POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.

I. volební období.

11. zasedání


5331.

Zpráva

výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností

a výboru zahraničního

o vládním návrhu (tisk 5158),

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednaná ve Varšavě dne 7. dubna 1925.

I.

Jednání o obchodně politickou úpravu hospodářských styků se sousedícím s námi státem slovanským, republikou Polskou, byla skončena v dubnu t. r. ve Varšavě sjednáním Obchodní úmluvy, která vedle doložky o nejvyšších výhodách pro vzájemný dovoz a vývoz obsahuje celně-tarifní část přiznávající pro zvlášť důležité druhy zboží ve vzájemném styku specielní tarifní slevy. Tato Obchodní úmluva upravuje ovšem i ostatní otázky, které normálními obchodními smlouvami se regulují. Jsou to zejména: zacházení s příslušníky, včetně obchodních cestujících, obchodními společnostmi, otázky dopravní, zvláště transitní, konvence veterinární atd., nehledě k zvláštním úpravám prováděným administrativně, jako povolovací řízení, železniční tarify a jiné.

Platnost obchodní úmluvy jest podmíněna ústavním schválením a bude proto učiněná úmluva v obou republikách předložena zákonodárným sborům. V účinnost může obchodní smlouva vstoupiti teprve po výměně ratifikačních listin. Aby až do provedení ratifikace nepokračoval dosavadní, vzájemně škodlivý bezesmluvní stav mezi oběma státy, byla sjednána Prozatímní úprava obchodních styků mezi Československem a Polskem, která na podkladě vzájemnosti aplikuje v obapolném styku pro dovoz i vývoz zboží, zacházení podle zásady o nejvyšších výhodách ode dne podpisu úmluvy.

Toto datum, původně stanovené na den 13. května t. r. bylo z důvodů technických dodatečně stanoveno v souhlasu obou vlád na den 16. května 1925.

Význam tohoto opatření, žádaného interesovanými hospodářskými kruhy osvětluje nejlépe skutečnost, že Československo nemajíc za dosavadního bezesmluvního stavu nárok na smluvní sazby poskytnuté Polskem státům, s nimiž toto svůj obchodně politický poměr již upravilo, bylo čím dále tím více vytlačováno z polského odbytiště, takže na příklad v roce 1923 participovalo na celkovém dovozu do Polska necelými 5 %, kdežto Rakousko 9 %.

Současně s úpravou dovozu a vývozu podlé zásady nejvyšších výhod sjednává tato Prozatímní úmluva administrativní provedení slev transitních železničních tarifů sjednaných mezi oběma vládami pro zboží v obou státech v průvozu důležité.

Po sjednání smlouvy zvýšilo však Polsko znovu své celní sazby, čímž celá smlouva byla ohrožena. Zahájeno bylo proto mezi oběma státy nové jednání, jehož výsledek jest ten, že všechny výhody původní smlouvy jsou pro nás zachovány.

Jak již z předu uvedeno, vstupuje tato Prozatímní úmluva provisorně v platnost na základě příslušných zákonných předpisů dne 16. května s výhradou ústavního schválení a zůstává v účinnosti do té doby, než nabude účinností definitivní obchodní úmluva za modalit, které jsou v článku IV. Prozatímní úpravy stanoveny. Výbor pro obchod, průmysl a živnosti přezkoumal návrh vlády (tisk č. 5158) a navrhuje poslanecké sněmovně přijetí následujícího schvalovacího usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s Prozatímní úpravou obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Polskou, sjednanou ve Varšavě dne 7. dubna 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 16. dubna 1925, č. 81 Sb. z. a n.

V Praze dne 11. července 1925.

Frant. Petrovický, v. r.,

Alois Kříž, v. r.,

místopředseda.

zpravodaj.


II.

Prozatímná dohoda o úprave obchodných stykov medzi Československom a Poľskom, sjednaná dňa 7. dubna 1925, bola uvedená v prozatímnu platnosť dňa 16. kvetna 1925, bola uzavretá preto, aby sa dal výraz pevnej vôli oboch strán urobiť ihned konec bezsmluvnému stavu v dobe, dokial nebude schválená definitivná obchodná smluva, uzavrená súčasne s radou iných úmluv, ktoré boly snemovniam taktiež predložené a ktorými budeme mať príležitosť sa tu v krátkom čase zaoberať.

Až do sjednania prozatímnej úpravy bolo československé zbožie pri dovozu do Poľska oproti iným štátom, ktoré svoj pomer k Poľsku smluvne vyriešily, diferencované, nepožívajúc smluvných celných sľav. Rovnako tomu tak bolo so zbožím poľským u nás. Zjednaná dohoda odstraňuje túto nesrovnalosť, takže od aktivovania prozatímnej úpravy požíva československé zbožie v Poľsku všetkých výhod, poskytnutých Poľskom Francii.

Výmena zbožia mezi ČSR a Poľskom je dosť živá a dá sa očakávať, že za predpokladu normálnych pomerov dospeje k ďalšiemu značnému vývinu.

Celkový vývoz do Poľska r. 1924 obnášal 558,251.661 Kč a za 8 mesiacov tohoto roku 511,074.913 Kč. Za rok 1924 činil celkový vývoz poľský k nám 723,004.090 Kč a za prvých 7 mesiac tohoto roku 495,053.499 Kč.

Sľubný tento rozvoj vzájemného hospodárskeho styku utrpel radou opatrení, ku ktorým Poľsko v poslednej dobe - ako známo - siahlo, jednako aby chránilo svoju menu, jednako v dôsledku konfliktu s Nemeckom. Tieto opatreniu postihujú veľmi ťažko náš export, takže sú v poslednej dobe časté ponosy z rad zájemcov nimi dotčených. Veríme, že na oboch stranách je dobrá vôľa k vybudovaniu priateľského pomeru nielen v ohľade politickom, ale i hospodárskom, a že pri tejto dobrej vôli bude veľmi skoro najdená vhodná basis k odstraneniu vzniklých nesnádzí, aby oboustranne nebola porušená rovnováha vzájomných koncessí.

Zahraničný výbor pripojuje sa k usneseníu výboru pre obchod, priemysel a živnosti a doporučuje ratifikovanie úmluvy.

V Prahe, dňa 22. septembra 1925.

Josef Stivín, v. r.,

Igor Hrušovský, v. r.,

predseda.

zpravodajca.


 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP