Úterý 8. května 1923
Schůze zahájena v 17 hodin l5 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.
Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.
122 senátorů podle presenční listiny.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič; jeho zástupci dr. Bartoušek, dr. Trmal.
Předseda: Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní a zítřejší schůzi sen. Jílkovi.
Dále na dnešní schůzi vyžádal si dovolenou sen. Spies.
Navrhuji, aby byla udělena dovolená na 2 měsíce sen. Šperovi a na dobu 14 dnů sen. Barinkovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Dovolené se udělují.
Tiskem rozdáno:
Senátní tajemník dr. Šafařovič (čte):
Tisk 1615-1515/18. Odpověď ministra zásobování lidu na interpelaci sen. dr. Witta, Smetany a soudr. v záležitosti zdražení mléka na Ostravsku (tisk 1552).
Tisk 1615/1. Odpověď ministra vnitra a ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci sen. dr Herzigové, dr Naegla a soudr. ve příčině konání přednášek (tisk 1513/4).
Tisk 1615/2. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla a soudr. o uveřejnění opravy týkající se okresního hejtmana v Lanškrouně (tisk 1552/3).
Tisk 1615/3. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Naegle a soudr. ve příčině poměrů při obsazování míst v pražské universitní knihovně (tisk 1552/1).
Tisk 1615/4. Odpověď ministra financí na interpelací sen. dr. Mayra-Hartinga a soudr. o pomíjení německých úředníků při úředním povyšování ve finanční službě (tisk 1484/5).
Tisk 1615/5. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. dr. Mayra-Hartinga a soudruhů ve příčině předvádění filmu >Apokalyptičtí jezdci< (tisk 1552/12).
Tisk 1615/6. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Fahrnera, dr. Hilgenreinera a soudr. o prodloužení ochranných opatření pro repatrianty a o obmezení výpovědi služebních poměrů zaměstnanců, kteří podléhají zákonu o obchodních pomocnících (tisk 1552/5).
Tisk 1615/7. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Hrejsy a spol. stran složení zemské odvolací komise pro daň z příjmů v Brně a jejího postupu při vyřizování odvolání. (tisk 1552/10).
Tisk 1615/8. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. dr. Ledebura-Wichelna a soudr. o revisi daně z obratu u firmy >Münzerhütte<, továrna na železné a kovové zboží, společnost s r. o, v Ústí n./L. (tisk 1461/2).
Tisk 1515/9. Odpověď ministra národní obrany a ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr. Hellera, Perthenové a soudr. ve příčině náhrady škod, jež československým vojskem způsobeny byly na německé živnostenské pokračovací škole v Ústí n./L. (tisk 1453/1).
Tisk 1615/10. Odpověď vlády na interpelaci sen. Jelínka, dr. Spiegela a soudr. ve příčině novinářských útoků proti německým důstojníkům a úředníkům (tisk 1484/1 ).
Tisk 1615/11. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Niessnera, Polacha a soudr. o zabavení časopisu >Sozial-Demokrat<, (1563/7).
Tisk 1615/12. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr. Naegle a soudr. pro znásilnění a znetvoření německého pravopisu ministerským nařízením (tisk 1552/16).
Tisk 1615/13. Odpověď ministra pošt a telegrafů a ministra železnic na interpelaci sen. Duly a spol. v otázce definitivního převzetí do úřadu pří službě poštovní, telegrafní a telefonní od více roku ustanovených slovenských úředníků a II. v otázce přijímání praktikantů do služeb poštovních a železničních, absolventů slovenských obchodních škol (tisk 1552/7).
Tisk 1615/14. Odpověď ministra sociální péče na interpelaci sen. Spiese a soudr. stran protizákonného zabraňování zřizovati zemědělské a lesnické nemocenské pokladny (tisk 1430).
Tisk 1615/15. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr. Krouského, dr. Soukupa a spol. ve věci vydání a provádění vládního nařízení ze dne 19. prosince 1921, čís. 463 Sb. z. a n., o školném na školách středních (tisk 1552/9).
Tisk 1615/16. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. Jelinka, Zulegera, dr. Naegle, dr. Mayra-Hartinga, Fahrnera a soudr. pro domnělý výrok pana presidenta republiky (tisk 1513/5).
Tisk 1615/17. Odpověď ministra železnic na interpelaci sen. Hartla a druhů o jazykových přehmatech podřízených kontrolních orgánů (tisk 1563/5).
Tisk 1615/18. Odpověď ministra pošt a telegrafů na interpelaci sen. Hartla a soudr. o jazykových přehmatech pražské pošty (tisk 1563/2).
Tisk 1625. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4008), kterým předkládá, se ke schválení Národnímu shromáždění prozatímní obchodní dohoda mezi republikou Československou a Řeckem, podepsaná v Athénách dne 10. ledna 1923.
Tisk 1626. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4042), kterým se předkládá Národnímu shromáždění >Labská plavební akta< se závěrečným protokolem, sjednaná v Drážďanech 22. února 1922.
Tisk 1627. Zpráva výboru sociálně-politického o návrhu sen. Filipínského, Zimáka, Cholka a soudr. na prodloužení lhůty pro přihlášky válečných poškozenců (tisk 1491).
Tisk 1628. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4072) o zcizení státního nemovitého majetku.
Tisk 1629. Vládní návrh zákona o okresních záložnách hospodářských a kontribučenských fondech peněžních v Čechách.
Tisk 1630. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4066), kterým se předkládá Národnímu shromáždění >Úmluva a statut o svobodě transitu<, sjednaná v Barceloně 20. dubna 1921.
Tisk 1631. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 4073) o výkupu místní dráhy Počeradce-Vrskmany.
Tisk 1632. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4075), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní úmluva mezi republikou Československou a královstvím Nizozemským, podepsaná v Haagu dne 20. ledna 1923.
Tisk 1633. Vládní návrh zákona, jímž se rozšiřuje úřední působnost veřejných notářů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Tisk 1634. Zpráva ústavno-právneho výboru o usneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1597) o vládnom návrhu zákona o pôsobnosti ministerstva verejných prác vo veciach správy štátneho horného majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.
Těsnopisecké zprávy o 158. a 159. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze v pondělí dne 23. dubna 1923.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru imunitnímu:
Žádost vrchního státního zastupitelství v Košicích za souhlas k trestnímu stíhání sen. Matuščáka pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z roku 1914.
Žádost okresního soudu v Třebíči za svolení k trestnímu stíhání sen. Jílka pro přestupek proti bezpečnosti cti k žalobě Jana Uhlíře.
Zástupce senátního tajemníka dr. Trmal (čte):
Zápisy o 158.-161. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.
Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu.
Bodem prvním je
1. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1567) o vládním návrhu, kterým předkládá se Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou, podepsaná v Lisaboně dne 11. prosince 1922. Tisk 1600.
Zpravodajové jsou: za výbor zahraniční sen. dr Krupka, za výbor národohospodářský sen. Lisý.
Uděluji slovo p. sen. dr. Krupkovi.
Zpravodaj sen. dr Krupka: Slavný senáte! Zahraniční výbor navrhuje vám přijati následující schvalovací usnesení: Obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou, podepsaná v Lisaboně dne 11. prosince 1922 se schvaluje.
Od převratu až do roku 1921 byly mezi republikou Portugalskou včetně sousedních ostrovů: Madeiry, Porto Santo a Azory poměry obchodní normální a to z té příčiny, poněvadž nebyly podvázány nijakými celními obtížemi. V pozdější době se poměry ty změnily, a sice tehdy, když v Portugalsku byly minimální a maximální tarify zrevidovány. Minimální tarify zůstaly stejné, maximální byly dokonce zdvojnásobeny a tu ony státy, které měly dřívější úmluvy, jako ku příkladu Anglie, Francie a Belgie, byly ve velké výhodě, kdežto my jsme za nimi silně pokulhávali. Následkem toho, že nastalo opětné zvýšení celního sazebníku portugalského, bylo nutno konečně uzavříti také obchodní dohodu s tímto státem.
Tato obchodní dohoda se vám předkládá ke schválení. Uzavřena byla 28. prosince 1922 a nabýti měla platnosti v Portugalsku již 1. lednem 1923. Jelikož schválení její nemohlo nastat ihned, uvedla naše republika smlouvu tu v prozatímní platnost na základě zmocňovacího zákona.
Co se týče formelní stránky, sestává tato smlouva vlastně ze dvou stejnopisů, což jest jaksi odchylkou od posavadních zvyklostí.
Jsou zde stejné exempláře smluv podepsané tou kterou vládou.
Smlouva spočívá na základě nejvyšších výhod a tyto nejvyšší výhody vztahují se také na budoucnost. Ovšem jsou vyjmuty z této smlouvy ony výhody, kteréž na základě smlouvy trianonské a st. germainské byly propůjčeny státům sousedním; ty mají určité specielní výhody, avšak v tom případě, kdybychom tyto specielní výhody sousedním státům poskytnuté poskytli třetím státům, byli bychom nuceni podle této úmluvy je poskytnouti také republice Portugalské. Za to vice versa zase republika Portugalska, která se nalézá ve stejném postavení vůči Španělsku a Brasilii, také se zavázala, že v tom případě, kdyby poskytla nějaké specielní výhody jednomu z těch třetích států, propůjčí nám tytéž výhody rovněž.
Pokud se týče dalšího obsahu smlouvy, povoluje se navzájem dovoz zboží buď bez omezení - a to při určitých druzích zboží - buď podle ročních kontingentů, jichž čísla značí nejvyšší hranici, a uznává i zaručuje se, a to bez výhrady, rovněž navzájem ochrana označení vín portugalských. Porto a Madeira z okresů Douro a Madeiry s jedné a piva plzeňského z okrsku města Plzně se strany naší.
Smlouva platí na jeden rok a prodlužuje se mlčky potud, pokud nebyla čtvrtletně vypovězena.
Vzhledem k tomu navrhuje zahraniční výbor senátu schválení této smlouvy a přijetí schvalovacího usnesení ve znění shodném s poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)
Předseda: Slovo má pan zpravodaj sen. Lisý.
Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Obchodní styky republiky Československé s republikou Portugalskou nutně vyžadovaly uzavříti obchodní smlouvu mezi oběma státy. Jednání o smlouvě této začalo s portugalskou vládou již v prosinci 1921. Poněvadž několikráte změnila se situace jednání, kterému československá vláda věnovala největší pozornost, byly návrhy smlouvy měněny, až došlo k podpisu smlouvy dne 11. prosince 1922 v Lisaboně. (Předsednictví ujímá se místopředseda Kadlčák.) V republice Československé dohoda ta byla uvedena zatímně v platnost vládním nařízením, vydaným na základě zmocňovacího zákona s výhradou konečného schválení Národního shromáždění. Je nutno, aby dohoda obchodní mezi republikou Československou a republikou Portugalskou byla schválena; z důvodu toho navrhuje národohospodářský výbor, aby uvedené usnesení poslanecké sněmovny bylo senátem Národního shromáždění schváleno beze změny.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu dále není nikdo přihlášen. Rozprava jest skončena. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí, aby bylo přijato ve čtení prvém ratifikační usnesení tak, jak, jest obsaženo v usnesení poslanecké sněmovny, vyznačeném v tisku 1567, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené ratifikační usnesení přijímá se ve čtení prvém.
Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen, a přistupujeme, ke druhému, jímž je
2. Zpráva zahraničního a výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1566) o vládním návrhu, kterým předkládá se ke schválení Národnímu shromáždění obchodní smlouva uzavřená dne 7. října 1922 mezi republikou Československou a republikou Lotyšskou. Tisk 1601.
Zpravodaji jsou: pan sen. dr. Krupka za výbor zahraniční a pan sen. Lisý za výbor národohospodářský.
Dávám slovo panu zpravodaji sen. dr. Krupkovi.
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Zahraniční výbor navrhuje vám přijetí následujícího schvalovacího usnesení:
1. Obchodní smlouva uzavřená dne 7. října 1922 mezi Československou republikou a Lotyšskou republikou se schvaluje.
2. Vládě se ukládá, aby tuto smlouvu publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.
3. Ministru zahraničních věcí a ministru průmyslu, obchodu a živností se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž je třeba k provedení této smlouvy.
Přítomná smlouva má pro naši republiku velikou důležitost proto, poněvadž máme s ní přímý hospodářský styk, ale též proto, poněvadž zde běží o transit do Ruska na jedné straně, na druhé straně pak proto, poněvadž v Lotyšsku žije velký počet našich příslušníků československých, zabývajících se obchodem.
Co do formální stránky obsahuje 5 oddílů a to všeobecná ustanovení a práva příslušníků, obchod a dopravu jak po suchu, tak po vodě, konsulární ustanovení a zvláštní dohodu. Spočívá rovněž jako předcházející smlouva na základě nejvyšších výhod a to nejen pro přítomnost, nýbrž i pro budoucnost a obsahuje velmi podrobná ustanovení naprosto obvyklá také v jiných podobných smlouvách obchodních. Rozumí se samo sebou, že opětně specielní výhody propůjčené na základě mírových smluv saint-germainské a trianonské a zase se nepropůjčují eo ipso tomuto státu, nýbrž jen potud, pokud jsme je propůjčili také třetím státům a vice versa zase Lotyšsko nám propůjčuje specielní výhody, pokud je propůjčilo ostatním státům svého času s nimi v Rusku spojených a to Finsku, Estonsku, Litvě a Rusku v tom případě, kdyby je poskytlo také třetím státům, i nám. Jest to t. zv. baltická klausule výhrad.
Zvláštní kapitola věnována konsulárním úřadům a jsou zde rovněž, pokud se týče těchto úřadů, ustanovení obvyklá. Mezi jiným je zde obsaženo ustanovení, že konsuláty mají býti zřízeny v Lotyšsku jen tehdy, jestliže třetí stát nějaký konsulát zde byl zřídil. Ostatní ustanovení o konsulech, jejich právech a povinnostech jsou shodny jako v jiných obvyklých smlouvách.
Konečně také umluveno bylo, že má býti dojednána zvláštní úmluva, pokud se týče ochrany duševního vlastnictví, vzájemné právní pomoci, jak jest nutné při hospodářských stycích, úpravy cel a vzdušné dopravy.
Pokud se týče sporů, jako obvykle rozhoduje o výkladě jednotlivých ustanovení soud rozhodčí, skládající se ze soudců jmenovaných oběma státy, kteří zase si zvolí rozhodčího. Platí pak tato smlouva zase na 1 rok a prodlužuje se mlčky potud, pokud nebyla na 6 měsíců napřed vypovězena.
Zahraniční výbor navrhuje schválení tohoto usnesení ve shodě s poslaneckou sněmovnou. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Lisému.
Zpravodaj sen. Lisý: Slavný senáte! Úspěšné obchodní styky, které byly navázány se státy baltickými a důležitost těchto území, přes něž bude se bráti náš vývoz do severního a středního Ruska, jest příčinou, abychom uzavřeli se státy baltickými obchodní smlouvu.
Lotyšsko má pro Československou republiku význam nejen jako odběratel zboží, nýbrž jako sprostředkovatel obchodních styků s Ruskem a též i proto, že má výborné přístavy jako Rigu, Libavu a Vindavu, z nichž poslední dva jsou po celý rok prosty ledu a spojeny přímými železničními linkami obchodními s průmyslovými centry Ruska. Tedy obchodní smlouva s Lotyšskem pro naše obchodní potřeby jest velice důležitá a vedle toho má význam, že bude jí dán vzájemným hospodářským stykům a výdělečné činnosti četných československých příslušníků usazených v Lotyšsku pevný právní podklad.
V červenci r. 1922 vyslal ministr obchodu svého zástupce na druhou mezinárodní výstavu zemědělskou a průmyslovou v Rize a pověřil ho, aby jednal ve státech baltických o navázání hospodářských styků s Československem. Výsledkem toho bylo, že lotyšská vláda předložila československé vládě rámcový zákon obchodní a plavební smlouvy, o němž bylo po dohodě s interesovanými zájmovými kruhy a příslušnými úřady započato zástupcem ministerstva zahraničního jednání v Ženevě při příležitosti zářijových zasedání Shromáždění Společnosti Národů, v němž pak bylo pokračováno v Praze a 7. října 1922 skončeno a obchodní smlouva s Lotyšskem zde podepsána,
Důležitost této obchodní smlouvy vyžaduje, aby byla co nejdříve Národním shromážděním schválena, proto národohospodářský výbor senátu navrhuje, aby senát Národního shromáždění usnesení poslanecké sněmovny, učiněné ve 189. schůzi dne 16. února 1923, o obchodní smlouvě uzavřené dne 7. října 1922 mezi republikou Československou a republikou Lotyšskou beze změny schválil. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena, prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí, aby bylo přijato ve čtení prvém ratifikační usnesení tak, jak jest obsaženo v usnesení poslanecké sněmovny, vyznačeném v tisku 1566, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Uvedené usnesení ratifikační přijímá se ve čtení prvém, čímž tento bod denního pořadu je vyčerpán.
Přistupujeme k dalšímu, jímž jest
3. Zpráva ústavno-právného výboru o vládnom návrhu zákona o presunu příslušnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podľa zák. čl.XLI:1881 (tlačivo č. 1581). Tisk 1606.
Zpravodajem je p. sen. dr. Daxner.
Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Daxner: Slávny senát! V najbližších dobách má naša republika mnoho verejných stavieb, železníc, verejných ciest, vodných stavieb atd. postavit a v tomto ohľade je potrebné veľmi často rešit otázky vyvlastnenia pozemkov. Účel a pokračovanie má v tomto ohľade veľké prekážky, preto, že otázka vyvlastnenia není usporiadaná ohľadom prislušnosti, lebo v tomto ohlade v českých zemiaeh rieší tuto otázku ministerstvo vnútra, na Slovensku ministerstvo pre Slovensko a v Podkarpatskej Rusi ministerstvo obchodu. Je to sice pravidlo, ale faktický stav je ten, že vo všom tom rieší túto otázku ministerstvo vnútra, ale poneváč je faktický stav uzákonený, z tej pričíny vládny návrh odporúča a rieší túto otázku tak unifikativne, že vec vyvlastnenia patrí pred ministerstvo vnútra. Ale v tomto ohlade sú potrebné isté odchylky, a sice jestliže k podniku je potrebné i prispiení iného ministerstva odborného, tedy ministerstvo vnútra rieší tie záležitosti v dohode s patričným odborným ministerstvom. Právo k predbežným prácam dáva tiež patričné odborné ministerstvo. Rozhodovať o stavbách vo vnútru požárneho obvodu a v rekursoch, ktoré sa pri tom naskytnú, patri v otázke železnic ministerstvu železnic a v otázke vodných stavieb ministerstvu verejných prác. Ďalej dočasné vyvlastnenie práva výčapu patrí ministerstvu vnútra v dohode s ministerstvom obchodu a konečne zaberanie pozemkov včas vojny cieľom obrany zemí, anebo v páde povodní, úšustov, alebo prepadnutia sa zeme, cielom obranných komunikácií, to patri príslušnému odbornému ministerstvu.
Zákon tento vztahuje sa len na Slovensko a Podkarpatskú Rus, nabývá účinnosti dňom vyhlásenia a ním pozbýva platnosti sem patriace nariadenie ministerstva s plnou mocou pre správu Slovenska.
Ústavno-právny výbor odporúča schváliť návrh zákona bez premeny.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou - obsahuje 3 paragrafy. - Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Zůstane to tedy v platnosti.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se ve čtením prvém ve znění, podle zprávy výborové.
Tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen a přistupujeme ke čtvrtému odstavci, jímž je
4. Zpráva výboru národohospodářského a výboru rozpočtového o návrhu sen. Petříka, Jaroše, Štelcla, Švece a soudr. (tisk 1528) v záležitosti živelní pohromy v soudních okresech Kralovice a Manětín. Tisk 1596.
Zpravodajem výboru národohospodářskěho je p. sen. Petřík, za výbor rozpočtový p. sen. Havlena.
Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Petříkovi.
Zpravodaj sen. Petřík: Slavný senáte! Soudní okresy Kralovice, Manětín a Rakovník postihla dne 7. srpna 1922 veliká bouře, spojená s krupobitím; tedy průtrž mračen spojena s krupobitím. Protože sklizeň byla trochu zdržena panujícími tehdy dešti, vlhkým počasím, nalézalo se na polích ještě všecko obilí, jak žito, pšenice, tak také jařiny. Krupobití a průtrž mračen, které se snesly, vymlátily obilí, které stálo v mužicích, v panácích a zvláště to, které bylo na hrstcích, po případě, jako ovsy a pozdní ječmeny, které ještě stálo. Také na ovoci, na stromoví, byla způsobena veliká škoda tím, že ovoce bylo buď vůbec setlučeno nebo bylo tuze potlučeno. Pokud na stromech, kde to mírně působilo, ještě zůstalo, dostalo rány, které působí potom k jeho zkáze.
Pohroma ta měla za následek, že obyvatelstvo okresů těch, tedy okresů postižených nemělo žádnou sklizeň obilí, nebo velmi malou, nemělo žádnou slámu krmivou, jen trochu slámy pro stelivo, tedy velice málo a samozřejmě trpělo také v dalším citelně, pokud jde o píci. Podatelé navrhují, aby vláda postiženým přispěla, žádali, aby jim prominuty byly daně a poplatky, daň pozemková atd. a pak daň z obratu pro rok 1922. Dále aby jim uvolněny byly obnosy zadržené při kolkování, dále aby jim povolena byla 60 % sleva na dovoz krmiva, osiva a satby bramborové, pak na slámu a stelivo a konečně, aby byla poskytnuta peněžní pomoc a to jak jednotlivcům, tak také obcím, které byly zvláště těžce poškozeny na cestách, tedy na komunikacích.
Národohospodářský výbor projednal návrh dne 27. února 1923 a usnesl se na tom, aby vládě bylo doporučeno, aby se vším urychlením učinila opatření ve smyslu podaného návrhu. Prosím slavný senát, aby tento resoluční návrh přijal. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo p. zpravodaji sen. Havlenovi.
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Rozpočtový výbor ve schůzi dne 14. března t. r. usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil usnesení národohospodářského výboru.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Budeme hlasovati. Prosím pp. senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem jenž jest obsažen ve zprávě obou výborů, tisk 1596, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Příslušný návrh, aby bylo vládě doporučeno, aby se vším urychlením učinila opatření ve smyslu podaného návrhu, se schvaluje.
Přistupujeme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž jest
5. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru sociálně-politického, III. výboru rozpočtového o návrhu sen. inž. Klimko a společníků (tisk 1353) na poskytnutí pomoci pohořelcům obce Ruská Nová Ves, okres Prešov, župa Šarišská. Tisk 1617.
Zpravodaji jsou: za výbor národohospodářský sen. Petřík, za výbor sociálně-politický sen. Cholek, za výbor rozpočtový sen. Zimák.
Uděluji slovo panu sen. Petříkovi.
Zpravodaj sen. Petřík: Slavný senáte! Dne 9. května 1922 vypukl v noci v obci Ruská Nová Ves, okres Prešov, župa Šarišská, požár, který zničil 12 domů s hospodářskými budovami, s hospodářským zařízením, tedy stroji atd. Většině pohořelých shořely také šaty a několik kusů dobytka. 12 malorolníků zůstalo následkem tohoto požáru bez přístřeší. Páni kolegové Klimko a spol. podali návrh, aby těmto pohořelým poskytnuta byla pomoc a to v tom smyslu, aby ministerstvo financí uvolnilo částky zadržené při okolkování;
aby ministerstvo zemědělství poskytlo pohořelcům potřebného stavebního dříví v okresu státní lesní správy v Kakašovicích za cenu 50 % slevy, taktéž hospodářských strojů za cenu sníženou;
aby ministerstvo zemědělství poskytlo peněžní podporu pohořelým;
aby železniční správa povolila 60 % slevu pro dovoz potřebného materiálu a konečně aby ministerstvo sociální péče umožnilo výstavbu obytných domů a hospodářských budov poskytnutím výhod podle platného zákona o stavebním ruchu.
Úhrada má býti kryta na vrub kapitoly XVIII. tit. 3 § 6 státního rozpočtu.
Národohospodářský výbor jednal dne 27. února 1923 o tomto návrhu a usnesl se navrhnouti vládě, aby příslušná šetření na místě škody provedla a podle možnosti žádosti této vyhověla.
Tedy navrhuji za národohospodářský výbor, aby návrh ten byl přijat.
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu sen. Cholkovi.
Zpravodaj sen. Cholek: Vážený senáte! Sociálně-politický výbor projednal návrh sen. Klimko a spol. a usnesl se připojiti se k usnesení národohospodářského výboru v plném znění.
Jménem výboru doporučuji tento návrh ke schválení.
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu sen. Zimákovi.
Zpravodaj sen. Zimák: Připojuji se k návrhu.
Místopředseda Kadlčák: Rozprava je skončena, ke slovu není nikdo přihlášen.
Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem výborů, jenž jest obsažen ve zprávě, tisk 1617, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výborů se schvaluje.
Navrhuji, aby příští schůze konala se zítra ve středu dne 9. května o 10. hod. s tímto
denním pořadem:
1.Druhé čtení zprávy výboru zahraničního a výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1567) o vládním návrhu, kterým předkládá se Národnímu shromáždění obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Portugalskou, podepsaná v Lisaboně dne 11. prosince 1922. Tisk 1600.
2. Druhé čtení zprávy výboru zahraničního a výboru národohospodářského k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1566) o vládním návrhu, kterým předkládá se ke schválení Národnímu shromáždění obchodní smlouva uzavřená dne 7. října 1922 mezi republikou Československou a republikou Lotyšskou. Tisk 1601.
3. Druhé čtení zprávy ústavno-právneho výboru o vládnom návrhu zákona (tlačivo č. 1581) o presunu príslušnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podľa zák. čl XLI: 1881. Tisk 1606.
4. Zpráva výboru zahraničního a výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1576) o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění smlouva mezi republikou Československou a říší Německou ze dne 8. května 1922 o vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních, Tisk 1602.
5. Zpráva imunitního výboru o žádosti sedrie v Bratislavě č. j. 4475/1922/15 za souhlas k trestnímu stíhání sen. Zimáka pro přečin osočování, spáchaný tiskem podle § 1, § 3 č. 1., 2. a § 9 č. 6. zák. čl. XLI z roku 1914 (uh. zák.) (č. 598/22). Tisk 1619.
6. Návrh, aby ve smyslu §u 55 jedn. řádu senátu zkráceným jednáním projednána byla zpráva ústavno-právneho výboru o usneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1597) o vládnom návrhu zákona o pôsobnosti ministerstva verejných prác vo veciach správy štátneho horného majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1634.
7. Zpráva ústavno-právneho výboru o usneseniu poslaneckej snemovne (tlač. 1597) o vládnom návrhu zákona o pôsobnosti ministerstva verejných prác vo veciach správy štátneho horného majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1634.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou. Zůstává tedy v platnosti můj návrh.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 17 hodin 55 minut.)