POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925. |
|
I. volební období. |
11. zasedání |
5334.
Zpráva
výboru pro záležitosti průmyslu, obchody a živností
a výboru zahraničního
o vládním návrhu (tisk 5314),
kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, č. 180 Sb. z. a n.
I.
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živnosti projednal zmíněný vládní návrh dne 22. září 1925 a schválil tuto prozatímní dohodu obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou a doporučuje poslanecké sněmovně, aby přijala tento návrh schvalovacího usnesení:
Národní shromáždění republiky Československé dodatečně projevuje souhlas s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Praze dne 6. srpna 1925.
V Praze dne 22. září 1925.
Jan Slavíček, v. r., |
Fr. Geršl, v. r., |
předseda. |
zpravodaj. |
II.
K prozatimnej dohode medzi republikou Československou a Tureckom, ktorou si zaručujú aby zeme až do uzavrenia definitivnej obchodnej smluvy vzájomné poskytovanie najvyšších výhod, došlo v dôsledku uzavrenia obchodnej smluvy s Reckom a republikou Československou zo dňa 8. dubna 1925, ktorá vstúpila v platnosť dňom 23. dubna 1925. Smluvou touto boly Recku poskytnuté jednako najvyššie výhody, jednako zvláštne colné úľavy pri dovozu korintiek (niektorých reckých vín), ako i pri dovozu viazaných kobercov. Poskytnutím zmienených najvyšších výhod nadobudlo Recko tiež colných výhod poskytnutých smluvou s Italiou, na pr. colné slavy na čerstvé a suché figy, suché vinné bobule a hrozná mandle, južné ovocie, olivy, olivový a ricinový olej, trieslovinu.
Ponevádž výše uvedené zbožie náleží zároveň k dôležitým položkám vývozu tureckého, nastalo nebezpečie, že turecká vláda zavedie ako odvetné opatrenie 100 procentové zvýšenie colných sadzieb pre zbožie dovážané z republiky Československej, aby nás donutila jej obdobné slavy poskytnúť. Tímto opatrením tureckej vlády by bol postíhnutý celý rad naších priemyslových odvetví exportných, najcitlivejšie náš priemysel textilný.
V dôsledku tejto našej dohody s Tureckom aplikujú sa v Turecku na československé zbožie colné sadzby s najnižšími koeficientmi, t. j. u 20 položiek koeficient 9 miesto 12. U ostatných položiek Turecko neposkytlo dosial žiadnemu štátu úľav, takže platia autonomné colné sadzby s koeficientmi 5 a 12.
Význam tejto úpravy pre naše obchodné styky s Tureckom je patrný jednako z vývinu nášho obchodu s Tureckom už v dobe predválečnej, jednako zo štatistiky v rokoch poválečných.
V roku 1924 obnášal náš vývoz do Turecka hodnotu 126,865.479,- Kč a náš dovoz z Turecka 30,778.757 Kč. Turecko náleží k štátom, v obchode s ktorými je republika Československá silne a trvale aktivnou.
Zahraničný výbor odporúča, aby snemovňa schválila zmienenú prozatimnú úpravu a ju ratifikovala.
V Prahe, dňa 22. septembra 1925.
Josef Stivín, v. r., |
Igor Hrušovský, v. r., |
predseda. |
zpravodajca. |