Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5329.

Zpráva

výboru rozpočtového

o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1926 (tisk 5319).

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny předkládá zprávu o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1926 a navrhuje:

Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky Československé račiž schváliti:

1. Státní rozpočet republiky Československé na rok 1926 podle přiloženého elaborátu rozpočtového výboru (příloha finančního zákona);

2. finanční zákon na rok 1926 podle návrhu rozpočtového výboru.

V Praze dne 26. září 1925.

Poznámka: Vzadu připojen obsah celé zprávy a obsah finančního zákona s přílohou.

Státní rozpočet.

A.

Formální stránka rozpočtu.

Ve formální úpravě vykazuje rozpočet pro 1926 velmi význačnou změnu proti roku předchozímu, která spočívá v tom, že pro rok 1926 bylo upuštěno od sestavení zvláštního rozpočtu investičního a byly potřeby investiční zařazeny do dílčích rozpočtů oněch resortů, v jejichž zájmu ten který investiční náklad se požaduje.

Výjimečně byly některé investiční potřeby, které jsou několika resortům společné, zařazeny do rozpočtu ministerstva veřejných prací.

Disposice těmito úvěry náleží jednotlivým resortům, jichž se týkají, v dohodě s ministerstvem veřejných prací.

Investiční potřeby státních podniků byly zařazeny do rozpočtu těchto podniků, kde přirozeně způsobují zvýšení rozpočtových výdajů a tím změnu jejich rozpočtového salda.

Při požadování investičních úvěrů bylo přísně dbáno zásady, že rozpočet pro 1926 mají zatěžovati jen ony částky, jež v roce 1926 bude skutečně nutno platiti.

Plným obnosem zařazeny tudíž platby na nákupy realit, stavebních pozemků, stavby již počaté, regulace a pod.

Při projektech, které se pro r. 1926 připravují, při nichž však ještě všechna potřebná jednání nejsou provedena, byly zařazeny pauze částky na přípravné práce nutné.

Tam, kde jako zejména u investic podnikových se pomýšlí opatřiti peněžité prostředky na provádění investic úvěrem, byly zařazeny jen ony částky, kterých bude nutno vynaložiti na úrok a úmor, čímž se ovšem peněžitá, potřeba investiční podstatně sníží, aniž by tím opatření skutečně nutných investic utrpělo újmy.

Další formální změna spočívá v tom, že všeobecná pokladniční správa, která tvořila dosud tituly kapitoly XIV. a XIV. A. "Ministerstvo financí", byla učiněna samostatnou kapitolou XIV. B. a. XIV. C., jak to odpovídá rázu všeobecné pokladní správy, která neslouží jen zájmům ministerstva financí, nýbrž také ostatním resortům státní správy, které jsou též spolukompetentními s ministerstvem financí při povolování plateb z úvěrů jich se týkajících.

Dále byla dosavadní kapitola XV. B. sloučena s kapitolou XV. "Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností".

Pokročivší likvidace úřadu pro zahraniční obchod, zrušeného zákonem č. 25/1922 Sb. z. a n., umožnila další redukci výdajů preliminovaných dosud na kapitole XV. B. (Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, obor zahraniční obchod) a její sloučení s kapitolou XV. (Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností). Jednotlivé položky této kapitoly XV. B., pokud vůbec již neodpadly, byly jednak sloučeny s odpovídajícími položkami kapitoly XV., jednak byly do této kapitoly pojaty. Dosavadní systemisovaný stav personálu kapitoly XV. B. byl sloučen se systemisovaným stavem personálu kapitoly XV. a upraven podle skutečného stavu.

Při porovnávání jednotlivých položek rozpočtového návrhu s úvěry povolenými pro rok 1925 vzat byl již zřetel na toto sloučení obou kapitol.

V kapitole XVII. "Ministerstvo železnic" byl v důsledku zákona čís. 156/1925 o sestátnění 48 místních drah státem a zemí Českou garantovaných pro rozpočet na rok 1926 vypuštěn dřívější titul 2. "Garantované dráhy", ježto v rozpočtu na rok 1926 tyto nově zestátněné dráhy přicházejí již svou potřebou a svými příjmy v souhrnu podniku čsl. státních drah.

Konečně se poznamenává, že v rozpočtu pro rok 1926 bylo provedeno nové přezkoumání jednotlivých položek co do jejich povahy osobních neb věcných, řádných neb mimořádných výdajů.

Při tom byla sledována zásada, že do mimořádných výdajů patří zejména položky subvenční, které, třeba by se každoročně v rozpočtu objevovaly, přece nemají povahu nutného, pravidelného a tedy řádného státního výdaje, poněvadž závisejí jednak od volného uvážení resortů, jednak též výše jejich v jednotlivých letech se velmi různí.

B.

Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet pro rok 1925, schválený zákonem ze dne 12. prosince 1924, č. 278 Sb. z. a n., stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství:

V návrhu finančního zákona pro rok 1926, který se předkládá k ústavnímu schválení, jsou i s celkovou investiční potřebou rozpočteny

Dle tohoto návrhu by vykazovalo státní hospodářství pro rok 1926

Tento příznivý výsledek proti r. 1925 byl docílen jednak vyšším preliminováním některých druhů příjmů (zvýšení folkových poplatků zákonem z 3. dubna 1925, č. 54 Sb. z. a n., dávka z jízdních lístků, dávka z telefonních poplatků, dávka za úřední úkony, smluvní příplatky z cukru), zejména ale značným snížením potřeby na státní výdaje.

Nejdůležitější okolností, která měla vliv na snížení rozpočtové potřeby pro rok 1926 proti celkové potřebě pro rok 1925 (i s investiční potřebou) kromě shora již zmíněného postupu při preliminování investiční potřeby pro státní podniky, dle něhož se zařazují do podnikových rozpočtů jen ony částky, jichž bude nutno vynaložiti na úrok a úmor v roce 1926, jest zajisté výsledek tak zv. restrikční akce státně zaměstnanecké v důsledku ustanovení zákona čís. 286 Sb. z. a n. z roku 1924.

Při tom se připomíná, že v rozpočtu se jeví výsledky této akce jen potud, pokud byla v době jeho sdělání známa.

Snížení osobního nákladu (osobních požitků, denních platů a mezd a mimořádných přídavků) v důsledku restrikce státních zaměstnanců dle shora uvedeného zákona, pokud byly výsledky restrikční akce ministerstvu financí oznámeny, a do dílčích rozpočtů pojaty,

S restrikční akcí souvislé zvýšení nákladu na "Pensijní a zaopatřovací požitky" činí:

O toto zvýšení pensí se výsledek restrikce zkracuje, a rozdíl v částce 225,422.514 Kč znamená trvalé zlepšení státního rozpočtu v budoucnosti, nepřihlížíme-li k částkám, jež vyplaceny byly na různá odškodnění z činné státní služby vystupujících.

K jednotlivým kapitolám bylo by poznamenati toto:

Kapitola II. Kancelář presidenta republiky.

Zvýšená potřeba (+ 3,6 mil. Kč) odůvodňuje se zařazením většího nákladu na úpravu staré části pražského hradu, hlavně však tím, že investiční potřeba na úpravu nové části pražského hradu, která roku loňského zařaděna byla do rozpočtu státních investic, byla nyní v částce 3,500.000 Kč převedena do rozpočtu kapitoly II.

Větší příjem (+ 0,6 mil. Kč) preliminován v důsledku očekávaného většího výnosu ze státního statku v Lánech.

Kapitola III. Národní shromáždění.

Větší potřeba (+ 0,7 mil. Kč) nastala zvýšením režijního nákladu u poslanecké sněmovny, hlavně však zařazením většího nákladu na doplnění a udržování inventáře a zařízení místností senátu.

Kapitola IV. Nejvyšší správní soud a Volební soud.

Větší potřeba (+ 0,3 mil. Kč) odůvodňuje se zvýšeném nákladu na úřední a kancelářské potřeby, hlavně však zařazením nákladu na přípravné práce pro novostavbu budovy nejvyššího správního soudu do rozpočtu kapitoly IV., kterýžto náklad byl předešlého roku zařazen do rozpočtu státních investic.

Kapitola V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad.

Menší potřeba (- 0,4 mil. Kč) docílena redukcí výdajů osobních a částečně i věcných.

Kapitola VI. a VI. A. Příděly samosprávným svazkům.

Zvýšení potřeby (+ 3,5 mil. Kč) nastalo zejména tím, že byl výnos daně domovní v kapitole XIV., a tudíž i příděl výše preliminován.

Kapitola VII. Státní dluh republiky Československé.

Snížení potřeby (- 45,9 mil. Kč) nastala zejména tím, že v roce 1925 klesl podstatně přechodný dluh. K jeho splácení bylo použito výtěžku dlouhodobých půjček a mimo to stanoveno bylo obligatorní přijímání státních pokladničních poukázek na místo hotovostí na úpis IV. státní půjčky, což přispělo rovněž k postupné konsolidaci přechodného dluhu.

Kapitola VIII. a VIII. A. Pensijní a zaopatřovací požitky.

Celková nižší potřeba (- 65 mil. Kč) vysvětluje se tím, že pense zaměstnanců státních podniků preliminovány jsou nyní při těchto podnicích v resortních kapitolách. S druhé strany však pensijní náklady stouply zákonnými úpravami, zejména zvýšením požitků staropensistů (zák. č. 287/24) a restrikcí státních zaměstnanců (zák. č. 286/24).

Snížení příjmů (- 17,5 mil. Kč) vysvětluje se jednak tím, že následkem restrikce počtu aktivních zaměstnanců klesly příspěvky pensijní, jednak tím, že pensijní příspěvky zaměstnanců v státních podnicích se nepreliminují již u kapitoly VIII., nýbrž u dotyčného podniku.

Kapitola IX. Předsednictvo ministerské rady.

Snížení výdajů (- 0,87 mil. Kč) nastala při osobních požitcích provedením restrikce zaměstnanců.

Úprava rozpočtu titulu 4. "Státní pozemkový úřad", § 2. "Obvodové úřadovny a komise" doznala změny tím, že výdaje byly u jednotlivých položek shrnuty pro všechny země v jedné částce. Rovněž personální stav v podrobném výkaze osobních požitků uveden pro všechny země společně. Opatření toto stalo se z důvodů úsporných, neboť evidence úvěru vede se jednotně v ústředí a personál přesunuje se dle služební potřeby.

Kapitola X. Ministerstvo zahraničních věcí.

Zvýšení (+ 97 mil. Kč) odůvodňuje se zařazením potřeb investičních, preliminovaných dosud v rozpočtu státních investic, do resortu kapitoly X.

Státní příjmy (+ 3,4 mil. Kč) byly zvýšeny podle výsledků posledních tří let.

Kapitola XI. Ministerstvo národní obrany.

Větší potřeba (+ 119,9 mil Kč) odůvodněna jest zařazením nákladů na potřeby investiční do běžných výdajů resortních, zvýšením nákladů na požitky mužstva, zvýšením cen naturálií, oděvních a výstrojních součástek, nutností nákupu velkých letadel, většího počtu koní, výbušných látek, zvýšením dopravních tarifů atd. Menší potřeba očekává se ve správních výdajích v důsledku restrikčních a normalisačních opatření, počítá se s omezeným nákupem některých v nejnutnější míře již pořízených mobilisačních předmětů (automobilů, telegrafních a telefonních přístrojů, lékařských a lékárnických potřeb, dělostřeleckého materiálu, střeliva atd.), s menším počtem záložníků ke cvičení povolávaných a menším rozsahem cvičení.

Kapitola XII. a XII. A. Ministerstvo vnitra.

Snížení výdajů (- 22,4 mil. Kč) odůvodňuje se v prvé řadě zařazením osobních požitků podle skutečného stavu zaměstnanectva, pak výsledkem provedené restrikce, jakož i menší potřebou na vyživovací příspěvky, na válečné uprchlíky a občanské poškozence. Toto snížení nejeví se však v konečném rozdílu plnou částkou, ježto naproti tomu byly v rozpočtu zvýšeny, resp. do něho nově zařazeny potřeby na služební a pohotovostní výdaje policie, na zvláštní přídavky četnictvu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, dále na volby do Národního shromáždění a zvláště na investice.

Snížení příjmů (- 0,9 mil. Kč) odůvodňuje se zmenšeným výtěžkem z prodeje jednotlivých čísel Sbírky zákonů a nař. vzhledem k jejímu menšímu rozsahu.

Kapitola XIII. a XIII. A. Ministerstvo školství a národní osvěty.

Přes provedenou restrikci zaměstnanců je potřeba vyšší (- 1344 mil. Kč), poněvadž do rozpočtu kap. XIII. a XIII. A. byly zařazeny potřeby investiční a zvýšen byl úvěr na školství národní.

Zvýšení příjmů (+ 3,5 mil. Kč) odůvodňuje se zařazením příjmu pensijních příspěvků od nestátních učitelů na Slovensku a Podkarpatské Rusi dle vládních nařízení č. 133/25 a 140/25 Sb. z. a n.

Kapitola XIV. a XIV.A. Ministerstvo financí.

Menší výdaje (- 118,6 mil. Kč) spočívají hlavně v tom, že vyloučeny byly položky vrácených důchodků, na něž zřetel vzat byl v korespondujících příjmech u cla, poplatků a některých daní. Obmezení osobních výdajů nastalo pak v důsledku restrikce zaměstnanců, rovněž výdaje věcné preliminovány co nejúsporněji.

Zvýšení celkového příjmu (+ 654,6 mil. Kč) v oboru finanční správy očekává se na reelním základě skutečných účinů vzhledem k příznivému výnosu některých dávek, zejména splácením nedoplatků let dřívějších u přímých daní na všeobecné dani výdělkové, na výdělkové dani z podniků k veřejnému účtování povinných a na dani z příjmu,

u spotřebních daní na dani z cukru, na všeobecné dani nápojové a na dani z masa;

mimo to vedle celkového příznivého výsledku vzat byl u poplatků zřetel k zákonu ze dne 3. dubna 1925, č. 54 Sb. z. a n., jímž byly s účinností od 8. května 1925 zvýšeny četné kolkové poplatky, k § 10. zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., jímž zavedena byla dávka z telefonních poplatků, a k zákonu ze dne 3. dubna 1925, č. 53 Sb. z. a n., jímž zavedena byla dávka za úřední úkony ve věcech správních;

rovněž u tabákové režie se zřetelem k trvalému příznivému výsledku očekává se zvýšený výnos.

Kapitola XIV. B. a XIV. C. Všeobecná pokladní správa.

Do výdajů (+ 177,5 mil. Kč) zde zařazeny byly nové položky, zejména podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých poválečnými poměry, podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb. z. a n., kterým se částečně mění některé předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních státních a některých jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích, a podle nařízení ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon o úpravě hospodařeni ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní.

Značné zvýšení příjmu (+ 250,9 mil. Kč) u všeobecné pokladní správy očekává se zejména v důsledku zavedení smluvního příplatku rafinérií z cukru zdaněného pro tuzemskou spotřebu, a v důsledku značného vzestupu úroků z poskytnutých přechodných záloh, z uložených státních peněz a z cenných papírů.

Kapitola XV. a XV. A. Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností.

Přes to, že do této kapitoly zařazeny byly i náklady investiční, vykazuje kapitola potřebu sníženou (- 5 mil. Kč), což odůvodniti dlužno zvláště snížením výdajů v důsledku provedení restrikce a zařazením potřeby na osobní požitky podle skutečného stavu personálu, jakož i preliminováním menší potřeby pro vodní dopravu.

Snížení příjmů (- 11 mil. Kč) odůvodňuje se postupným uvolňováním vázanosti zahraničního obchodu a z toho plynoucím snížením výnosu za dovozní a vývozní povolení a ohlášky.

Kapitola XVI. Ministerstvo pošt a telegrafů.

Podstatné změny ve výdajích (+ 0,05 mil. Kč) nenastaly; dlužno jenom poznamenati, že v důsledku vládního nařízení ze dne 25. září 1924, č. 206 Sb. z. a n. byla pojata do podnikových výdajů pro 1926 jako náhrada za dopravu poštovních zásilek na státních drahách paušální částka 60,000.000 Kč, jež zase ve stejné výši přichází v příjmech podniku kap. XVII. (Čsl. státní dráhy) jako náhrada za úkony, práce atd. konané státními drahami v zájmu pošty.

Příjmy preliminují se menší (- 73,5 mil. Kč) hlavně vzestupem úrokového břemene z investovaného kapitálu a převedením nákladů pensijních, jež dříve zatěžovaly kapitolu VIII., na podnik.

Do příjmů ústřední správy jest zařazena nově položka "Náhrada za výkony ministerstva pošt a telegrafů v zájmu provozu", poněvadž některé náklady, které vlastně mají zatěžovati podnik, dosud ještě zůstaly preliminovány v rozpočtu administrativním (Ústřední správa). Jsou to zejména výdaje na požitky oněch zaměstnanců, kteří částečně činní jsou pro podnik, avšak vedeni jsou plně dosud v ústřední správě a náklady na ně do rozpočtu podniku nebyly ještě přeřazeny.

V důsledku toho se zařazuje do podnikových výdajů stejná částka.

Do příjmů podnikových pro 1926 byla zařazena nová položka "Náhrada hodnoty poštovného za zásilky porta prosté a náhrada hodnoty služeb prokazovaných poštovní správou jiným odvětvím státní správy (vyjma obor státní správy železniční)" částkou paušální 60,000.000 Kč a stejná částka je zařazena do výdajů kapitoly XIV. B. "Všeobecná pokladní správa" jako náhrada, kterou poskytuje poštám státní správa za zmíněné úkony a práce.

Dále zařazuje se do příjmů podniku nově položka "Náhrada za vyšší požitky vyplácené staropensistům na účet čsl. pošty" v obnose 6,916.000 Kč.

Příslušná výdajová položka přichází v kapitole XIV. B. a vyjadřuje se jí participace poštovního podniku na výtěžku zákonem č. 287/25 zavedené 20% dávky z poplatků telefonních, určené k úhradě výloh spojených s prováděním citovaného zákona.

Kapitola XVII. Ministerstvo železnic.

Menší potřeba (- 18,6 mil. Kč) odůvodňuje se tím, že v důsledku zákona čís. 156/25 Sb. z. a n. o sestátnění 48 místních drah státem a zemí Českou garantovaných odpadají garanční výlohy.

Větší příjem (+ 40,5 mil. Kč) odůvodňuje se hlavně zvýšením přebytku podniku v důsledku snížení osobních výdajů restrikcí personálu.

V administrativních příjmech přichází po prvé nová položka "Náhrada za výkony ministerstva železnic pro podnik čsl. státní dráhy."

Důvodem je, že ministerstvo železnic (ústřední správa) opatřuje řadu výkonů pro podnik železniční, jejichž náklady zatěžovati by měly podnik, obdobně jako shora zmíněno jest při kapitole XVI. "Min. pošt a telegr."

V podnikovém rozpočtu rozvrhuje se stejná částka na příslušné účelové položky výdajové.

Dále do příjmů podniku pojata byla v důsledku podnikového zákona, resp. jeho prováděcího nařízení částka 60,000.000 Kč jako nová položka "Náhrada za dopravu pošty".

Ježto výdaj ten zatěžuje podnik poštovní, přichází v kapitole XVI. při podniku stejná částka ve výdajích. Jedná se v celkovém státním rozpočtu vlastně o položku průběžnou, která má za účel, aby správněji byl vystižen stav hospodaření jednotlivých státních podniků.

Kapitola XVIII. a XVIII. A. Ministerstvo zemědělství.

Zvýšení potřeby (+ 16,9 mil. Kč) odůvodňuje se jednak zařazením potřeb investičních, preliminovaných dosud v rozpočtu státních investic do řádného rozpočtu kapitoly XVIII. a XVIII. A., jednak důsledkem zákonného zvýšení melioračního fondu o 15 mil. Kč.

Ačkoliv příjmy, připadající na administrativu ministerstva zemědělství doznaly v r. 1926 zvýšení asi o 5 mil. Kč proti roku 1925, přece celkové příjmy této kapitoly vykazují snížení (- 42,1 mil. Kč), jelikož saldo podniku "Státní lesy a statky", preliminované v roce 1925 v řádných příjmech obnosem 134,7 mil. Kč, snížilo se pro rok 1926 na 87,7 mil. Kč hlavně zařazením výdajových položek pro pensijní požitky zaměstnanců státních statků a lesů a nákladu na investice podnikové.

Kapitola XIX. a XIX. A. Ministerstvo spravedlnosti.

Zvýšení potřeby (+ 18,7 mil. Kč) jest hlavně důsledkem nového uspořádání státního rozpočtu a to v tom směru, že do kapitoly XIX. a XIX. A. pojaty byly (a to v celkové částce 20,670.000 Kč) náklady na potřeby investiční dosud zařazované do rozpočtu státních investic. Kromě toho zvýšen byl náklad preliminováním zákonem povolených soudcovských a přednostenských přídavků. Naproti tomu sníženy byly osobní náklady v důsledku provedení restrikce, jakož i - nehledíc k menším snížením u mnoha položek tím, že dosud soudcům povolované zvláštní odměny odpadly následkem povolení zmíněných soudcovských a přednostenských přídavků.

Zvýšení příjmů (+ 0,6 mil. Kč) odůvodněno jest jednak zvýšenými příjmy z hospodářství polního a zahradního v polepšovacích a trestních ústavech pro mladistvé provinilce a jednak očekávaným větším příjmem z práce vězňů a trestanců.

Kapitola XX. a.XX. A. Ministerstvo veřejných prací.

Zvýšení potřeby (+ 175 mil. Kč) přivozeno jest hlavně tím, že náklady na potřeby investiční, které dříve byly shrnuty ve zvláštním rozpočtu státních investic, pojaty jsou nyní do věcně příslušných titulů této kapitoly.

V důsledku zákona podnikového a prováděcího nařízení k němu převzaty byly do podniku také výdaje na pense a jiné zaopatřovací platy, které dříve zatěžovaly kapitolu VIII.

Příjem se preliminuje menší (- 10,9 mil. Kč).

Tu nutno rozlišovati příjmy administrativní a příjmy podniku.

Na administrativních příjmech se sice preliminuje více o 1,4 mil. Kč hlavně zvýšením výnosu na cejchovném, pak při správě státních budov v důsledku očekávaného nájemného z nově postavených obytných budov atd.

Příjmy podniku jsou však nižší o 12,3 mil. Kč. Důvodem snížení toho jest, že do podnikových výdajů zařazeny byly poprvé pensijní a jiné zaopatřovací platy zaměstnanců podniku, dále že stoupá úrokové zatížení z kapitálu investovaného a klesají ceny výrobků.

Kapitola XXI. a XXI. A. Ministerstvo sociální péče.

Přes to, že restrikce byla provedena, vykazuje celková potřeba zvýšení (+ 59,4 mil. Kč), jež nutno odůvodniti jednak zařazením nákladu na potřeby investiční do rozpočtu kapitoly této, jednak zvýšením potřeby na péči o mládež, zvláště však a to podstatně zvýšením potřeby na stavební ruch. Na druhé straně dlužno poznamenati, že potřeba na péči o nezaměstnané byla značně snížena.

Zvýšení příjmů (+ 1,4 mil. Kč) odůvodněno jest tím, že v důsledku zákonů o stavebním ruchu jsou stavebníci povinni nahrazovati státní správě částky plynoucí z větší záruky státem převzaté.

Kapitola XXII. a XXII. A. Ministerstvo pro zásobování lidu.

Snížení potřeby (- 1,9 mil. Kč) v důsledku restrikce, snížením položky na zlevňovací akci vzhledem k pokročivší již konsolidaci poměrů a položky na likvidaci vázaného hospodářství vzhledem k tomu, že likvidační akce se již dokončují.

Příjmy podstatně sníženy (- 14,6 mil. Kč) vzhledem k tomu, že likvidační akce, z níž příjmy tyto plynuly, jsou skoro již dokončeny.

Kapitola XXIII. a XXIII. A. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Zvýšení výdajů (+ 19,9 mil. Kč) jest hlavně výsledkem nového uspořádání státního rozpočtu, a to v tom směru, že pojaty byly do kapitoly XXIII. a XXIII. A. také náklady na potřeby investiční, které dosud byly zařazovány do rozpočtu státních investic. Pokud jde o podrobnosti uvedeného zvýšení, dlužno kromě toho uvésti, že zvláště zvýšen byl náklad na potírání epidemií a to zejména vzhledem k nutnosti dalšího vybudovaní ochranných opatření protiepidemijních. Naproti tomu sníženy byly osobní náklady v důsledku provedené restrikce, jakož i zařazením této potřeby podle skutečného stavu, dále potřeby na vybudování ústavů léčebných vzhledem k jich pokročivšímu vybavení a konečné výdaje léčebné v důsledku pokračujícího snižování ošetřovacích sazeb.

Snížení příjmů (- 0,8 mil. Kč) jest odůvodněno zvláště menšími příjmy u státních ústavů (nemocnic), a to v důsledku pokračujícího snižování ošetřovacích sazeb a pak menším výnosem poplatků za léčení radiem, jenž se preliminuje podle dosavadních účinů.

Kapitola XXIV. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Snížení vydání (- 0,1 mil. Kč) vzniklo provedením restrikce zaměstnanců.

Kapitola XXV. Likvidace repatriačních nákladů.

Pro rok 1926 preliminuje se tatáž položka jako pro rok 1925.