Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Sídla a obvody okresních soudů v hlavním městě Praze (§ 1 zák. ze dne 6. února 1920, č. 114 Sb. z. a n., kterým se sousední obce a osady slučují s Prahou) ustanoví vláda nařízením podle těchto směrnic:

1. Počet okresních soudů bude upraven podle změn nastalých v rozsahu jejich agendy sloučením sousedních obcí a osad s hlavním městem Prahou a provedením tohoto zákona.

2. Obvody a sídla okresních soudů budou ustanoveny účelně a přihlížejíc k potřebám obyvatelstva.

§ 2.

K obvodům okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze náležejí i obce a osady, které jsou mimo obvod hlavního města Prahy, avšak dosud náležely k obvodům okresních soudů v Karlíně a na Smíchově.

§ 3.

Věci exekuční, věci trestní a věci právní pomoci, které náležejí do příslušnosti okresních soudů zřízených pro hlavní město Prahu a přičleněné obce mimo její obvod ležící (§ 2), mohou býti vládním nařízením přikázány jednomu nebo některým okresním soudům v hlavním městě Praze; pro věci exekuční a trestní mohou býti vládním nařízením zřízeny i samostatné okresní soudy.

§ 4.

(1) Pozemkové knihy pro nemovitosti, které jsou v obvodu okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze (§§ 1 a 2) a na které se vztahují ustanovení všeobecného knihovního zákona, vede zemský soud civilní v Praze.

(2) Do té doby, nežli bude možno přenésti veškeré pozemkové knihy k zemskému soudu civilnímu v Praze, povedou pozemkové knihy v obvodech okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze soudy dosud příslušné. Vládním nařízením bude určeno, kdy jednotlivé okresní soudy odevzdají vedení pozemkových knih zemskému soudu civilnímu v Praze.

§ 5.

Soudcové a jiní zaměstnanci jmenovaní pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích pokládají se dnem účinnosti tohoto zákona za soudce, po případě zaměstnance jmenované pro zemský soud civilní v Praze (§ 25 a 49 zák. ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z., o org. soud.).

§ 6.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti za dva měsíce po vyhlášení.

(2) Provésti jej náleží ministru spravedlnosti v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Výbor ústavně-právní a rozpočtový pojednal o vládním návrhu (tisk 2123 senátu) i o důvodové zprávě senátu k tomuto zákonu (tisk 2172), načež z důvodů vládního návrhu a z důvodů senátem uvedených přijal osnovu zákona tak, jak přijata byla v senátě. Při tom uznaly oba výbory, že je správně stanovit pro soudní organisaci v Praze určité směrnice a nenechat věc tu jen výkonné moci. Proto přijaly oba výbory v §§ 1 a 2 určité změny proti vládnímu návrhu ve smyslu usnesení senátního.

Oba výbory uznaly též, že je třeba vyrovnati platové nesrovnalosti, jež vznikly tím, že okresní soudy v Karlíně, Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích musily být považovány jako jiné okresní soudy, kdežto okresní soudy pražské jako delegované soudy zemského soudu v Praze byly součástí zemského soudu. Následkem toho brali soudcové pro uvedených soudů pouze 25% přídavky soudcovské, kdežto soudcové u delegovaných soudů pražských příplatky 50%. Ježto agenda byla stejná, je třeba vyrovnati tuto nesrovnalost. Pro futuro vyrovnává se § 5, liro praeterito je třeba, aby vláda učinila opatření, aby se dotyčným soudcům dostalo náhrady; proto oba výbory přijaly připojenou resoluci.

Resoluce navržená výbory ústavně-právním a rozpočtovým:

Vláda se vyzývá, aby uvážila o způsobu, jak by soudcům jmenovaným pro okresní soudy v Karlíně, na Smíchově, na Král. Vinohradech, v Žižkově, v Nuslích a ve Vršovicích dostalo se soudcovských přídavků ode dne 1. ledna 1925 ve výši stanovené pra soudce zemského civilního soudu v Praze.