona o hospodářských okresních, záložnách ničeho nemění, pouze jsou jednotlivá ustanovení upravena tak, aby odpovídala potřebám doby a předpokladům rozvoje této důležité složky našeho peněžnictví.

Zákonem umožněno bude okresním hospodářským záložnám pěstovati všechny potřebné druhy úvěru, bude zaručena bezpečnost vkladatelům i jest postaráno o bezpečnost ukládaných přebytků záložnami - dána jest možnost plného rozvoje těchto důležitých ústavů; okresní záložny hospodářské, jak svědčí jejích vzrůst, jsou u veškerého obyvatelstva oblíbeny a těší se plné důvěře - přijetím této předlohy opravňují nás k nejlepším nadějím, které do nich klademe.

Za výbor ústavně-právní doporučuji, aby slavný senát přijal návrh zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních ve znění, jak jest po opravách sl. senátu vládní návrh předložen. (Hlučný potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: Zahajuji rozpravu. K slovu se přihlásili pp. sen. dr Heller, Lisy,

Zuleger, dr Karas.

Uděluji slovo prvnímu řečníků panu sen. dr Hellerovi.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Předloha, která nás zde dnes zaměstnává, byla vydatným způsobem projednána v ústavně-právním výboru. Podařilo se nám, že jsme prosadili různá zlepšení anebo, řekněme, změny, které po našem názoru znamenají zlepšení, obzvláště pokud jde o malorolníky a malé držitele, pokud jde o mobilitu záložen, pokud jde o možnost omeziti spekulaci a v jiných ohledech. Poněvadž však dnes, dík vynikající jednotností koaličních stran, která se již jednou projevila a dnes ještě jednou projeví, doba již dosti pokročila, nechci probírati bližší podrobnosti zákona a chci jen jménem naší strany prohlásiti, že každému stavu, tedy také rolnictvu, dáváme, co mu náleží, a že budeme hlasovati pro tento zákon. Ale, pánové, při této příležitosti chtěl bych upozorniti na to, že považujeme za samozřejmé, že členové obou sněmoven parlamentu, vlády a úředníci nebudou přijímati míst správních radů v těchto okresních hospodářských záložnách. (Německy: Velmi dobře!) Neboť v popředí politického zájmu v celé republice stojí od doby jednoho týdne aféra družstva lihovarníků. V čele tohoto družstva . . .

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Žádám, pana řečníka, aby se držel věci. (Výkřiky.)

Sen. dr Heller (pokračuje): Pánové, mluvil jsem o tom, že okresní hospodářské záložny budou míti místa správních radů, souvisí tudíž po mém názoru otázka obsazení míst ve správní radě úzce s otázkou, zdali členové parlamentu, členové vlády anebo úředníci smějí takováto místa ve správní radě přijímati čili nic. (Souhlas na levici.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Žádám pana řečníka, aby se držel věci. (Výkřiky.)

Sen. dr Heller (pokračuje): Mluvím také proto k věci, poněvadž se jedná o okresní hospodářské záložny, které také lihovarům budou poskytovati zálohy, tak jako jinými ústavům, i shledávám to více než podivným, že se nám zde chce brániti mluviti právě o této věci, která zaměstnává celou republiku (Výkřiky na levici.), tím spíše, ježto v čele tohoto družstva, o kterém jsem před chvílí mluvil, stojí předseda tohoto senátu. Od několika neděl se vytýká, že spravuje propagační fond, i doufám, že pan úředník, této sněmovny, pardon, pan předseda zde nalezne nějakou souvislost mezi thematem, jímž se zabýváme, a mezi mými vývody, řeknu-li, že prohlášení, jež pan předseda podal v desetičlenném výborů koalice . . . .

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Žádám pana řečníka po třetí, aby se držel věci. (Hluk na levici.)

Sen. dr Heller (pokračuje): Chci přece jen dovoditi, že právě tak, jako ve věci družstva lihovarníků, také u okresních hospodářských záložen mohou nastati podobné případy, kdyby se okresní hospodářská záložna pokusila zneužíti politického vlivu některého člena jedné z obou sněmoven, čemuž přece, jak ještě jednou zdůrazňuji, u družstva lihovarníků zajisté nebylo. (Hluk. Výkřiky k předsednické tribuně [německy]: Nechte předsedajícího! Jaké pak je to našeptávání!)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím o klid.

Sen. dr Heíler (pokračuje): Prosím, pánové, abyste se nerozčilovali. Tento stav, aby zde některý úředník senátu vykonával censuru nad senátory, nedáme sobě líbiti. (Hluk. Různé výkřiky na levici.) Nevěříme také, že dnešní prohlášení pana předsedy tuto věc sprovodí se světa. Jest již samo sebou nesmírně trapné, že se takovéto výtky činí předsedovi jedné z obou sněmoven, ale tuto trapnost stupňuje až k nesnesitelnosti to, když se o této věci mluví jen mezi čtyřmi stěnami tajně rokujícího a nezodpovědného výboru deseti lidí, ale věc se neodevzdá k prozkoumání výboru, parlamentem dosazenému, všem stranám přístupnému a jimi kontrolovanému. Ale, pánové, věc má jiný zásadní a důležitý význam, a to netoliko, pokud jde o družstvo lihovarníků, se kterým se tímto slavnostně loučím (Veselost.), nýbrž také pokud jde o okresní hospodářské záložny. Ukazuje totiž absolutní neslučitelnost mandátu poslaneckého, senátorského, ministerského anebo státního úředníka s místem placeného správního rady v některém soukromém podniku, zejména tehdy (Místopředseda Kadlčák zvoní.), jedná-li se o podnik, jenž podléhá ingerenci zákonodárné a úřednímu dozoru. Žádáme Vás tudíž, abyste naši dnešní resoluci v zájmu vážnosti této sněmovny přijali, i očekáváme mimo to se vší určitostí, že všichni ti pánové, kteří ještě dnes, ať již jsou poslanci nebo senátory, ministry anebo státními úředníky, zastávají placená místa ve správních radách, že tato místa ihned složí v zájmu samozřejmé povinnosti politické morálky. (Potlesk na levici.)

Místopředseda Kadlčák: Přerušuji další projednávání denního pořadu.

Ran sen. dr Heller a soudruzi podali návrh, aby o prohlášení předsedy senátu učiněném v dnešní schůzi byla zahájena debata.

Poněvadž pro tento návrh není vzhledem k ustanovení §u 18, pokud se týče 64 jedn. řádu opory v jedn. řádu, nepokládám tento návrh podle jednacího řádu za přípustný a nedám o něm hlasovati. (Sen. dr Heller [německy]: Kdo pak tohle opět vynašel? Také zase dr Trmal?)

Dále byl podán návrh sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na dosazení výboru ku prozkoumání záležitostí družstva lihovarníků. Žádám o jeho přečtení.

Senátní tajemník dr Šafařovíč (čte):

>Návrh sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na dosazení výboru ku prozkoumání záležitosti družstva lihovarníků.

Podepsaní navrhují, aby se senát usnesl:

K prozkoumání záležitosti družstva lihovarníků stran použití fondů této společnosti zřizuje se 17členný výbor s rozkazem, aby o výsledku vyšetřování podal senátu zprávu do 14 dnů.

V Praze dne 27. listopadu 1923.<

Místopředseda Kadlčák: Přikročíme k hlasování o předloženém návrhu. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem pana sen. dr Hellera a druhů, ať zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh se zamítá, (Sen. dr Heller [německy]: Prosím o slovo. Navrhuji sčítání za účelem konstatováni poměru hlasů.)

Nemohu vyhověti, poněvadž jsem už prohlásil výsledek hlasování. (Sen. dr Heller [německy]: Ale prosím, konstatováni poměru hlasů jest možným, to odpovídá jednacímu řádu!)

Pan navrhovatel se měl hlásiti o konstatování hlasů před hlasováním, po provedeném hlasování nemohu tomu vyhověti. (Výkřiky německých senátorů.)

Sděluji, že do výboru technicko-dopravního na místo sen. Roháčka nastupuje sen. Sáblík, dále do výboru zahraničního místo zemřelého sen. Konečného nastoupil sen. dr Klouda a do výboru iniciativního za sen. Kloudu sen. Holý.

Navrhuji, aby se příští schůze konala za 5 minut po této schůzi za účelem přikázání došlých spisů.

Končím schůzí.