Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Zaopatření jednotlivých kategorií bylo provedeno v tomto poměru:

Zaopatření přídělem půdy vykazuje poměr:

Průměrný příděl půdy zaměstnancům činil v ha.

Pensijní odškodnění.

Náhradní zaměstnání.

Družstev zaměstnaneckých zřízeno celkem 36 a přiděleno jim 3990 ha půdy. V družstvech zastoupeny jsou jednotlivé kategorie v tomto poměru:

Rozpočet a plán Státního pozemkového úřadu pro r. 1926.

Rozpočtové výdaje Státního pozemkového úřadu obnášejí v r.

Snižují se tedy výdaje v roce 1926 oproti preliminovanému obnosu v roce 1925 téměř o 700.000 Kč a jsou úplně kryty rozpočtovými příjmy. Snížení výdajů přivodila hlavně úsporná opatření restrikční.

U Státního pozemkového úřadu provedena byla restrikce přesně podle pokynů restrikční komise, která vzhledem k rozšíření pracovního programu S. P. Ú. v roce 1925 stanovila restrikční kvotu 4.5%. Zmenšení počtu zaměstnanců projevuje se v rozpočtu snížením osobních nákladů, jak na úřednictvo pragmatikální, tak i na zaměstnance smluvní. V ústředí obnášejí úspory pragmatikálních úředníků Kč 357.830.-, u smluvních Kč 90.000.-, celkové (osobní i věcné) výdaje ústředí se snižují o Kč 422.750.-. U obvodových úřadoven snížila se potřeba o 256.825 Kč. Obnášejí tudíž úspory oproti preliminovaným výdajům v roce 1925 celkem Kč 679.575.-.

V roce 1926 má býti přídělové řízení ukončeno. V tomto řízení zbývá zpracovati celkem 150.000 ha půdy zemědělské, z níž připadá

Z posléze uvedené výměry bude přiděleno ve formě rentového pachtu přídělového na Slovensku asi 40.000 ha, v Podkarpatské Rusi 10.000 ha.

Podle programu bude v r. 1926 převzato asi 250.000 ha půdy lesní.

Kromě toho provede Státní pozemkový úřad rozsáhlou akci kolonisační, jakmile dosáhnou jeho návrhy schválení vlády.

Ke kapitole X.

Ministerstvo zahraničních věcí.

Ministerstvo zahraničních věcí pokračuje i v roce 1925 v provádění ruské pomocné akce, která v důsledku splnění podstatné části stanoveného programu a dosažení značné části výsledku vstoupila již do stadia postupné likvidace. Přes to však zdárné dovedení celé akce až do konce vytčených směrnic, bude vyžadovati ještě v roce 1926 značného nákladu, který ministerstvo zahraničních věcí odhaduje přibližně na 62 mil. Kč.

Ruská pomocná akce dosáhla totiž v minulém roce svého kulminačního bodu a proto ministerstvo zahraničních věcí, aniž by zhoršovalo celkový předpokládaný výsledek přistoupilo již k postupné její likvidaci, a to následovně:

1. Finančně nejvíce zatěžující částky Ruské a ukrajinské pomocné akce jsou studující, kteří během roku 1925 v počtu 750 osob a v roce 1926 v počtu asi 1400 osob skončí svá studia. Proto ministerstvo zahraničních věcí rozhodlo, že nebude novým studentům napříště žádných dalších podpor udělovati, následkem čehož jest pravděpodobno, že tato výdajová položka bude i v roce 1926 opět snížena.

2. Pokud se týče kategorie ruských profesorů a vědeckých pracovníků, dochází i zde postupně k likvidaci tím způsobem, že zvláštní specialisté - jakých vysoké učení ČSR nemá - jsou přijímáni příslušnými ministerstvy do služeb ČSR a tím jejich podporování zdejším ministerstvem přestává; druhá část pak byla vyzvána, aby si hledala zaměstnání v praktickém životě.

3. Pokud se týče širokých vrstev emigrace, nebudou tyto v příštích dobách přicházeti v úvahu tak značně jako dosud a to proto, že převážná jejich většina buďto nalézá postupně zaměstnání v ČSR (zemědělci) nebo se jejich počet zmenšuje repatriací do Ruska a Polska (v roce 1925 asi 980 osob). Kromě toho značný počet ruských a ukrajinských emigrantů, kterým se dostalo specielního vzdělání, nalézá nyní vhodné umístění a práci ve státech druhých, převážně ve Francii; to se týká celé řady zemědělců, šoférů, montérů; zeměměřičů a dokonce i emigrantů, kteří absolvovali česko slovenské vysoké školy.

Celkem tedy možno říci, že výlohy na ruskou a ukrajinskou akci budou stále progresivně snižovány. Dosud jeví se výsledek likvidace následovně:

V prvé polovině roku 1925 zkráceny byly subvence poskytované "Zemgoru" o 150.000 Kč měsíčně. Subvence "Ukrajinského Hromadského Komitétu" byly úplně zastaveny.

Náklad na vysokoškolské studenty snižuje se postupně tím, že na místo studentů skončivších studium nebo vyloučených pro neprospěch, nebudou přijímáni žádní noví kandidáti, čímž vzhledem k tomu, že v r. 1924-25 celkem asi 750 studentů bylo z péče komitétu vyloučeno, bude postupně docíleno úspory asi 700.000 Kč měsíčně. Značná úspora byla proti předchozím letů m získána též na podporách poskytovaných středoškolským studujícím, kdež následkem ukončení studia osvobodilo se 304 stipendií, jež znovu obsazována nebudou.

Úplně byly zrušeny v roce 1925:

Ruská nižší hospodářská škola - 50 posluchačů - měsíční náklad 34.000 Kč. Ruské obchodně-účetnické kursy - 46 posluchačů - měsíční náklad 35.000 Kč. Ukrajinské maturitní kursy - 148 posluchačů - měsíční náklad 55.000 Kč, čímž koncem roku 1925 bude následkem postupné likvidace docílena proti roku 1924 celková roční úspora asi 22 mil. Kč.

Statistika ruské podpůrné akce vlády Československé republiky.

I. Ruští a ukrajinští posluchači čsl. vysokých škol.

Jeden student stál průměrně měsíčně:

II. Ruské a ukrajinské střední školy v ČSR.

1. Ruské gymnasium v Moravské Třebové:

Stav 1. září 1925 je 486 žáků, 31 profesorů, 14 vychov., 24 adm. pers.

Žáci dostávají v gymnasiálním pensionátě plné zaopatření, jež činí denně na jednoho žáka včetně věcných výloh a platů profesorů 18,47 Kč.

2. Ruské reformní reálné gymnasium v Praze:

Stav 1. září 1925 329 žáků, 19 profesorů, 6 vychov., 5 adm. pers.

Při gymnasiu je dívčí a chlapecký internát, v němž je zaopatřeno 180 žáků a žákyň - ostatní žáci jsou děti v Praze žijících emigrantů, žijí u svých rodičů a nedostávají od gymnasia žádnou materielní podporu nebo jen ve formě jednotlivých oděvních částí a školních pomůcek. Gymnasium má nyní 8 tříd; ze žactva je nyní 52 Kalmyků, 27 ruských Čechů, 1 žid, ostatní jsou národnosti ruské. Průměrný náklad na jednoho žáka umístěného v ústavním internátě činí denně včetně administrativy 16,27 Kč; pedagogický personál je placen ministerstvem školství a národní osvěty.

III. Podpory ruským a ukrajinským studentům, studujícím na československých středních a odborných školách.

Ve školním roce 1924 - 1925 podporuje ministerstvo zahraničních věcí celkem 586 ruských a ukrajinských běženců studujících na 118 čsl. středních a odborných školách v různých městech republiky.

Stav podpory ve výši od 250 Kč do 550 Kč měsíčně (300, 350, 400, 420, 450, 500) poukazuje ministerstvo zahraničních věcí percipientům prostřednictvím ředitelství jednotlivých škol.

Koncem studijního roku 1924-25 ukončilo studium neb vystoupilo ze škol 304 žáků, takže na škol. rok 1925-26 zůstali 282 žáci.

O studijním prospěchu žáků podávají ředitelství příslušných škol pravidelné měsíční zprávy přímo ministerstvu zahraničních věcí.

Kromě těchto středoškolských podpor poskytuje ministerstvo zahraničních věcí 50 dětem Čechů a Slováků z Ruska podpory na studie ve středních a nižších školách a to po 250 Kč měsíčně na jednotlivce, jež jsou těmto poukazovány prostřednictvím Sdružení Čechů a Slováků, při celkovém měsíčním nákladu 10.000,- Kč.

IV. Ruské a ukrajinské odborné školy.

1. Ruský institut zemědělského družstevnictví.

studentů 154, měsíční podpora jednotlivce 500,- Kč; kromě této stipendie posluchači hořejší školy žádných jiných naturálních podpor nedostávají.

2. Ruská hospodářská škola při ruském institutu zemědělského družstevnictví byla již v roce 1925 úplně zrušena. Profesorský sbor na hořejším institutu:

a) stálých profesorů 4, prům. měs. plat 1600,- Kč,

b) výpomocných profesorů 24, prům. měs. plat 260,- Kč,

c) asistent 1, prům. měs. plat 900.- Kč.

3. Ruská automobilová a traktorní škola:

70 posluchačů s měs. stipendiem 500,- Kč; přednášejících prof. 5, prům. měs. plat 460,- Kč.

4. Ruská škola železničních techniků v Praze:

posluchačů 67 s měs. stipendiem 500,- Kč; přednášejících prof. inženýrů s prům. měs. platem 970,- Kč.

5. Ruský pedagogický ústav v Praze:

v roce 1924-25 bylo ve dvou ročnících 85 posluchačů, 7 řádných profesorů, 12 lektorů; průměrná podpora na jednoho posluchače měsíčně obnáší 550,- Kč, průměrný měs. plat řádného profesora 1550,- Kč, lektora 420,- Kč, administrativního úředníka 700,- Kč. Průměrný měsíční náklad na jednoho posluchače incl. profesorských platů a věcných i personálních výloh obnáší 805,- Kč. Nový příjem do prvního ročníku na rok 1925 - 1926 byl zastaven.

6. Ukrajinský pedagogický ústav.

V roce 1924-25 bylo ve dvou ročnících 120 posluchačů. Vyučuje 9 stálých profesorů, 15 lektorů, 10 výpom. profesorů a 6 výpom. lektorů. Průměrný měsíční plat stálého profesora 1860.- Kč, lektora 1350,- Kč. Jeden student stojí měsíčně průměrně 570,- Kč (stipendium, výdaje na oblek, léky, knihy) bez administrace a platu profesorů. Nový příjem do 1. ročníku na rok 1925 - 1926 byl také zastaven.

7. Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech.

Stav posluchačů prvního září 1925 ve třech ročnících 476 osob; profesorů 10, docentů 15, lektorů 10. Průměrná podpora jednoho posluchače měsíčně 600 Kč.

V. Podpory organisacím.

1. Československý Červený Kříž.

Ministerstvo zahraničních věcí poskytuje Čsl. Červenému Kříži pravidelnou subvenci na zdravotně sociální péči o ruské emigranty:

Léčení ruských a ukrajinských emigrantů v roce 1925 vykazuje:

Na sociální péči o ruské uprchlíky byla čsl. Kříži roku 1925 poskytnuta subvence 100.000,- Kč.

2. Ukrajinský selský spolek

byl během roku 1925 úplně likvidován.

3. Ruský historický archiv.

Za dobu od zřízení archivu, tj. od října 1923 do 1. září 1925 koupeno různého archivního materiálu za 400.000.- Kč. Osobní výdaje na 13 úředníků v ústředí a 11 zástupců archivu v cizině obnášely za tutéž dobu asi 200.000,- Kč.

Knihy.

Do 1. září 1925 bylo pro ruskou knihovnu ministerstva zahraničních věcí zakoupeno 50.226 knih.

Knihovny koupené jednotlivými organisacemi a školami ruskými a ukrajinskými mají přibližně 30.000 svazků.

4. Vědečtí pracovníci.

Kromě toho ministerstvo zahraničních věcí podporuje 153 řádných a mimořádných universitních ruských profesorů a vědeckých pracovníků i s jejich rodinami s měsíčním nákladem 183.000,- Kč.

5. Ukrajinská universita.

Ukrajinská universita dostává měsíční podporu 60.000,- Kč. Má 19 řádných, 7 mimořádných profesorů, 3 suplenty, 3 do centy a 2 lektory. Průměrný měsíční plat učitelské síly 1600,- Kč.

6. Různé.

Kromě toho ministerstvo zahraničních věcí podporuje ojedinělé emigranty (resp. rodiny) zasloužilé buď pro náš revoluční odboj v Rusku, anebo vědecky zasloužilé staré pracovníky (lékaře, spisovatele, žurnalisty, inženýry), nalézající se přechodně v neutěšených hmotných poměrech.

Dále podporuje tak zv. Ruský dětský sad a ruské jesle, kde vydržuje 54 osiřelých ruských dětí; kromě toho podporuje ruské umělecké divadlo.

Ke kapitole XI.

Ministerstvo národní obrany.

Úlevy v branné povinnosti.

Ve smyslu § 6, odst. 6 zákona ze dne 7. prosince 1922, č.370 Sb. z. a n., jímž se stanoví výhody v plnění branné povinnosti poskytlo ministerstvo národní obrany ve druhém období provádění tohoto zákona v roce 1923/1924 výhodu v plnění branné povinnosti celkem 2178 brancům.

Z tohoto počtu připadlo na:

Na živitele rodin připadá 81,31% všech výhod, k tomu však přistupují ještě průmysloví a zemědělští dělníci počtem 28,5, kteří jsou rovněž živiteli rodin (byť i ne vždy živiteli jedinými), takže úhrnem bylo živitelů rodin výhodami podělených 2056, tudíž 94,40% všech výhod.

Celkový počet propuštěných branců stanoven byl úměrně ke skutečnému početnému stavu čs. armády, který byl v dotyčném období nižší.

Vojenské zdravotnictví.

Počet nemocných ošetřovaných ve vojen. nemocnicích v r. 1924.

Ve voj. nemocnicích a léčebných ústavech bylo v r. 1924

Čsl. vojenské letectví.

Vojenské letectví zůstává posud hlavním tvůrčím činitelem v rozvoji domácího letectví. Svými bezprostředními požadavky a zkušeností působí přímo na vývin leteckého průmyslu. Vlastním úkolem vojenského letectví jest organisace jeho válečné pohotovosti, v prvé řadě výcvik zdatného personálu výkonného. Poslední roky svědčí o tom, že vojenští letci dostoupili vynikajícího stupně své dovednosti. Připomenouti dlužno znamenité přelety vzdálenostní v roce loňském, tak let kolem států Malé Dohody, podniknutý na čtyřech letounech Š-6 a let na slavnosti v Kragujevači (Jihoslavie) uskutečněný na letounech A-12 za velmi těžkých poměrů povětrnostních. V r. 1924 bylo vůbec nalétáno voj. letectvem 2,700.000 km během 17.849 hodin, což představuje dráhu 67¹/₂kráte delší, nežli je obvod zeměkoule na rovníku. V roce 1925 výkonnost vojenského letectva ještě stoupla. Větším podnikem, kromě stálých cvičení, byl let čtyř letounů A-11 do Dánska, odkud zpáteční cesta vykonána byla bez přerušení. Vojenský pilot rovněž dosáhl domácího rekordu vytrvalostního i vzdálenostního letem trvajícím 13 hod. 20 min. a na vzdálenost 1900 km. Statistika letů není dosud uzavřena, jistě však překročí loňský průměr. Svoji zdatnost prokazují vojenští letci i na veřejných závodech leteckých, kde, kromě pilotů továrních, jsou vlastně jedinými účastníky. Vojenské letectví má přímý a nepopíratelný vliv na rozvoj domácího civilního letectví. Tak zv. "Československé státní Aerolinie" jsou doposud vojenským oddílem, spravovaným po stránce odborné vojenskými odborníky, piloti jsou rovněž příslušníky armády.

Je nesporno, že dosud živou sílu československého letectví představuje letectví vojenské, které se tak uplatňuje jako jedna z nejdůležitějších složek státního života.

Stav důstojnictva.

I. Skutečný počet důstojníků z povolání k 30. červnu 1925: 9707. [Poznámka: Toto číslo nepřihlíží k všem úbytkům způsobeným restrikci; celková restrikce objeví se ještě asi tříprocentním snížením tohoto čísla.]

(31. prosince 1924: 10.006.)

II. Podle hodností bylo:

III. Podle věku (31. prosince 1924)

IV. Podle národnosti (31. prosince 1924):

V. Podle rodinného stavu (31. prosince 1924):

Stav rotmistrů.

I. Rotmistrů k 30. červnu 1925 bylo: 9187 (31. prosince 1924: 9911).

II. Podle věku (31. prosince 1924):

III. Podle národnosti (31. prosince 1924):

IV. Podle rodinného stavu (31. prosince 1924):

Kancelář čs. legii při MNO

funguje jednak pro ochranu zájmu a podporování invalidů, vdov, sirotků a předků po padlých příslušnících legií, jednak pro evidenci legionářů. Dále zabývá se zaopatřováním práce nezaměstnaným, organisací úvěru pro živnostníky a nabyvatele půdy, jakož i poskytováním mimořádných podpor ve případech zřetele hodných. Kancelář tato svou všestrannou činností zasahuje hluboce do poměrů legionářských rodin.

Pravidelně podporovaných (invalidé, vdovy, sirotci, polosirotci, předci) jest:

jimž do konce měsíce srpna 1925 vyplaceno Kč 483.176,90.

Studentů pravidelně podporovaných jest:

Pro léčení sirotků vydržována lůžka:

Z daru pana presidenta republiky podporováno pravidelně 18 - 24 rodin, kterým vyplaceno za rok 1925 (osm měsíců) Kč 97.436,29.

Mimořádných, výjimečných podpor rodinám legionářů, postižených nepředvídanými neštěstími (vis major) nutno průměrně ročně děliti ve 200 - 300 případech v průměrném obnose Kč 250,- až Kč 500.-.

Orthopedických pomůcek a jich oprav poskytnuto legionářům - invalidům do konce září v r. 1925 celkem 314.

Až dosud zaúčtovaný náklad na orthopedické pomůcky činí Kč 125.000,-. (Účty za všechny pomůcky nebyly dosud předloženy.)

Počet zaopatřených invalidů - legionářů voj. zaopatřovacími požitky podle zákona ze dne 17. února 1922, č 76 Sb. z. a n., jest od 1. ledna do 15. září 1925:

Celkový počet zaopatřených invalidů - legionářů od r. 1922 do 15. září 1925 jest 2.088.

V roce 1925 byla ve 325 případech povolena úprava voj. zaopatřovacích požitků podle zákona č. 288/1924 Sb. z. a n.

Počet zaopatřených pozůstalých po legionářích podle zákona č. 76/1922 v r. 1925 (tj. od 1. ledna do 20. září 1925: vdov 64, sirotků 132, nem. dětí 1, družek 1, rodičů 146; celkem 344.

Celkový počet zaopatřených pozůstalých jest již 3.421.

Podpory na kursy (občanské, střední, odborné) určují se od případu k případu. Celkový náklad na tyto kursy činí v r. 1925 již Kč 25.000,-.

Preliminovaná částka spotřebována jest však většinou školením prováděným ve vlastních ústavech. Z částky této hrazeno jest též stravování a ubytování chovanců, i honoráře učitelů.

V ústavě "Domov čs. legionářů - invalidů" na Jenerálce umístěno jest v r. 1925 celkem 92 chovanců, za něž uhrazeno z pol. 4. do 1. ledna 1925 Kč 132.924,65.

Žádostí o místo došlo v r. 1925 celkem 2.235. Ve státní službě umístěno 583 legionářů. V soukromé službě 261. Spisů došlo umísťovacímu referátu 13.505, odesláno 16.762. Cca 6.000 legionářů jest dosud bez zaměstnaní.

Preliminovaná částka Kč 15.000,- pro rok 1925 na příplatek vracejícím se legionářům za léta v legii strávená jest již plně spotřebována.

Od 1. ledna do 20. září 1925 poskytnut a vyplacen úvěr 634 legionářům v celkové částce Kč 5,113.336,60 na příděl půdy 1704 ha.

V zálohách na výstavbu kolonie Bozita vyplacena (na postavení 32 obytných a hospodářských budov) Kč 1,000.000,-.

Kancelář čsl. legií poskytuje stavební úvěr též na vybudování kolonie Višky n. Ipol., Čaty, Aradu, Leštan. Celkový náklad bude vyžadovati cca Kč 10,000.000,-.

Z nedostatku finančních prostředků bylo nutno během letošního roku mnoho žádostí za úvěr na zaplacení přidělené půdy zamítnouti.

V legionářském léčebném domově v Píšťanech poskytnuto léčení v r. 1925: 27 osobám (17 legionářům, 10 ženám legionářů). Celkový náklad činil již Kč 30.411,70.

Vojenský zeměpisný ústav.

V roce 1925 pracuje se na triangulaci I. řádu na Podkarpatské Rusi, triangulace nižších řadů provádí se pro práce mapovací ve vých. Slezsku a na Hlučínsku. Také nové měření 1 : 10.000 na Těšínsku se provádí.

Celkem zaměřeno do roku 1924 více než 31.000 km², to jest více než ¹/₅ celého státního území. V roce 192 vyměřuje se pro ministerstvo veřejných prací ve Svatojanských proudech pro zřízení údolní přehrady.

Práce kartografické lze rozděliti ve dvě skupiny a sice: práce programové, to jest díla oficielní a práce vykonané na objednávku pro státní úřady a ústavy nebo pro osoby soukromé.

Reprodukce vykazuje následující počet tisků:

V roce 1924 bylo na různých strojích provedeno 2,725.924 tisků za použití 2084 tiskových desek.

Celkem pak za dobu působností ústavu bylo zhotoveno 8¹/₄ milionu tisku.

Ze skladu map bylo v roce 1924 prodáno přes 290.000 tisků. Za dubu trvání ústavu přes 2 miliony tisků.

Srovnání skutečně dosažených příjmů se skutečně vyčerpaným úvěrem v pětiletém období 1920 - 1924:

Byl tedy příjem ve srovnání s vyčerpaným úvěrem v roce:

Skutečně vyčerpaný úvěr za období do konce r. 1924 přesahuje dosažený příjem o více než 4 mil.; dlužno však uvážiti, že příjem mohl stoupnouti postupně s vývojem ústavu a že tento schodek zmizí, započítá-li se zařízení ústavu (přístroje měřičské pro potřebu mírovou a válečnou a stroje reprodukční), pak sklad hotových map (pro běžnou potřebu a prvou potřebu v mobilisaci) svou hodnotou.