Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

I.

Živelní pohromy, jež roku 1925 v rozsahu nebývalém postihly četné kraje a jimž padlo za oběť i několik lidských životů, způsobily nesmírné škody na úrodě, na pozemcích zemědělských i lesních, na zásobách potravin, šatstva i na domácím zařízení, na dobytku, na provozovnách živnostenských i průmyslových, na komunikacích, regulacích i na jiném majetku soukromém a veřejném.

Katastrofální rozsah těchto pohrom vyžaduje mimořádné pomocné akce, aby se zabránilo ohrožení hospodářské existence postižených a provedla se potřebná opatření na odčinění způsobených škod.

Na provedení této mimořádné pomocné akce nepostačí úvěrové prostředky, pokud jednotlivá ministerstva je mají po ruce a je proto třeba poskytnouti prostředky mimořádné, které by postačily na odčinění způsobených škod na opravu poškozených objektů a děl.

Poněvadž pomocné akce nelze odkládati, až provedena budou přesná šetření, na jejichž podkladě bude lze určiti výši a způsob státního přispění v jednotlivých případech, požaduje se částka, jaká podle vykonaného předběžného vyšetření pravděpodobně postačí na účelné a úspěšné provedení akce.

V rámci této akce budou se zejména poskytovati podpory postiženým jednotlivcům, dále příspěvky na opravu okresních a obecních cest a mostů a provedou se opravné práce na vodních tocích, zejména menších horských tocích a bystřinách a na poškozených neb zničených regulacích a pod.

Do akce té zahrnují se též státní příspěvky na opravu poškozených a znovuzřízení zničených obytných a hospodářských budov i živnostenských neb průmyslových provozoven, poněvadž zákonné předpisy o podpoře stavebního ruchu neposkytují možnosti dostatečného a rychlého přispění pro takové účely.

Podrobná ustanovení o tom, jak se škody vyšetřují, za jakých podmínek a jakým způsobem z požadované částky budou se podpory udělovati, vyhrazena jsou nařízení vlády, poněvadž teprve na podkladě dalšího šetření bude lze přesně stanoviti, jaká forma státního přispění bude nejúčelnější a nejúspěšnější.

Vládním nařízením bude také stanoveno, jakým způsobem a v jakém rozsahu budou spolupůsobiti orgány samosprávné a zájmové.

V každém případě kontrola správného rozdílení nouzových podpor musí býti zaručena.

Podpory budou udíleny dle místních poměrů a dle vhodnosti v odůvodněných případech i v prvé řadě peněžitými obnosy. Především bude nutným bráti zřetel na malozemědělce.

Aby v příštích letech bylo vždy umožněno zasáhnouti pomocnou akcí nouzovou včas, doporučuje se, aby přiměřená položka pro rychlou a vydatnou pomoc krajům, živelními pohromami postiženým, byla zařazována do rozpočtu ministerstva vnitra. K tomu se podotýká, že způsobené škody vyšetřují se příslušnými orgány se všemožným urychlením a že pomocná akce podle zásad dosud platných intensivně se provádí. Ministerstvo vnitra poskytlo již okamžité podpory na nákup potravin, šatstva, krmiv a osiva ve všech případech, kdy potřebné předpoklady byly zjištěny. Ministerstvo financí dalo rovněž podřízeným úřadům pokyny k ulehčení daňových povinností, nařídilo, aby žádosti postižených poplatníků za mimořádné úlevy při placení přímých daní padle zákona z 8. října 1924, čís. 235 Sb. z. a n., byly projednány s urychlením, dále učinilo opatření, aby s urychlením rozhodováno bylo o žádostech za odpis nedoplatků daně z obratu, resp. daně přepychové a konečně, aby bez odkladu projednány byly žádosti za uvolnění peněz zadržených při kolkování bankovek.

Účelem opatření dle hlavy II. je soustavnou a všeobecnou akcí předejíti katastrofálním následkům živelních pohrom v budoucnosti a podporovati hospodárné využití vodstva.

Letošního roku dostoupily škody, přivoděné přívaly a povodněmi po celém území ČSR. rozměrů, jichž v postižených oblastech není pamětníků.

Tyto živelní pohromy upozorňují důrazně na to, že v ovládnutí vodstva na území našeho státu jednak za účelem odvrácení povodňových škod, jednak za účelem využití vody pro účely meliorační, výrobu elektrické energie, plavbu a pod. čekají na splnění ještě veliké úkoly, k jichž řešení nutno přikročiti postupem intensivnějším, ve větším rozsahu a způsobem soustavnějším, nežli se dálo dosud vzhledem na omezenost potřebných prostředků.

Provedené dosud úpravy toků a hrazení bystřin týkají se jen nepatrných zlomků z celkové délky jednotlivých vodních toků a zejména na Slovensku a Podk. Rusi byly provedeny jen v nepatrných rozměrech.

Ze všech oblastí republiky Československé, letos zejména z jižních Čech a Slovenska, přednášeny jsou žádosti za urychlené provádění úpravy našeho vodstva, a po katastrofách povodňových hlasy tyto stávají se stále důtklivějšími. Nebylo by tudíž ospravedlnitelným pro naše hospodářské poměry starati se jen o okamžité nouzové pomoci a odčinění škod po každé povodni, kdyby nebylo přikročeno k vážnější akci za účelem rychlejšího a soustavnějšího ovládnutí našeho vodstva. K tomu účelu nemohou však postačiti položky, zařazované každoročně do rozpočtů ministerstev zemědělství veřejných prací na vodní stavby, přehrady a pod., nýbrž jest nutno opatřiti kromě toho potřebné prostředky a to, jak se navrhuje zřízením zvláštního fondu. Oběma ministerstvům zachovají se při tom ovšem jako dosud každoroční pravidelné úvěry.

Úprava kompetence ve věcech vodohospodářských dohodnutá v r. 1923 mezi ministerstvy veřejných prací a zemědělství zůstává prováděním tohoto zákona nezměněna.

Doporučovalo by se, aby s prováděním vodohospodářských staveb bylo přikročeno i k soustřeďování dosud roztříštěné služby u výkonných úřadů vodotechnických.

Zemědělský výbor projednal výše uvedený vládní návrh ve schůzi dne 22. září 1925. V průběhu povšechné debaty usneseno, aby iniciativní návrhy, jichž zpravodaji byli poslanci: Dubický, Koudelka, Haupt a Knejzlík, sloučeny byly s jednáním o návrhu vládním. Jde o následující iniciativní návrhy:

4207 (Staněk, Slavíček, dr. Nosek, dr. Lukavský, Aster), 4296 (Staněk, Křemen, Molík), 4517 (Tausik), 4619 (Mlčoch), 4638 (Mikulíček), 4751 (Windirsch), 4782 (Warmbrunn), 4783 (Roscher), 4786 (Simm), 4787 (Tausik), 4797 (Fischer), 4798 (Pittinger), 4842 (Dr. Spina), 4846 (Zierhut), 4869 (Heller), 4887 (Fischer), 4888 (Fischer), 4894 (Dr. Hanreich), 4895 (Leibl), 4896 (Matzner), 4897 (Dr. Radda), 5077 (Prokeš), 5167 (Jaša), 5169 (Merta), 5175 (Windirsch), 5176, 5199, 5317 (Dr. Spina).

Současně usneseno, aby veškeré petice, zemědělskému výboru předložené, byly projednávaným vládním návrhem vyřízeny. Všechny tyto návrhy a petice vyslovují se v principu pro podporu obyvatelstva a obcí postižených živelními pohromami.

Na podkladě debaty povšechné i meritorní, provedené o vládním návrhu, byly přijaty tyto doplňky zákona:

ad § 2. Za slovo "osivo" vsunou se slova "případně umělá hnojiva", za slova "poškozených silnic" se vsune slovo "cest".

ad § 5. Za slova "na rok 1926" se vsunou slova "případně 1927".

ad § 6. (¹) Za slovo "regulace" se vsunou slova "a s nimi souvislé mosty".

Dále bylo usneseno, aby důvodová zpráva byla doplněna podněty, přijatými na podkladě těchto návrhů:

a) poslance Šamalíka, aby ve všech příštích rozpočtech ministerstva vnitra byla zařaděna přiměřená položka pro rychlou a vydatnou pomoc krajům, živelními pohromami postiženým,

b) poslance Ant. Černého, aby byla zaručena. kontrola správného rozdílení nouzových podpor,

c) poslance Mikulíčka, aby při provádění vodních staveb v chudých obcích příspěvky zájemníků nebyly vymáhány neb v míře menší než 15 %,

d) poslance Mikuláše, aby podpory byly udíleny dle vhodnosti místních poměrů, tedy v odůvodněných případech i v prvé řadě peněžitě, aby byl především brán zřetel na malozemědělce, a aby při účelném provádění prací vodohospodářských dle hlavy II. bylo též přikročeno k unifikaci výkonných úřadů vodotechnických,

e) poslance Koudelky, aby bylo výslovně uvedeno, že při provádění vodohospodářských opatření ve smyslu tohoto zákona nebude nijak dotčena úprava kompetence ve věcech vodohospodářských, mezi ministerstvy veřejných prací a zemědělství v roce 1923 dohodnutá.

Zemědělský výbor tudíž navrhuje, aby byla osnova přijata dle úpravy jím provedené v připojeném znění.

Zákon

ze dne

o státní pomoci při živelních pohromách 1925 a o opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Hlava I.

Nouzové podpory při živelních pohromách 1925.

§ 1.

Na podporu krajů, postižených živelními pohromami, povoluje se ze státních prostředků částka až do úhrnné výše 74 mil. Kč podle skutečné potřeby.

§ 2.

Povolený úvěr jest určen až do částky 36 mil. Kč k tomu, aby postiženým, potřebujícím pomoci, poskytovaly se bezplatné podpory, aby se jim opatřily potraviny, šatstvo, osivo, případně umělá hnojiva a pod., dále, aby se poskytovaly subvence aneb bezúročné zápůjčky na opravu neb znovuzřízení obytných a hospodářských budov, živnostenských neb průmyslových provozoven, zničených, neb poškozených živelní pohromou, dále až do částky 24 mil. Kč k tomu, aby provedeny neb podporovány byly opravy poškozených silnic, cest a mostů a konečně až do částky 14 mil. Kč na provedení opravných prací na vodotocích a na rekultivaci zpustošených pozemků.

§ 3.

(¹) Podpory povolovati budou státní úřady.

(²) Podrobnější ustanovení o tom, jak se škody vyšetřují a jak se podpory poskytují, vydána budou vládním nařízením.

§ 4.

Právní listiny, podání, protokoly, přílohy, úřední jednání a vyhotovení, jež týkají se nouzových podpor podle § 2. zejména též pokud se týkají zajištění poskytnutých bezúročných zápůjček, jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

§ 5.

Úhrada nákladů podle § 2., pokud nebude zajištěna úsporami v celkovém státním rozpočtu na r. 1925, bude zařaděna do rozpočtu na rok 1926, případně 1927.

Hlava II.

Opatření k zamezení škod při živelních pohromách.

§ 6.

(¹) Vláda učiní opatření, aby k zamezení škod způsobených vodními živelními pohromami a k hospodářskému využití vodstva byla urychleně provedena úprava vodních toků (regulace a s nimi souvislé mosty, stavba přehrad a pod.) podle celkového soustavného plánu.

(²) Na úhradu nákladů touto akcí vzešlých zřídí vláda zvláštní fond a zmocňuje se, aby úvěrními operacemi opatřila potřebné k tomu prostředky, po případě v cizí měně, při čemž pro úvěrní meze tohoto oprávnění v cizí měně jest rozhodným kurs čsl. valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje v den sjednání výpůjčky.

(³) Na úhradu úroků a na úmor zařadí vláda každoročně do státního rozpočtu částku až do výše 50,000.000 Kč.

§ 7.

Úroky z dluhopisů na základě tohoto zmocnění vydaných jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové).

§ 8.

(¹) Zákon ten nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(²) Provésti opatření podle hlavy I. ukládá se ministrům vnitra a financí v dohodě se zúčastněnými ministry; opatření podle hlavy II. provede vláda.

Dále doporučuje zemědělský výbor přijetí těchto dvou resolucí, jím schválených:

1. Resoluce posl. Dubického, Koudelky, Šamalíka, Mikuláše a Maška o zřízení státní vodohospodářské rady.

2. Resoluce posl. Prokůpka, Dubického a Štolby o urychleném projednání návrhu zákona na zveřejnění živelního pojištění.

RESOLUCE 1.

poslanců Dubického, Koudelky, Šamalíka, Mikuláše a Maška.

Aby bylo zaručeno soustavné a rovnoměrné provádění vodohospodářských podniků na celém území státním v souhlase s místními potřebami a zájmy, jeví se nutným, aby jak celkový program na desetiletí 1926-1935, tak i na každý rok byl projednán za účasti jak veřejných úřadů tak i zájemníků a odborníků technických i národohospodářských. Z toho důvodu navrhujeme zřízení státní vodohospodářské rady v počtu 30 členů složené jak ze zástupců účastněných úřadů ústředních státních a zemských tak i zástupců zájmových korporací a odborníků. Vládě se ukládá, aby v prováděcím nařízení o výše uvedeném zákonu bylo postaráno o ustavení této státní vodohospodářské rady.

RESOLUCE 2.

poslanců Prokůpka, Dubického a Štolby.

Zemědělský výbor se usnáší, aby urychleně projednán byl návrh zákona na zveřejnění živelního pojištění. Katastrofy, které letos stihly neobyčejnou měrou četné kraje, zdůrazňují nutnost tohoto zákona a vláda se proto vyzývá, aby v nejbližší době příslušný návrh zákona předložila.

V Praze dne 22. září 1925.

II.

Výbor rozpočtový projednával vládní osnovu č. 5322 ve své schůzi dne 30. září 1925.

Připojuje se plně ku zprávě výboru zemědělského a vyslovil souhlas i s resolucemi (1 a 2) tak, jak tyto v zemědělském výboru schváleny byly.

Připomíná, že bylo by správno při úpravě vládního nařízení dle § 3, které ustanoví, jak se škody vyšetřují a jak se podpory udělují, bylo počítáno se součinností orgánů autonomie a zájmových společenstev. V provádění zákona dle hlavy I schválil rozpočtový výbor resoluci posl. Bendy a Chalupy.

Projednáním vládního návrhu tohoto vyřízeny též iniciativní návrhy tisk 3571, 3588, 3682, 3784, 3786, 3824 a 4209 (petice).

V Praze dne 30. září 1925.

RESOLUCE.

Vláde sa ukláda, aby obnosy určené pre štátnu pomoc pri živelných pohromách r. 1925 rozdeľované boly dľa presného usnesenía schôdze ministerskej rady, jednajúcej o výške obnosu k tomuto cielu určiť sa majúcej.