Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr. Soukup.

Zapisovatelé: dr. Vlček a dr. Stojan.

106 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Dérer, Aug. Novák, Srba.

Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr. Šafařovič, jeho zástupci dr. Bartoušek a dr. Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro tento týden panu sen. Šperovi, pro dnešní schůzi panu sen. Kotrbovi a pro schůze dne 14., 15., 16., 17. a 19. panu sen. Šádovi a panu sen. Klinikovi za včerejší a dnešní schůzi.

Oznamuji, že člen senátu Stanislav Marák oznámil předsednictvu senátu dopisem, že ze zdravotních důvodů se vzdává členství senátu dnem 31. prosince 1921.

Prosím, aby byly přečteny tiskem rozdané zprávy.

Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):

Tisk 1137. Návrh sen. J. Lukeše a druhů na reorganisaci státních hřebčinců.

Tisk 1138. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3275), kterým se upravují výhody poskytnuté státním a jiným veřejným zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů (tisk 3290).

Tisk 1139. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3274) na změnu případně doplnění zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z roku 1920, a na zrušení zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 289 Sb. z. a n. (tisk 3285).

Tisk 1140. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 390), kterým se mění § 17 žák. ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., o finanční kontrolní komisi N. S. (tisk 3271).

Tisk 1141. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3216) o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům invalidním a starobním vypláceným na Hlučínsku (tisk 3257).

Tisk 1142. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3215) o dalším vyplácení drahotních přídavků k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 3256).

Tisk 1143. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3170), kterým se prodlužuje působnost zákona o drahotních příplatcích k úrazovým důchodům a mění se některá jeho ustanovení (tisk 3253).

Tisk 1144, Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1780), jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 175,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů a jímž se zrušuje zákon ze dne 20. ledna 1921, čís. 27 Sb. z. a n. (tisk 3253).

Tisk 1146. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3108), jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů 5% české zemské investiční půjčky elektrisační v úhrnné jmenovité hodnotě 15 mil. Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a pod. kapitálů (tisk 3254).

Tisk 1147. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 3008), kterým se předkládá ke schválení Mezinárodní úmluva o dozoru na obchod zbraněmi a střelivem uzavřená dne 10. září 1919 v Saint-Germain en Laye (tisk 3248).

výboru iniciativnímu:

Tisk 1137. Návrh sen. J. Lukeše a druhů na reorganisaci státních hřebčinců.

Zápisy o 80. a 81. schůzi senátu Národního shromáždění republiky československé vyloženy byly podle § 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí. Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.

Předseda: Sděluji, že do výboru sociálně-politického nastupuje na místě sen. Hrubého sen. Sehnala na místo sen. Smrtky sen. Kroiher.

Do výboru národohospodářského nastupuje na místě sen. dra Vlčka sen. Hybš.

Přikročuji k projednávání denního pořadu, jímž je

1. Druhé čtení zprávy I. výboru sociálně-politického a II. výboru zdravotního stran vládního návrhu zákona (tisk 1061) o započtení válečné služby vojenské do odborné činnosti lékárnické. Tisk 1124.

Zpravodajové: za výbor sociálně-politický sen. dr. Brabec, za výbor zdravotní sen. Trčka.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sociálně-politického výboru sen. dr. Brabec: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak.

Zpravodaj výboru zdravotního sen. Trčka: Nejsou žádné.

Předseda: Není tomu tak. Prosím zaujmout místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak přijata byla ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

Druhým bodem je

2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1113) o vládním návrhu zákona (tisk 1299), kterým se mění částečně § 3 zákona ze dne 13. března 1919, č. 139 Sb. z. a n., jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení (tisk 1642). Tisk 1126.

Zpravodajem je pan sen. Lukeš.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Lukeš: Není, prosím.

Předseda: Není tomu tak. Prosím zaujmouti místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak přijata byla ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resolucí ústavně-právního výboru, otištěnou ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce jest přijata.

Odstavcem třetím je

3. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu projednána byla zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 30. června 1921, čís. 248 Sb. žák. a nař., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických. Tisk 1132.

Pilnost této věci není třeba široce odůvodňovati; stačí, poukáži-li k tomu, že se v tomto případě jedná o prodloužení zákona, jehož platnost končí dnem 31. prosince t. r. a jímž dostává se pomoci osobám sociálně bídně postaveným.

Kdo souhlasí s tím, aby tato věc projednána byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost se přiznává.

Navrhuji, aby celá věc projednána byla v jediné debatě ve lhůtě l hodiny se stanovením řečnické lhůty na čtvrt hodiny.

Kdo s mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh jest přijat.

Přikročíme k dalšímu bodu, jímž je

4. Zpráva sociálně-politického výboru senátu o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1113) o vládním návrhu zákona (tisk 3172), jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 30. června 1921, čís. 248 Sb. žák. a nař., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických (tisk 3226). Tisk 1132.

Zpravodajem je pan sen. Cholek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Cholek: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor pověřil mne, abych podal zprávu o jeho usnesení o zákonu (tisk 3172), jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 30. června 1921, čís. 248 Sb. z. a n., o dalším prozatímním zvýšení zaopatřovacích platů hornických (tisk 3226).

Vláda republiky československé podala již 27. října 1921 poslanecké sněmovně Národního shromáždění R. Č. návrh na prodloužení shora zmíněného zákona s tímto odůvodněním:

Platnost zákona ze dne 30. června 1921, čís. 248 Sb. z. a n., byla z toho důvodu obměněna jen na jeden rok, poněvadž se předpokládalo, že až do konce roku 1921 zaopatřovací platy hornické budou již upraveny novým zákonem o bratrských pokladnách, nebo že do té doby alespoň částečně nastane značnější úleva v poměrech drahotních.

Naděje na zmírnění drahoty selhala pohříchu, takže v oboru pojištění nemocenského a úrazového musí zatím zůstati požitky nedotčeny. Vydání nového zákona o bratrských pokladnách alespoň prozatím uvázlo po zakročení obhájců všeobecně stejného pojištění sociálního, aby při nastávající nové úpravě veškerého potištění zaměstnanců bratrské pokladny byly zrušeny.

Těmito okolnostmi bylo ministerstvo veřejných prací donuceno předložiti osnovu na prodloužení označeného zákona.

Naléhavost uzákonění této osnovy je odůvodněna tím, že tento zákon musí býti vydán ještě před koncem prosince 1921. Jinak by nastaly vážné nesnáze. Obzvláště vznikly by také značné administrativní potíže jak ústředním zaopatřovacím fondům, tak i bratrským pokladnám tím, že by koncem prosince bylo nutno všechny poukazy u poštovního šekového úřadu stornovati a na to po opětném uzákonění 100% příplatku je znovu obnoviti, doplatky zvlášť vyplatiti a správě fondu odděleně vyúčtovati. Netřeba vykládati, že by práce tato při počtu převyšujícím 50.000 položek, byla spojena s velikými výlohami pro uvedené instituce.

Sociálně-politický výbor poslanecké sněmovny projednal vládní návrh a usnesl se dne 1. prosince 1921 doporučiti jej tiskem 3226 poslanecké sněmovně ke schválení.

Poslanecká sněmovna ve 106. schůzi 550 dne 9. prosince 1921 prodloužení tohoto zákona též schválila a přikázala senátu k projednání.

Sociálně politický výbor senátu zabýval se osnovou zákona ve schůzi konané dne 16. prosince 1921, připojil se jednomyslně k usnesení poslanecké sněmovny a doporučuje slavnému senátu z uvedených důvodů vládní návrh k přijetí beze změny ve znění obsaženém v tištěné zprávě výborové.

Zákon je rozdán, myslím, že netřeba zvláště ještě k tomu se vraceti.

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. K slovu je přihlášen pan sen. Jarolim. Uděluji mu slovo.

Sen. Jarolim (německy): Slavný senáte! Klub německých sociálních demokratů bude hlasovati pro předlohu, o níž se rokuje. Tento zákon ale bohužel nepřináší nejmenšího zlepšení, má za účel pouze prodloužení zákona ze dne 30. června tohoto roku, a sice na jeden rok. Tak jako v mnoha věcech, tak i tentokráte postavila vláda znovu zástupce lidu před jistou nutnost, neboť je úplně vyloučeno, že by bylo možno odložiti usnesení o tomto zákone, a proto jsme nuceni tento zákon prostě přijmouti tak, jakým právě je, aniž bychom podávali zvláštní návrhy, to znamená, musíme se spokojiti, nechceme-li, aby pro příští rok nenastala mezera. To co mne zvláště přimělo, abych o věci mluvil, je ta okolnost, že vláda již před měsíci slíbila, že bude předložen návrh zákona ve příčině reformy bratrských pokladen. Když byl nedávno, dne 30. června, projednán zákon o péči o horníky, přijal slavný senát také resoluci toho obsahu, že se vláda vyzývá, aby v dohledné době předložila návrh stran reformy bratrských pokladen. Od té doby uplynulo již 6 měsíců a my marně čekáme na tento návrh. Nyní řekl zpravodaj, že se vláda tím již zabývala a že proto nedošlo k žádnému rozhodnutí, jelikož panuje názor, že reforma bratrských pokladen má býti vyřízena bezprostředně se všeobecným sociálním pojištěním. Vítáme to co nejnaléhavěji a přejeme si, aby se to co nejdříve stalo, aby sociální pojištění se stalo skutkem. Zatím však nikterak se netajíme tím, že uplyne přece ještě dost dlouhá doba, než sociální pojištění nabude platnosti. Z toho ohledu je úplně vyloučeno, aby reforma bratrských pokladen vyčkávala až do toho času, nýbrž, je zcela samozřejmé, že je nutné, aby byl vládní návrh v dohledné době předložen, aby tímto způsobem bylo aspoň učiněno zadost přání slavné sněmovny. Horníkům nejedná se jen o to, aby byly započítány všeobecné zaopatřovací nároky, nýbrž také o to, aby správa bratrských pokladen byla postavena na úplně novém základě. Neboť nynější organisační ustanovení bratrských pokladen jsou stará nejméně přes 30 let, a třeba že je tam přiřknuta dělníkům ²/₃ většina, je tu tolik omezujících ustanovení, že má podnikatel konec konců rozhodující slovo. Tento způsob správy, tento způsob organisace nehodí se jíž vůbec do nynější doby a proto není neskromným, žádají-li dělníci, aby bratrské pokladny byly přetvořeny také v ohledu správní techniky. Tedy vůbec nechceme čekati až sociální pojištění nabude platnosti, nýbrž žádáme, aby reforma bratrských pokladen byla již před tím provedena. Později, až bude sociální pojištění hotovo, najde se již organisační cestou vrchní stavba, takže bratrské pokladny, pokud toho bude potřebí, budou přičleněny k všeobecnému sociálnímu pojištění.

Ještě něco jiného. Dne 30. června, když se senát zabýval zaopatřovacími nároky horníků, podali jsme také resoluci, aby také poměry všeobecného dělnického pojištění upraveny byly mezistátně. Slavný senát tuto resoluci jednohlasně přijal, a litujeme, že až do tohoto okamžiku není ještě ničeho známo, jak daleko vláda mezistátní vyjednávání zahájila. Zajisté je snad možno, že se zde nejedná o mnoho tisíc dělníků, že zde nejde o hromadný zjev: přes to však víme, že tím, že nedochází k žádným mezistátním úmluvám, zvláště s Německem, s Polskem a Německým Rakouskem, mnoho dělníků je neobyčejně ohrožováno. Neboť jest přece známo, že ve starém Rakousku bylo zaměstnáno asi okolo 30 tisíc horníků a také v ostatním průmyslu tisíce dělníků. Mnohdy přišli v Německu dělníci k úrazu, a přirozeně dostávají invalidní renty; pokud bydlí v Německu a tam zůstanou, má se věc dobře, ale v okamžiku, kdy se dělník nyní přestěhuje do Československa, buď on sám, nebo příbuzní smrtelně poraněného dělníka, zastaví se renta, a sice na základě německého občanského zákonníka. Také jinde je tomu tak, v Německém Rakousku a také v Polsku, že věci jsou nevyjasněny a to vede pak právě k nesmírně velkým krutostem. Mohl bych zde uvésti mnoho příkladů, spokojím se však jedním. Je mi znám jeden případ, že dělník, který pracoval po dlouhá léta v Porýní, ve Vestfálsku, byl tam smrtelně poraněn. Jeho žena dostávala pak pro sebe a své dvě děti úrazovou rentu tak dlouho, dokud bydlela v Němečku. Tu myslela, že najde ve vlasti, tedy zde v zemi lepší živobytí: ale ve chvíli, kdy se přestěhovala do Československa, byla jí renta na základě německého občanského zákonníka prostě zastavena. Tato krutost, může býti odstraněna jen. když budou uzavřen v mezi státy dohody, jak již před tím byly. Proto bych vládě co nejnaléhavěji doporučoval, aby při příštím vyjednávání zvláště s Německem působila na to, aby se uskutečnily mezistátní úmluvy, aby mnoho a mnoho invalidů, vdov a sirotků nebylo poškozováno tím, že nemáme mezistátních dohod. (Potlesk.)

Místopředseda dr. Soukup: Nikdo není dále k slovu přihlášen? Pan zpravodaj vzdává se doslovu.

O osnově zákona míním dáti hlasovati najednou. Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Kdo s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí jest tím přijata ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti, přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém. Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Cholek: Nikoli.

Kdo souhlasí s osnovou zákona také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, tím jest osnova zákona přijata také ve čtení druhém.

Dalším bodem denního pořadu jest

5. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2744) o vládním návrhu zákona (tisk 2145), kterým se mění ustanovení §u 1164 všeob. obč. zák. (tisk 1115). Tisk 1130.

Zpravodajem je pan sen. dr. Procházka, prosím, aby se chopil slova.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Nutnost, aby práva zaměstnancova, plynoucí z ustanovení všeobecného občanského zákona o smlouvě služební, nemohla býti pracovní smlouvou ani zrušena, ani obmezena, vedla k tomu, že již roku 1916 t. zv. třetí dílčí novelou k občanskému zákonníku ustanoveno bylo novou zákonnou normou, totiž paragrafem 1164 všeobecného občanského zákona, že určitá v tomto zákoně blíže jmenovaná ustanovení o smlouvě služební jsou rázu donucovacího, totiž, že stranám, uzavírajícím smlouvu služební, nutno závazně se říditi dle těchto ustanovení a že strany nemohou je ani pracovní smlouvou zrušiti nebo omeziti.

Bylo tak stanoveno o právech zaměstnancových, plynoucích z ustanovení jednotlivých paragrafů zákonných ustanovení, totiž ohledně splatnosti mzdy při ukončení poměru služebního, ohledně povinnosti zaměstnavatele v případě onemocnění zaměstnaného, ohledně zániku nároků zaměstnancových, ohledně povinnosti zaměstnavatele pečovati o život i zdraví zaměstnance a zaříditi, čeho mravnost a náboženství zaměstnance vyžadují, ohledně skončení služebního poměru a lhůt výpovědních, pak ohledně možnosti vyhledati si nové místo, ohledně předčasného zrušení poměru služebního, pak ohledně vysvědčení služebního.

To bylo dřívějším ustanovením zákona § 1164, co do práv zaměstnancových.

Když pak letošního roku zákonem ze dne 1. dubna 1921, čís. 155 Sb. z. a n., změněn byl § 1154 b) obč. zák., jímž znovu byl určen nárok zaměstnancův na mzdu i tenkráte, když z důležitých příčin, případně následkem onemocnění neb úrazu, nemohl zaměstnanec vykonávati práci neb službu, tu i tento změněný § 1154 b) obč. žák. pojat byl do §u 1164, aby ustanovení jeho nabylo rázu donucujícího. Avšak ukázala se nutnost, aby ustanovení §u 1155 obč. zák. nabylo pojetím do §u 1164 povahy normy donucující, neboť zhusta následkem odchylných ustanovení pracovních smluv vyskytly se konflikty mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, když zaměstnanec, totiž dle ustanovení §u 1155 obč. zák., žádal mzdy i za úkony, kterých neprovedl, ačkoliv byl ochoten je konati, k čemuž byl zavázán, protože bylo mu v tom zabráněno okolnostmi, za něž byl vlastně práv zaměstnavatel, anebo když zaměstnanec požadoval přiměřené odškodnění v případech, ve kterých okolnostmi takovými byl zkrácen - jak jsem shora uvedl - při služebním výkonu ztrátou času. Tuto mezeru zákona má vyplniti osnova zákona pojetím §u 1155 obč. zák. mezi ustanovení §u 1164, při čemž také byla odstraněna formální chyba, povstalá nesprávnou citací §u 1160 d) obč. zák., kdežto má býti citován správně jen § 1160 obč. zák.

Avšak nejen zaměstnanci jsou chráněni udělením donucovacího rázu ustanovením paragrafů, pojatých do §u 1164 obč. zák., nýbrž též i zaměstnavatelé, tak na příklad co do práv zaměstnavatelů v případě předčasného zrušení pracovní smlouvy dle §u 1162 d) obč. zák.

A též dle §u 1155 obč. zák. chráněn jest zaměstnavatel proti bezdůvodnému obohacení se strany zaměstnance ustanovením druhé věty §u 1155 obč. zák., dle níž jest povinen zaměstnanec dopustiti, aby se mu odečtlo, kolik ušetřil tím, že neprováděl služebních úkonů, nebo kolik si vydělal jinak, nebo kolik schválně omeškal si vydělati.

Jest tudíž ustanovení §u 1155 obč. zák. a jeho pojetí do §u 1164 obč. zák. spravedlivé pro zájmy obou stran.

Jménem výboru ústavně-právního navrhuji váženému senátu, aby osnovu zákona, kterým se mění ustanovení §u 1164 obč. zák., přijal za své usnesení tak, jak schválena byla poslaneckou sněmovnou. (Výborně!)

Místopředseda dr. Soukup: Referentem za výbor sociálně-politický jest pan sen. Cholek. Prosím, aby se uchopil slova.

Zpravodaj sen. Cholek: Sociálně-politický výbor pojednal o osnově zákona a usnesl se usnesení ústavně-právního výboru v plném znění podpořiti a senátu to tlumočiti. Se stanoviska slovenského nedá se ovšem tato věc tak lehce a hravě odůvodniti, poněvadž na Slovensku občanského zákonníka není vůbec, takže dělnictvo na Slovensku, pokud je ustanoveno a pokud může silou své organisace, zaručuje si tyto výhody kolektivními smlouvami. Poněvadž, jak známo, připravuje též již vláda novou úpravu občanského zákonníka rakouského z roku 1804, takže by během dvou let tyto přípravy byly hotovy, a poněvadž parlamentní práce vyžádají si také několika měsíců, tu můžeme v normálních poměrech počítati, že do tří nebo čtyř let bychom měli již nový občanský zákonník na Slovensku a tím by nemusilo dělnictvo si jinými kolektivními smlouvami vydobývati, hájiti a chrániti tyto vymoženosti, nýbrž by se mohlo zkrátka poukázati na znění zákona. Tím bych chtěl říci a zdůvodniti, proč sociálně-politický výbor, ač si byl vědom toho, že na Slovensku okamžitě tento zákon výhod nepřináší, přece doporučuje osnovu ke schválení.

Místopředseda dr. Soukup: Ke slovu není nikdo více přihlášen, páni referenti resignují na doslov. O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má pouze 2 paragrafy), míním dáti hlasovati najednou.

Má někdo námitky proti tomu? (Nebyly.) Námitek není.

Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona přijímá se ve čtení prvém.

Přikročujeme dále k projednávání odstavce šestého, jímž je

6. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1119) o vládním návrhu zákona (tisk 3199), kterým se lhůta stanovená v §u 21 novely k obecním zřízením (žák. ze dne 7. února 1919, čís. 76 Sb. z. a n.), prodlužuje do konce roku 1922. (Tisk 3225.) Tisk 1131.

Zpravodajem je pan sen. dr. Krupka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Mám podati zprávu ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny, týkajícím se zákona, kterým se lhůta ustanovená v §u 21 novely k obecním zřízením prodlužuje do konce roku 1922. Vedle novely 2 obecním zákonům ze 7. února 1919, měly na základě §u 20 převzíti širší sbory samosprávné, po případě stát sám, jisté obory dosavadní působnosti obecní. Byly to předně věcný náklad na školství obecné, policie bezpečnostní a polní, policie zdravotní a mravnostní, stavba a udržování silnic, správa chudinská a ústavy dobročinné. Vedle §u 21 téže novely měla pak vláda předložiti osnovy příslušných podrobných zákonů, týkajících se těchto oborů, do určité lhůty a to do lhůty jednoroční, kterážto lhůta dodržena nebyla, takže vláda viděla se nucena požádati o prodloužení lhůty té, což jí povoleno bylo ještě Národním shromážděním zákonem ze dne 18. března 1920 až do konce prosince 1921. Nyní předložila vláda osnovu, kterou chce míti prodloužený tento zákon až do konce prosince 1923, a odůvodňuje to tím, že vyjednávání mezi jednotlivými resorty je velice rozvětvené a že zde běží o velice důležité otázky finanční, týkající se jednak samosprávných svazků, jednak státu samého. Odůvodňuje to dále tím, že úprava těchto otázek souvisí také s úpravou žup a okresů, kteréž jak známo posud ještě zřízeny nejsou. Je skutečně odůvodněno, že vláda si v tomto případě vyhrazuje delší dobu.

Poslanecká sněmovna, kteréž tento návrh byl předložen, uznala, že sice je potřebí prodloužit zákon, avšak povolila na místě lhůty do konce prosince 1923, pouze lhůtu do konce prosince 1922, ovšem aniž by to byla blíže odůvodnila.

Ústavní výbor přezkoumav tuto zprávu, došel k přesvědčení, že není možno, aby průběhem 2 let tak důležité otázky, které souvisejí s finančním stavem obcí, okresů a státu, a které také souvisejí s upravením žup a okresů, byly vyřízeny v této krátké době, a byl toho názoru, že není vůbec potřebí, nějakou lhůtu stanoviti, tím méně pak že jest potřebí nějaké lhůty pevně stanovené tak, že vláda musí být do určitého okamžiku hotova, poněvadž to naprosto fysicky, není možno. I způsob, že se má lhůta určiti zákonem, nesdílí ústavně-právní výbor, poněvadž buď vláda je hotova s pracemi a pak té lhůty nepotřebuje, nebo není s pracemi hotova a pak se musí zase ucházet cestou zákonnou o povolení nové lhůty, což znamená zase předložení dotyčných osnov jak poslanecké sněmovně, tak senátu.

Proto navrhuje vám ústavně-právní výbor, aby osnova tak, jak byla usnesena poslaneckou sněmovnou byla zamítnuta a přešlo se přes ni k dennímu pořadu. Poněvadž však jest potřebí, a byly zde projeveny názory, že přece je nutno, aby aspoň přípravné práce se co nejdříve ke konci přivedly, navrhl ústavně-právní výbor tuto resoluci, kterou vám předkládá k přijetí:

"Vládě se ukládá, aby neprodleně zahájila přípravné práce a v nich pokračovala za účelem provedení zákonných změn, zamýšlených podle §u 20 novely k obecním zřízením ze dne 7. února 1919, č. 76 Sb. z. a n., a podala sněmovně zprávu o výsledku do konce roku 1922."

Dovoluji si připomenouti, že usnesení o zamítnutí a přechodu k dennímu pořadu usneseno bylo ve výboru ústavně-právním jednomyslně, resoluce většinou hlasů. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr. Soukup (zvoní): Pan referent navrhuje, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo zamítnuto.

Podle §u 59 jedn. řádu, zamítá-li senát zcela po skončené rozpravě povšechné osnovu přijatou poslaneckou sněmovnou, jest třeba hlasovati podle jmen. Podle §u 42, když se dotýká jednání senátu osnovy zákona, dlužno je konati ve dvojím čtení.

Budeme tedy konati dvojí čtení a to vždy, jak jsem uvedl, podle jmen. Na konec budeme hlasovati o resoluci.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nikoliv.

Kdo souhlasí s návrhem výboru ústavně-právního ve čtení prvém, nechť odevzdá svůj hlas do příslušné urny.

Žádám pány zapisovatele, kol. dr. Krouského, Svěceného, Löwa, aby hlasovací lístky rozdali. Hlasovati se bude tímto způsobem: Kdo je pro návrh výboru, pro zamítnutí usnesení sněmovny poslanecké a pro přechod k dennímu pořadu, odevzdá lístek s "ano". Kdo jest proti návrhu ústavně-právního výboru, napíše "ne".

Místopředseda dr. Soukup: Prosím, aby pan kolega Löw vykonal skrutinium na levé straně senátu, kolega Svěcený ve středu senátu a kolega dr. Krouský na pravé straně senátu. (Děje se.)

Místopředseda dr. Soukup (po zjištění výsledku hlasování): Konstatuji, že návrh pana referenta byl přijat všemi 98 hlasy. (Výborně! Bravo!)

Přerušuji další projednávám denního pořadu a navrhuji, aby se schůze příští konala dnes za hodinu s tímto

1. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 3171), ktorým sa predlžuje doba organizácie riadnych súdov prvej a druhej stolice určená dľa §u 99 ústavnej listiny zo dňa 29. února 1920, čís. 121 Sb. z. a n., zákonom zo dňa 22. prosinca 1920, č. 691 Sb. z. a n., pre obvody súdnych tabúl v Bratislave a v Košiciach. (tisk 3224) a o petícii Svazu československých súdcov v Prahe, čís. 1805 pet. posl. snem. Tisk 1134.

2. Přikázání došlých usnesení poslanecké sněmovny jednotlivým výborům.

Jsou nějaké námitky proti tomuto mému návrhu? (Nebyly.)

Námitek není.

Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.