Schůze zahájena v 9 hodin 50 minut.

Předseda: Prášek.

Místopředsedové: Kadlčák, dr Soukup.

Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.

95 senátorů podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Brdlík, dr Fatka, dr Gruber, dr Hotowetz, dr Kovařík, dr Popelka a za ministerstvo financí vedoucí odborový přednosta dr Vlasák.

Z kanceláře senátní: zástupci senátního tajemníka dr Bartoušek, dr Trmal.

Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.

Udělil jsem dovolenou pro tento týden sen. Sokolovi.

Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):

Tiskem rozdáno:

Tisk 912. Interpelace sen. Hrubého a spol. na p. ministerského předsedu ve příčině boykotu českých živnostníků a továrních dělníků v národnostně smíšeném území v Čechách.

Tisk 915. Interpellacia senátorov Chlumeckého, Matuščáka a súdruhov na pánov ministrov vňútra a spravedlivosti v záležitosti censury v Báňskej Bystrici na Slovensku.

Tisk 916. Interpellacia sen. inž. Klimko a spol. na pána ministra soc. pečlivosti poť. financie vo veci udelenia peňažnej podpory >Stavebnímu družstvu železničiarov v Prešove<.

Tisk 943. Interpelace sen. Hrubého a spol. na ministra spravedlnosti v záležitosti nepřípustného jednání soudce Fritsche v Duchcově, který nutil českého svědka, aby vypovídal německy.

Tisk 945. Interpellacia sen. Chlumeckého a súdruhov na ministra vňútorných záležitostí a ministra spravedlnosti v záležitosti censurnej prakse periodičnej tlače na Slovensku.

Tisk 991. Interpellacia sen. inž. Klimko a spol. na ctenú vládu vo veci rozšírenia zákona zo dňa 17. decembra 1919, č. 3 Sb. z. a n. a zákona zo dňa 3. marca 1921, č. 99 Sb. z. a n. na zamestnancov a ich rodiny z územia predtým uhorského.

Tisk 992. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru branného o usnesení poslanecké sněmovny ze dne 5. srpna 1921 ve příčině zákona, kterým se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo (tisk 951.)

Tisk 993. Zpráva zahraničního výboru senátu N. S. R. Č. o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu (tisk 1821), kterým se předkládá ke schválení N. S. smlouva uzavřená v Praze, dne 29. června 1920, mezi republikou Českoslovenkou a říší Německou o státním občanství (tisk 2343) - (tisk sen. 895).

Tisk 994. Zpráva ústavně-právního výboru senátu N. S. o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona o převzetí statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu (tisk 974).

Tisk 995. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny ze dne 6. srpna 1921, ve příčině zákona stran státní výpůjčky na úhradu schodku z moučného hospodářství (tisk 960).

Tisk 996. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2713) ve příčině změny zákona o dani z obratu a dani přepychové (tisk 972).

Tisk 997. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k návrhu poslanců Bechyně, dr Frankeho, dr Rašína, Šrámka, Švehly a soudr. (tisk 2807) na změnu zákona ze dne 20. prosince 1918, č. 93 Sb. z. a n. o platu presidenta Československé republiky (tisk 957).

Tisk 998. Zpráva I. výboru kulturního a II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 2361), kterým se zřizuje >Nadání Arnošta Denise< (tisk 952).

Tisk 999. Zpráva ústavně-právního výboru (k tisku 956) o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2832) na vydání zákona proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních vzhledem na návrh poslanců Čuříka a druhů (tisk 49).

Tisk 1000. Zpráva ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 958) ve věci návrhu posl. dr Kramáře, dr Lukavského, dr Rašína a spol. (tisk 222), na vydání zákona o zřízení úsporné komise parlamentní (tisk 2824).

Tisk 1001. Zpráva I. zahraničního výboru a II. výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 973) o vládním návrhu zákona (tisk 2651), kterým se vláda zmocňuje, aby zatímně upravila obchodní styky s cizinou (tisk 2827).

Tisk 1002. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 966), týkající se návrhu posl. Dubického, Koudelky, Drobného, Kaderky a soudr. jako členů subkomitétu pro vyřízení návrhů (tisk 161, 331, 278 a 1005) ve věci drobných zemědělských pachtů (tisk 2779).

Tisk 1003. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 546) o do plnění článku IX. zákona o celní sazbě z 13. února 1906, č. 20 ř. z. a uher. zák. čl. LIII z roku 1907 (tisk 949).

Tisk 1006. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1200), o dani z obohacení a z převodu nemovitostí (tisk 967).

Tisk 1007. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Tayerle, Geršla, Kleina a soudr. na změnu § 6 zákona, ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n., kterým nově upraveny válečné přirážky k poplatkům a změněna některá ustanovení o poplatcích, dále o návrhu posl. Patzela, Knirsche a druhů na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n. o poplatkové povinnosti (tisk 950).

Tisk 1008. Zpráva I. sociálně-politického výboru a II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2715) o vládním návrhu zákona (tisk 2092), jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí, stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, č. 625 Sb. z. a n. (tisk 962).

Tisk 1009. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2648), jímž se mění zákon ze dne 18. února 1919, č. 89 Sb. z. a n. o zařadění oficiantů do úřednických tříd hodnostních a platových (tisk 963).

Tisk 1010. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se prodlužuje lhůta k přihláškám o důchod, podle zákona o požitcích válečných poškozenců a upravuje vyplácení drahotní přirážky k jejich důchodům (tisk 2794, tisk sen. 953).

Tisk 1011. Zpráva výboru technicko-dopravního a výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny, ohledně vládního návrhu zákona (tisk 1360) o dani z vodní síly (tisk 2639) - (tisk sen. 959).

Tisk 1012. Zpráva I. výboru technicko-dopravního a II. výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 961) o vládním návrhu zákona (tisk 2652), kterým se pozměňuje ustanovení §u 5 zákona ze dne 25. února 1920, č. 143 Sb. z. a n. o účasti zaměstnanců při hornictví a správě dolův a jejich podílů na čistém zisku (tisk 2826).

Tisk 1013. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne (tlač. č. 2790) o vládnom návrhu zákona (tlač. č. 2318), ktorým pozmenujú sa niektoré ustanovizne základného čl. I. z r. 1890, jednajúceho o verejných hradských (silniciach) a mýtach na Slovensku a Podkar-patskej Rusi (tisk 976).

Tisk 1014. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny ohledně návrhu posl. inž. Nováka, inž. Bečky a soudr. (tisk 2679) na vydání zákona o úpravě cla na automobily, motorové pluhy a motory (tisk 2831) - (tisk sen. 979).

Tisk 1015. Zpráva I. výboru sociálně-politického a II. výboru (rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1898) o drahotních přídavcích k důchodům podle zákona o pensijním pojištění (tisk 977).

Tisk 1016. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej sněmovne (tlač. č. 964) o vládnom návrhu zákona (tlač. č. 1542), ktorým sa mení niektoré ustanovenia zákonov o soľnom monopole (tlač. č. 2699).

Tisk 1017. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2523), a o návrhu poslance Tayerle a soudr. (tisk 2135) na změnu zákona o podpoře nezaměstnaných (tisk 2830) - (tisk sen. 982).

Tisk 1018. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslaneckej snemovne o vládnom návrhu zákona (tlač. č. 2735) o prozatímnem zvýšení zaopatrovacích platov hornických na Slovensku a v Podkarpátskej Rusi (tlač. 2835) - (tisk sen. 975).

Tisk 1019. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2177), dále o návrhu posl. Němce a soudr. (tisk 900) a návrhu posl. Schäfera a soudr. (tisk 1370) a o návrhu posl. Skaláka a soudr. (tisk 1817) o závodních radách (tisk 2836) - (tisk sen. 981).

Tisk 1020. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona (tisk 1121) o válečných přirážkách ku přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za rok 1921 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 2815) - (tisk sen. 955).

Tisk 1021. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (t. č. 1203) o změně některých ustanovení zákona o osobních daních přímých, týkajících se daně důchodové a daně z příjmu (tisk 2741) - (tisk sen. 965).

Tisk 1022. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 968) o vládnom návrhu (tisk 1122), ktorým sa pre Slovensko a Podkarpatsku Rus ustanovujú válečné prirážky ku priamym daniam (s výminkou dane dôchodkovej) na rok 1921 a dočasne se zrušujú niektoré ustanovenia o priamych daniach (tisk 2834) (tisk sen. 968).

Tisk 1023. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 954) o vládním návrhu zákona (tisk 1201), jímž se mění některá ustanovení uherských zákonných článku o dani z příjmu (dôchodkové) (tisk 2797).

Tisk 1024. Zpráva sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 899) o zabírání budov neb jejích částí pro účely veřejné (tisk 2098).

Tisk 1025. Zpráva I. rozpočtového výboru a II. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2223) na poskytnutí státní zápůjčky zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 2596) - (tisk sen. 948).

Tisk 1026. Zpráva I. rozpočtového výboru a II. výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1398), kterým se přikazuje samosprávným svazkům výnos některých státních daní (tisk 2825) - (tisk sen. 969).

Tisk 1027. Zpráva I. ústavně-právního výboru a II. rozpočtového výboru ve věci usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1397) o přechodné úpravě finančního hospodářství obcí a měst s právem municipálním (tisk 978).

Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.

Prvním bodem jest

Zpravodajem jest p. sen. Hybš. Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Hybš: Nenavrhuji žádných změn.

Předseda: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.

Žádám pp. senátory, kteří s osnovou zákona (28 §ů), jeho nadpisem, úvodní formulí, jakož i nadpisy jednotlivých paragrafů, tak jak přijaty byly ve čtení prvém, souhlasí též ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, úvodní formulí, jakož i nadpisy jednotlivých paragrafů přijata jest ve čtení druhém.

Přistupujeme k bodu druhému

Zpravodajem jest za výbor technicko-dopravní p. sen. Kouša, za výbor rozpočtový rovněž p. sen. Kouša.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Kouša: Nemám.

Předseda: Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo s osnovou zákona (9 článků), jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení druhém, právě tak jak přijaty byly ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest tímto i ve čtení druhém.

Přikročíme dále k

Zpravodajem za výbor národohospodářský jest p. sen. Hucl, za výbor rozpočtový p. sen. Sáblík.

Navrhuje pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Sáblík: Zde v §u 2 v po sledním slově >rostliných< mají býti dvě >n<.

Předseda: Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kteří pp. senátoři s osnovou zákona (4 paragrafy), jeho nadpisem a úvodní formulí i s přednesenou opravou, přijatými ve čtení prvém, souhlasí též ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest tímto i ve čtení druhém.

Dám hlasovati: 1. o resoluci výboru národohospodářského a 2. o resoluci výboru rozpočtového.

Kdo souhlasí s resolucí výboru národohospodářského, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce tato jest přijata.

Kdo souhlasí s resolucí výboru rozpočtového, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce tato jest přijata.

Dalším bodem jest

4. druhé čtení zprávy I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2225) o vládním návrhu zákona (tisk 1736), jímž se povoluje státní příspěvek na provedení zajišťovacích a opravných prací nouzových na moravských vodotocích. Tisk 940.

Zpravodajem za výbor národohospodářský jest p. sen. Sáblík, za výbor rozpočtový rovněž p. sen. Sáblík.

Navrhuje pan zpravodaj textové změny?

Zpravodaj sen. Sáblík: Žádné změny nenavrhuji.

Předseda: Prosím paní a pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo s osnovou zákona (má 5 §ů), jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatými ve čtení prvém, souhlasí též ve čtení druhém, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou ve čtení druhém.

Dám hlasovati o resoluci senátorů Linka, Polacha a soudr., která přečtena již byla v 68. schůzi senátu dne 10. srpna 1921.

Pan zpravodaj navrhuje, aby tato resoluce přikázána byla výboru rozpočtovému a národohospodářskému.

Kdo s přikázáním resoluce jmenovaným výborům souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce tato se přikazuje jmenovaným výborům.

Přistupujeme k bodu pátému, jímž jest

5. druhé čtení zprávy I. výboru technicko-dopravního a II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2529) o vládním návrhu zákona (tisk 2091), kterým se povoluje úvěr k úhradě potřeby státní správy železniční na opatření vozidel v roce 1921, tisk sen. 904. Tisk 941.

Zpravodajem za výbor technicko-dopravní jest p. sen. Havlena, za výbor rozpočtový též p. sen. Havlena.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Havlena: Nemám.

Předseda: Není tomu tak. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kteří pp. senátoři s osnovou zákona (5 paragrafů), jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak přijaty byly ve čtení prvém, souhlasí i ve čtení druhém, nechť zvednou ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení druhém.

Dalším bodem jest

Zpravodajem jest p. sen. Havlena.

Navrhuje pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Havlena: Není žádných změn.

Předseda: Není žádný návrh učiněn. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo s osnovou zákona (2 §y), jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení druhém, jak přijaty byly v prvém čtení, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou též ve čtení druhém.

Dále jest bod sedmý:

Zpravodajem jest p. sen. Zimák.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zimák: Nikoliv.

Předseda: Není žádných textových změn. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Žádám pp. senátory, kteří s osnovou zákona (2 §y), jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatými ve čtení prvém, souhlasí též ve čtení druhém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest tímto i ve čtení druhém.

Zpravodajem jest p. sen. Lukeš.

Táži se pana zpravodaje, zda navrhuje nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Lukeš: Není žádných změn.

Předseda: Není žádných změn. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Kdo z pp. senátorů souhlasí s osnovou zákona (4 §y), jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, s nadpisem a úvodní formulí přijímá se též ve čtení druhém.

Aby zabráněno bylo správním obtížím, při úrazových pojišťovnách a aby tak zachováno bylo nerušené provádění úrazového pojištění jest třeba, aby tato osnova zákona byla co nejdříve uzákoněna.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, můj návrh jest schválen.

Přistupujeme k bodu 10, jímž jest

10. zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, kterým se mění některá ustanovení zákona o úrazovém pojištění dělníků. Tisk 947.

Zpravodajem jest pí. sen. Ecksteinová. Uděluji jí slovo.

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Slavný senáte! Předložená osnova zákona byla předložena k projednání poslanecké sněmovně a senátu z důvodů, že hranice příjmu 6.000 Kč k vyměřování rent následkem vysokého zdražení všech životních potřeb nijak není s to uhraditi nejnutnější výdaje poškozence, zraněného při výrobě průmyslové nebo zemědělské. Sociálně-politický výbor poslanecké sněmovny projednávaje tuto předlohu vládní, která stanovila meze hranice výdělkové na 9.600 Kč, zvýšil tuto mez hranice výdělkové na 12.000 Kč, ježto počítati jest s tím, že při úplné neschopnosti důchodce činí renta 66 1/2%, to jest 8.000 Kč, kterýžto obnos považuje sociálně-politický výbor za hranici důchodu, která stojí ještě hluboko za minimem, potřebným k existencí zraněného, a nedosahuje hranice stanovené zákonem o nemocenském pojištění dělníků, ze dne 22. prosince 1920, číslo 689 Sb. z. a n. Ve třídě XV. činí 10.220 Kč, tím spíše, že výdělek zraněného počítati jest ze mzdy za 300 dní ročně. Vedle toho přijetí hranice 9.600 Kč znamenalo by při regressním právu nemocenských pokladen dle § 65 zákona o úrazovém pojištění dělníků značné zatížení nemocenských pokladen.

Mimo to, vážení pánové, stanovením obnosu 12.000 Kč jako hranice mzdy výdělkové jest značně poškozeno dělnictvo. Při dnešních drahotních poměrech, a při dnešní výši mezd dostupují příjmy dělníků 20, 24, 30 tisíc Kč ročně, jmenovitě těch dělníků, kteří právě pro nebezpečnost svého zaměstnání jsou odměňováni výše než dělníci ostatní. Ale jestliže se výdělková hranice stanoví na 12.000 Kč ročně, tož dělník dostane vlastně ne 60, nýbrž pouze 30% a ještě méně svého skutečného výdělku. Srovnávati tento příjem s příjmem pensijním, odvolávati se k tomu, že pensijní kvóty nedosahují takové výše, bylo by velmi nebezpečné, poněvadž zranění dělníka nastává skoro pravidelně v květu jeho mužných let, kdy je obklopen rodinou a má k ní povinnosti, kdežto do pense odchází člověk, který již svou rodinu zaopatřil a spíše může činiti nárok, aby rodina poskytla jemu nějaké sousto, než-li, aby naň uvalena byla povinnost, aby se o ni staral.

Mimo to do původní osnovy vládní byl vložen nový článek II. a to mezi článek I. a II., kterým úrazové pojišťovny osvobozeny jsou od daně výdělkové a důchodové vzhledem k veřejnému a nevýdělečnému svému rázu.

V čl. III. byla dána slova: >Vládě se ukládá<, místo dosavadních: >Vláda se zmocňuje<, jakožto pregnantnější výraz a konečně vypuštěn druhý odstavec, podle něhož působnost tohoto článku měla se týkati zemědělského dělnictva na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Tím byl učiněn ústupek agrárním podnikatelům slovenským, kteří v tomto pojišťování zemědělského dělnictva na Slovensku nalézají vydatnou oporu pro upevnění posic své strany.

Čl. IV. schválen beze změny se zpětnou platností od l. ledna 1921. Tato zpětná platnost tohoto zákona od 1. ledna 1921 byla předmětem dlouhého a úporného vyjednávání. Proti zpětné platnosti zákona od 1. ledna 1921 bylo hlavně se strany průmyslníků a se strany živnostenské namítáno, že tím se zatěžují průmysl a živnosti o částky, za které nemohou se již odškodniti na objednatelích, protože práce jsou hotovy a nelze tyto výlohy, které půjdou do značné výše, zaúčtovati dodatečně.

Nicméně celá předloha je výsledkem kompromisu a vzhledem k tomu, že pro tento kompromis je v poslanecké sněmovně dostatečná většina, doporučuji slavnému senátu, aby toto dílo kompromisu schválil v usnesení poslanecké sněmovny, poněvadž je nebezpečí, kdybychom nějaké změny provedli, že tyto změny by nedošly souhlasu sněmovny poslanecké a znamenalo by to jenom odklad pro působnost tohoto zákona, který by se nevymstil na nikom jiném, než na zraněných dělnících, na zraněných zaměstnancích, kteří velmi mizerně se protloukají dnes se svými rentami, vyměřenými ze 6.000 Kč příjmů ročně. Je však jisto, že ani této hranice 12.000 Kč příjmů nedosáhnou všichni zaměstnanci, poněvadž máme ještě stále, jmenovitě v zemědělství, tisíce zaměstnanců, jejichž hranice příjmová jest omezena na 6.000 Kč ročně. Z toho důvodu celé zatížení, které z tohoto rozpočtu bude plynouti pro průmysl, nejeví se nikterak hrozivým a protože úrazová pojišťovna dále předpokládá a vykazuje na základě této předlohy, že dosáhne příjmu asi 106 milionů Kč ročně, bude možno, aby při tak značných příspěvcích snížila své tarifové základny. Současně usnesl se sociálně-politický výbor, aby byly také navrženy obě resoluce. Končíc, doporučuji slavnému senátu, aby z důvodů, které jsem uvedla, toto usnesení poslanecké sněmovny schválil ve znění, které bylo přijato sociálně-politickým výborem senátu. (Výborně.)

Předseda (zvoní): Byla mi předložena dostatečně podporovaná resoluce senátorů Jarolima, Löwa, Heckera a soudr. Žádám, aby byla přečtena.

Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte): >Vláda se vyzývá, aby senátu předložila co nejdříve k usnesení zákon, podle něhož úrazovým invalidům, vdovám a sirotkům, kteří tu byli již koncem r. 1921, poskytnuty budou k jejich nynějším úrazovým rentám drahotní přídavky v takové výši, která poměrně odpovídá ročnímu výdělku Kč 1200,-<

Předseda: Zahajuji debatu. K slovu jsou přihlášeni řečníci: pan sen. Jarolim a p. sen. Thoř. Udělují slovo panu sen. Jarolimovi.

Sen. Jarolim (německy): Slavný senáte! Hlavní změna předloženého zákona spočívá v tom, že se zvýšil roční pracovní výdělek, jenž slouží k vyměření úrazové renty, ze 6.000 na 12.000 Kč. Tento zákon přináší beze vší pochyby pro budoucnost invalidům, vdovám a sirotkům ne sice veliké, přece však alespoň malé zlepšení oproti stavu posavadnímu. Vzhledem k tomu budeme tudíž hlasovati pro tento zákon. Přece však litujeme hluboce, že směrodatný roční výdělek pracovní nebyl vzat vyšší sumou. Vždyť přece jíž paní senátor Ecksteinová, podávajíc zprávu připustila, že to, co v zákoně jest vysloveno, jest příliš nízké a skutečným poměrům mzdovým neodpovídá. Věci také skutečně tak se mají. Až do války obnášel započítatelný roční výdělek 2.400 Kč. Poněvadž mzdy tehdy nebyly tak vysoké, mohlo se předpokládati, že v každém jednotlivém případě nehodou postižený dělník anebo jeho příslušníci po smrtelném úrazu obdrží vyplacen plný obnos, jak by to zákonu odpovídalo. Od té doby byly ovšem započítatelné roční mzdy poněkud zvýšeny, nejprve na 3.600, později na 6.000 Kč. A nyní vláda navrhla zvýšení na 9.000 Kč. Velmi zvláštní! To totiž dokazuje, jakým sociálně-politickým duchem vláda jest vedena. Musí-li sama přiznati, že živobytí všeobecně se zdražilo 10 a jedenáctkrát, pak jest jednoduše nesrozumitelno, že mohla přijmouti roční pracovní výdělek ve výši pouze 9.000 Kč. Kdybychom chtěli položiti za základ pohyb cen, musel by nynější roční výdělek obnášeti nikoli 12.000, nýbrž 26.000 Kč. Poněvadž přijato bylo pouze 12.000 Kč, odpovídá to asi polovině vlastního obnosu.

Nyní však přichází k tomu ještě něco, čeho dlužno velmi litovati, že totiž to, co se zde usnáší, platí pouze pro příští invalidy od 1. ledna 1922 počínaje, kdežto na všechny ostatní, kteří tu jsou již od dřívějška, nebere se nejmenšího ohledu, A počet jejich jde přece do mnoha tisíců. Máme mnoho tisíc invalidů, vdov a sirotků, kteří tedy vyjdou úplně na prázdno. Při tom dlužno ještě přihlédnouti také k tomu, že mnoho tisíc jich pochází z dob míru. Z toho vyplývá skutečnost, že na příklad není málo dělníků, jejichž renta byla vyměřena na základě ročního výdělku 1.000 Kč a při kterých od té doby podstatná změna nenastala. Neboť drahotní přídavek, jenž poskytnut byl roku 1917, již dávno jest vyrovnán všeobecným pohybem cen a také tehdy skutečným poměrům neodpovídal. Bylo by tedy bývalo zcela samozřejmé, když tento zákon byl změněn, kdyby vláda i poslanecká sněmovna byly vzaly zřetel na to, aby přiměřený drahotní přídavek také ku starým rentám byl býval poskytnut.

Již tedy z vývodů paní referentky vyplývalo, že podnikatelé projevili větší nebo menší odpor. Podnikatelé projevují přece vždy odpor, a obzvláště v poslední době stalo se u nich zase takřka stálou kapitolou prohlašovati, že sociálně-politická břemena jsou zkrátka nesnesitelná. Nemáme právě po ruce žádných přesných číslic. Předpokládáme-li však číslice, jež přece nějakým způsobem při hornictví máme po ruce, pak musíme konstatovati, že sociálně-politická břemena v poměru k celé ceně výrobků nikdy nebyla tak nízká jako nyní. Neboť absolutní číslice samy o sobě nerozhodují, nýbrž poměr sociálně-politických břemen k celé výrobní ceně jest směrodatným pro posuzování, jak vysoká jsou sociálně-politická břemena. Mluvení a hlomození podnikatelů proti sociálně-politickým břemenům nesmí tedy míti na nás naprosto žádného vlivu, jinak nebylo by lze vůbec prováděti nějakou sociální politiku. Poněvadž již není možno - a také zpravodajka v tom smyslu se vyjádřila - že nemají býti předsevzaty nějaké změny, že nemají býti podány žádné návrhy, nebudeme právě také žádných návrhů podávati. Spokojujeme se předložením resoluce, která již byla čtena a žádáme za její přijetí. Resoluce vyslovuje, že se vláda vyzývá, aby v nejbližší době předložila osnovu, že k rentám invalidů, vdov a sirotků, kteří tu již jsou před platností tohoto zákona, poskytují se drahotní přídavky, odpovídající ročnímu výdělku 12.000 Kč; to konečně jest to nejmenší, co pro staré invalidy státi se může a musí. (Potlesk u německých senátorů.)