|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925 |
|
|
I. volební období |
11. zasedání |
5382.
Návrh
poslanců Blažka, Hakena a soudruhů
na novelizaci zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě.
Zákon
ze dne...........
kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:
Článek 1.
Některá ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 286 Sb. z. a n., se mění, případně doplňují a budou zníti příště takto:
§ 2.
odst. 3. se škrtá.
§ 3.
odst. (1) končí slovem ťvytčenýchŤ,
odst. (2): Všechna opatření, uvedená v odst. 1, mohou se státi pouze za souhlasu zřízené komise, do níž vyšlou po jednom členu všechny státně a veřejně zaměstnanecké organizace, a po třech členech všechny odborové ústředny dělnické a úřednické a celostátní dělnický výbor, jako ústředna závodních výborů a rad,
odst. (3): V souvislosti s provedením těchto úkolů předloží vláda do 15. října 1925 Národnímu shromáždění návrh zákona, upravujícího požitky státních zaměstnanců, za souhlasu všech odborových organizací zpracovaný.
§ 4.
(1) Prováděný nucený odchod zaměstnanců v ústředních úřadech a všech podřízených úřadech se zastavuje a provedené případy nuceného odchodu se na žádosti postižených zrušují.
(2) Po provedení zákonů uvedených v § 3 určí počet zaměstnanců, nutný k obstaráváni úkolů státu, zaměstnanecké komise (sbory důvěrníků, závodní výbory), zvolené zaměstnanci při každém ústředním úřadu a všech úřadech mu podřízených.
§ 5.
se ruší.
§ 6.
Předpisy zakládající nárok na započtení určité doby pro postup a povýšení jakož i předpisy zakládající nárok na jmenování neb ustanovení (definitivní ustanovení, stabilizaci, přeřazení nebo postup do vyšší kategorie, skupiny platového schématu, statusu) zůstávají v platnosti až do nové úpravy služebních poměru státních zaměstnanců.
§ 7.
se ruší.
§ 8.
Zaměstnanci může býti přikázána služba v jiném stejném služebním odvětví neb i v jiném oboru, nesmí však býti zkrácen ve svém služebním postavení a svých stálých příjmech.
§ 9.
Zaměstnanec může býti zproštěn služby na vlastní žádost. Mimo vrácení členských pensijních příspěvků se 4% úroky a prémiové reservy přísluší mu nárok na odbytné jednou pro vždy, za každý rok ve službě strávený jednonásobná částka všech naposledy vyplacených měsíčních požitků. Části roku převyšují 6 měsíců počítají se za celý rok.
§§ 10. a 11.
se ruší.
§ 12.
Zaměstnanec, který následkem dobrovolného odchodu ze státní služby podle tohoto zákona nejdéle v době do 2 let od vystoupení z aktivní služby přeloží své bydliště mimo své služební místo, má nárok na úhradu prokázaných výloh stěhovacích.
§§ 13 až včetně 21
se ruší.
§ 22.
Ustanovení dílu I vztahují se na všechny státní zaměstnance t. j. na všechny zaměstnance státu, ústavů, podniků a fondů státních a státem spravovaných, čítajíc v to i dělníky, jakož i příslušníky četnictva a vojenské osoby z povolání.
§ 23.
Započitatelnou služební dobou ve smyslu tohoto zákona jest rozuměti skutečnou služební dobu, včetně doby započtené ze zákonů vydaných po 1. lednu 1919.
§ 26.
U úřadu (soudu), který není přičleněn k žádnému resortu, přísluší přednostovi jeho za souhlasu zvolené komise (důvěrnické sbory, závodní výbory) provésti opatření vyhrazená ústřednímu úřadu, příp. ministru.
§ 27, odst. 2.
Opatřeni, která náleží provésti ústřednímu úřadu příp. ministru, provede ministr školství a národní osvěty za souhlasu zvolených komisi (důvěrnických sborů, závodních výborů).
§ 28, odst. 2.
se ruší.
§ 29.
se ruší.
§ 30, odst. 1.
Veškerá ustanovení tohoto zákona platí až do nové úpravy služební pragmatiky zpracované za souhlasu všech zaměstnaneckých organizací, označených v § 3.
Článek II.
Zákon tento nabývá zpětné účinnosti dne 1. ledna 1925 a provede jej vláda.
Důvodová zpráva.
Podání vládního návrhu o úsporných opatřeních ve veřejné správě odůvodňováno bylo jednak přebytkem zaměstnanců státních, veřejných a učitelstva a jednak tím, že při nucené restrikci ťpostupováno bude přísně podle směrnic vyznačených v § 14, jehož příslušní státní orgánové musí za všech okolností dbátiŤ.
Také bylo tvrzeno v důvodové zprávě vládního návrhu, že ťpři nuceném odchodu činí se zadost požadavku, aby byla existence odcházejícího zaměstnance pokud možno ulehčenaŤ a že ťnávrh zákona přihlíží podle možnosti k tomu, aby odcházející síly nebyly ve svých nabytých právech zkráceny, a aby jim byl přechod ze státní služby do jiné nebo soukromého podnikání pokud možno ulehčenŤ.
Pokud jde o omezení kumulace požitků, praví se v důvodové zprávě vládního návrhu, že ťupravuje tuto otázku co možná jednoduše, a při tom také sociálně spravedlivě.
Celá dosavadní praxe nucené restrikce dokazuje však, že příslušní státní orgánové t. j. mnozí přednostově, kteří navrhovali své podřízené k nucené restrikci, počínali si zaujatě, stranicky a využili této příležitosti k persekuci vůči svým podřízeným.
Staly se případy, že přednostově navrhli k nucené restrikci zaměstnance s prvotřídní kvalifikací. Jiní přednostově opět zaměstnancům, kteří po celá léta své povinnosti řádně a poctivě konali a měli kvalifikaci výbornou, v posledním období kvalifikaci zhoršili, aby byl získán podklad pro nucenou restrikci z důvodu nedostatečného služebního výkonu. Stížností je veliká řada ve všech resortech státní správy.
Pokud se pak týče kumulace požitků, je i zde řada stížností do byrokratického a tvrdého výkladu zákona, čímž zkracování jsou pensisté na svých nedostatečných příjmech. Není tudíž tato ožehavá otázka upravena sociálně spravedlivě.
Letošním rokem bude celkem restringováno na 35 tisíc zaměstnanců, avšak již dnes jeví se hrozné důsledky této restrikce. Jsou to zejména státní podniky, které mají nedostatek zaměstnanců, prodlužuji protizákonně pracovní dobu, přijímají smluvní dělníky a řemeslníky. Tento postup odůvodňují nedostatkem personálu v důsledcích restrikčního zákona. Ministerstvo železnic odkládá dovolené na zotavenou, nemocní zaměstnanci nevyléčeni vrací se do služby, pensionované strojvůdce podrobují lékařské prohlídce a zavazují je ke konání služby v řepné kampani. Řada neštěstí a obětí u železnic jest také jen důsledkem prováděné restrikce. Ministerstvo železnic odpírá dále definitivu v úvahu přicházejícím zaměstnancům, bez ohledu na normovaná místa, ač i restrikcí uprázdněny byly celé tisíce normovaných míst.
Tyto důvody mluví pro novelizaci zákona číslo 286 z roku 1924.
V Praze dne 7. října 1925.
Blažek, Haken,
Toužil, Darula, Šafranko, Houser; Kreibich, Skalák, Schäfer, Grünzner, Sedorjak, Malá, Merta, Mondok, Mikulíček, Tausik, Koutný, dr. Šmeral, dr. Gáti, Burian, Svetlik.