POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.

I. volební období.

11. zasedání


5334.

Zpráva

výboru pro záležitosti průmyslu, obchody a živností

a výboru zahraničního

o vládním návrhu (tisk 5314),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, č. 180 Sb. z. a n.

I.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živnosti projednal zmíněný vládní návrh dne 22. září 1925 a schválil tuto prozatímní dohodu obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou a doporučuje poslanecké sněmovně, aby přijala tento návrh schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé dodatečně projevuje souhlas s prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednanou v Praze dne 6. srpna 1925.

V Praze dne 22. září 1925.

Jan Slavíček, v. r.,

Fr. Geršl, v. r.,

předseda.

zpravodaj.


II.

K prozatimnej dohode medzi republikou Československou a Tureckom, ktorou si zaručujú aby zeme až do uzavrenia definitivnej obchodnej smluvy vzájomné poskytovanie najvyšších výhod, došlo v dôsledku uzavrenia obchodnej smluvy s Reckom a republikou Československou zo dňa 8. dubna 1925, ktorá vstúpila v platnosť dňom 23. dubna 1925. Smluvou touto boly Recku poskytnuté jednako najvyššie výhody, jednako zvláštne colné úľavy pri dovozu korintiek (niektorých reckých vín), ako i pri dovozu viazaných kobercov. Poskytnutím zmienených najvyšších výhod nadobudlo Recko tiež colných výhod poskytnutých smluvou s Italiou, na pr. colné slavy na čerstvé a suché figy, suché vinné bobule a hrozná mandle, južné ovocie, olivy, olivový a ricinový olej, trieslovinu.

Ponevádž výše uvedené zbožie náleží zároveň k dôležitým položkám vývozu tureckého, nastalo nebezpečie, že turecká vláda zavedie ako odvetné opatrenie 100 procentové zvýšenie colných sadzieb pre zbožie dovážané z republiky Československej, aby nás donutila jej obdobné slavy poskytnúť. Tímto opatrením tureckej vlády by bol postíhnutý celý rad naších priemyslových odvetví exportných, najcitlivejšie náš priemysel textilný.

V dôsledku tejto našej dohody s Tureckom aplikujú sa v Turecku na československé zbožie colné sadzby s najnižšími koeficientmi, t. j. u 20 položiek koeficient 9 miesto 12. U ostatných položiek Turecko neposkytlo dosial žiadnemu štátu úľav, takže platia autonomné colné sadzby s koeficientmi 5 a 12.

Význam tejto úpravy pre naše obchodné styky s Tureckom je patrný jednako z vývinu nášho obchodu s Tureckom už v dobe predválečnej, jednako zo štatistiky v rokoch poválečných.

V roku 1924 obnášal náš vývoz do Turecka hodnotu 126,865.479,- Kč a náš dovoz z Turecka 30,778.757 Kč. Turecko náleží k štátom, v obchode s ktorými je republika Československá silne a trvale aktivnou.

Zahraničný výbor odporúča, aby snemovňa schválila zmienenú prozatimnú úpravu a ju ratifikovala.

V Prahe, dňa 22. septembra 1925.

Josef Stivín, v. r.,

Igor Hrušovský, v. r.,

predseda.

zpravodajca.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP