V tom směru, velevážení pánové, my stojíme na principu, že mohou býti při. výrobě jen dva činitelé, konsument a výrobce a stát jako takový. To jsou dva činitelé a v tom směru trváme na tom. (Hlas: Kdo bude platit daně?) Tyto podniky! Stát bude participovati na čistém zisku jako práce, poněvadž stát je činitel a práce je činitel. (Hlas: Ten by toho dostal!) O tom, kdo lépe platí daně, nebudeme mluviti a zase to nejsou páni kapitalisté, poněvadž ti se k tomu rádi nechají nutiti. V tom směru, velevážení pánové, musíme na tom trvati, aby ani jediný podnik, který bude stát zakládati, nezakládal na soukromokapitalistickém podkladě. Na tom musíme trvati, buď ať jest to podnik státní, za účasti dělníků, kteří budou míti nárok na podíl na čistém zisku a na správě. V tom, velevážení pánové, budeme trvat na tom, aby všecky státní podniky byly odbyrokratisovány. Proč se může vypláceti tabáková režie a proč nemohou jiné státní podniky vynášeti? Proto, poněvadž nejsou založeny na podkladě obchodním, aby vedly svůj podnik jako každý jednotlivý kupec, nýbrž jsou založeny byrokraticky. Co jest to dráha? To jest byrokratismus, to není podnik obchodně vedený. Co záleží přednostovi v Brně, když svou-hloupostí nebo úmyslně zdrží vlak půl hodiny v Brně proto, že nepošle lokomotivu vytopenou, ač jest mu hlášeno, že není schopna jízdy. Poněvadž jest to byrokrat. Kdyby to byl kupec, obchodník, člověk, který zná povinnosti vůči obecenstvu jako každý řádný obchodník, jinak by to muselo vypadat. V tom směru nedomnívejme se, že to musí býti jedině soukromý podnikatel, který dá iniciativu, tu mají dělníci také. My vám to dokážeme. My máme sta družstev, která jsou pověřena dodávkami vojenské správy a která jsou vedena dělníky, která nemají žádného pána, žádného ředitele, který by rozkazoval a byl všemohoucí osobností a tyto podniky jdou a jsou to podniky prvotřídní. Máme veliký podnik, dělnické pekárny, které zásobují jednu třetinu Prahy chlebem, a ty nejsou na soukromokapitalistickém podkladě, nýbrž jest to majetek dělníků a výsledek práce patří dělnictvu. V tom směru chceme jíti a v tom směru si také socialisaci představujeme a jsem přesvědčen, že se to podaří, poněvadž my nechceme zvrátiti tento pořádek okamžitě, my, kteří stojíme na tomto principu, chceme budovati na tom, co jest a byl by nesmysl, abychom něco rozbíjeli a pak to budovali nově, když zde máme dobrý základ. V tom směru, velevážení pánové, zajisté socialisace půjde přes to, ať si ji ti nebo oni pánové přejí nebo nepřejí. Bylo zde, velevážení pánové, také mluveno o pozemkové reformě a zejména německými kolegy bylo na to poukázáno. I my, pánové, nejsme spokojeni, není spokojen také ten venkovský lid, poněvadž víme, že se s ním hraje ta role, jako se vždy hrála a sice to, že se něco udělá, postaví se tam pán, který má zájem to vše zdržovat. A v tom směru bude třeba, aby vláda v této otázce zasáhla rázným postupem, aby tato otázka byla luštěna v zájmu jak tohoto obyvatelstva, tak i principu, za jakých se vyvlastnění stalo.
Velevážení pánové! Pan kol. Valoušek a někteří páni se zmínili rovněž o dnešních hrozných mravních poměrech a pan kol. Valoušek uvedl, že jest to nedostatek víry a úpadek náboženství a prohlásil, že jedině křesťanská morálka jest s to, aby pozvedla tento úpadek mravní. Nechci o tom zaváděti debatu a rozšiřovati se, ale chci říci, že jest mým přesvědčením -a velká část soudruhů v naši straně jest toho názoru -že dokud nemohu dát člověku něco jiného, nemohu mu bráti to, o čem jest přesvědčen. Pakliže tomu člověku dovedu dáti jiný světový názor, ne snad vnutiti, ale vysvětliti a on to dovede pochopiti a konečně potom nevěří, pak je to docela pochopitelné a jest to postup rozumný. My nebudeme nikomu snad jeho víru bráti, když mu nemůžeme dáti jiný názor světový a jinou víru, ale že by vůbec, pánové, jen křesťanská morálka byla onou hybnou silou a jen ona že také zabránila dnešnímu úpadku mravnímu, vážení pánové, to není správné. My můžeme dokázati na sta případech, že právě ti lidé, kteří jsou věřící -zejména jsou to majetné vrstvy -dopouštějí se tisíce a tisíce přestupků proti morálce, ovšem oni věří a oni také konečně to předstírají proto, aby je následovali ti, kteří potřebují býti ovládáni. Pánové! Vaše heslo, že "spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do království nebeského" (Hlas:Ano!), to je tak docela jednoduché a vidíme, že v tom směru žádný ten pán nenásleduje toho příkladu, aby se dostal do království nebeského. Ale, pánové, jest zde ještě jedno! Jak dělník chápe morálku a jak dělník se dovede postaviti na vyšší mravní hledisko vůči svému státu, toho je důkazem několik takových případů v poslední době. Já čtu tady článek, kde je nadepsáno "Dar republice." Dělníci cihlářští, lučební a stavební, ti páriové, kteří do poslední doby byli považováni za takový vyvrhel lidské společnosti, na který se dívalo i trochu lépe uvědomělé dělnictvo úkosem, ti cihláři, ti dělníci poslali dopis z Krásného Března: Organisované české dělnictvo sociálně demokratické skupiny spolu se zřízenci cukrovaru atd. a s některými českými úředníky tohoto cukrovaru, jsouce vedeni láskou k milované vlasti a k milovanému osvoboditeli československého národa, panu presidentu Masarykovi, usnesli se na své členské schůzi dne 17. května 1920, po určitou řadu týdnů věnovati týdně jedno-hodinovou mzdu jako dar ve prospěch naší milované republiky. Zasílám Vám, k Vašim dobrým rukoum, pane předsedo, na pana předsedu Tomáška, částku 2987 K jako výtěžek této dobrovolné srážky za 3 týdny atd. atd. Pánové, viděli jste některého kapitalistu, aby dal 3000 K ve prospěch republiky? Slyšeli jste o tom, pánové? Já to vidím na Slovensku. Kdo tam přijde, každý má ruku roztaženou, každý má ruku roztaženou, aby vzal, jak to lidově říkáme, republiku "u huby". Takový příklad je rovněž dělnictva Koloredo-Mannsfeldských železáren v Dobříši. Dělnictvo zaslalo panu ministerskému předsedovi 3274 K. Podobný případ je ten, ještě zajímavější. Přišel sem kolega Kříž, který byl zatčen na Slovensku jako nebezpečný bolševik a tahán po žalářích. Dotyčný soudruh přišel ke mně měl částku asi 6700 K, kterou dali železniční zřízenci v Přívoze ve prospěch republiky a odevzdal za jeho přítomnosti tehdejšímu panu ministru financí Sonntágovi. Pánové! To jsou dělníci, to jsou sociální demokraté. Je to přesvědčení, na něž se nazírá s vaši strany různě a, pánové, tito lidé mnozí nevěří. Já jsem o tom přesvědčen, třeba nevěří. Ale tito lidé mají pochopení a u nich nad víru je jiná morálka, která je vznešenější a která stejně snad má takový význam jako konečně víra u katolického křesťana atd. (Výborně!) Tedy, pánové, v tom směru zajisté bude třeba, aby nebylo snad jenom poukazováno, že to může býti pouze křesťanská morálka, která nás osvobodí od těch dnešních poměrů, ale že musíme se všichni snažit, abychom celou úroveň a zejména drobných vrstev lidových, přivedli na ten stupeň, aby dovedly chápat tyto poměry a dovedly také z zájmu republiky určité věci vykonat. Tedy to, velevážení pánové, je asi vše, o čem bylo potřebí se zmíniti. Chci jenom ještě říci pokud se týká posledního. A sice je zde otázka naší administrativy. V tom směru, velevážení pánové, můžeme říci, že otázka administrativy jest bolestnou proto, poněvadž jsme přebrali spoustu našich úředníků. Přebrali jsme je z Rakouska. Oni jsou ještě načichnuti tou německou a rakouskou byrokracií. Přebrali jsme maďarské úředníky a co nejdůležitějšího, máme spoustu úředníků, kteří jsou mladí a kteří neměli té možnosti a toho brzkého zapracování. Konečně, pánové, musíte uznati na druhé straně, že tento stát jest mladý, že trvá necelé dva roky a že určité vády se vyskytují atd. Ale pánové, nám se musí jednati nyní o to, aby to, co nemusí býti, bylo odstraněno. S tím, s čím se setkáváme v našich úřadech, je mnohdy hotová pasivní resistence. Já měl celou řadu případů na Slovensku za poslední návštěvy, kde takového župana nepohnete k tomu, aby určitou věc vykonal, on se prostě vzepře, on neuznává ani moc vlády a on také nerespektuje ani rozkazy ministra. V tom směru bude třeba, aby vláda vůči těmto zjevům zakročila. S největší přísností. (Hlas: Aby měla v těchto věcech pevnou ruku!) Aby vláda v celé řadě případů, když se dopustí některý odpovědný úředník věci, která zájem státu poškozuje, bezohledně ho potrestala. Bylo zde mluveno o stranictví v úřadech panem kol. Valouškem. Jestli by se měla ta výtka týkati nás jako sociálních demokratů, kteří máme největší počet ministrů ve vládě, pak řeknu, že by to bylo na špatnou adresu. Říká se o ministerstvu zásobování, že je sociálně demokratické, že se tam vládne pod sociálně demokratickým terorem, že jsou tam tři bolševici a ti že terorisují celé ministerstvo zásobování. Pánové, to není pravda. V ministerstvu zásobování z 80 revisorů, kteří jezdí na revise, jest 6 příslušníků naší strany a celkem vedoucí úředníci jsou tam 3 anebo 4. To je všecko, co máme, a to, co máme v jiných ministerstvech, je nepatrné. Nám na tom nezáleží a řeknu otevřeně, že máme raději naše nejschopnější lidi v našich řadách, aby pracovali na rozšíření myšlenky socialistické, než abychom je nechali v kancelářích ministerských ubíjeti. Náš zájem to není, ale je pravdou, že strana, která je zde v Národním shromáždění početně nejméně zastoupena, právě z její řad jest jich tam nejvíce. Bylo to viděti při převratu. Ona byla tak chytrá, že dovedla si všechna důležitá místa obsaditi s tím vědomím, že parlament i ministerstvo je pak mnohdy bez mocí Rozhodnutí nejvyššího soudu platí více než rozhodnutí Národního shromáždění a senátu. My zde stvoříme zákon, ale nejvyšší soud zajisté si ho vyloží podle svého nejlepšího svědomí a přesvědčení. Tedy v tomto směru, velevážení pánové, strana, která má příslušníky na těchto důležitých místech a která má příslušníky v byrokracii, je na tom lépe. To je -a já to řeknu otevřeně -absurdní. Máme skoro socialistickou vládu, ale máme byrokracii, která žije jiným světovým názorem, která žije v docela jiných životních názorech a ta má prováděti socialistické zákony (Tak jest!) a má prováděti návrhy socialistické vlády? To jest absurdní. A nedivte se tomu, když bylo mluveno o Rusku, že to všecko bolševici a Lenin věděli. Oni věděli, pánové,že ne většina v parlamentě, ne většina ve vládě, ale byrokracie že to bude, která Rusko také zabila. Byrokracie to byla, která i v převratu bolševickém to zavinila. Kdyby nebyli pasivní a kdyby konali svoji povinnost, zajisté nemuselo dojíti k tomu, k čemu došlo, a obtíže toho státu vyplývají jen z pasivní resistence byrokracie. V tom směru, velevážení pánové, bude zde třeba -a jako strana na tom nemáme jiného zájmu, než že žádáme od byrokracie, aby postupovala s duchem doby -aby rozuměla otázkám sociálním. Naše byrokracie musí přijíti k tomu poznání, že je to otázka sociální, která hýbe celým světem a ona musí veškeré své záležitosti pod tímto zorným uhlem vyřizovati. Jestli bude byrokracie a bude socialistická vláda a byrokracie bude hájiti zájmy kapitálu, pak, pánové, musí bezpodmínečně dojíti ke konfliktu, poněvadž stát to nesnese, aby činitelé, kteří zákony provádějí, chránili zájmy kapitálu proti zájmům proletariátu. (Tak jest!)
Další otázkou bolestivou jest otázka vojenská. Nevím, kolik pánové již utratili, ale jsou to zajisté dvě a půl miliardy a jsem přesvědčen, že na zimu přijdou pánové opět s nějakými požadavky a tu jest třeba konečně říci rozhodné slovo. Jak věci jdou, tak dále jíti nemohou, poněvadž by armáda snědla pomalu celou republiku. Musíme si to říci otevřeně; odhaduji, že veškeré naše jmění možno páčiti na 10 až 15 miliard; když se daně vyberou a poněvadž minulé Národní shromáždění bylo velmi štědré v ukládání daní, které kdyby se úplně vybraly, mohly by hraditi veškerá vydání, ale naše armáda je jako Bumbrlíček, který spolyká vše, co pilné včeličky nastřádaly. V tom směru bude nutno zaříditi jiný systém. Že se nešetří, to je faktum. Musíme míti na zřeteli, že musíme hospodařiti, to jest jisto, ale vidím, že v tom směru není u nás zdrávo. Budu míti možnost při jiné příležitosti ukázati na jiný zjev, že totiž u nás na 10-15 milionech korun pranic nezáleží. Dnes se věc objedná, ale komise se sejde, zruší ji a dá. ji na skladiště. Takovým způsobem se, pánové, v naší armádě hospodařiti nesmí. Musí býti zřízen kontrolní úřad, musí býti zřízeno oddělení, které bude veškerá vydání a veškeré příjmy naší armády kontrolovati, jako za starého Rakouska t. zv. Rechnungsabteilung. Toto není u nás vůbec zřízeno. Každý účet a každá smlouva musí býti tímto oddělením schválena a vydání se smí díti jen na základě schválených smluv a předpisů. Pakliže každé oddělení má právo vydávati peníze a má-li každé svou kasu a pakliže jest nařízení, že žádné oddělení nesmí míti na hotovosti více než 100.000 K, pak by mohla armáda míti kolik milionů na hotovosti. Jest třeba, aby se šetřilo, aby vše, co je zbytečno, bylo odhozeno. Poukazuji na jedno, co bylo předmětem mnohých debat a novinářských článků. My pořád ještě máme důstojníky, kteří mají zdravé nohy, kteří jsou mladíci sotva škole odrostlí, ale mají automobily. Když finanční ministerstvo a ministerstvo obchodu vystačí s 2-3 automobily, divím se, proč důstojníci, kteří mají zdravé nohy, musejí jezditi k obědu, k snídaní, k večeři automobily. Pánové, to není potřebí, to by mělo naprosto přestati. Takový automobil, který stojí denně 20 až 40 K (Hlasy: Oho! Stojí více! Odpor. Veselost.) -chci říci, nejezdí-li celý den, mně jde o to, když jezdí částečně za cenu, co stojí benzin, když jich je 50, jest to značné vydání. V tom směru bylo by potřebí, a já zvláště apeluji na p. ministerského předsedu, jako na správce ministerstva národní obrany, aby těmto, poměrům konečně učinil konec. Myslím, že to bude na straně německé přijato s povděkem, poněvadž zajisté němečtí krajané mají na tom stejně zájem, aby byl pořádek a čím dříve bude pořádek, tím dříve se republika zpevní, tím dříve zkonsolidují se poměry a také dělnictvo se uklidní a bude se moci věnovati otázkám, které budou sloužiti k dosažení jeho cílů a půjde cestou takovou, která může odpovídati zájmům státu a potřebám proletariátu.
V tom předpokladu, že vláda jest si vědoma, jaké povinnosti má vůči širokým vrstvám lidovým, bude naše strana hlasovati pro projev důvěry vládě. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.)
Předseda (zvoní): Debata jest skončena. Dovolte, vážení pánové a dámy, abych pronesl jen několik stručných slov k této debatě. Jest zajisté potěšitelným zjevem, že přes hluboké rozpory názorů národních, politických i sociálních debata tato vedena byla zde v senátu způsobem vážným a důstojným a že skutečně naděje, které byly kladeny v tento sbor, byly uskutečněny, že úroveň tohoto zákonodárného sboru nalézá se na takové výši, že jest mou povinností, abych všem pánům a dámám bez rozdílu politických stran projevil jménem předsednictva srdečné díky za to. (Výborně! Hlučný potlesk.)
Podle §u 65. jednacího řádu nutno tuto rozpravu zakončili hlasováním, schvaluje-li senát prohlášení vlády čili nic. Prosím za tím účelem, aby pánové zaujali místa. (Děje se.)
Přistoupíme k hlasování. Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti. Prosím, aby ti, kteří prohlášení vlády schvalují, povstali. (Děje se.) Žádám za účelem sečtení hlasů pány zapisovatele, a sice pro pravou stranu pana dr. Krouského, pro střed pana kolegu Svěceného a pro levici pana kolegu Loewa, aby sečtli hlasy a oznámili mně výsledek. (Po přestávce):
Poněvadž pan zapisovatel Loew není přítomen, prosím pana zapisovatele dr. Stojana. (Po sečtení hlasů):
Dovoluji si oznámiti výsledek hlasování. Pro schválení vládního prohlášení hlasovalo 71 pánů senátorů, proti schválení hlasovalo 58 pánů senátorů. Prohlášení vlády jest tedy většinou schváleno. (Potlesk na pravici a ve středu.)
Tím jest první bod denního pořadu vyčerpán. Přistoupíme k druhému odstavci denního pořadu. Byl jsem však požádán, abych tento druhý odstavec: "Usnesení o návrhu terna k jmenování jednoho člena ústavního soudu presidentem republiky a terna k jmenování náhradníka podle § 1. zákona ze dne 9. března 1920, čís. 162 Sb. z. a nař." vzal s dnešního denního pořadu.
Není proti tomu námitek? (Nikdo se nehlásí.)
Kdo souhlasí, aby tento odstavec byl vzat s denního pořadu, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina, přijímá se.
Dovoluji si dodatečně oznámiti, že omluven pro tuto schůzi je p. senátor Dula.
Dále oznamuji, že byla navrhovateli odvolána naléhavost dotazů tjsk čís. 29 a 30.
Konečně si dovoluji oznámiti, že z výboru živnostensko-obchodního vystoupil
p. senátor Stark a že navržen je za něho p. senátor Hecker.
Kdo souhlasí s touto změnou, prosím ať pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Přistoupím k ukončení schůze. Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 23. června 1920 o 11. hod. dop. s tímto denním pořadem:
1. Usnesení o zkráceném projednání podle § 55. jedn. řádu poslaneckou sněmovnou přijaté osnovy zákona o úřadu pro zahraniční obchod. Tisk 42.
2. Usnesení o zkráceném projednání podle § 55. jedn. řádu poslaneckou sněmovnou přijaté osnovy zákona o odškodnění majitelů dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a o IV. státní půjčce republiky Československé. Tisk 47.
3. Návrh sen. dr. E. Herzigové, dr. Naegleho, Hartla a soudruhů na zřízení výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu. Tisk 43.
Není proti době příští schůze a dennímu pořadu námitek? (Nebyly).
Není tomu tak. Tedy tato schůze a její denní pořad je přijat a já končím dnešní schůzi.
Konec schůze v 5 hod. 7 min. odpol.