Středa 21. prosince 1921
Schůze zahájena ve 12 hodin 50 minut.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.
Zapisovatelé: dr. Krouský, Svěcený.
109 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr. Dérer, Aug. Novák.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Pro dnešní schůze udělil jsem dovolenou sen. prof. dru. Horáčkovi.
Prosím, aby bylo přečteno, co bylo tiskem rozdáno.
Zástupce senátního tajemníka dr. Trmal (čte):
Tiskem bylo rozdáno:
Tisk 1127-1127/5. Interpelace sen. Hartla, Oberleithnera a soudr. na pana ministra vnitra stran nepřístojného výměru okresní politické správy ve Šternberků.
Tisk 1127/1. Interpelace sen. Hartla a soudr. na pana ministra železnic stran libovolného opatření ředitelství československých státních drah.
Tisk 1127/2. Interpelace sen. Hartla, Oberleithnera a soudr. na pana ministra pošt a telegrafů stran neslýchaného provokování německého obyvatelstva podřízenými orgány poštovní správy.
Tisk 1127/3. Interpelácia sen. Boháčka a spol. ohľadom odškodnenia obětí politického prenasledovania počas světověj vojny a okamžitého zistenia a vyplácania přiznaných náhrad.
Tisk 1127/4. Interpelace sen. Hrejsy a druhů k panu ministru financí ohledně složení zemské odvolací komise pro daň z příjmů v Brně a jejího postupu při vyřizování odvolání.
Tisk 1127/5. Interpelace sen. dra Hilgenreinera, dra Naegleho a soudr. na vládu ve příčině stísněných poměrů kněžstva duchovní správy.
Tisk 1149. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3219), kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, čís. 120 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou (tisk 3258).
Tisk 1150. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3218), kterým se mění a doplňují ustanovení o směnečných poplatcích (tisk 3269).
Tisk 1151. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2429), kterým se mění a doplňují ustanovení o soudních poplatcích (tisk 3268).
Tisk 1152. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3189), jímž se prodlužuje platnost čl. I., č. 3, 4 a 11. zákona ze dne 18. prosince 1919, čís. 1 Sb. z. a n. z roku 1920 a opatření Stálého výboru N. S. R. Č. podle § 54 ústavní listiny ze dne 4. srpna 1920, čís. 480 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva, a jímž se mění další jeho ustanovení (tisk 3278).
Tisk 1153. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3183), kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu Pozemkového úřadu na rok 1922 (tisk 3270).
Tisk 1154. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Kleina, Johanise, Hirsche, Malé, Witticha a soudr. (tisk 3184), aby vydán byl zákon o nároku obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení na Slovensku a v Podkarpatské Rusi na peněžité požitky v některých případech vojenské povinnosti (tisk 3272).
Tisk 1155. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. inž. Bečky, Biňovce, Dubického, Langra, Bezděka a soudr. (tisk 3214) na prodloužení omezení práva stěhovacího (tisk 3287).
Tisk 1156. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3264), kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců pro rok 1922 (tisk 3289).
Tisk 1157. Usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Biňovce, inž. Bečky, Dubického, Bezděka, Langra a soudr. (tisk 3249) na vydání zákona o stavebním ruchu (tisk 3306).
Tisk 1158. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3284) o správě sjednocené obce pražské po 1. lednu 1922 (tisk 3310).
Tisk 1145. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3207), kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3246).
Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu:
Prvním bodem jest
1. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru a sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení §u 1164 všeob. občanského zákona. Tisk 1130.
Zpravodajem za výbor ústavně-právní je sen. dr. Procházka a za výbor sociálně-politický sen. Cholek.
Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu?
Zpravodaj sen. dr. Procházka: Ano. Za §§ 1154 je čárka. Ta čárka tam býti nemá.
Předseda (zvoní): Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.
Druhým bodem je
2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se lhůta stanovená v §u 21 novely k obecním zřízením (zákon ze dne 7. února 1919, čís. 76 Sb. žák. a nař.) prodlužuje do konce roku 1922. Tisk 1131.
Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka.
Táži se pana zpravodaje, zda si přeje doslov?
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoliv.
Předseda: Není tomu tak. Ve smyslu §u 59 jedn. řádu jest třeba hlasování podle jmen.
Žádám pány zapisovatele, aby sečetli hlasy a oznámili mi výsledek, a pány senátory, aby ti, kteří souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního, aby totiž přes tuto osnovu zákona, usnesenou poslaneckou sněmovnou přešlo se k dennímu pořadu, odevzdali svůj hlasovací lístek se slůvkem "ano" a ti, kteří s návrhem ústavně-právního výboru nesouhlasí, svůj hlasovací lístek se slůvkem "ne".
(Předsednictví převzal místopředseda Kadlčák.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní:) Pro návrh ústavně-právního výboru bylo odevzdáno 113 hlasů. To jsou 3/4 všech hlasů pánů senátorů, proti žádnému hlasu.
Tím zamítá se osnova zákona, usnesená poslaneckou sněmovnou, také ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s resolucí ústavně-právního výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Resoluce se přijímá.
Přikročíme k bodu třetímu, jímž jest
3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1120) o vládním návrhu zákona (tisk 3171), ktorým sa predlžuje doba organizácie riadnych súdov prvej a druhej stolice, určená dľa §u 99 ústavnej listiny zo dňa 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n., zákonom zo dňa 22. prosinca 1920, čís. 691 Sb. z. a n., pre obvody súdnych tabúl v Bratislave a v Košiciach (tisk 3224), a o petici Svazu československých súdov v Prahe, čís. 1805 pet. posl. snem. Tisk 1134.
Zpravodajem jest pan sen. Lukeš. Má nějaké změny?
Zpravodaj sen. Lukeš: Jest zde tisková chyba v §u 1, řádek 2, za § l má býti tečka.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém i s navrženou opravou, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona, s nadpisem a úvodní formulí přijímá se také ve čtení druhém.
Kdo souhlasí s oběma resolucemi ústavně-právního výboru otištěnými ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Resoluce se přijímá.
Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen a přistoupíme k odstavci dalšímu, jímž jest
4. Zpráva rozpočtového výboru a ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 888) o oddělení státní finanční správy od obecní a municipální správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1128.
Zpravodajem za výbor rozpočtový jest pan sen. Zimák, za výbor ústavně-právní pan sen. Lukeš.
Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový panu sen. Zimákovi.
Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senát! Vláda československej republiky ve svojej snahe upraviť štát v zásadách demokracie pôsobí k tomu, aby finančná správa štátu bola čo možná najviac odpolitizovaná. V dôsledku tejto zásady prijatý bol už 20. brezna 1919 v revolučnom Národnom shromáždení zákon, ktorým sa oddeluje finanční, správa od politickej správy. S ohľadom na vžitý systém administrativy ve veciach finančných na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi ostaly Slovensko a Podkarpatská Rus z týchto zákonov vyjmuté, poneváč sa rátalo, že ľud na Slovensku je zvyklý na notárov, ktorí vybavujú všetky veci obecného ľudu, že by tedy bez pomoci notárov finančný aparát na Slovensku nefungoval. Behom doby doznalo sa, že je tu zklamanie, poneváč dane na Slovensku sa vybieraly veľmi zle. Boly veľké nedoplatky. Na príklad vieme, že za celý rok 1919 a 1920 až do oktobra 1921 vybralo sa na Slovensku celkom asi 280 milionov korun. Keď uvážíme, že Slovensko stálo už výše 5 miliard, poznáme, že sa na Slovensku cosi stalo, čo nie je zdravé.
Bolo tedy nutné uvažovať o veciach, kde to vezí a poznalo sa, že notári májů na tom málo záujmu, aby sa dane vybieraly. Notári, ktorí predpisovali dane, boli taktiež poverení od tých samých stránok, aby protestovali proti vymerovaniu daní. Toto bola inkompatibilita, ktorá nemohla slúžiť k prospechu štátu.
Vláda vypracovala návrh zákona, dľa ktorého zákon platný v Čechách a na Morave z 20. brezna 1919, bol upravený tiež pre Slovensko a Podkarpatsku Rus.
Zákon bol predložený najprv senátu a odtiaľ pojde do poslaneckej snemovne. Rozpočtový výbor, ako aj výbor ústavne-právny náležité rozebraly osnovu zákona, previedly dôkladné zmeny a korektury a doporučujú takto slavnému senátu ku schváleniu.
Je priložena tiež rezolúcia rozpočtového výboru, v ktorej sa vláda vyzývá, aby finančné úrady na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi vybavila náležitým počtom sil, aby štátné záujmy netrpely újmy. To je rezolúcia, ktorá poukazuje na ty strašné pomery na Slovensku práve v tom hospodárskom stave. Interesoval som sa v Bratislave, prečo viazne vo vačších mestách, v Bratislave a v Košiciach, vyberanie daní a dali mi odpoveď, že nemajú dostatek konceptných sil. Je tedy nedostatok úradníctva. Tak v Bratislave a iných vačších mestách na Slovensku vyberajú sa dané dnes podľa katastru z roku 1914.
Zaujímavým je to, že zvlášte, nové banky, ktoré vydelávajú na Slovensku ohromné miliony, do dnešného dna nezaplatily ani haliera daní. Tým ale netrpí len štát, leč aj mesta a municipia preto, že nemôžu týmto bankám a novým závodom na Slovensku etablovaným vymerovať prirážky daňové.
V tom smeru je tedy tiež nutná náprava čo najskôr. Doporučujem nielen tento zákon, ale tiež vrele aj tuto rezolúciu k prijatiu, aby vláda urobila svojmu poslaniu zadosť a Slovensko opatrila dostatočnými schopnými silami ku vymerovaniu a vyberaniu daní.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo výboru ústavně-právního panu sen. Lukešovi.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Ústavně-právní výbor projednal též osnovu zmíněného zákona a provedl společně s výborem rozpočtovým, jak jsme již slyšeli, některé změny na osnově zákona, zejména změny stylistické, pokud se týče, též formální. Vítaným je, že zákon tento přibližuje nás k unifikaci zákonodárství, byť i jen částečně, a sice pokud se týká osamostatnění finanční správy, úplná unifikace finanční správy v celé československé republice v této době není dobře možná, a sice zvláště proto ne, že občanstvo celého státu se domáhá změny finančního systému. Teprve až tato bude provedena, jak si to všechno občanstvo přeje, pak bude možno provésti plnou unifikaci finanční správy.
Zákon tento je nutným proto, že v nejbližší době, a to v příštím roce, chce vláda uvésti v život na Slovensku a v Podkarpatské Rusi župní zřízení. Kdyby tohoto zákona nebylo, tedy přešly by záležitosti finanční správy na úřady župní, které však pro finanční správu nejsou zřízeny, neboť jim náleží pouze správa vnitřní. Proto bylo potřebí toho zákona, aby byly vedle župních jiné úřady, které by finanční záležitosti převzaly.
Jak již pan kolega v zastoupení rozpočtového výboru řekl, jest hlavním účelem zákona tohoto ozdravění financí na Slovensku, aby přestalo zpožďování v předpisování a vybírání daní, a za druhé, aby se odstranila inkompatibilita úřadů obecních a obvodních notářů, kteří posud na jedné straně zastupovali stát při správě finanční a na druhé straně zastupovali strany, sepisujíce pro strany různá podání a zejména stížnosti proti berním výměrům, což samo sebou musilo vésti k tomu, že notář někdy podle toho, o koho se jednalo, mohl buď postaviti se za stát anebo za stranu, kterou měl zastupovati. To ovšem nebylo zjevem zdravým a bylo nutno učiniti jisté opatření, aby působnost notářů v tom smyslu byla omezena. To se též zákonem stalo. Podle osnovy zákona měl vejíti zákon tento v život již počátkem roku a proto podle osnovy zákona měly býti knihy daňové uzavřeny již koncem tohoto roku a předloženy do konce ledna příštího roku finančním úřadům. To však není již možné, neboť máme konec prosince, zákon bude projednáván ještě poslaneckou sněmovnou a proto bylo nutno pozměnit znění § 5 osnovy a přenechat vládě, aby nařízením stanovila, kdy se mají daňové knihy uzavříti, jakož i předložiti berním úřadům.
Ústavně-právní výbor doporučuje též slavnému senátu, aby předloženou osnovu zákona, tak jak byla oběma výbory schválena, přijal. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Má pan zpravodaj nějaké opravy?
Zpravodaj sen. Lukeš: Až ve druhém čtení.
Místopředseda Kadlčák: Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má pouze 6 §§) míním dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem jakož i úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.
Následující odstavec denního pořadu je:
5. Návrh, aby podle § 55 jedn. řádu projednána byla jako pilná zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, ktorým sa upravuje právo premlčania k vymeriavaniu daní a dávok v Podkarpatskej Rusi. Tisk 1129.
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že se zde jedná o upravení promlčecího práva a že je třeba tudíž, aby zákon tento byl co nejdříve uskutečněn, ježto účinnost tohoto zákona nastává dnem vyhlášení a bylo by si tudíž přáti, aby co nejdříve zákon tento předložen byl k sankci, aby mohl býti co nejdříve vyhlášen.
Kdo souhlasí s tím, aby tato věc byla projednávána jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost této věci se přiznává.
Navrhuji, aby tato věc projednána byla v jediné debatě ve lhůtě l hodiny se stanovením řečnické lhůty na 10 minut.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. - Můj návrh se přijímá.
Dalším odstavcem je
6. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, ktorým sa upravuje právo premlčania k vymeriavaniu a vymahaniu daní a dávok v Podkarpatskéj Rusi. Tisk 1129.
Zpravodajem je pan sen. Zimák. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Zimák: Slavný senát! Predložená osnova zákona je podobného rázu ako predišlá, totiž doplňkom už k stávajúcim zákonom. Ide o rozšírenie na Podkarpatsku Rus. Všetky zákony, ktoré boly až do roku 1919 do 10. septembra vynesené a ktoré hovorily o Čechách, Moravě, Sliezsku a Slovensku musia sa výslovné doplniť znením o Podkarpatskej Rusi. Pod pojmem Slovensko sa myslila skôr aj Podkarpatská Rus. Saint-Germainská smluva 10. septembra 1919 urobila však z Podkarpatskej Rusi samostatnú jednotku a v dôsledku toho musia sa zákony pre Podkarpatsku Rus, ako pre samostatnú jednotku, upravovať, lebo pre toto územie rozširovať.
Teraz ide o úpravu premlčacieho práva k vymerovaniu a vymahaniu daní a dávok v Podkarpatskej Rusi. Ide o to, aby štát neutrpel škody v Podkarpatskej Rusi, kde nebolo dostatok úradníkov, ktorí by zavčas vymerili tieto dane a nedomerky od roku 1914-1920, ktoré po čas svetovej války boly tam zanedbané. Ide o to, aby stát nebol zkrácený, aby ta premľčacia lehota nebola zanedbaná, aby zkrátka na to mal štát právo i v roku 1921 a 1922 tyto nedomerky určovať a vymáhať.
Predloha bola podána vládou poslaneckej snemovne a poslanecká snemovna ju schválila. Bola projednaná v rozpočtovom výbore a menom rozpočtového výboru doporučujem, aby prijata bola v plnom znení tak, ako ju poslanecká snemovna schválila. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké návrhy. Zpravodaj sen. Zimák: Nemám.
Místopředseda Kadlčák: Nemá. Kdo souhlasí tedy s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijímá se ve čtení druhém.
Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen a přikročíme k dalšímu, jímž je:
7. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů.
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že platnost zákona, kterým upraveny byly výhody poskytované státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů, končí koncem tohoto roku a že tudíž je nutno projednati zákon tento v době co nejkratší, aby zákon, jímž nově upravují se tyto výhody, nabyl platnosti co nejdříve, nejpozději dnem 1. ledna 1922.
Kdo souhlasí, aby věc tato projednána byla jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost této věci se přiznává.
Usnesení poslanecké sněmovny v této věci bylo ve včerejší schůzi senátu tiskem rozdáno. Přikazuji tuto věc výboru sociálně-politickému, rozpočtovému a ústavně-právnímu.
Navrhuji, aby výbory podaly o této věci zprávu ve lhůtě 2 hodin.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta je přijata.
Tím je tento odstavec vyřízen a přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž je:
8. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona na změnu, případně doplnění zákonů ze dne 17. prosince 1919, čís. 16. a 17. Sb. žák. a nař. z roku 1920, a na zrušení zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 289. Sb. žák. a nař.
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že se jedná o zákon, který má nabýti účinnosti dnem 1. ledna 1922 a že je tudíž nutno zákon ten co nejdříve projednati, aby mohl býti předložen k sankci.
Kdo souhlasí, aby věc tato projednána byla jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. - Pilnost této věci se přiznává.
Věc tato vyložena byla tiskem ve včerejší schůzi a přikazuji ji výboru sociálně-politickému.
Navrhuji, aby výbor projednal tuto věc ve lhůtě 2 hodin.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta je přijata.
Další odstavec denního pořadu obsahuje:
9. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům invalidním a starobním vypláceným na Hlučínsku.
Pilnost této věci netřeba dlouze odůvodňovati a stačí, poukáži-li na to, 'že se zde jedná o zákon, kterým má dostati se pomoci osobám, nacházejícím se v neutěšených sociálních poměrech, a že jest třeba, aby zákon tento nabyl platnosti co nejdříve.
Kdo souhlasí, aby věc tato projednána byla jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Pilnost této věci se přiznává.
Věc tato byla tiskem rozdána a přikazuji ji výboru sociálně-politickému a rozpočtovému.
Navrhuji, aby výbory podaly o této věci zprávu ve lhůtě 2 hodin.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůta se přijímá.
Místopředseda Kadlčák: Dalším bodem denního pořadu je
10. Návrh, aby zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění.
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že navrhovaným zákonem má se dostati pomoci osobám sociálně slabým a že zákon tento má nabýti účinnosti dnem vyhlášení, že tudíž je třeba, aby zákon tento byl co nejdříve předložen k sankci, aby mohl nabýti účinnosti dnem 1. ledna 1922.
Kdo souhlasí, aby věc tato projednávána byla pilně, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost se přiznává.
Věc tato byla již tiskem rozdána a přikazuji ji výboru sociálně-politickému.
Navrhuji, aby výbor podal o této věci zprávu ve lhůtě 2 hodin.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Odstavcem jedenáctým je:
11. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení (tisk 3253).
Pilnost této věci nemusím široce odůvodňovati a stačí, poukáži-li na to, že se jedná o zákon, který má 1. lednem 1922 vejíti v platnost a jímž poskytují-se výhody osobám v neutěšených poměrech sociálních se nalézajících.
Kdo souhlasí, aby věc tato projednávána byla pilně, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost se přiznává.
Věc tato byla již tiskem rozdána a přikazuji ji výboru sociálně-politickému.
Navrhuji, aby výbor podal o této věci zprávu ve lhůtě 2 hodin.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je:
12. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedu. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3219), kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 18. března 1921, čís. 120 Sb. z. a n., o poskytování vyživovacího příspěvku rodinám osob vykonávajících činnou službu vojenskou, (tisk 3258).
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že se má zákonem tímto poskytnouti podpora osobám v neutěšených finančních poměrech se nalézajícím odchodem osob, vykonávajících, činnou službu vojenskou, které staraly se o výživu příslušníků rodiny. Poněvadž zákon tento má nabýti účinnosti již dnem 1. ledna 1922, jest třeba, aby co nejdříve byl uskutečněn a předložen k sankci.
Kdo souhlasí, aby věc tato projednávána byla jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost se přiznává.
Věc tuto přikazuji výboru brannému a rozpočtovému s tím dodatkem, aby o ní podal zprávu ve lhůtě 2 hodin.
Kdo s touto lhůtou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Dalším bodem je:
13. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o ochraně nájemníků.
Jest nesporno, že se jedná o záležitost, která s hlediska zájmů veřejných, zejména sociálních, vyhledává rychlého vyřízení a to tím spíše, jelikož dosavadní ochrana zákona končí koncem tohoto roku.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost teto záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Přikročíme k dalšímu bodu denního pořadu, jímž je:
14. Návrh, aby bylo zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.
Aby bylo možno od 1. ledna 1922 provésti úpravu pensijního pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a aby zabráněno bylo jinak prázdné nejistotě a obtížím správním u Všeobecného pensijního ústavu, jest nezbytně nutno, aby záležitost tato byla legislativně vyřízena co nejdříve.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Přikazuji projednání této věci výboru sociálně-politickému a navrhuji, aby jemu stanovena byla lhůta 2 hodin k vyřízení této věci.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Odstavcem patnáctým je:
15. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu bylo projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se zrušuje úřad pro zahraniční obchod.
Jedná se o osnovu zákona, kterou má býti uskutečněna likvidace úřadu pro zahraniční obchod, a tu v zájmu uvarování se nehospodárnosti jest třeba, aby co nejdříve příslušné agendy přešly ke příslušnému úřadu. Jest tedy v zájmu státních financí potřebí, aby věc tato byla legislativně co nejdříve vyřízena.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Přikazuji projednání této věci výboru zahraničnímu a výboru živnostensko-obchodnímu a navrhuji, aby byla výborům stanovena lhůta 2 hodin k vyřízení.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Tím jest tento odstavec denního pořadu vyřízen a přikročíme k následujícímu, jímž je:
16. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o vybírání zdravotní přirážky k přímým daním státním podléhajícím přirážkám a k utvoření veřejného fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v republice Československé.
Vzhledem ke kritické situaci, ve které se všeobecné nemocnice v republice československé nalézají, jest třeba, aby nový zdroj příjmů k zažehnání této situace, event. k vytvoření zvláštního fondu byl co nejdříve zjednán. Jest tedy třeba, aby osnova tato tento účel mající co nejdříve byla vyřízena.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Přikazuji tuto záležitost výboru zdravotnímu a rozpočtovému a navrhuji, aby byla jim k vyřízení dána lhůta 2 hodin.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Dalším odstavcem denního pořadu je:
17. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o správě sjednocené obce pražské po 1. lednu 1922.
Touto osnovou zákona má býti učiněno opatření v příčině vedení obecní správy též i po 1. lednu 1922, kdy veškeré obce a osady
Velkou Prahu tvořící splynou v jedinou obec. Jest tedy třeba, aby tato osnova zákona vzhledem k tomuto časovému obmezení byla do konce roku zákonodárně vyřízena.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Přikazuji tuto záležitost výboru ústavně-právnímu a navrhuji, aby byla jemu stanovena lhůta 2 hodin k vyřízení.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta jest přijata.
Odstavcem dalším je:
18. Návrh, aby bylo zkráceným řízením projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona z 20. února 1920, čís. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců.
Tato osnova zákona vyvolána byla četnými žádostmi z řad válečných poškozenců.
Jedná se tedy o osoby sociálně ubohé, kterým právě touto osnovou má býti pokud možno pomoženo. Vzhledem k tomu pokládám za nutné pokud možno rychlé vyřízení této záležitosti.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Další odstavec denního pořadu je:
19. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se určuje peníz 130 milionů Kč k účelům starobního a invalidního pojištění.
Touto osnovou zákona má býti v souvislosti s finančním zákonem pro rok 1922 získán přehled požadavků, jež byly na státní finanční správu kladeny v roce 1922 z důvodu starobního a invalidního pojištění. Z těchto finančních a sociálních příčin jest rychlé vyřízení této záležitosti nutné.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Přikročíme k dalšímu odstavci, jímž je:
20. Návrh., aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje vyplácení drahotní přirážky k důchodům válečných poškozenců pro rok 1922.
Drahotní přirážka invalidního důchodu nemohla by býti vyplácena poškozencům válečným po uplynutí tohoto roku, kdyby do té doby tato osnova nebyla uzákoněna. Vzhledem k tomuto sociálnímu rázu této osnovy pokládám její včasné vyřízení za nutné.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Odstavcem dalším je:
21. Návrh, aby zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu projednáno bylo usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.
Zákon o podpoře nezaměstnaných pozbývá platnosti koncem tohoto roku a jest proto třeba, aby tato osnova bylá již uzákoněna před 1. lednem 1922, nemá-li nastati přestávka ve vyplácení podpor v nezaměstnanosti, čehož dosud hospodářské poměry nepřipouštějí.
Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Pilnost jest přiznána.
Navrhuji, aby se příští schůze konala dnes o 16. hodině s tímto
denním pořadem:
1. Ústní zpráva výboru rozpočtového a ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona (t. 3275), kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů (tisk 3290). Tisk 1138.
2. Ústní zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona (tisk 3274), na změnu, případně doplnění zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920. a na zrušení zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 289 Sb. z. a n. Tisk 1139.
3. Ústní zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona (tisk 3216), o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům invalidním a starobním vypláceným na Hlučínsku (tisk 3257). Tisk 1141.
4. Ústní zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona (tisk 3215), o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 3256). Tisk 1142.
5. Ústní zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona (tisk 3170), kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení (tisk 3253). Tisk 1143.
Sděluji, že do výboru zdravotního nastupuje za sen. dr. Frantu sen. dr. Přikryl.
Končím schůzi, není-li žádných námitek. (Nebyly.)
Námitek není, tím je schůze, skončena.
(Konec schůze v 13 hodin 35 minut.)