Schůze zahájena v 9 hod. 35 min.
Přítomni:
Místopředsedové: Kadlčák a dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Vlček, dr Stojan.
90 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministerský předseda Černý; ministři dr Burger, dr Šusta.
Z kanceláře senátní: zástupci senátního tajemníka dr Bartoušek a dr Trmal.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Zahajuji schůzi.
Dovolenou udělil jsem pro tento týden dr Koperniczkému.
Z předsednictva přikázáno:
Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte):
výboru brannému:
Tisk 951. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2009), kterým se povoluje úvěr pro pořízení první části augmentační zásoby oděvu a výstroje pro mužstvo (tisk 2591).
výboru rozpočtovému:
Tisk 962. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 2092), jímž se civilním a vojenským státním zaměstnancům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem, spravovaných povoluje mimořádná výplata jednoměsíční částky nouzových výpomocí, stanovených zákonem ze dne 25. listopadu 1920, čís. 625 Sb. z. a n. (tisk 2715).
Místopředseda Kadlčák: Přikročuji k projednávána denního pořadu.
Jako první předmět jest
1. zpráva národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním
návrhu zákona (tisk 1626) o povinném známkování chmele. Tisk 932.
Zpravodajem jest pan sen. Hybš. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Hybš: Velevážení pánové a dámy! Usnesení senátu o povinném známkování chmele projednáno bylo v poslanecké sněmovně a tato přijala usnesení senátu s jistými změnami. Národohospodářský výbor pojednal o usnesení poslanecké sněmovny a poněvadž změny tyto nejsou žádného rázu principielního, navrhuje národohospodářský výbor, aby slavný senát usnesení poslanecké sněmovny o povinném známkováni chmele bez debaty přijal a schválil.
Místopředseda Kadlčák: K slovu není nikdo přihlášen, rozprava jest skončena. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, která má 28 §ů, jeho nadpisu, úvodní formuli, jakož i nadpisech jednotlivých §ů míním dáti hlasovati najednou.
Jsou snad nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Námitky nebyly.) Nejsou, budeme tedy podle toho postupovati.
Žádám pp. senátory, kteří s navrženou osnovou zákona (28 §ů), jeho nadpisem, úvodní formulí, jakož i nadpisy jednotlivých paragrafů souhlasí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)
To jest většina osnova zákona s nadpisem, úvodní formulí a nadpisy jednotlivých paragrafů přijímá se tímto ve čtení prvém.
Přikročíme k druhému odstavci denního pořadu
2. zprávě I. technicko-dopravního výboru a II. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2444), (usnesení senátu 2038) o vládním návrhu zákona (tisk 1466), kterým se pozměňují ustanovení §§ů 32, 33, 34, 35, 40, 45, 48 a 49 zákona ze dne 9. dubna 1920, čís. 260 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství. Tisk 938.
Zpravodajové: za výbor technicko-dopravní sen. Kouša, rovněž za výbor rozpočtový.
K slovu jest přihlášen pan sen. Jarolim.
Uděluji panu zpravodaji slovo.
Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Vláda předložila v poslední době opětně osnovu zákona, jímž se pozměňují některá ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. zák. a nař. o úpravě uhelného hospodářství v části, týkající se dávky uhelné. Změny tyto měly za účel zmírniti břemeno dávky uhelné způsobem tou dobou možným a zlepšiti tak situaci průmyslu a živností na uhlí odkázaných, jednak rozšířiti úlevy dosavadního zákona ve příčině osvobození od dávky uhelné.
Původní osnova projednávaná v poslanecké sněmovně pod čís. tisku 1466 a 1766, byla v senátě vzhledem k mezinárodním obtížím, jichž nebezpečí hrozilo na základě ustanovení mírových smluv, změněna, a příslušné usnesení senátu >Tisk čís. 2038< mělo býti projednáváno poslaneckou sněmovnou.
Zatím odhodlala se vláda z důvodu naléhavé potřeby ke snížení uhelné dávky tím způsobem, že od 1. května 1921 provedeno bylo nové ustanovení úředních cen uhelných, při čemž se dávka uhelná, která dříve byla do úředně ustanovené ceny zahrnuta, počítá nyní vedle těchto cen a tvoří 30 % z tohoto základu.
Dále bylo s platností od téhož dne upuštěno od vybírání uhelné dávky z příplatků, stanovených vedle úřední ceny uhlí; jmenovitě z t. zv. příplatku na sociální zlepšení.
Změny tyto, ačkoliv byly provedeny v cestě administrativní pomocí nového způsobu stanovení úředních cen, vyžadují přece k zamezení možných sporů o přesunutí dávky uhelné, novou nespornou stylisaci dosavadních ustanovení zákonných.
Za účelem dalšího snížení cen železa, jež tímto snížením dávky uhelné hlavně bylo zamýšleno a také umožněno, vyskytla se potřeba umožniti, aby při výrobě koksu byla dávka vybírána přímo z uhlí, jež se k výrobě spotřebuje, místo jako dosud z vyrobeného paliva. Předpokladem jest změna příslušného ustanovení zákona.
Konečně ukázala se následkem změněných výrobních poměrů nutnost umožniti další existenci zdejšímu průmyslu, zakládajícímu se na zhodnocení uhlí, použitím jeho na výrobu olejů, tuků a pod. výrobků tím, že by uhlí k účelu tomu používané bylo osvobozeno od uhelné dávky tak, jak jest tomu u téhož průmyslu německého; jde o ojedinělé podniky, které by jinak tento způsob zhodnocení uhlí, jež si nutno ve všeobecném zájmu přáti, musily zanechati, nemohouce vydržeti cizozemské konkurence. Pří osvobození tomto netřeba se obávati obtíží shora zmíněných.
Nutným provedením shora zmíněných změn vyskytla se příležitost provésti ještě některé jiné změny zákona o dávce uhelné, jichž potřeba se během jednoroční praxe vyskytla, a přizpůsobiti zákon o dávce uhelné k poměrům, jež částečně nastaly a částečně ve větším ještě rozsahu jsou k očekávání po uvolnění uhelného hospodářství.
Tato novelisace zákona o uhelném hospodářství jest první etapou při přechod k normálnímu hospodaření a dává mimo jiné možnost přizpůsobiti ceny oněch uhelných druhů, jichž konjunktura jest již nepříznivá, takže se netřeba obávati vzestupu cen, stavu na uhelném trhu, resp. soutěží, neboť uhelná dávka se vybírá tehdy, není-li uhelná cena úředně stanovena, ze skutečné prodejné ceny.
Jest v zájmu celostátním, aby tento návrh zákona, schválený již v plenu poslanecké sněmovny, byl i v senátě schválen.
Předloha tato byla projednána podrobně ve výboru rozpočtovém i technicko-dopravním, a prosím slavný senát o schválení této osnovy zákona. (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Udělují slovo panu senátoru Jarolimovi.
Senátor Jarolim (německy): Slavný senáte! My němečtí sociální demokraté již více než jednou jsme přesně stanovili naše stanovisko k uhelné dávce. Od tohoto stanoviska nemůžeme také dnes upustiti. Prohlašujeme totiž jednou pro vždy, že uhelná dávka je těžkým břemenem pro veškerý průmysl, a že výhody, které snad má z toho finanční správa, jsou podstatně vyváženy tím, čím trpí průmysl. Proto svého času, když bylo v senátě o tom jednáno, podali jsme stran toho návrh, který směřoval k tomu, aby byla uhelná dávka odstraněna. Zatím se postavila většina na jiné stanovisko, tím, že bylo řečeno, že z důvodů čistě finančně-technických je nemožno upustiti od uhelné dávky. Nyní má senát znovu před sebou předlohu zákona, v níž prý je navrhováno snížení uhelné dávky. Ve skutečnosti jedná se pouze o opravu a přizpůsobení uhelné dálky vlastnímu zákonu. Pak zákon ze dne 9. dubna 1920 praví výslovně, že uhelná dávka má obnášeti jen 30 %. Ale finanční správa svého času dovedla věc tak přepočítati a tak udělati, že z těchto 30 % stalo se 42 %. A tento výpočet to jest, jenž má býti dle tohoto návrhu jiným, ježto se vrací k vlastní míře, jak ji zákon předpisuje Něčím novým to tedy vůbec není. Když pan zpravodaj tedy řekl, že dále bude také o to postaráno, že tam, kde ceny uhlí nejsou stanoveny, kde tedy uhlí je ve volném prodeji a docíleno nižších cen, bude zákonem stanovena uhelná dávka dle této ceny, pak to není naprosto úlevou, nýbrž samozřejmou věcí, poněvadž zákon praví, že se vybírá 30%ní dávka, uhelná z prodejní ceny. Nebo je snad úmysl vybírati vyšší uhelnou dávku, než odpovídá zákonu? To přece vůbec není myslitelným. Naše stanovisko je tedy stejné jako dříve, a my bychom beze všeho znova podali návrh, že má býti uhelná dávka zrušena; avšak máme pocit a dojem, že na tom, co zde je předloženo, nebude změněno ani čárky, ani tečky. Spokojujeme se tedy jednoduše vyslovením protestu. Konečně bych navrhoval, aby bylo o zákonu dvojím způsobem hlasová. no, a to o článku 3. a 4. zvlášť, abychom měli možnost hlasovati pro ta ustanovení, kterými jest pomyšleno na slevu uhelné dávky pro provisionisty a také pro uhlí z ciziny, kterážto sleva horníkům jest na prospěch. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák: Přeje si pan zpravodaj slova k doslovu?
Zpravodaj sen. Kouša: Nepřeji.
Místopředseda Kadlčál: Není tomu tak Debata je skončena. Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Pan předešlý řečník navrhl oddělené hlasování. Za tím účelem odkládám hlasování až při příštím odstavci denního pořadu.
Přikročíme zatím k 3. odstavci denního pořadu, jímž jest
3. zpráva výboru národohospodářského a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona, jímž se žádá povolení úvěru 10 milionů Kč ke tlumení moru a nákaz zvířecích. Tisk 939.
Zpravodajem výboru národohospodářského je senátor Hucla výboru rozpočtového senátor Sáblík. Uděluji slovo panu senátoru Huclovi.
Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senátě! Před nedávným časem schválil slavný senát vládní nařízení, které se týkalo hubení a preventivních opatření proti moru zvířecímu, který hrozil zachvátiti naše krajiny ze sousedního státu polského. Má-li býti tomuto nařízení podle možnosti vyhověno, je nutno, aby bylo postaráno také o dostatečnou úhradu, která je dosti značná, poněvadž opatření prováděti se musí podle vládního nařízení nákladem státu v míře dokonalé a proto sněmovna
poslanecká ve své schůzi ze dne 15. července se usnesla, aby schválen byl vládní návrh zákona, jímž se povoluje úvěr 10 milionů korun na tlumení této nebezpečné nemoci, která stáda našeho zvířectva užitkového ohrožuje. Jest nutno, aby co nejdříve a co nejintensivněji čelilo se této zhoubné nákaze, která blíží se již hranicím našeho státu. Avšak my máme ještě vedle této nákazy jiné škůdce, kteří již hrozí zkázou našich plodin,
našeho majetku národohospodářského ve přítomnosti. Uvádím v této příčině hlavně mnišku, která hrozí zhubiti naše krásné lesy a pak zavíječ pelyňkový, který ohrožuje pěstění řepy cukrovky, zvláště v krajinách moravských. Výbor národohospodářský pojednávaje o těchto zlých ranách usnesl se na tom, doporučiti slavnému senátu, aby vládní návrh zákona, č. t. 1865, jímž se žádá povolení úvěru 10 milionů korun ke tlumení moru a nákaz
zvířecích, byl schválen a zároveň usnesl se na resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby ihned učinila opatření proti zavíječi pelyňkovému a mnišce, a v případě, že nebude obnosu, který se povoluje tímto zákonem ke tlumení moru a nákaz zvířecích plně zapotřebí, aby se obnosu toho použilo na hubení těchto škůdců. Doporučuji slavnému senátu, aby laskavě návrh výboru národohospodářského bez debaty schválil. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Udělují slovo zpravodaji rozpočtového výboru senátoru Sáblíkovi.
Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Výbor rozpočtový pojednával o usnesení poslanecké sněmovny ohledně povolení úvěru 10 mil. korun ke tlumena moru a nákaz zvířecích. Vládní návrh, kterým se žádal tento úvěr na tlumení nákaz zvířecích, byl již v poslanecké sněmovně změněn v tom smyslu, aby se z tohoto obnosu mohla použíti potřebná část také na tlumení škůdců ohrožujících kultury rostlinné, jak se již před tím pan kolega Hucl zmínil, škůdců mnišky a zavíječe pelyňkového. Vzhledem k tomu usnesl se také výbor rozpočtový na resoluci, kterou se ministerstvu zemědělství ukládá, aby použilo všech těchto prostředků také k vyhubení zavíječe pelyňkového a pak mnišky, aby přimělo majitele lesů k plnění jích povinnosti podle zákona o ochraně lesů. Ministerstvo zemědělství podle zprávy, kterou výboru rozpočtovému podalo, učinilo všechna možná opatření na hubení obou těchto škůdců, kteří ohrožují tak nebezpečným způsobem jednak sklizeň řepy cukrovky jednak naše lesy, a ovšem v obou těchto směrech jest ochrana tato dosti nesnadná, poněvadž nemáme, jmenovitě pokud se týče hubení, žádných zkušeností, ježto škůdce tento objevil se u nás poprvé a veškeré proti hubení jeho používané prostředky nebyly dosud vyzkoušeny. Pokud se týče mnišky, používaly se všemožné prostředky, v poslední době se zkoušely otravné plyny; tyto prostředky se vesměs osvědčily, ale dalo by se jich použíti tam, kde se škůdce objevil v množství menším, takže dalo by se těchto prostředků dobře využiti, kde ale se mniška objevila v tak ohromném rozsahu, prostředky tyto nestačily, ale neúnavné snaze ministerstva zemědělství podařilo se novým způsobem, který slibuje nás tohoto škůdce zbaviti. Docela pan dr Komárek, který studoval tuto otázku, nalezl, že bekyně mniška, jest zachvácena jistou nemocí poliedrickou, a tak se dělají všechny pokusy, aby tato nákaza na mnišku byla rozšířena uměle infikována, aby tak pomocí této nemoci mniška byla hubena. Pokusy dosavadní se osvědčily a doufám, že tím způsobem se podaří zmíněnou nemocí mnišku v krátké době vyhubiti. Rozpočtový výbor se usnesl, jak jsem se zmínil aby byli majitelé lesů, kteří k tomu podle zákona jsou povinni, donuceni k plnění svých povinností na ochranu lesů, a i v tomto směru učinilo ministerstvo zemědělství všech. na opatření, používajíc §u 51 les. zákona z 3. prosince roku 1852, podle něhož jsou všichni majitelé lesů povinni podporovati
a uposlechnouti nařízení politických úřadů. Všechna opatření se plní, a navrhuji, aby požadovaný obnos 10 mil. Kč byl vládě povolen, poněvadž je to zajisté v zájmu veškerého obyvatelstva a celé republiky, aby úroda, hlavně cukrovky, a také i naše lesy byly před touto zhoubou ochráněny. (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen. Debata je skončena.
Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Přikročíme k hlasování. O osnově zákona, nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou, poněvadž obsahuje pouze 4 paragrafy.
Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Není jich.
Kteří páni senátoři s navrženou osnovou zákona souhlasí ve čtení prvém, nechť zvednou. ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, nadpis a úvodní formule je přijata ve čtení prvém.
Vrátíme se nyní k předešlému odstavci denního pořadu, abychom o něm hlasovali. Pan sen. Jarolim podal následující návrh, prosím, aby byl přečten.
Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte): Návrh sen. Jarolima a soudr. č. t. 938 k hlasování:
>Navrhujeme oddělené hlasování o článku III. a IV. V Praze, dne l0. srpna 1921. Podpisy.<
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ve smyslu tohoto návrhu přikročíme k hlasování v tom směru., že budeme hlasovati o čl I. a II. najednou, pak teprve o čl. III. a IV. odděleně a konečně o čl. V.―IX., nadpisu zákona a úvodní formuli.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Kdo souhlasí s navrženou osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí, jak byly panem referentem předneseny a sice s čl. I. a II., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh jest přijat.
Kdo souhlasí se čl. III. a IV. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Článek III. a IV. jest schválen.
Kdo souhlasí s čl. V.―IX., nadpisem a úvodní formulí podle návrhu výborů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Články tyto s nadpisem a úvodní formulí jsou přijaty ve čtení prvém a tím je tento odstavec denního pořadu konečně vyřízen.
Přikročíme k dalšímu odstavci, to jest
4. zprávě I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2225) o vládním návrhu zákona (tisk 1736), jímž se povoluje státní příspěvek na provedení zajišťovacích a opravných prací nouzových na moravských vodotocích. Tisk 940.
Zpravodajem jest za výbor národohospodářský sen. Sáblík; za výbor rozpočtový rovněž.
K slovu se, přihlásil p. sen. Link.
Uděluji slovo panu zpravodajovi.
Zpravodaj sen. Sáblík: Vážený senáte! Ve dnech 7. až 9. července ř. 1919 snesly se .ve východních částech Moravy na Valašsku, Slovácku ohromné bouře, průtrž mračen, temnější horské říčky pří.toků Moravy se rozvodnily a natropily ohromné škody. Říčky tyto podle dřívějšího usnesení byly částečně regulovány a těmito velkými škodami byly namnoze provedené práce zničeny, takže musilo býti přikročeno k jich opravám. Vláda povolila roku 1919 ministerské radě 14. července první příspěvek na tyto práce v obnosu 2 mil. korun, později byla povolena vládou ještě další podpora v celkovém obnosu 12 mil. korun, ale tyto obnosy byly stavbami v roce 1919 až 2920 úplné vyčerpány, leč opravy nebyly dokončeny. Jest tedy nutno, aby opravy tyto už všecky byly skončeny, aby jednak zajištěna byla ochrana těchto krajů před povodněmi a pak z toho důvodu, aby dělnictvu, které na těch opravách pracovalo, poskytla se také další práce a výdělek. Seznam prací těch jest přiložen k vládnímu návrhu a celkový náklad, který jest rozpočtem na dokončení staveb těchto, obnáší, pokud se týče prací úpravných 8,432.000 Kč, prací zahrazovacích 2,793.000 Kč. Na tento obnos přispívají částečně interesenti místní a to obnosem 780.000 Kč na práce úpravní. Na tyto práce přispívá země Morava 25 % z vlastních prostředků. Větší procento nemohlo se žádati, poněvadž finance zemské jsou ve velmi špatném stavu, takže zbytek 75 % musí nésti přirozeně stát. Na práce uhrazovací přispívá země Morava obnosem 15 %, takže se od státu žádá hrazení zbytku 85 %. Celkem by bylo tedy potřeba na dokončení těchto prací 8,113.000 Kč. Na tento obnos ministerstvo zemědělství ze svého fondu melioračního přispělo 1,050.000 Kč, takže zbývá okrouhle nedostatek nějakých 7,000.000 Kč, o které vláda tímto návrhem žádá. Jsou to práce tak nutné, které se nedají nijak odkládati a každý odklad by přinesl další zhoršení Obnos tento jest skutečně obnosem dobře hospodářsky využitým, poněvadž se zabrání dalším škodám a poskytne se práce a výdělek obyvatelstvu, takže peníz ten není zbytečně vydaným. Navrhuji proto, aby tento obnos žádaný vládním návrhem podle usnesení poslanecké sněmovny byl schválen. Připomínám jen ještě, že jest ještě mnoho jiných potřebných prací zajisté v Čechách a jmenovitě na západní Moravě, na které dosud nebylo pamatováno, a jest povinností vlády, aby těmto tokům na západní Moravě, jmenovitě Úhlavě a Svratce, byla věnována pozornost, a když ne letos, aspoň v příštím roce byl potřebný obnos zařazen. Doporučuji usnesení poslanecké sněmovny jménem výboru rozpočtového a národohospodářského ke schválení. (Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák: Byl mi podán dostatečně podporovaný resoluční návrh p. sen. Linka, Polacha a soudr. Žádám, aby byl přečten.
Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte): Resoluce senátorů Linka, Polacha a soudr. k č. tisku 940:
>Vláda se vyzývá, aby co nejdříve přikročila k tomu, by co nejdříve byly napraveny škody, jež utrpělo obyvatelstvo v údolí Bělé a Děsné v území Praděda katastrofální povodní v červnu t. r. Znovuvybudování zničených obcí má býti rychleji provedeno a obyvatelstvu, jež přišlo o obytná stavená a movitosti, má se dostati pomoci co nejrychleji.
Dále se vláda vybízí, aby si ihned vyžádala od Národního shromáždění úvěru k provedení takových opatření, kteráž by znemožnila opětování takových katastrof.<
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu sen. Linkovi.
Sen. Link (německy): Slavný senáte! Jsme ochotni hlasovati pro tento zákon, jímž mají býti napraveny škody, které v roce 1919 způsobeny byly v několika severomoravských okresech katastrofální povodní.
Při této příležitosti chtěli bychom upozorniti slavný senát na obrovské škody, které katastrofální povodeň dne 1. a 2. června v území Praděda způsobila mnohým obcím v údolí Bělé a Děsné. Přáli bychom si tudíž, aby vládá co nejrychleji přikročila k tomu, by v těchto krajinách poskytla obyvatelstvu potřebnou pomoc. Tato katastrofální povodeň vyžádala si veliký počet lidských obětí a zničila značný počet domů v mnohých obcích. Tyto zničené domy patřily chudým lidem. Ale netoliko domy, nýbrž také zařízení těchto domů, těchto ubožáků, bylo vodou odplaveno. Brambory a zelenina, které v těchto krajinách byly zasázeny, byly zasypány zemí, která s bor byla splavena. Prosili bychom tudíž, aby vláda co nejrychleji přikročila k tomu, by ve všech těchto krajinách, v údolí Děsné a Bělé, provedeny byly nutné práce, aby tak zlé katastrofy alespoň v nejbližší době se nemohly opětovati. A poněvadž obyvatelstvo jest chudé a vlastní obyvatelstvo severní Moravy a východního Slezska následkem toho nemůže sehnati potřebných prostředků ― v těchto okresech se ovšem sbírá, ale obyvatelstvo samo nemůže sehnati potřebné miliony ― prosíme slavný senát, aby přijal naši resoluci, která žádá, aby zahájena byla v dotyčných obcích okamžitá pomoc, a aby stát poskytl přiměřené prostředky, by zahájeny býti mohly potřebné práce, aby se takovéto zlé katastrofy nemohly opětovati. Prosíme slavný senát, aby naši resoluci přijal. (Souhlas.)