Čtvrtek 31. března 1921
Schůze zahájena ve 3 hod. 30 min. odpol.
Přítomni:
Předseda Prášek.
Místopředsedové: Kadlčák, Klofáč, Niessner, dr Soukup.
Zapisovatelé: Löw, dr Přikryl.
119 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Černý, ministři dr Fatka a Hanačík.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič, jeho zástupci dr Bartoušek a dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji první schůzi třetího zasedání senátu Národního shromáždění republiky Československé, svolaného panem presidentem republiky rozhodnutím ze dne 23. března 1921 na den 31. března 1921 do jeho sídla Prahy,
Dovolenou pro dnešní schůzi udělil jsem p. senátoru dr Krupkovi a p. senátoru Fritschovi. Pan senátor Hybeš žádá za udělení dovolené ze zdravotních důvodů do konce měsíce dubna 1921.
Žádám pp. senátory, kteří s udělením žádané dovolené souhlasí, aby zvedli ruku. (Děje se).
To jest většina. Dovolená se uděluje.
Sděluji dále, že president republiky prohlásil v základě §u 20 ústavní listiny podzimní zasedání Národního shromáždění republiky Československé dnem 19. března 1921 za ukončené.
Sděluji dále, že ministerský předseda dopisem ze dne 21. března 1921, č. 10.403/21 m. r., zaslal předsednictvu senátu dopis.
Žádám pána tajemníka, aby tento dopis přečetl.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
ťV Praze, dne 21. března 1921.
Presidiu senátu Národního shromáždění
v Praze.
President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 21. března 1921 žádosti správu ministerstva financí dr Karla Engliše za propuštění z úřadu správce ministerstva financí a jmenoval ministrem financí presidenta zemského finančního ředitelství v Praze Vladimíra Hanačíka.
O tom kladu si za čest senát Národního shromáždění vyrozuměti.
Ministerský předseda: Černý v. r.Ť
Předseda (zvoní): Pan ministr Hanačík se dostavil do dnešní schůze. Dovoluji si ho slavnému senátu představiti:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Dodatek k tisku 602. Státní účet Nejvyššího účetního kontrolního úřadu za listopad a prosinec 1918.
Tisk 606. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Hellera, Jarolima, Bartha a druhů o zatčení v Mostě a Chomůtově (tisk 337).
Tisk 607. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci sen. Hartla, dr Herzigové a soudr. stran sdělení vídeňského časopisu ťDeutsche ArbeiterpresseŤ (tisk 339).
Tisk 609. Odpověď ministra vnitra na interpelaci sen. Hartla, dr Mayr-Hartinga a soudr. o násilnostech, které byly spáchány při schůzi legionářů dne 28. října 1920 v Liberci (tisk 199).
Tisk 610. Odpověď předsedy vlády na interpelaci sen. Hartla a soudr. v příčině protizákonné nové úpravy drahotních přirážek válečným poškozencům (tisk 445).
Tisk 611. Odpověď ministra pošt a telegrafů na interpelaci senátora Spiese a soudr. o znovuzřízení přímého spojení jízdní poštou mezi Bečovem, Schönthalem a Útvinou (tisk 469).
Tisk 612. Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci sen. Lipperta, Zulegera a soudr. ve příčině zvýšení ceny povinných otrub rolníkům (tisk 427).
Tisk 639. Odpověď ministra vnitra na interpelaci senátorů Lažy, Kady, Babky a soudr. v záležitosti nouze obyvatelstva krajů válkou poškozených (tisk 298).
Tisk 640. Odpověď ministra vnitra a ministra školství a národní osvěty na interpelaci sen. dr Mayr-Hartinga, dr Naegle, dr Spiegela a druhů o německém zemském divadle v Praze (tisk 294).
Tisk 645. Interpelace sen. dr Mareše, dr Franty a druhů na ministra vyučování a národní osvěty o vyučování ženským ručním pracem na gymnasiu ve Strážnici na Moravě.
Tisk 646. Interpelace sen. Kroihera, Hrejsy a soudr. na ministra financí o nepředpisování, případně nevybírání daní velkým podnikům průmyslovým i zemědělským.
Tisk 647. Interpelace sen. dr Přikryla a druhů na pana předsedu ministerstva o ochraně občanů Čsl. republiky před neoprávněným zdaňováním rakouskou vládou.
Tisk 648. Interpelace sen. dr Přikryla a druhů na ministra školství a národní osvěty v záležitosti živnostenských škol pokračovacích v Prostějově.
Tisk 650. Interpelace sen. dr Reyla, Šabaty a soudr. k panu předsedovi ministerstva jako ministru vnitra ohledně zákazu ohlašování výstupu z církve s kazatelen.
Tisk 651. Interpelace dr Schmidta a druhů na pana splnomocněného ministra pro správu Slovenska ve příčině odložení saisony německého divadla v Bratislavě.
Tisk 652. Interpelace sen. Jelinka, Fritsche, Jessera a soudr. na pana ministra školství a národní osvěty stran povýšení zemských školních inspektorů do V. třídy hodnostní od 1. září 1919.
Tisk 653. Návrh sen. dr Naegle, dr Hilgenreinera, dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, Hartla a soudr. stran zákona o zřízení odborného oddělení báňského, při německé vysoké škole technické v Praze.
Tisk 654. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. Karla Friedricha a soudr. ve příčině styků s říšsko-německými soudy (tisk 468).
Tisk 655. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, Hartla, Hübnera a druhů o událostech v Dobranově u České Lípy dne 21. listopadu 1920 (tisk 254).
Tisk 656. Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci sen. Špery a soudr. ohledně kontroly nad výrobou bílého pečiva (tisk 430).
Tisk 657. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci sen. dr Kloudy, dr Veselého, dr Krouského a soudr. o neoprávněné domovní prohlídce u advokáta dr Ivana Dolynského v Užhorodě (tisk 287).
Tisk 658. Návrh sen. Löwa, Linka, dr Wiechowskiho a soudr. stran předložení zákona o poskytování vyživovacích příspěvků příslušníkům nováčků povolaných k činné službě.
Tisk 659. Zpráva I. výboru rozpočtového, II. výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1466), kterým se pozměňují ustanovení § 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n. o úpravě uhelného hospodářství (tisk 633) - zaslána poštou.
Tisk 660. Zpráva výboru technicko-dopravního o dodatečném schválení ve smyslu § 3 zák. z 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n., vládního nařízení ze dne 23. září 1920, čís. 546 o úpravě úhrad ze smluv o zařízení provozu drah a vleček, o jejich připojení a o úpravě smluvních sazeb přepravních.
Tisk 661. Návrh sen. Löwa, Lorenze, Perthenové a soudr. na změnu zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. o požitcích válečných poškozenců.
Tisk 663. Interpelace sen. Jelinka a soudr. na ministra národní obrany, ministra obchodu a ministra financí ve příčině zadávání vojenských dodávek.
Tisk 665. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra spravedlnosti ve příčině dalšího používání pana Kolaci ve službě soudní.
Tisk 666. Interpelace sen. Luksche a soudr. na pana ministra pro zásobování lidu a na pana ministra obchodu ve příčině úpravy mlecího řízení na hranicích rakouských.
Tisk 667. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona, kterým se rozšiřuje platnost předpisů o ochraně vzorků a částečně se mění ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 469 Sb. z. a n. (tisk 351).
Zápis o 44. schůzi senátu N. S. R. Č. v Praze v úterý dne 1. března 1921.
Z předsednictva přikázáno:
výboru iniciativnímu:
Tisk 653. Návrh sen. dr Naegle, dr Hilgenreinera, dr Mayr-Hartinga, dr Spiegela, Hartla a soudr. stran zákona o zřízení odborného oddělení láňského při německé vysoké škole technické v Praze.
Tisk 658. Návrh sen. Löwa, Linka, dr Wiechowskiho a soudr. stran předložení zákona o poskytování vyživovacích příspěvků příslušníkům nováčků povolaných k činné službě.
Tisk 661. Návrh sen. Löwa, Lorenze; Perthenové a soudr. na změnu zákona ze dne 20. února 1920; č. 142 Sb. z. a n. o požitcích válečných poškozenců.
Výboru rozpočtovému:
Tisk 599. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1016), kterým se zrušují ustanovení zemských zákonů na Moravě a ve Slezsku, jimiž jest omezeno právo obcí a silničních výborů k rozvrhu přirážek na rozličné druhy daní (tisk 1586).
Předseda (zvoní): Zápis o 46. schůzi senátu NSRČ, řádně ověřený vyložen byl podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí. Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápis ten za správný a dá se do tisku.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Z předsednictva přikázáno podle §u 3 zákona ze dne 15. dubna 1920, čís. 337 Sb. z. a n.:
výboru národohospodářskému a výboru živnostensko-obchodnímu nařízení vlády republiky Československé ze dne 14. března 1921, kterým se dočasně zastavuje účinnost několika předpisů o obchodování hovězím dobytkem a zásobování hovězím masem a masnými výrobky;
výboru brannému a rozpočtovému nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. března 1921 o poskytnutí výpomoci Starodružinníkům.
Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.
1. Návrh, aby byla podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednána zpráva výboru rozpočtového a technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1466), kterým se pozměňují ustanovení § 34 zákona ze dne 9. dubna 1920 čís. 260 Sb. zák. a nař. o úpravě uhelného hospodářství (tisk 633).
Pilnost této věci odůvodňuji tím, že změnou příslušného zákona bude osvobozen předně koks od uhelné dávky, potřebný do vysokých pecí pro vytavení surového železa, čímž lze nyní jedině snížiti výrobní náklady surového a váleného železa. Takto docílené zlevnění železných tovarů a polotovarů jest okamžitě možnou pomocí našemu kovodělnému a stavebnímu průmyslu v kritické situaci, v níž se nyní nalézá, neboť přispěje se tím jednak k zvýšení konkurenční schopnosti našich strojírenských podniků na světovém trhu, a jednak k oživení stavebního ruchu. Hrozící nezaměstnaností v těchto výrobních odvětvích bude pak vydatně čeleno brzkou platností navrhované změny uhelného zákona, které se používá současně k úpravě uhelné dávky z paliva, pro účely provozu uhelných podniků a pro výměr deputátního uhlí.
Žádám pp. senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se).
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
Kdo souhlasí s tím, aby tato věc byla ve smyslu §u 55 jedn. řádu projednávána jako pilná, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To jest většina. Pilnost se přiznává.
Poněvadž výbory podaly o věci této zprávu, budeme ji projednávati jako příští odstavec dnešního denního pořadu.
Navrhuji, aby tato věc projednána byla v jediné debatě a v celkové lhůtě jedné hodiny se stanovením řečnické lhůty pro jednotlivého řečníka na 1/4 hodiny.
Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se).
To jest většina, návrh jest přijat.
Budeme pokračovati.
2. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk 1466), kterým se pozměňují ustanovení §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb., z. a n. o úpravě uhelného hospodářství (tisk 659).
Zpravodajem za výbor rozpočtový jest pan sen. dr Karasa za výbor technicko-dopravní pan sen. Kouša.
Uděluji slovo zpravodaji rozpočtového výboru panu dr Karasovi.
Sen. dr Karas: Slavný senáte! Vláda předložila slavné poslanecké sněmovně osnovu zákona, kterýmž měla býti snížení; dávka z uhlí a sice z uhlí potřebného k jistým hospodářským účelům, a sice mělo se pomoci krisi průmyslu kovodělného, poněvadž náš kovodělný průmysl v konkurenci se státy zahraničními těžko může obstáti, poněvadž materiál jeho jest mnohem dražší, než suroviny podniků zahraničních. Vláda chtěla tomu vyjíti vstříc tím způsobem, že by uhlí, jehož se používá k vytavení suroviny ve vysokých pecích, bylo sproštěno dávky uhelné, která obnáší 42% ceny uhlí, takže by se z tohoto uhlí neplatila dávka uhelná.
Náš průmysl v konkurenci s průmyslem německým jest ve velké nevýhodě, poněvadž německý průmysl má jednak dostatečné množství rudy železné, a sice rudy výtečné kvality doma, a co nestačí, dováží se z nedalekého Švédska a Norska, kdežto náš průmysl má rudy železné relativně málo, a tyto rudy jsou špatné kvality, obsahují málo procent železa a vedle toho těžiska uhelných rud jsou rozprostřena po celé říši a v menším množství na jednotlivém místě, takže se musí dovážeti z daleka do hutí. Tento dovoz zároveň zdražuje ceny uhlí, neboť tarify železniční jsou u nás až třikráte vyšší než v Německu a zajisté padá na váhu i dovoz železné rudy. Již před čtrnácti dny měl jsem čest slavnému senátu při odůvodnění daně dopravní poukázati na to, že právě tarify železniční na zboží nákladní jsou u nás třikrát vyšší než v Německu. A tato nevýhoda měla za následek, že taktéž surové železo je mnohem dražší než je v Německu. Vláda chtěla tomu odpomoci tím způsobem, že sníží tuto dávku na surové železo. Při té příležitostí zároveň navrhla, aby z důvodů sociálních bylo to uhlí, které se přenechává osazencům na dolech, a pak uhlí, jeho potřebují doly k svému provozování, to jest ke hnaní strojů, také sproštěno daně. Toto sproštění sice lze odůvodniti na základě starého zákona ze dne 9. dubna 1920, ale poněvadž to nebylo jasno, vláda to pojala do tohoto zákona. Poslanecká sněmovna uznala všechny tyto důvody, které vláda měla k této předloze, schválila osnovu vládní a připojila k ní jeden dodatek, že se má zároveň sprostiti daně to uhlí, jehož používají obce k provozování vodáren obecních. Vedle toho poslanecká sněmovna přijala další dodatek, že by se i uhlí dodávané pensistům a provisionistům, bývalým to zaměstnancům na dolech, také na příště sprošťovala uhelné dávky.
Poslanecká sněmovna předkládá nám toto své usnesení a rozpočtový výbor po projednání této věci navrhuje slavnému senátu, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo schváleno. (Potlesk.)
Předseda: Pán zpravodaj výboru technicko-dopravního se vzdává slova. K slovu se přihlásil pan ministr veřejných prací dr Kovařík. Uděluji mu slovo.
Ministr dr Kovařík: Slavný senáte! Vláda chtíc umožniti tuzemskému železářskému průmyslu, jenž bojuje s nepříznivými přírodními podmínkami výrobními, jak již také naznačil pan zpravodaj, aby mohl soutěžiti tento průmysl se zahraničním průmyslem, vypracovala osnovu zákona, jímž se osvobozuje koks, určený pro vytavení surového železa ve vnitrozemských vysokých pecích, od uhelné dávky. (Místopředseda Kadlčák převzal předsednictví.)
Již před podáním této zákonné osnovy bylo u zúčastněných ministerstev, hlavně v ministerské radě a také v ministerstvu veř. prací uvažováno o tom, jaké důsledky by mohlo míti toto opatření k podpoře tuzemského průmyslu případně na náš mezinárodní obchod, a také s tohoto hlediska formulovala osnovu zákona. V poslední době však konstatovala vláda, že by zákonem tímto mohly vzniknouti mezinárodní nejasnosti, kterých by mohlo býti využito v neprospěch naší republiky. Mohlo by se totiž státi, že při nepříznivém výkladu mírových smluv i zahraničnímu železářskému průmyslů by se dostalo těchto subvencí jako u nás, jimiž by on za svých výhodnějších podmínek výrobních náš průmysl železářský mohl svou soutěží ochromiti. Tímto způsobem zvrátila by se výhoda zamýšlená pro náš železářský průmysl v neprospěch nejen pro průmysl tento, ale i pro veškerý jiný průmysl a obchod, zakládající se na železe a železných výrobcích.
Mimo to bylo, jak jíž také pan referent sdělil, z iniciativy Národního shromáždění usneseno, aby bylo poskytnuto osvobození od uhelné dávky také pro uhlí dodávané obecním vodárnám, kteréž výhody bylo by těžko odepříti zúčastněným státům, kdyby se jí domáhaly pro stejné účele, jež by bylo zajisté těžko kontrolovati. Mimo to nelze pominouti mlčením, že tato výhoda jest pro naše spotřebitele dosti nepatrná - obnáší asi 5 milionů - a sotva projevila by se v cenách dodávané vody.
Z těchto důvodů rozhodla se vláda přepracovati předloženou osnovu zákona v uvedených směrech. Aby bylo dosaženo cíle, zamýšleného podanou osnovou, totiž zlevnění výroby železa, bude bezodkladně předložena Národnímu shromáždění příslušná osnova zákona, jímž by se potřebných výhod železářskému průmyslu dostalo.
Proto žádá vláda na základě ministerského usnesení ze dne 30. března 1921, aby předloha o změně §u 34 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 260 Sb. z. a n; o úpravě uhelného hospodářství byla vzata z pořadu dnešní schůze senátu a vrácena výborům technicko-dopravnímu a rozpočtovému. (Výborně!)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Jménem rozpočtového výboru připojuji se k prohlášení pana ministra veřejných prací a navrhuji, aby usnesení poslanecké sněmovny bylo vráceno rozpočtovému výboru.
Místopředseda Kadlčák: Prosím pány senátory, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Dám hlasovati o návrhu pana zpravodaje, aby věc tato byla vrácena výboru rozpočtovému a technicko-dopravnímu k novému projednání.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Návrh se přijímá.
Přikazuji tuto věc výboru rozpočtovému a technicko-dopravnímu k opětovnému projednání se lhůtou 12 hodin.
Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Lhůta 12 hodin k projednání této věci jest přijata.
Přikročíme k následujícímu odstavci denního pořadu, ke
3. zprávě I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového a III. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zák. z 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 20. ledna 1921, čís. 21 Sb. z. a n., jímž se vydávají předpisy o ochraně před morem skotu a doplňují zákon ze dne 29. února 1880, č. 37 ř. z. o ochraně před morem skotu a tlumení tohoto moru a zák. čl. VII. z r. 1888 o úpravě zvěrolékařství (tisk 619).
Zpravodajové jsou: za výbor národohospodářský pan sen. Hucl, za výbor rozpočtový pan sen. Sáblík, za výbor pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu pan sen. Roháček.
Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Huclovi.
Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! V sousedním státě polském loňského roku vypukl mor skotu, nemoc tak zhoubná a rychle se rozšiřující, že celé krajiny v Polsku na sta kilometrů jsou zbaveny hovězího dobytka a dokonce byly případy, že ve stádech pastevních dobytek úplně vymřel až do 80% všeho počtu, ve stájích pak dokonce plných 100%. Proto nutno schváliti v tomto případě plně všechna nejpřísnější ustanovení, která vláda učinila, aby nebyla nemoc tato k nám zavlečena, poněvadž znamenalo by to pro republiku hospodářskou i vyživovací katastrofu. Zákony pro Čechy, Moravu i Slezsko, ano i pro Slovensko a Rus Podkarpatskou obsahují sice dosti podrobná ustanovení o tlumení moru skotu, avšak potřebují určitá doplnění, poněvadž podle těchto zákonů možno použiti přísných opatření na Slovensku a Rusi Podkarpatské jenom tenkráte podle stávajících zákonů, když mor se přiblíží ke hranicím na Podkarpatské Rusi na 40 km, ve Slezsku a na Moravě na 20 km ke hranicím. Dopravní poměry v Polsku a poměry administrativní v tomto státě jsou v takovém stavu, že vážně ohrožují možnost doufati, že včas nebezpečí móru bylo by možno u nás včas hlasiti a zaříditi všechna preventivní opatření, která musí býti co nejdříve provedena. Doporučuji proto, aby tato preventivní opatření byla provedena dříve než jakékoliv hlášení nás dojde.
Finanční oběti pro stát v těchto nařízeních ustanovené jsou velice značné; musí býti co nejpřísnější evidence všeho skotu v ohroženém území, musí býti pronikavá opatření veterinářská prováděna. Původní nařízení vládní obsahuje také v sobě ustanovení, že v případě vypuknutí moru má býti provedena na útraty státu důkladná desinfekce všech stájí, mají býti také uděleny zvláštní odměny těm, kdož by snad oznámili včas prvý případ zatajování moru na našem území se vyskytnuvšího, nebo snad překročení těchto předpisů. Dále jest nutno, aby byl vykonáván bedlivý zvěrolékařský dozor, avšak všecko to jest třeba podniknouti, třeba i s velikými finančními obětmi pro stát, poněvadž jednak jde o obyvatelstvo horské, velice chudé, a jednak ani sebe značnější oběti a výlohy státní nejsou v žádném poměru ke škodám, které by mohly vzniknouti v případě, že by mor k nám byl zavlečen. Podle § 7 nařízení vládního možno v případě nutné uzávěry hranic použíti dokonce i vojska, ale jak v důvodech jest uvedeno, stalo by se tak jen v naprosto výjimečných případech. Přísná opatření, která obsahuje § 5, ustanovují, že možno omeziti pobyt, eventuelně internovati některé osoby, které by zvláště mohly se státi snad šiřiteli nákazy.
Ačkoliv opatření tato jsou jisté velice drastická a dotýkají se dokonce osobní svobody jednotlivých osob, nutno přece i tato opatření v zájmu věci schváliti. Vláda naše vyslala ke studiu nemoci do Polska značný počet zvěrolékařů, kteří za velice těžkých podmínek životních konají uznání hodnou práci za hranicemi, pomáhajíce odvraceti nebezpečí od našeho státu a rozšiřujíce své odborné vědomosti a poznatky na úkor nebezpečného tohoto nepřítele. V případě nejnutnější potřeby míní také vláda povolati ke službě v ohrožených okresích naší republiky i zvěrolékaře, kteří stojí mimo službu státní, eventuelně povolati i posluchače škol zvěrolékařských, ovšem pokud jsou našimi příslušníky.
Z toho, co jsem přednesl, jest patrno, že vláda svým opatřením chce všemi prostředky velikému nebezpečí čeliti, a proto výbor národohospodářský doporučuje slavnému senátu, aby nařízení ze dne 20. ledna r. 1921, čís. 21 Sb. z. a n. v plném znění schválil. Současně navrhuje výbor národohospodářský, aby slavný senát schválil návrh, že vláda jest zmocněna, aby v případě potřeby zavedla ještě přísnější tresty pro ty, kdož by snad nedbali vydaného ji nařízení. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodajovi výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu sen. Roháčkovi.
Zpravodaj sen. Roháček: Slavný senát! Výbor pre zdravotníctvo a telesnú výchovu obdržal predloženú predlohu; rozhodol o nej a odporučuje slavnému senátu, aby návrh vlády prijal.
Nariadením týmto sa vydávajú predpisy o ochrane pred morom dobytčím a doplňuje sa zákon zo dňa 29. febr. 1880, čís. 37 ř. z. o ochrane pred morom dobytčím, o zamedzení tohoto moru a zákon z roku 1888 o úprave zverolekárstva.
Našim súsedom hordy bolševické koncom minulého roku zavliekly mimo mnohé iné neresti i túto neresť: dobytčí mor. Vláda naša veľmi múdro urobila zavčas všetky možné opatrenia, ktoré sa nám predkládajú k dodatočnomu schváleníu. Výbor pre zdravotníctvo preto prosí, aby sl. senát toto nariadenie schválil.
Z privátných informácií je mi známo, jak strašlive pôsobí mor dobytčí v Poľsku. Sú celé kraje, kde všetko zdochlo a niet tam skoro živého dobytčaťa. Najhoršie pri tom je to, že niet človeka, ktorý by tieto mršiny odstránil s povrchu zemského. Ľud sa rozbehol, osady sú prázdné, takže následky války sú strašlivé. Sami Poliaci nie sú s to ochrániť sa od moru. Naša vláda vyslala tam značnejšiu čotu zverolekárov, asi 60, aby omedzovali šírenie tejto nákazy a tak umenšili prípady moru a možnosť jeho zavlečenie k nám na Slovensko, do Podkarpatskej Rusi a do Sliezska. Čo by to znamenalo, môžete si sami domysleť.
My máme dnes lepší stav dobytka, než sme mali pred válkou. Preto žiadame vládu, aby dbala čo najprísnejšie na dodržovanie predpisov a upotrebila všetko, čo jej stojí k dišpozícii na zamedzenie a ochranu, zvlášť hraníc, pred dobytčím morom.
Pripomínam len, že v turčianskej župe roku 1856, keď bol mor dobytčí, pošlo až na 16 kusou všetko. V Maďárii roku 1873 zhynulo 175,000 kusou dobytka. Nešťastie toto hnalo by nás do hladu, drahoty a vzbury. Lanského roku pestovali na Slovensku rozličné lieky pre dobytok a upozorňujem vládu, aby to preskúmala a umožnila dostal ich na východe v Košiciach a na západe v Bratislave. Osobné chútky jednotlivých veterinárskych inšpektorov nech sa nerešpektujú, ale hlavne nech sa dbá na to, aby boly lieky po ruke a aby ich bolo dosť.
Mám zkúsenosti, že vlani zverolekári museli zo Slovenska cestovať pre sérum proti slintavke do Prahy a keď sa vrátili, dobytča dávno zdochlo, lebo pán inšpektor sa nedohodol s panom lekárnikom; ktorý to mal na sklade držať.
Uznávajúc správnosť jednania so strany vlády, doporučujem slavnému senátu, aby toto nariadenie dodatočne na vedomosť vzal a schválil. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Pan zpravodaj sen. Sáblík vzdal se slova. K slovu není nikdo přihlášen, rozprava je skončena. Prosím pp. senátory, aby zaujali místa. (Děje se.)
Přistoupíme k hlasování.
Kdo z pp. senátorů souhlasí s návrhem jmenovaných výborů, otištěným ve zprávě výborové, aby uvedené vládní nařízení bylo dodatečně schváleno, a s resolucí výboru rozpočtového, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tento návrh výborů zároveň i s resolucí výboru rozpočtového jest přijat.
Tím je tento předmět denního pořadu vyřízen.
Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v pátek dne 1. dubna 1921 o 10. hodině dopolední s tímto
denním pořadem:
1. Návrh, aby byla podle §u 55 jednacího řádu zkráceným řízením projednána zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu tisk 351 ve věci osnovy zákona, kterým se rozšiřuje platnost předpisů o ochraně vzorků a částečně se mění ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 469 Sb. z. a n. (tisk 667).
2. Zpráva ústavně-právního výboru o vládním návrhu tisk 351 ve věci osnovy zákona, kterým se rozšiřuje platnost předpisů o ochraně vzorků a částečně se mění ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 449 Sb. z. a n. (tisk 667).
3. Zpráva výboru technicko-dopravního o dodatečném schválení ve smyslu §u 3 zákona z 1. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n. vládního nařízení ze dne 23. září 1920, č. 546 o úpravě úhrad ze smluv o zařízení a provozu drah a vleček, o jejich připojení a o úpravě smluvních sazeb přepravních (tisk 660).
4. Návrh, aby byl podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řícením projednán vládní návrh osnovy zákona o příslušnosti v záležitostech státních hranic a povinnostech vlastníků pozemků při stanovení státních hranic a udržování jich v patrnosti (tisk 544).
5. Návrh, aby bylo podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se zrušují ustanovení zemských zákonů na Moravě a ve Slezsku, jimiž jest omezeno právo obcí a silničních výborů k rozvrhu přirážek na rozličné druhy daní (tisk 599).
6. Návrh, aby bylo podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se mění zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 254 Sb. z. a n. o vybírání správního příspěvku k úhradě správních výloh, spojených s prováděním §u 63 zákona ze dne 30. ledna 1920, č. 81 Sb. z. a n. (zákona přídělového) o prozatímním pachtu, pokud jde o Slovensko a Podkarpatskou Rus (tisk 603).
7. Návrh, aby byla podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednáno usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1538) o vládním návrhu zákona (tisk 1199) o státním příspěvků k podpoře v nezaměstnanosti (tisk 615).
8. Návrh, aby bylo podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednáno usnesení poslanecké sněmovny o návrzích poslanců J. Dubického a spol., J. Koudelky a spol., Zierhuta a spol., dr Hahna a spol., Zierhuta a spol. a dr Lehnerta a spol. na doplnění zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n. o zajištění půdy drobným pachtýřům (tisk 632).
9. Návrh, aby bylo podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednáno usnesení poslanecké sněmovny o přechodných ustanoveních u daně domovní pro místa spojená s městy Prahou, Brnem a Olomoucem (tisk 634).
10. Návrh, aby bylo podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednáno usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení §u 1154 b) obč. zákoníka (tisk 637).
11. Návrh, aby byl podle §u 55 jedn. řádu zkráceným řízením projednán vládní návrh zákona o ochraně hraničních mezníků a trionometrických značek (tisk 543).
Jsou snad námitky proti době nebo dennímu pořadu? (Nebyly.)
Není námitek. Návrh můj je přijat.
Končím schůzi.
(Konec schůze ve 4 hod. 8 min. odpol.)