Čtvrtek 22. prosince 1921

Schůze zahájena v 12 hodin 25 minut.

Přítomni:

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Vlček, dr Stojan.

84 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda dr Beneš; ministři: Černý, dr Dolanský, Habrman, Lad. Novák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Bod prvý jest:

Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového a ústavně-právního o vládním návrhu zákona o oddělení státní správy finanční od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1128.

Zpravodajem je za výbor rozpočtový sen. Zimák a za výbor ústavně-právní sen. Lukeš.

Táži se pánů zpravodajů, zda přejí sobě slovo.

Zpravodaj sen. Zimák: V § 2 v odst. 2, pod lit. B je tisková chyba, má tam státi § 22 místo § 2.

Předseda: Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, jak byly přijaty ve čtení prvém i s opravou pana zpravodaje, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty ve čtení druhém.

Dám hlasovati nyní o tištěné revoluci ve zprávě výborové. Kdo s tištěnou resolucí ve zpráva výborové souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce se přijímá.

Přikročíme k odstavci druhému, jímž je:

Ústní zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny ohledně vládního návrhu zákona o prodlouženi působnosti zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení zákona o pojištěni dělníků pro případ nemoci a to do konce roku 1922.

Zpravodajem je pan sen. Jakubka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jakubka: Slavný senáte! Změna nemocenského zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n. končí koncem roku 1921. Tato změna týká se hlavně příspěvků a nemocenských podpor. Nebyl-li by zákon obnoven, nemohly by pokladny vybírati příspěvků a vypláceti nemocenské podpory.

Proto je nutno, aby zákon byl do konce roku obnoven. Poslanecká sněmovna učinila usnesení, aby zákon prodloužen byl na celý rok 1922. Při tom provedla některé změny, a to: ve starém zákoně nebylo jasně určeno, kdy vznikají nároky příslušníků rodin. Změna zákona určuje přesně, že nárok na dávky nemocenské má pro příslušníky rodin vzniknouti 4 týdny po nastoupení živitele do zaměstnání. Další změna jest také vyjasnění zákona a to, že nemocenská pokladna neplatí ošetřovné poplatky za příslušníky rodin.

Další změna, která je velmi nepatrná, ale dala v poslanecké sněmovně velmi mnoho práce, je ustanovení týkající se nemocenských pokladen, tedy zde je změněno slůvko, a to dříve bylo, kde jest 2.000 příslušníků zemědělského stavu, že se musí zříditi pokladna pro zemědělské dělnictvo. Nyní se jen říká, že se zřídí taková nemocenská pokladna, tedy nepatrná změna, která ale dala v poslanecké sněmovně velmi mnoho práce.

Další změna je, že u společenstevní nemocenské pokladny jsou povinně pojištěni všichni, kdož jsou zaměstnáni u členů společenstva, mimo osoby v domácnosti zaměstnané. I zde byla nejasnost. Některý zaměstnavatel měl třebas 5 dělníků a měl je třeba u 3 nemocenských pokladen pojištěny, a okresní nemocenské pokladny, když se jednalo o zřízence vyšší kategorie, když se jednalo o osoby živnostenské u společenstevní pokladny a služky třeba v registrované pokladně. Tím se stávalo, že zaměstnavatel měl několik nemocenských pokladen. Nyní se zde jasně říká, že pouze služebné osoby mají býti přihlášeny u jiné pokladny než společenstevní, ostatní pak jiné osoby mají býti přihlášeny při společenstevní nemocenské pokladně. Sociálně-politický výbor projednal toto usnesení, poslanecké sněmovny a doporučuje jeho schválení.

Předseda: Zahajuji debatu. K slovu přihlášen jest pan sen. dr Hilgenreiner. Uděluji mu slovo.

Sen. dr Hilgenreiner (německy): Senátoři a senátorky! Nebojte se, že vás budu příliš dlouho zdržovati, poněvadž naléháte na odjezd. Několik slov k předloze a pak ještě jednu poznámku. Tato předloha znovu představuje provisorium, jak jsme to během včerejšího dne opětně zažili. Při zákoně o ochraně nájemníků, na který tolik stran naléhá, provisorium, při pojištění nezaměstnaných a při dělnickém nemocenském pojištění znovu provisorium. To není žádná práce s těmito provisorii a žádáme rozhodně většinu, aby se ze svých různých hledisek přece na tolik sjednotila, abychom šli ku předu k definitivní úpravě otázek, které nám všem pálí prsty. Je to velmi nepříjemný pocit, když si musíme říci, že tak důležité věci jsou stále a stále odkládány, jak jsme to zažili zvláště při ochraně nájemců a při jiných sociálně-politických věcech. Vyslovili jsme se o tom včera večer, abych dále nezdržoval. Na každý způsob chápete se vy všichni z většiny této sněmovny myšlenky, že těmto provisorním musí býti učiněn konec.

Nyní ještě jedna poznámka. Včera došlo zde mezi námi k velmi bouřlivým výstupům. Velevážení kolegové a kolegyně! Mám dojem, že z německé strany nebyl k tomu dán podnět. My Němci projevili jsme zde v poměrně krátkých, ve věci rozhodných, avšak jak míním, nikoliv nevěcných řečech naše stanovisko v otázce úřednické předlohy a myslím, že jsme při tom nikoho osobně neurazili. Ale způsob jakým nám jeden z řečníků většiny odpověděl, to doufám nebylo ve smyslu většiny z vás. Nemohu přece míti za to, že při tak vážných otázkách chcete vésti osobní boj. Snad to také dotyčný pán tak zle nemyslil, jak to z úst vyšlo, ale vyslovená myšlenka byla pro nás velice urážlivou. Nesla se k tomu: Proč vy Němci nehledíte, abyste přišli ven z této země? Tato myšlenka jest nesmírně nepřátelská. My Němci nejsme zde v této zemi z milosti českého národa a nečiníme naše setrvání odvislým od milosti českého národa. Prací nabyl náš národ půdy a všeho co má, pílí a prací jsou naší živnostníci a všechny jiné pracující stavy zde domovem a nedají se ze svého domova vykázati. Jestliže nyní na každý krok slyšíme: "Hleďte, abyste přišli dál, vy sem nepatříte!", jestliže kolega dr Klouda to ještě podškrtl slovy: "vy jste cizinci!", jestliže jiný pán na české straně zde mluvil o komediantech, pak pochopíte... (Sen. dr Klouda: Co na té druhé straně říkali, to jste neslyšel?) Osobních urážek nikdy nebudu omlouvati. (Sen. dr Klouda: Proč to nepokáráte!) Ale zde se začlo. (Sen. dr Krouský: Sám jste se toho zúčastnil! Sen. Kouša: Taková sprostota!) Neřekl jsem při tom včera ani slova.

Předseda: Já bych prosil, aby se pan senátor držel věci denního pořadu.

Sen. dr Hilgenreiner (pokračuje): Chtěl jsem jen ještě říci: Nedopusťme, aby včerejší přechodné roztrpčení porušilo ducha míru a smířlivosti mezi námi. (Sen. dr Klouda: Začněte u sebe, to je rozumné!) Učiníme tak, pane kolego, ale nestaneme se nikdy osobními jako vy. Nechme během doby vánoční vzrůstati ducha míru a smířlivosti mezi námi, abychom, až se navrátíme v tato místa, byli s to v senátě pozdvihnouti dílo míru, jehož naši národové tak potřebují. V tomto smyslu přeji pánům kolegům požehnané Vánoce! (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Debata jest skončena. Přikročíme k hlasování. Hodlám dáti hlasovati o návrhu sociálně-politického výboru najednou. Jsou snad proti tomuto způsobu hlasování námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo s návrhem výboru sociálně-politického ohledně uvedeného usnesení poslanecké sněmovny souhlasí ve čtení prvním, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh výboru jest přijat ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročím ihned k hlasování ve čtení druhém. Pan zpravodaj si nepřeje slova?

Zpravodaj sen. Jakubka: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak.

Kdo souhlasí s návrhem výboru tak, jak byl přijat ve čtení prvém, také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina, návrh výboru je přijat i ve čtení druhém.

Slavný senáte!

Společnou prací dokončili jsme dnes úkol, veliký úkol, který nám byl uložen. Nebyl to vždycky úkol vděčný, ale přes to podjali jsme se každé práce, třeba i nepopulární, abychom vlasti a národu zabezpečili zdárný vývoj, kterého si bez rozdílu národnosti, bez rozdílu tříd zajisté všichni přejeme.

Stál sice často názor proti názoru, mínění proti mínění, ale na konec jsme se všichni loyálně podřídili názoru většiny tohoto sboru.

Po těžké práci jest milo odpočinouti, praví staré přísloví. I vy po vykonané práci odcházíte do svých domovu k odpočinku. Ač tento odpočinek snad nebude dlouhý, přeji vám všem ze srdce, abyste se o svátcích vánočních hodně zotavili v kruhu svých milých a načerpali osvěžení a nových sil k další práci, která na vás čeká.

Poněvadž pak pravděpodobně tato schůze jest schůzí v tomto roce poslední, přeji vám dále všem šťastný a veselý Nový rok. (Výborně! Hlučný potlesk. Sen. dr Hilgenreiner [německy]: My také.)

Navrhuji, aby bylo ve smyslu §u 40 jedn. řádu předsednictvo zmocněno, by stanovilo dobu nejblíže příští schůze s denním pořadem, jenž bude písemně neb telegraficky sdělen.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 12 hodin 38 minut.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP