Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

jímž se promíjí překážka platnosti některých sňatků vyhlášených nebo uzavřených před duchovními církve československé a řeckovýchodní.

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 286. schůzi dne 12. října 1925 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne.......................,

kterým se promíjí překážka platností sňatků, při nichž vyhlášky neb oddavky vy konali duchovní církve československé nebo řeckovýchodní.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

U sňatků, při nichž ode dne 9. ledna 1920 až do účinnosti tohoto zákona vykonali vyhlášky neb oddavky duchovní církve československé, dokud v příslušné náboženské obci nebylo duchovního správce uvedeného podle § 11 zákona ze dne 20. května 1874, č. 68 ř. z., a zákonném uznání náboženských společností, promíjí se všeobecně tato překážka platnosti sňatků s účinkem, že sňatky takové prohlašují se za sňatky od počátku platné.

§ 2.

(1) Se stejným účinkem promíjí se všeobecně obdobná překážka u sňatků, jež byly až do účinnosti tohoto zákona vyhlášeny neb uzavřeny na Slovensku a v Podkarpatské Rusi před osobami pokládanými obecně za duchovní církve řeckovýchodní, jsou-li tyto sňatky zapsány do oddací matriky státní neb alespoň do spolehlivě vedené matriky církevní.

(2) Nebyla-li splněna podmínka právě zmíněná, mohou župní úřady prominutí zmíněnou překážku se stejným účinkem v jednotlivých případech tehdy, když vysvědčením vydaným od obecního (obvodního) notáře a spolupodepsaným od starosty obce, v níž manželství bylo uzavřeno, bude dno tří měsíců po účinnosti tohoto zákona prokázáno, že snoubenci uzavřeli sňatek před osobou, jež byla obecně pokládána za duchovního církve řeckovýchodní.

§ 3.

Ve všech těchto případech není třeba vyhlášky neb oddavky opakovati.

§ 4.

Ustanovení §§ 1, 2 a 3 platí také tehdy, když snoubenci byli jiného náboženského vyznání nežli duchovní, který sňatek jich vyhlásil nebo je oddal.

§ 5.

Ustanovení § 1, 2 a 3 neplatí, byl-li sňatek pravoplatným rozsudkem prohlášen za neplatný, neb uzavřel snoubenec později nový sňatek.

§ 6.

Sňatky uvedené v § 2 nutno ve smyslu 1 zák. čl. XXXIII:1894 o státních matrikách zapsali do státní oddací magiky. Pokud se u sňatků zmíněných v 1. odst. § 2 dosud tak nestalo, jsou osoby vedoucí církevní matriky o těchto sňatcích povinny oznámiti je nejpozději do čtrnácti dnů příslušné matriční dozorčí vrchnosti způsobem předepsaným pro oznamování sňatků církevních. Neučiní-li tak, budou potrestány policejní administrativní vrchností 1. stolice pokutou od 500 Kč, při nedobytnosti pak uzamčením do jednoho týdne.

§ 7.

(1) Kdo po účinnosti tohoto zákona uzavře sňatek pouze církevní před osobou, kterou podle zákonů státních nelze pokládati za duchovního správce oprávněného k uzavírání sňatků dopouští se přestupku a bude potrestán politickým úřadem (policejní administrativní vrchností) 1. stolice pokutou do 500 Kč pak vězením (uzamčením) do jednoho týdne. Osoba, před níž sňatek takový bude uzavřen, bude potrestána pokutou do 2000 Kč, při nedobytnosti pak vězením (uzamčením) do jednoho měsíce.

(2) Pokuty uložené podle §§ 6 a 7 připadají státu.

§ 8.

Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení a provede jej minstr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Václav Donát v. r.,

předseda.