Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niesner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Přikryl, Löw.

115 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Švehla; ministr Habrman; odborový přednosta ministerstva vnitra dr. Bobek.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Dovoluji si zahájiti schůzi senátu. (Shromáždění povstává.)

Slavný senáte! V posledních dnech jsme všichni dleli svým duchem u pana presidenta republiky, jejž postihla taková nezměrná ztráta odchodem jeho choti, Paní Charlie G. Masaryková je mrtva. Odešla jedna z nejideálnějších a nejušlechtilejších žen světa. Její památka zůstane pro vždy nezapomenutelnou všem, kdož měli v životě to velké štěstí, že tuto paní znali a tolikráte měli možnost obdivovati její životní moudrost a skláněti se před neskonalou dobrotou jejího srdce.

Památka její zůstane také povždy zapsána písmem věčným v dějinách našeho národa a celé republiky.

Odešla nám nejenom paní dobrotivá a duchovně vznešená, nýbrž také paní skutečně heroická, která s takovou antickou silou nesla všechnu tíhu osudu strašné doby válečné, když náš president, obětovav všechno, vedl na foru světovém svůj velký boj za vítězství pravdy, humanity a svobody utlačovaných národů.

Zpráva o úmrtí této paní nás rozechvěla do všech hlubin našich duší a presidium senátu spěchalo okamžitě, aby svým zástupcem tlumočilo svůj projev panu presidentovi. A v této chvíli jsem přesvědčen, že všichni jste se mnou za jedno, když pravím, že obracíme své zraky k panu presidentovi, jsouce prodchnuti jedinou horoucí touhou, aby milostivý osud dopřál mu přečkati tuto přetěžkou, ničím nenahraditelnou ztrátu a aby zůstal nám ještě dlouhá, dlouhá léta zdráv v zájmu naší celé republiky a jejího zdárného přítomného i budoucího vývoje.

Vážený senát se připojil povstáním k tomuto projevu a tím také projevil souhlas, aby byl zaznamenán v zápise o dnešní schůzi.

Sdělují, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi panu sen. A. Jiráskovi.

Navrhuji, aby byla udělena zdravotní dovolená na dobu 14 dnů sen. dr. Přikrylovi a sen. Hrejsovi, na dobu 4 neděl sen. Jesserovi; pro tento týden sen. dru Schmidtovi.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené se udělují.

Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):

Tisk 1637 poštou. Zpráva I. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, II. výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o provádění mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod čís. 159 Sb. z. a n. z roku 1922 (tisk 1610).

Tisk 1635. Zpráva ústavno-právného výboru o vládnom návrhu zákona o trestnom pojednávaní, konanom podľa trestného poriadku zák. čl. XXXIII. z r. 1896, proti neprítomným osobám (tlačivo 1608).

Tisk 1638. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tisk 4081), ktorým sa predľžuje platnosť zákona o vyvlastňovaní k úprave asanačného obvodu hlavného mesta Prahy a povolujú sa daňové výhody pre stavby v tomto obvode (tisk 4118).

Tisk 1639. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3963), jímž se mění, po případě doplňují některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků čs. vojska ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla propočítání služební doby vojenským gážistům podle zásad, stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., a prováděcího nařízení; vydaného k tomuto zákonu (tisk 4117).

Tisk 1640. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3901) o vojenském kázeňském o kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti o přeložení do výslužby řízením správním (tisk 4135).

Tisk 1641. Zpráva imunitního výboru a žádosti okresního soudu pro přestupky v Prase za vydání sen. Klofáče, dr. Kloudy a Šťastného k trestnímu stíhání pro přestupek proti bezpečnosti cti (č. 6680/23).

Tisk 1642. Usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 4093), kterým se upravuje vyučování jazyku státnímu, jakož i jazykům národních menšin na školách středních a ústavech učitelských (tisk 4139).

Tisk 1643. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4096), kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny (tisk 4140).

Tisk 1644. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4095) o uplatnění nároků vůči ústřednám, komisím, ústavům, po případě jich odbočkám (expositurám) a jiným hromadným útvarům, které spolupůsobily při státním hospodaření předměty spotřeby (tisk 4142).

Tisk 1645. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4092), kterým se upravují některé služební poměry četnictva a některé četnické požitky, zejména odpočivné a zaopatřovací (tisk 4144).

Tisk 1646. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4136) o nabytí Buštěhradské železnice státem (tisk 4147).

Tisk 1647. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4133), jímž se upravuje provádění voleb v živnostenských společenstvech a jejich jednotách (svazech) (tisk 4153).

Tisk 1648. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4094), kterým se mění některá ustanovení zákona o soudním řízená ve věcech občanských, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech (tisk 4154),

Tisk 1649. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4124) o finančních a právních výhodách na podporu soustavné elektrisace (tisk 4158).

Tisk 1651. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zcizení státního nemovitého majetku (tisk 1628).

Tisk 1652. Zpráva I. výboru technicko-dopravního a II. výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona a výkupu místní dráhy Počeradce-Vrskmany (tisk 1631).

Tisk 1653. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Teplicích-Šanově za souhlas k vydání a stíhání sen. dr. Hellera pro přestupek podle §u 487 tr. z. (č.6704/23).

Tisk 1654. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Plané ze dne 16. dubna 1923 U 118/23/2 za vydání sen. Starka ku stíhání pro přestupek dle § 312 tr. z. a § 1 zák. ze dne 12. srpna 1921, čís. 309 Sb. z. a n. (č. 6693/23).

Tisk 1655. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Prešově ze dne 6. dubna 1923 č. T 1379/1923/3 za souhlas ku stíhání sen. Matuščáka pro přečin podle §u 2 zák.čl. XLI z r. 1914 (č. 6692/23).

Tisk 1656. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského soudu v Opavě ze dne 6. dubna 1923 za souhlas ku stíhání sen. Linka pro přečin dle § 300 a 305 tr. z. a pro přestupek dle § 308 tr. z. (č. 6613/23).

Těsnopisecké zprávy o 160. až 163.schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 25., 26. dubna, 8. a 9. května 1923.

Jednací zápisy o 158.-161. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 23., 25. a 26. dubna 1923.

Jednací zápisy o 162. a 163. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.

Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Výboru imunitnímu:

Žádost zemského soudu v Opavě z 11. května 1923, čís. Vr VIII, 545/23/4 za svolení k trestnímu stíhání sen. dr. Naegle pro přečin podle §u 300 tr. z.

Místopředseda dr. Soukup: Přikročíme k projednávání denního pořadu a to:

1. Druhé čtení zprávy výboru zahraničního a výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1576) o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a říši Německou ze dne 8. května 1922 o vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních. Tisk 1602.

Zpravodajem za výbory zahraniční a ústavně-právní je pan sen. dr. Procházka.

Má pan senátor nějakou korekturu?

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Nemám!

Místopředseda dr. Soukup: Textových změn není.

Kdo souhlasí s tím, aby bylo přijato v druhém čtení ratifikační usnesení, jak bylo ve čtení prvém přijato, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Usnesení to se přijímá ve čtení druhém.

Bodem dalším je:

2. Návrh, aby ve smyslu §u 55 jedn. ř. sen. zkráceným řízením projednána byla zpráva výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu a výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1610) k vládnímu návrhu zákona o provádění mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod čís. 159 Sb. z. a n. z r. 1922. Tisk 1637.

Jelikož lhůta k parlamentnímu projednání této záležitosti pro senát dobíhá koncem tohoto měsíce, navrhuji, aby byla tato věc jako pilná projednána podle §u 55 jedn. řádu.

Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Pilnost této věci se tímto přiznává.

Dále

3. Zpráva výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu a výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1610) k vládnímu návrhu zákona o provádění mezinárodní opiové konvence ze dne 23. ledna 1912, vyhlášené pod čís. 159 Sb. z. a n. z r. 1922. Tisk 1637.

Navrhuji, aby tato věc byla projednána v celkově lhůtě půlhodinové se stanovením řečnické lhůty na čtvrt hodiny.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je tento návrh přijat.

Zpravodaji za výbor pro veřejné zdravotnictví je pan sen. Klečák a za výbor živnostensko-obchodní pan sen. Dědic.

Uděluji slovo panu kol. sen. Klečákovi.

Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! Mezinárodní opiová konvence nejenom v minulosti, ale i v době přítomné je důležitým činitelem pro lidskou společnost. Opium je nejenom lékem, ale i prostředkem, který zle může dolehnouti na společnost. Proto povolaní činitelé ve všech státech jsou si vědomi tohoto nebezpečí a staví hráze proti zbytečnému používání tohoto omamného prostředku. Používání opia stalo se otázkou mezinárodní.

K mezinárodní opiové konvenci ze dne 23. ledna 1912 povinna byla republika Československá přistoupiti podle čl. 295 mírové smlouvy versailské a obdobných ustanovení ostatních mírových smluv. Podle těchže ustanovení zavázána jest republika Československá uvésti konvenci v působnost a k tomu cíli vydati potřebné zákony.

Vzhledem k tomu předložila vláda návrh zákona provádějícího opiovou konvenci zcela ve smyslu jejich ustanovení. Částečně jest již u nás postaráno vnitřním zákonodárstvím o regulování obchodu látkami uvedenými v opiové konvenci; aby se však plně vyhovělo doslovu konvence, bylo navrženým zákonem postaráno o předpisy umožňující úplný dozor na výrobu, dovoz, prodej, rozdělování a vývoz těchto látek.

Podle ustanovení odstavce 2§u 1 návrhu může ministerstvo zdravotnictví v dohodě s ministerstvem obchodu podrobiti kontrole i každý jiný omamný přípravek. Výhrada tato pojata byla do zákona proto, poněvadž opiové komisi při společnosti národů uloženo bylo podrobiti zkoumání a navrhnouti kontrolu i jakýchkoli náhražek omamných látek v konvenci uvedených a zmíněným ustanovením v zákoně předejde se nutnosti novelisace, kdyby mezinárodně ke kontrole některá z těchto náhražek byla doporučena.

Všechna ustanovení návrhu zákona jsou jen přesným provedením konvence, k němuž jest republika Československá povinna.

V důsledku toho zdravotní výbor doporučuje senátu schválení zákona tak, jak byl přijat poslaneckou sněmovnou ve schůzi dne 17. dubna 1923 a jak jest otištěn v senátním tisku čís. 1610.

Místopředseda dr. Soukup: Dalším zpravodajem za výbor živnostensko-obchodní jest p. sen. Dědic. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Dědic: Jako referent připojuji se za výbor živnostensko-obchodní k návrhu sen. Klečáka.

Místopředseda dr. Soukup: Debata je skončena, pan zpravodaj se připojuje. Hlásí se někdo z pánů zpravodajů k doslovu? (Nehlásil.)

Není tomu tak, přistoupíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (8 §ů) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou vyznačeny v usnesení poslanecké sněmovny tisk 1610, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem i úvodní formulí přijímají se ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Textových změn není.

Kdo souhlasí ve čtení druhém s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Uvedená osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijímají se také ve čtení druhém.

Přikročíme k bodu dalšímu:

4. Zpráva výboru ústavněprávního o návrhu sen. dr. Krouského a soudr. (tisk č. 1562) na doplnění trestního řádu z 23. května 1873, č. 119 ř. z., a na změnu zákona z 18. prosince 1919, č. 1 Sb. z. a n. z r. 1920, o příslušnosti soudů trestních rozhodovati o výši nákladů soudních, jež se mají nahrazovati podle § 393, odst. 3 tr. ř. Tisk 1636.

Zpravodajem, za výbor ústavně-právní je sen. dr. Procházka, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Zákonem ze dne 28. května 1919, čís. 306 Sb. z. a n., zrušena byla zastaralá ustanovení dvorního dekretu ze dne 4. října 1833, čís. 2633 Sb. z. a n., a článku V. uvozovacího zákona k civilnímu řádu soudnímu z r. 1895 o likvidaci a vymáhání advokátních platů ve věcech civilních.

Právě tak, jak to učinil v civilních věcech zákon ze dne 28. května 1919, č. 306 Sb. z. a n., chtěl zákonodárce zákonem ze dne 18. prosince 1919, čís, 1 Sb. z. a n. pro rok 1920 vyhraditi rozřešení případné neshody mezi advokátem a jeho klientem pořadu řádného civilního řízení sporného a. zrušen proto zákonem posléze uvedeným v plném znění § 395 tr. z.

Podle zrušeného § 395 tr. ř. určoval soud I. instance, jenž rozhodoval o trestní při výši odměny právního zástupce, nedošlo-li mezi ním a jeho klientem k dohodě. Odst. 1., 2. a 3. tohoto zrušeného paragrafu určoval způsob postupu a stížnosti při tomto vyměřování odměny právního zástupce. Odst. 4 obsahoval ustanovení, podle něhož mělo býti stejným způsobem postupováno, když běželo o výši nákladů za obhajování a zastupování, které měl nahraditi svému odpůrci obviněný, soukromý žalobník, soukromý účastník, anebo ten, kdo vědomě křivé oznámení učinil.

Když byl však § 395 tr. ř. zrušen zákonem ze dne 18. prosince 1919, čís. 1 Sb. z. a n. z r. 1910, nastal spor o to, který soud a jakým způsobem má rozhodovati o výši těchto právě zmíněných nákladů.

Některé soudy zachovaly starý postup a prohlašovaly, že výši těchto útrat stanoví trestní soud, jenž vedl trestní věc I. instance, poněvadž podle jejich názoru zrušením posledního odstavce § 395, odst. 4 trest. řádu bylo zrušeno toliko ustanovení, týkající se formálního postupu při tomto určování útrat, nikoliv příslušnost trestního soudu. Některé soudy však prohlašovaly, že zrušením posledního odstavce §u 395 byla vzata jim kompetence pro ustanovování výše těchto nákladů a omezily se na to, že vynesly pouze zásadní rozhodnutí, jímž se odpůrce odsuzoval k náhradě útrat, jejíž výši pak měl ustanoviti soud civilní, jehož se oprávněný zvláštní žalobou při vymáhání těchto útrat měl dovolati. Tyto různé názory soudů byly ovšem předmětem rozhodování nejvyššího soudu, který také učinil různá rozhodnutí. Bylo proto nutno, aby zákonným způsobem, otázka tato byla upravena a z důvodu toho podali sen. dr. Otakar Krouský a soudr. návrh na doplnění trestního zákona, pokud se týká §u 395 trest. řádu. (Senátoři stran většiny hlučně vítají dostavivšího se do senátu předsedu ministerstva Antonína Švehlu.)

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Panové, velice dobře rozumím Vaší radosti, ale prosím přece aspoň trochu o klid. Slovo má pan referent.

Zpravodaj sen. dr. Procházka (pokračuje): Ústavně-právní výbor jednal pak o tomto návrhu sen. dr. Krouského a soudr., který jest cestou, jež má vésti k tomu, aby se stanoviska všeobecného zájmu stala se úprava zákonodárná co nejúčelnější a nejvýhodnější. Při této své úvaze dospěl ústavně-právní výbor k názoru, že je účelnější, rozhodne-li o výši útrat trestní soud, jenž záležitost vede, a to jednak proto, že soud tento zná z vlastní zkušenosti a vlastního názoru práci právního zástupce, že dovede správně výši požadované odměny posouditi, jednak proto, že i v zájmu povinného, i v zájmu přetíženého soudu je prospěšnější, když se předejde novému civilnímu sporu. Otázka úpravy útrat, jichž se domáhá právní zástupce na klientu, není touto novelou dotčena. Přijetím tohoto zákona nevzniknou státu žádná vydání, naopak řízení zatěžující zbytečně soudy civilní, je nákladnější než navržené rozhodování soudu trestního.

Ústavně-právní výbor pozměnil návrh sen. dr. Krouského tím způsobem, že připojil k §u 395 trest. řádu jako odstavec4. větu, že výši těchto nákladů určuje na návrh oprávněného soud. Tím bude plně zadost učiněno požadavkům, které tato změna zákona vyžaduje. Ve čl. 2 je obsaženo ustanovení, že ustanovení článku 1 užíti jest i v trestních věcech před platností tohoto zákona projednaných, pokud o výši nákladu nebyl již v době, kdy tento zákon nabude účinnosti, zahájen spor před soudem civilním. Tím je tato otázka úplně vyřízena, pročež ústavně-právní výbor navrhuje, aby slavný senát vzal za své usnesení tento zákon, tak, jak se to navrhuje ve zprávě ústavně-právního výboru tisk č. 1636.(Potlesk.)