Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

jímž se poskytují daňové úlevy pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení, poškozených živelními pohromami.

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 278. schůzi dne 18. září 1925 tuto osnovu zákona:

Zákon

ze dne ........................1925,

jimž se poskytuji daňová úlevy pro případ znovuzřízení budov, strojů a zařízení, poškozených živelními pohromami.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Společnosti, podrobené dani výdělkové podle II. hlavy zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dani zárobkové podniků veřejně účtujících), které v létech 1923 až včetně 1930 znovu zřídily nebo znovuzřídí budovy, stroje a zařízení, živelní pohromou poškozené, mohou si z nákladu na to prokazatelně vynaloženého odepsati v obchodním roce, v němž znovuzřízené budovy byly stavebně dokončeny, nebo stroje a zařízení byly nově pořízeny, daněprostě částku, o kterou převyšuje přijatá a ke krytí těchto nákladů skutečně upotřebená pojistná náhrada poslední bilanční hodnotu poškozených předmětů.

(2) V létech budoucích jest pro výpočet odpisů podle § 95 lit. f) cit. zákona (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi § 17, odst. 1., čís. 7. zák. čl. VIII:1909 a XXXIV:1916) na znovuzřízených předmětech rozhodným pořizovací náklad, po srážce odpisu v předchozím odstavci uvedeného, případně, uloží-li společnost odepsanou částku do zvláštního fondu umořovacího, pořizovací náklad, po srážce této úložky.

(3) Jinak zůstávají ustanovení zákona ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z. (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zák. čl. VIII:1909 a XXXIV:1916), platící o odpisech, nedotčena.

§ 2.

(1) Jestliže společnosti uvedené v § 1 uložily nebo uloží pojistnou náhradu, přijatou v létech 1923 až včetně 1930, do fondu pro znovuzřízení živelní pohromou poškozených budov, strojů a zařízení, vykázaného jako samostatná bilanční položka, posečká se s vybráním daně výdělkové s přirážkami, připadající na rozdíl mezi poslední bilanční hodnotou předmětů poškozených živelní pohromou a přijatou pojistnou náhradou, po dobu jednoho roku po splatnosti daně. Prokáže-li společnost do té doby, že poškozené předměty znovu zřídila, vyloučí se při splnění předpokladů § 3 z daňové základny částka, která připadá na rozdíl mezi poslední bilanční hodnotou živelní pohromou poškozených předmětů a pojistnou náhradou k jejich znovuzřízení prokazatelně vynaloženou a podle toho vyplývající rozdíl na dani výdělkové s přirážkami a úroky z prodlení se odepíše.

(2) Finanční správa může požadovati přiměřené zajištění posečkané daně s přirážkami.

§ 3.

Náklad spojený se znovuzřízením předmětů živelní pohromou poškozených jest vyúčtovati v obchodním roce, v němž znovuzřízení bylo dokončeno, a to předem na vrub fondu (§ 2). Rozdíl mezi poslední knihovní hodnotou poškozených předmětů a nákladem krytým z fondu jest odepsati. Pro odpisy platí obdobně ustanovení § 1 tohoto zákona.

§ 4.

Společnostem, které užijí výhod v předchozích paragrafech uvedených, nepřísluší co do nákladů se znovuzřízením předmětů živelní pohromou poškozených výhody zákona ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n.

§ 5.

Ustanovení předchozích paragrafů platí obdobně i pro ukládání daně z příjmu a všeobecné daně výdělkové (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi daně dôchodkové, zárobkové daně III. třídy a daně báňské) osob, které vedou řádné obchodní knihy.

§ 6.

Provedení tohoto zákona se ukládá ministru financí.

Václav Donát v. r.,

předseda.