Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

auf Abänderung der Verordnung des Finanzministeriums vom 25. Dezember 1917, R. G. Bl. Nr. 516, über die Gewährung von Grundsteuernachlässen bei Elementarkatastrophen.

Die Unterzeichneten stellen den Antrag:

Das Abgeordnetenhaus wolle beschließen:

Die Verordnung des Finanzministeriums vom 25. Dezember 1917, R. G. Bl. Nr. 516, erhält im § 14 folgenden Wortlaut:

Der Nachlaß bewirkt die gleichzeitige Abschreibung der Zuschläge der autonomen Körperschaften und der Beiträge an diese.

Begründung.

Landwirte, die durch Elementarkatastrophen geschädigt wurden, gelangen oft dadurch in die übelste Lage, daß die auf die Katastralreinerträge zur Vorschreibung kommenden Grundsteuern zwar teilweise abgeschrieben werden, jedoch die Zuschläge für die autonomen Körperschaften zur Grundsteuer beglichen wenden müssen. Im übrigen ist heute schon die Erzielung eines Nachlasses von der Grundsteuer mixt großen Schwierigkeiten verbunden, so daß die geschädigten Landwirte diese Steuern und die darauf haftenden Zuschläge für die autonomen Körperschaften immer begleichen müssen. Eine Ausnahme tritt nur dann ein, wenn durch Elementarschäden den Pflanzenkulturen solche Nachteile zugefügt wenden, daß zu deren Ausgleichung eine Reihe von Jahren notwendig ist. In den letzen Jahren ist das eingetroffen bei jenen Waldflächen, die durch Nonnenfraß so beschädigt wurden, daß die Waldbestände der vollständigen Vernichtung anheim fielen und deshalb kahl geschlägert werden mußten. In diesen Fällen wurden von den zuständigen Steueradministrationen auf Einschreiten der geschädigten Landwirte zwar ein Teil der sonst zur Anrechnung gelangenden Grundsteuer in Abschreibung gebracht. Es müssen jedoch von den Landwirten die auf die Grundsteuer entfallenden Zuschläge der autonomen Körperschaften zur Gänze beglichen werden. Diese Verpflichtungbeinhaltet ein großes Unrecht, weil die Landwirte mehrere Jahre hindurch von ihren Waldflächen überhaupt keinen Nutzen ziehen, sondern im Gegenteil noch Aufwendungen (Bestreitung der Aufforstungskosten) machen müssen. Die in Frage kommenden Landwirte send daher ungemein benachteiligt, wenn sie von Flächen, welche gar keinen Ertrag bringen, Steuern in der bisherigen Höhe zahlen sollen. Als Beispiel, wie groß Schäden durch Nonnenfraß sein können, möge folgende Aufstellung angeführt werden, welche von bäuerlichen Waldbesitzern aus der Gemeinde Kottwitz, politischer Bezirk Hohenelbe, stammt. Die Übersicht ergibt das Gesamtausmaß des den einzelnen Besitzern gehörigen Waldes und jenen Flächenanteil, der durch Nonnenfraß beschädigt wurde und deshalb geschlägert werden wußte:

Es ist klar, daß in diesen Fällen die waldbesitzenden Landwirte durch Anrechnung und Eihebung der Zuschläge für die autonomen Körperschaften sehr benachteiligt werden.

Dasselbe trifft aber auch zu dann, wenn durch Abschwemmungen von gutem Boden, durch Vermurungen, durch Überschwemmungen mit Geröll und Sand Flächen eine längere Zeit hindurch der Ertragsfähigkeit vollständig entzogen werden. Das Gerechtigkeitsgefühl erfordert, daß hier nicht nur bezüglich der staatlichen Grundsteuer Erleichterungen geschaffen werden, sondern daß auch noch die Zuschläge der autonomen Körperschaften in Abschreibung gelangen.

Die beantragte Brücksichtigung ist aber auch notwendig dann, wenn durch Elementarkatastrophen eine Ertragsvernichtung für einzelne Jahre erfolgt und für diese Jahre die Grundsteuer zur Abschreibung gelang.

Die Annahme des Antrages belastet die Staatsfinanzen nicht.

In formaler Beziehung wird um die Zuweisung des Antrages an den Budgetausschuß ersuche.

Prag, am 14. September 1925.

Windirsch,

Zierhut, Heller, Sauer, Dr. Spina, J. Mayer, Dr. Hanreich, Schubert, Böllmann, Křepek, Platzer, Dr. W. Feierfeil, Schälzky, Bobek, Budig, Dr. Petersilka, J. Fischer, Pittinger, Scharnagl, Dr. Luschka, Rustler, Böhr, Patzel, Ing. Jung, Simm, Wenzel, Knirsch.

na změnu nařízení ministerstva financí ze dne 25. prosince 1917, č. 516 ř. z. o promíjení pozemkové daně při živelných pohromách.

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

§ 14 nařízení ministerstva financí ze dne 25. prosince 1917, č. 516 ř. z, mění se takto:

S prominutím daní odpisují se zároveň přirážky samosprávných sborů a příspěvky jim poskytované.

Odůvodnění:

Zemědělci poškození živelnými pohromami dostávají se často do velice zlého stavu tím, že se jim sice částečně odepisují pozemkové daně, předpisované podle čistých katastrálních výtěžků, že však přirážky k pozemkové dani pro samosprávné sbory musejí zaplatiti. Ostatně již dnes jest prominutí pozemkové daně spojeno s tak velkými těžkostmi, že poškození zemědělci musejí vždy zaplatiti tyto daně a s nimi spojené příspěvky pro samosprávné sbory. Ten tehdy nastává výjimka, byly-li živelnými pohromami způsobeny takové škody na rostlinných kulturách, že k jejich napravení jest zapotřebí mnoha let. V posledních letech se to stalo u lesů, které byly mniškou poškozeny tak, že lesní porosty byly úplně zničeny a proto musily býti úplně vykáceny. V těchto případech příslušné berní správy na zakročení poškozených zemědělců odepsaly sice část pozemkové daně, kterou by jim jinak byly započteny. Avšak přirážky pro samosprávné sbory, připadající na pozemkovou daň, musiti zemědělci úplně zaplatiti. Tento závazek jest velikou křivdou, poněvadž zemědělci po několik let nebudou míti vůbec žádného užitku ze svých lesů, nýbrž naopak budou musiti činiti výdaje (platiti útraty zalesňování). Takoví zemědělci jsou tedy neobyčejně poškozeni, mají-li z ploch, které nepřinášejí vůbec žádného užitku, platiti daně v dosavadní výši. Jako příklad, jak veliké mohou býti škody způsobené mniškou, budiž uveden tento seznam, pocházející od selských majetníků lesů v obci Chotěvicích v politickém okrese vrchlabském. V přehledu jest uvedena úhrnná výměra lesa patřícího jednotlivým držitelům ta část, která byla poškozena mniškou a která proto musila býti vykácena.

Jest zřejmé, že v těchto případech zemědělci mající les byli velice poškozeni připočtením a vybíráním přirážek pro samosprávné sbory.

To však platí také tehdy, jsou-li pozemky po delší dobu úplně nevýnosné, poněvadž úrodná prsť byla odplavena, podemleta a pozemky zaneseny valouny a pískem. Cit spravedlnosti vyžaduje, aby se zde ulehčilo nejen pokud jde o státní pozemkovou daň, nýbrž aby ještě také byly odepsány přirážky samosprávných sborů. Jest však k tomu přihlížeti podle návrhů také tehdy, byl-li živelnými pohromami výtěžek znemožněn na jednotlivá léta a za tato léta byla pozemková daň odepsána. Bude-li tento návrh přijat, nezatěžuje to státních financí.

Po stránce formální se žádá, aby tento návrh byl přikázán výboru rozpočtovému.

V Praze dne 14. září 1925.

Windirsch,

Zierhut, Heller, Sauer, dr. Spina, J. Mayer, dr. Hanreich, Schubert, Böllmann, Křepek, Platzer, dr. W. Feierfeil, Schälzky, Bobek, Budig, dr. Petersilka, J. Fischer, Pittinger, Scharnagl, dr. Luschka, Rustler, Böhr, Patzel, inž. Jung, Simm, Wenzel, Knirsch.