Úterý 14. června 1921
Schůze zahájena v 6 hod. 45 min. večer.
Přítomni:
Předseda: Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: dr Krouský, Svěcený.
122 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády ministerský předseda Černý; ministr dr Popelka.
Z kanceláře senátní: zástupci senátního tajemníka dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Udělil jsem dovolenou pro tuto dnešní schůzi p. sen. dr Kovalíkovi.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru živnostensko-obchodnímu, zahraničnímu a technicko- dopravnímu:
Tisk 755. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ku schválení obchodní úmluva mezi Československem a Francií a s ní související dopravní úmluva mezi Československem a Francií.
K žádosti vlády má býti, o návrhu tomto podána zpráva ve lhůtě 10denní.
Jsou námitky proti této lhůtě? (Nebyly.)
Nejsou. Lhůta je přijata.
Výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, sociálně-politickému a rozpočtovému:
Tisk 764. Vládní návrh zákona o potírání pohlavních nemocí.
Výboru živnostensko-obchodnímu:
Tisk 765. Vládní návrh o zřízení vnuceného likvidátora pro rozvrh bavlny a bavlněné přízi, zakoupené na státem zaručený úvěr.
Výboru ústavně-právnímu:
Tisk 766. Vládní návrh o řádu volení v obcích.
Tisk 767. Vládní návrh o ochraně znaku a jména Červeného kříže.
K žádosti vlády má býti o návrzích č. t. 764, 765, 766 a 767 podána zpráva ve lhůtě co nejkratší.
Jsou proti této lhůtě námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Lhůta se schvaluje.
Výboru ústavně-právnímu:
Tisk 786.Vládní návrh, kterým se povoluje zcizení několika pozemků, města Frýdku.
Výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu a výboru živnostensko-obchodnímu:
Tisk 788. Vládní návrh, kterým se omezuje prodej, pokud se týče pronájem budov neb části budov, v nichž zařízeny jsou očistné lázně.
K žádosti vlály má býti o návrhu tomto podána zpráva ve lhůtě nejkratší.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Lhůta se schvaluje.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 783. Zpráva komise Národního shromáždění pro kontrolu dávky z majetku a z přírůstku na majetku.
Podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čis. 337 Sb. z. a.n.:
výboru národohospodářskému:
nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. května 1921, kterým se upravuje užívání pastvin v Podkarpatské Rusi v roce 1921,
nařízení vlády republiky Československé ze dne 21. května 1921 o uvolnění výroby mýdla, mýdlového prášku, pracích a čistících prostředků;
ve smyslu §u 5 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n.:
výboru ústavně-právnímu:
nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. května 1921, který se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 15. ledna 1921, č. 18 Sb. z. a n., jímž se rozšiřuje působnost knihovního zákona ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z. a zákonů a nařízení s nim souvisejících na Hlučínsko.
Zápis o 57. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným pp. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápis ten za správný a dá se do tisku.
Byla mi podána naléhavá interpelace senátorů Linka, Polacha, Niessnera a soudr. na veškerou vládu ve příčině katastrofální povodně v politických okresech Frývaldově (Slezsko), a v Šumperku (Morava). Žádám, aby byla přečtena.
Zástupce senátního tajemníka dr Bartoušek (čte):
Naléhavá interpelace senátorů Linka, Polacha, Niessnera a soudr. na veškerou vládu v příčině katastrofální povodně v politických okresech Frývaldově (Slezsko) a v Šumperku (Morava).
V noci z 1. na 2. června t.. r. snesla se nad několika obcemi pod pohořím Praděda na severní Moravě a ve Slezsku strašná průtrž mračen, která měla v zápětí nesmírnou katastrofální povodeň, jež způsobila nebývalé spousty. Byly tu pro obyvatelstvo, které většinou sestává z chudých dělníků a domkářů, pravé chvíle hrůzy, poněvadž povodeň Bělé a Děsné zničila světelné centrály a obyvatelstvo ohrožené nesmírnými spoustami vody, řinoucími se s pohoří Praděda, nammoze nemohlo zachrániti ani nejmenšího majetku. Spousty vod porazily více nežli 38 ha lesa a tisíce kmenů, jež voda strhla, nadělaly na své cestě strašné spousty. Dosud želeti jest ztráty 10 lidských životů a v četných případech ztráty přístřeší, majetku a všech movitostí. V území katastrofou zasaženém strženy byly všechny lávky a většina mostů, v mnohých případech bylo vyrváno a strženo mnoho čtverečních metrů silničního pozemku, nesčíslné hektary úrodné, oseté půdy, pole, zahrady, nivy a louky byly pokryty pískem a bahnem anebo balvany a kmeny. Silnice jsou z valné části neschůdné, pole a louky na dlouhou dobu učiněny neúrodnými, značný počet domů byl jednak zcela, jednak z části stržen. Strojní zařízení pil, mlýnů bylo zničeno anebo bahnem zaneseno.
Četným rodinám vzala povodeň jejich skrovný majetek zúplna, bytové zařízení, postele, šatstvo, stalo se kořistí dravě dolů se ženoucí vody. Spousty vody způsobily ještě, že řeky z části opustily své staré řečiště a utvořily nové toky na místech, kde dříve byly domy, stáje, stodoly, pole a louky. Ubohým domkářům nezbylo tolik, aby mohli krmiti svůj drobný dobytek. Postižení tudíž ocitli se v největší nouzi. Vzniklá škoda jde do milionů korun a nemohou ji nahraditi ani obce, které beztak již vybírají značné obecní přirážky a nemohou platiti veliké daně, ani zemské správy anebo soukromá dobročinnost sama. Jest tudíž povinností státu, aby ihned poskytl pomoci; tím spíše, ježto tím, co dříve bylo zameškáno, rozsah katastrofy byl zvýšen. Kdyby, jak se již před lety zamýšlelo, u jmenovaných řek v pohoří Praděda byly zřízeny údolní přehrady a kdyby s tím spojené nutné regulace potoků byly bývaly v čas provedeny, zajisté značné části tohoto neštěstí bylo lze zabrániti. Nyní běží o to, aby rychle znovuzřízeny byly cesty, mosty a aby se počalo s pracemi odklizovacími, poněvadž každý příští déšť přináší s sebou nové nebezpečí. Dlužno litovati, že vláda vzhledem k této veliké katastrofě posud neuznala za nutné, aby do tohoto území vyslala svého zástupce a že také neposkytla pomoci těžce postiženým obyvatelům, že naopak přenechala posud vše soukromé dobročinnosti. Od politické zemské správy z Moravy a Slezska prohlédlo sice několik úředníků škody, ale zemské politické správy nemají dostatečné plné moci, také nestačí pouze utěšovati, nýbrž běží o to, aby ubohým nešťastným lidem byla poskytnuta dalekosáhlá pomoc.
Podepsaní činí tudíž na veškerou vládu nutný dotaz:
1. Jest ochotna po bezodkladném zjištění způsobených škod zaříditi znovuzřízení zničeného majetku obyvatel?
2. Jest ochotna poskytnouti postiženým bezodkladně ze státních prostředků potřebný stavební materiál, jako dříví, vápno, cihly ke znovuvybudování zničených obydlí a v těch případech, kde potoky strhly půdu, přikázati obyvatelům nový pozemek, aby tam zase zříditi mohli zničené obydlí?
3. Jest ochotna dáti provésti potřebné práce odklizovací, jakož i dáti postaviti veřejné mosty, lávky, silnice a cesty nezaměstnanými ve formě nouzových prací?
4. Jest ochotna postiženým malorolníkům a domkářům poskytnouti osivo a píci pro dobytek a k odpomoci v největší bídě ve všech nutných případech šatstvo, obuv atd. poskytnouti ze státních prostředků, jakož i odepsati postiženým daně?
5. Jest ochotna pro pozůstalé po nešťastnících, pro ubohé vdovy a sirotky pečovati potud, že se jim poskytnutím rent dle způsobu pozůstalých po vojínech ve válce padlých umožní uhájení jejich živobytí?
6. Jest konečně ochotna učiniti všechna opatření, aby znemožněno bylo opětování tak strašlivého neštěstí, a ihned započíti s regulací obou v úvahu přicházejících potoků Bělé a Děsné?
Předseda: Jest nám podle §u 68 jednacího řádu rozhodnouti hlasováním, zda a kdy jest o ní zahájiti rozpravu.
Navrhuji tedy, aby o této interpelaci rozprav zahájena byla a to hned v nynější schůzi.
Žádám pány senátory, kteří souhlasí, aby zvedli ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh můj jest přijat.
K slovu se přihlásil jako representant vlády pan min. předseda Černý. Uděluji mu je.
Ministerský předseda Černý: K podanému mně naléhavému dotazu pánů senátorů Linka, Polacha, Niessnera a soudr. stran katastrofální povodně v území politických okresů Frývaldova a Šumperku, dovoluji si, pokud mi je v rychlosti možno, zatím odpověděti toto.Odpověď je zatímní:
V dotazu uvedená povodňová katasfrofa nastala před půlnocí s 1. na 2. června. Hned prvý a druhý den president resp. vicepresident zemských správ na Moravě a ve Slezsku odebrali se na místa katastrofy, pokud do území jimi spravovaného náležela, a učinili na základě tohoto prvého šetření potřebná opatření. Zejména byla učiněna opatření, aby na místa neštěstí ku provádění záchranných prací byly vyslány ihned v dostatečném počtu pomocné vojenské oddíly zákopníků. Dále bylo ihned zařízeno, aby s největším urychlením a se stejnou důkladností škody katastrofou způsobené ve smyslu platného regulativu byly vyšetřeny a vyšetřovací materiál s největším urychlením všem příslušným ministerstvům předložen. V té příčině byla zemská správa slezská ministerstvem vnitra jíž opětně požádána. Hned druhý den po katastrofě poukázána byla ministerstvem vnitra k ulehčení nejtěžší nouze katastrofou postižených první pomoc v částce 200,000 Kč a to okresu frývaldovskému 100,000 Kč, šumperskému a frýštátskému po 50.000 Kč. Ministr národní obrany prohlédl mimo to osobně pomocné práce vyslaných vojenských oddílů a zařídil, čeho bylo ještě v tomto směru třeba. Vláda samozřejmě vykoná v plné míře i v tomto případě svou povinnost a učiní všechna potřebná opatření, by šetření zavedená a ku zjištění škod nutná co nejdříve byla skončena a příslušná pomoc se vším urychlením pak ihned ve smyslu všeobecně platného regulativu poskytnuta. Při tom bude plně přihlíženo ku přáním pánů tazatelů, obsaženým v naléhavém dotazu.
Opakuji ještě jednou, že odpověď jest jen prozatímní. Definitivní odpověď mohu dáti, až bude operát hotov.
Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena.
Rozpravu jest nám zakončiti ve smyslu §u 65 jednacího řádu hlasováním, schvaluje-li senát prohlášení, či-li nic. Senát může se však usnésti, že hlasování odkládá.
Návrh na odložení hlasování mně podán nebyl.
Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Žádám pány senátory kteří schvalují prohlášení pana ministerského předsedy, nechť zvednou ruku. (Děje se.)
To jest většina. Prohlášení pana ministerského předsedy se schvaluje.
Sděluji, že do výboru živnostensko-obchodního nastupuje na místo pana senátora Časného pan senátor Ackermann.
Bylo mi sděleno, že bývalý klub senátorů strany československé sociálně-demokratické (levice) přejmenoval se na: klub senátorů československé strany komunistické a že členem tohoto klubu se stal senátor Josef Průša.
Předsednictvo klubu československé strany socialistické ustavilo se takto: Předseda: Klofáč. Místopředsedové: dr Krejčí, dr Krouský. Jednatel: Pánek Rudolf. Pokladník: Klečák.
Navrhuji, aby bylo předsednictvo senátu zmocněno, by podle §u 40 svolalo příští schůzi písemně nebo telegraficky se sdělením příslušného denního pořadu. Jsou proti mému návrhu snad námitky.
Slovo má pan senátor dr Heller.
Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Protestuji proti opatření, aby nejbližší schůze oznámena byla písemně nebo telegraficky, a to z následujících důvodů: Neznamená to nic jiného, nežli aby senát na delší dobu, na celé týdny byl odročen, a aby hra, která se s parlamentem děje od března, pokračovala. Od března nemáme řádných sezení, obě komory parlamentu jsou od března takřka vypojeny. Vina na tom spočívá výhradně na poměrech v tomto státě, na vládě, na parlamentě. Buďte přesvědčeni: to, co se zde děje v tomto státě od dvou nebo tří měsíců, podkopává vážnost vlády a parlamentu a parlament v nejvyšší míře jest diskreditován před očima veřejnosti událostmi, které se zde odehrávají. Nikdo nepřispěl k podkopání vážnosti parlamentu a státu samotného tolik jako vy, politikou, kterouž jste v posledních měsících zde prováděli. Stojíme na stanovisku, že senát nemůže a nesmí podati pomocné ruky k tomu, aby parlament i nadále byl opomíjen, aby také nadále pět nezodpovědných osob, které nejsou ve vládě, stát ovládaly jak chtějí. Tento stav jest tak nedemokratický, že to tak dále jíti nemůže a jest to také protiústavní. Chcete stále udržovati ústavu. Nic však nepodkopává ústavu tak, jako tento stav, když tato tak zvaná >pětka< stát od několika měsíců ovládá, či lépe řečeno, nechává stát bez vlády. Bylo by v první řadě vaší věcí opříti se tomuto stavu a nikoli jej tak jednoduše přijímati. Také my jsme částí parlamentu, také my bychom měli zájem na tom, aby tento neuvěřitelný a nesnesitelný stav konečně jednou přestal. V celé veřejnosti, bez rozdílu národnosti, mluví se dnes s největší nevážností o tomto parlamentě. Příčinou toho jest politika >pětky<, kteráž parlament v očích obyvatelstva snižuje a přivádí to k tomu, že nikdo již nemá důvěry k tomuto parlamentu. Tomu můžeme se opříti jen tím, jestliže prohlásíme: My zasedáme a nenecháme se na neurčitou dobu odročit. Proto navrhujeme, aby nejbližší schůze senátu se konala zítra dopoledne v 10 hodin s pořadem: Projev senátu pro obnovení ústavního parlamentního stavu. (Souhlas německých senátorů.)
V zájmu parlamentu a v zájmu tohoto státu prosím vás, abyste přijali tento můj návrh, jehož tendencí je, abychom se prohlásili permanentními. Možná, že tento návrh neodpovídá zcela jednacímu řádu, avšak poměry v tomto státě staly se tak revolučními, že vyžadují také revolučních prostředků, aby se jim odpomohlo. Projevte odvahu; projevte tímto usnesením, že sobě takovéhoto způsobu dalšího vládnutí nepřejete, a tímto způsobem učiníte konec tomuto způsobu vlády. (Předseda zvoní.) Jsem hned hotov. Buďto ať nyní vládne vláda, anebo ať na její místo nastoupí pánové, kteří nyní sedí v >pětce< a ať také na venek přejmou odpovědnost. Ale toto neustálé snižování parlamentu, toto neustálé poškozování, kteréž vážnost parlamentu v očích obyvatelstva zúplna podkopává, toho se nemůžeme zúčastniti. Proto vás prosíme, abyste náš návrh přijali. (Potlesk německých senátorů.)
Předseda (zvoní): Pan senátor dr Heller stěžuje si, že má býti opět senát odročen a předsednictvo zmocněno, aby svolalo příští schůzi písemně nebo telegraficky. Ten návrh by musel býti podán písemně a nemohu o něm dáti hlasovati. Chci jen na vysvětlenou slavnému senátu sděliti toto: Výbory mají velmi mnoho práce. Máme zde 16 předloh jednak vládních, jednak z poslanecké sněmovny. Jest na výborech, aby připravily materiál. Jakmile uvidím, že je možno, abychom na denní pořad dali nějakou vážnou předlohu a aby skutečně měl senát čím se zabývati, učiním tak ihned. Také dnešní schůze, která neměla silného denního pořadu, byla svolána z formálních důvodů, abychom mohli přikázatí výborům jednotlivé předlohy. Myslím, tedy, že může senát svou pracovitost a lásku k povinnosti dáti na jevo tím, když pilně ve výborech bude na těch 16 předlohách pracovati a když jiné iniciativní, lidu a státu prospěšné návrhy budou zde přijaty. My pak můžeme bez ohledu na poslaneckou sněmovnu ve své práci pokračovati. (Sen. dr Heller [německy]: Otázka vyživovací!) Prosím, senát má co rozhodovat o předlohách, které mu byly vládou předloženy. Vyživovací otázky a otázky finančního rázu byly předloženy poslanecké sněmovně a senát nemůže, než vyčkati usnesení poslanecké sněmovny, aby k těmto důležitým otázkám zaujal své stanovisko. Návrh pana senátora dr Hellera nemohu tedy přijmouti jako návrh a dám hlasovati o návrhu svém, který jsem učinil, aby předsednictvo bylo zmocněno svolati příští schůzi písemně neb telegraficky. (Odpor a výkřiky senátorů německých stran.)
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina. Můj návrh jest přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze v 7 hodin 7 minut večer.)