Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Vlček, dr Stojan.

84 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda dr Beneš; ministr Habrman; za ministerstvo spravedlnosti odborový přednosta dr Polák.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Přikročuji k projednávání denního pořadu a to k bodu

1. Návrh, aby byla zkráceně projednána ústní správa výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužují platnost čl. 1. čís. 3., 4. a 11. zákona ze dne 18. prosince 1919, č. 1. Sb. z a n. z r. 1920 a opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §11 54 ústavní listiny ze dne 4. srpna 1920, č. 480 Sb. z. a n. o zrněné některých ustanovení trestního práva a jímž se mění další jeho ustanovení.

Aby zachováno bylo ulehčení, jež uvedenými ustanoveními zákonnými se stala soudům trestním a státním zastupitelstvím, jež by jinak končila koncem tohoto roku, jest třeba, aby tato záležitost byla ještě v tomto zasedání legislativně vyřízena.

Kdo souhlasí, aby projednání této věci přiznána byla pilnost ve smyslu §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby tato věc projednána byla v jediné debatě a to ve lhůtě ¹/₂ hodiny a aby lhůta řečnická stanovena byla na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj jest přijat.

Druhým bodem denního pořadu je

2. Ústní zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost článku I. čís. 8., 4. a 11. zákona se dne 18. prosince 1919, číš. 1. Sb. z. a n. a r. 1920 o opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle §u 54 ustavní listiny ze dne 4. srpna 1920, čís. 480 Sb. z. a n. o změně některých ustanovení trestního práva a jímž se mění další jeho ustanovení.

Zpravodajem jest sen. dr Procházka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Po převratu nastala velká práce pro soudy a můžeme říci, že nastalo jejich velké přetížení jak v oboru práva civilního, tak zejména v oboru práva trestního. To dokazuje skutečnost, že na př. v obvodu vrchního zemského soudu v Praze bylo v roce 1919 a 1920 projednáváno 104.000 zločinů a přečinů proti 1034 z r. 1910, tedy ohromný vzrůst agendy. Tento vzrůst nastal nejen tím, že vůbec případy zločinnosti vzrostly zejména spustlou mládeží, nýbrž také tím. že kupní síla peněz se snížila, a tudíž bylo více případů následkem změny ceny předmětů. Uvádím na př., že byli odsouzeni pro zločin 2 chasníci, kteří sebrali asi 1 kg uzeniny a kousek buchty, což činilo přes 50 K, nebo že porotní soudy soudily vzhledem na částku resp. hodnotu věci 2.000 v krádež lepšího obleku, nemluvě o tom, že skoro každý kus dobytka měl cenu vyšší a že činy trestní se stávaly zločiny před porotními soudy. Ovšem páni porotcové bývali tak rozumní, že případy ty pak ve svém výroku snižovali pod 2.000 K.

Aby jednak těmto nesrovnalostem, co se týká ceny předmětů, jakož i přetížení soudů bylo odpomoženo, bylo vydáno opatření Stálého výboru ze dne 4. srpna 1920, v němž se staly různé úlevy pro soudy, resp. různá ustanovení, kterými těm nepřístojnostem, které jsem uvedl, mělo se odpomoci. Toto opatření Stálého výboru má trvati jen do konce letošního roku. Nutnost káže aby za nynějších poměrů toto opatření Stálého výboru bylo prodlouženo, resp. ve formě zákona usnesením Národního shromáždění bylo znovu obnoveno. A také předložená osnova tomuto účelu úplně vyhovuje. Osnova ovšem to učinila úplně krátkým způsobem a teprve usnesením poslanecké sněmovny se stalo, že toto opatření Stálého výboru bylo opakováno a ještě k tomu dodatečně různé změny provedeny, jak jsem již pravil, týká se to hlavně případů porotních, kdež podle §u 1 na zločiny krádeže, zpronevěry a podvodu, na něž je hledíc k částce vyšší 2.000 K stanoven trest těžkého, žaláře od 5 do 10 let, lze užíti sazby těžkého žaláře od 1 do 5 let, jestliže soud, přihlížeje k povaze činu a znehodnoceni peněz, uzná tuto sazbu za dostatečnou a tedy, opakuji, vzhledem na znehodnoceni peněz a trestní povahu činu. Podle stejné sazby může býti uložen trest i na zločin padělání peněz, jestliže byl spáchán paděláním kolků. Tedy případ dnes skoro, řekl bych, nepraktický, ale také vzhledem k povaze činu, že když soud užije tohoto ustanovení této trestní sazby, může snížiti trest i pod jeden rok za použiti §ů 54, 55 tr. zák., resp. §u 92 čl. V. z r. 1878 uher. žák. Když se jedná o takový případ před porotou, má býti dána ohledně toho porotcům dodatečná otázka. Tento návrh se může učiniti buď hned při obžalobě nebo za hlavního přelíčení a před sborovým soudcem. Při společné obžalobě je tato změna příslušnosti možná jedině, je-li přípustná u všech spoluobžalovaných. Když soud má za to, že přes to není ta navrhovaná sazba dostatečnou pro čin, může se prohlásiti za nepříslušný a odstoupiti věc porotnímu soudu. Tak jest dána soudu možnost, když má za to, že ten trestní čin zasluhuje, aby byl tíže trestán, že se prohlásí za nepříslušný a ponechá k potrestáni porotnímu soudů.

Také bylo v opatření Stálého výboru ustanovení, že trestný čin, který přísluší sborovému soudu I. stolice, může býti, ne jako dříve bylo ustanoveno, souzen senátem, nýbrž samosoudcem a to za předpokladu toho, že státní zástupce nenavrhne vyšší trest než 6 měsíců, po případě vedle toho peněžitý trest anebo vůbec peněžitý trest, a že není podán proti tornu odpor. Takový návrh se také může učiniti vzhledem k povaze činu, po připadl k znehodnocení peněz. Odkázání tomuto samosoudci jest jen přípustno k řízení před řádným sborovým soudem I. stolice a jest vyloučeno u lidových soudů k potrestání válečné lichvy. Samosoudce ten případ projedná podle ustanovení před sborovým soudem platných a smi uložiti jen trest nejvýše 6timěsíční, resp. peněžitý trest, jinak by rozsudek byl zmateční. Totéž platí u vojenských soudů.

V § 9 vsunuto bylo nové ustanovení: když jde o krádež, zpronevěru, podvod, aneb účastenství na krádeži nebo zpronevěře (podle trestního práva platného na Slovensku a Podkarpatské Rusi přechovávání věcí pocházejících z krádeže neb zpronevěry), že může veřejný žalobce na místě návrhu podle §u 6 navrhnouti potrestání pro přestupek, na Slovensku a Podkarpatské Rusi pro přečin, nebyl-li by čin zločinem při nižší ceně předmětů. To jest výhoda, ale předpokládá takový návrh, že se tak může státi jen hledíc k povaze činu, znehodnocení peněz a k malé nebezpečnosti pachatele pro cizí majetek, když se uzná, že navržené potrestání je dostatečné.

Tento návrh se může učiniti již po dojití trestního oznámení, nebo i později při hlavním přelíčení před soudem sborovým anebo samosoudcem, jestliže teprve při tomto přelíčení objevily se okolnosti, odůvodňující takový návrh.

Je-li navrženo podle §u 9 potrestání pro přestupek, nesmí soud jako hlavní trest uložiti trest vyšší ztráty na svobodě, než 6timěsíční.

Pak přijde přechodné ustanovení, že trestní věci, v nichž do dne účinnosti tohoto neodkladného opatření nebylo zahájeno hlavní přelíčení, nebo v nichž je nutno hlavní přelíčeni opakovati, mají býti projednány podle tohoto neodkladného opatření, učiní-li žalobce dodatečně návrh podle §§ 4 a 6 a nepodá-li v případě § 6 některý z obžalovaných aneb obhájců odporu ve lhůtě třídenní, počítané od sdělení tohoto návrhu obhájci. Opravný prostředek jest zde vyloučen.

Pak jest ještě ustanovení článků II., že platiti má zákon z 18. prosince 1919, č. 1 pro rok 1920 a sice ustanovení čl. I. č. 3., 4. a 11., že ne před 4 soudci, nýbrž před 3 soudci se mají konati líčení před sborovým soudem I. stolice resp. před sborovým soudem II. stolice.

Podle ustanovení článku III. nabývá zákon tento účinnosti dnem 1. ledna 1922 a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 1923.

Jelikož tento zákon jest ve prospěch jak těch lidí, na které skutečně lze ještě ohled vzíti, a také ulehčuje soudům, tedy jménem ústavně-právního výboru navrhuji, aby zákon ten byl tak přijat, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna.

Předseda (zvoní): Nikdo není k slovu přihlášen, přikročíme k hlasování.

Prosím pány senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)

O celém návrhu výboru ústavně-právního dám hlasovati najednou. Námitek proti tomu není? (Nebyly) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního, jímž se schvaluje usneseni poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o změně některých ustanovení trestního práva, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Přeje si pan zpravodaj slovo?

Zpravodaj sen. dr Procházka: V §u 8 odst. 3. navrhuji opravu tisku před slovem příslušnosti má státi ještě slůvko "ku".

Předseda: Kdo souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního i s opravou, navrženou panem zpravodajem také ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh jest přijat ve čtení druhém.

Přerušuji schůzi na ¹/₄ hodiny.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi. Přikročíme k projednávání třetího bodu, jímž jest

3. Návrh, aby podle § 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednána byla zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny ohledně vládního návrhu zákona o prodloužení působnosti zákona ze dne 23. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení zákona o pojištění dělníků pro případ nemoci a to do konce roku 1923.

I v tomto případě jedná se o právní úpravu naznačeného oboru veřejné správy, která končí letošním rokem.

Vzhledem k tomu jest třeba, aby i tato záležitost projednána byla jako naléhavá, aby co nejdříve v budoucím roce došla legislativního vyřízení.

Kdo souhlasí, aby byla této záležitosti přiznána pilnost podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Naléhavost jest přiznána.

Navrhuji, aby výboru sociálně-politickému dána byla lhůta 10ti minut k vyřízení této záležitosti.

Kdo souhlasí s tímto mým návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Návrh můj je přijat.

Zástupce senátního tajemníka dr Bartoušek (čte):

Tisk 1164. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 219), kterým se doplňuji ustanovení zákona ze dne 27. května 1919, čís. 305 Sb. z. a n., jenž se týká prozatímních opatření na ochranu vynálezů a mění některé ustanovení zákona ze dne 11. ledna 1897, čís. 30 ř. z., jenž se týká ochrany vynálezů (zákon o patentech) (tisk 3296).

Tisk 1165. Usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona i tisk 2547), kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu a o návrhu posl. dr Černého, dr Bartoška, dr Dolanského, dr Wintera a soudr. (tisk 1964) na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu (tisk 3278).

Tisk 1163. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3203), jímž se prozatímně upravuje péče o invalidní vojíny ze stavu mužstva po válce světové a o pozůstalé po vojínech ze stavu mužstva (tisk 3237).

Předseda (zvoní):

Navrhuji, aby příští schůze konala se dnes za ¹/₄ hodiny po této schůzi s tímto

1. Druhé čtení zprávy rozpočtového výboru a ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 888) o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1138.

2. Ústní zpráva výboru sociálně-politického stran usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o prodloužení působnosti zákona ze dne 22. prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n. a o změně zákonů ze dne 30. března 1888. č. 33 ř. z., ze dne 20. listopadu 1017, čís. 457 ř. z. ze dne 15. května 1919, čís. 268 Sb. z. a n. a ze dne 22 prosince 1920, čís. 689 Sb. z. a n. o nemocenském pojištění dělníka.

Jsou proti tomuto mému návrhu námitky? (Nebyly). Nejsou.

Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.