Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

betreffend verkehrter und kostspieliger Massnahmen des Ernährungsministeriums.

Das Ernährungsministerium, welches als eine durch die Ernährungsnot während des Krieges bedingte Institution geschaffen wurde, ist dem čechoslovakischen Staate, der diese Einrichtung mit dem Beginne seiner staatlichen Selbständigkeit für seinen Bereich gleichfalls traf, bis heute erhalten geblieben.

Insolange während der Nachkriegszeit eine Knappheit an Nahrungsmitteln herrschte, ist das Ernährungsministerium auch noch am Platze gewesen, obwohl gerade zu dieser Zeit in weiten Kressen oft laute Klage darüber geführt wurde, dass für die Führung dieses Amtes nicht immer sachliche, sondern häufiger politische Beweggründe ausschlaggebend waren. Im diesem Zusammenhänge sei nur an die übermässig Lange Aufrechterhaltung der obligatorischen Getreide- und Mehlzwangsbewirtschaftung und an die dann folgende bevorzugte Mehl- und Brotversorgung gewisser Bevölkerungsschichten erinnert, welch letztere Massnahme für Wald- und Gartenbesitzer durch die eigenst zu diesem Zwecke eingeführte Katastralsteuer eine grosse Belastung brachte. Erinnert sei auch an das Verbot der Obstausfuhr im Herbste 1924, die mit Rücksicht auf die Riesenerträge der damaligen Obsternte durch gar nichts gerechtfertigt war.

Einen bedeutenden Mangel an Sachkenntnis verriet ferner der im letzten Winter von dem Ernährungsministerium zur Vorlage gebrachte Entwurf eines Gesetzes über die Ausmahlung von Weizen und Korn, der ohne besondere Notwendigkeit ausgearbeitet wurde und der auch jedwede Rücksichtnahme auf die psychologische Einstellung der konsumierenden Bevölkerung zu solchen Massnahmen vermissen liess. Die Folge dieses Gesetzentwurfes waren damals Panikkäufe von Mehl und ein dadurch bewirkter Mehlmangel unter gleichzeitiger Erhöhung der Mehlpreise.

Um das Mass von Verkehrtheiten voll zu machen, gab damals das Ernährungsministerium auch den Auftrag zur Schaffung einer Reserve von 1000 Waggons Mehl, dessen Bewirtschaftung einem aus wenigen Firmen bestehenden Konsortium übertragen wurde. Dass mit der letzten Massnahme auch schon ein Teil der Konsumenten selbst nicht einverstanden war, ergab sich aus dem Widerstand, welchen der Ernährungsminister selbst in den Kreisen seiner Partei gefunden hat. Aber auch die Vertreter der Konsumgenossenschaften legten Verwahrung ein, weil sie sich in diesem Falle von einem nach ihrer Meinung grosse Gewinne verheissenden Geschäfte ausgeschlossen sahen. Und Gewinne waren tatsächlich zu erwarten, weil das Ernährungsministerium die Garantie für die aus dem etwaigen Herabsinken der Mehlpreise entstehenden Verluste zugesichert hatte.

Den Grund zur Schaffung der Mehlreserve gab bekanntlich die in den ersten Monaten des Jahres 1925 durch amerikanische Spekulation verursachte Steigerung der Mehlpreise. Kenner wussten zu dieser Zeit genau, dass es sich nur um ein vorübergehen des Manöver handelte und in dieser Richtung hätte das Ernährungsministerium eine besonders gute Orientiertheit bekunden sollen. Der Gesetzentwurf über die Ausmahlung von Weizen und Mehl und die Schaffung der Mehlreserve bewiesen aber, dass dem Ernährungsministerium jedwede Kennunis der Verhältnisse abging und die im Zusammenhange mit der Schaffung der Mehlreserve getätigten Käufe trugen sogar noch zur Steigerung der Mehlpreise bei.

Kurze Zeit nach Schaffung der Mehlreserve gingen die Mehlpreise, wie nicht anders zu erwarten war, infolge des Zusammenbruches der Hausesspekulation rapid zurück und vor kurzer Zeit brachten Zeitungen die Nachricht, dass die daraus für das Ernährungsministerium im Zusammenhange mit der Mehlreserve entstandenen Geldverluste bedeutende Dimensionen angenommen haben.

Gewiss ist das čechoslovakische Ernährungsministerium nicht die einige Stelle, welche aus solchen Ursachen heraus Verluste erlitten hat. Auch in Italien war das der Fall. Dort hat aber der Wirtschaftsminister aus der Wirkung seiner verfehlten Massnahmen die richtigen Konsequenzen gezogen. Darüber wird in den Tagesblättern vom 9. Juli 1925 folgendes berichtet: ťMinister de Nava, der das Wirtschaftsministerium leitete, hat seine Demission eingereicht. Die Stellung des Wirtschaftsministers war schon haltlos geworden, als Italien aus mangelnder Voraussicht seine Getreidevorräte in Amerika zu einer Zeit eindeckte, wo der hohe Getreidepreis Millionen-Verluste bedeutete.Ť

In der Čechoslovaken wo ähnliche Ursachen spielten und gleiche Misserfolge zeitigten, blieben jedoch das Ernährungsministerium und den Leiter dieses Ressorts intakt.

Es wird deshalb gefragt:

1. Warum hat der Ernährungsminister nicht die Konsequentem aus den Misserfolgen der von ihm während der letzten Monate getroffenen verkehrten Massnahmen gezogen?

2. Wie vermag die Regierung die von dem Ernährungsministerium unternommenen verkehrten und kostspieligen Massnahmen bei Schaffung der Mehlreserve im letzten Winter auch mit ihrem Namen zu decken?

3. Ist die Regierung bereit, Veranlassung zu treffen, damit das längst überflüssig gewordene Ernährungsministerium endlich liquidiert und dass es Iris zu seiner endgültigen Beseitigung aus wirklich sachlichen und nicht aus politischen Motiven geleitet wird?

4. Ist die Regierung schliesslich bereit, dem Ernährungsministerium die eheste Berichterstattung über die Gebahrung über die von ihm angelegte Mehlreserve aufzutragen, wobei auch die aus deren Bewirtschaftung entstandenen Geldverluste genau aufzuklären sind?

Prag, am 15. Juli 1925.

Windirsch,

Böllmann, Schälzky, Böhr, Ing. Kallina, Dr. Lodgman, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Kraus, Dr. Lehnen, Scharnagl, Křepek, Sauer, Pittinger, Zierhut, J. Fischer, Platzer, Schubert, Dr. Spina, Heller.

o zvrácených a drahých opatřeních ministerstva pro zásobování lidu.

Ministerstvo pro zásobování lidu, zřízené jako zařízení, podmíněné vyživovací nouzí za války, udrželo se dodnes ve státě československém, jenž na počátku své státní samostatnosti rovněž toto zařízení ve svém obvodě zřídil.

Dokud byl po válce nedostatek potravin, ministerstvo pro zásobování lidu mělo ještě také význam, ačkoliv právě v této době si široké vrstvy často hlasitě stěžovaly, že pro vedení tohoto úřadu nebyly vždy rozhodné důvody věcné, nýbrž častěji politické. V této souvislosti budiž jen připomenuti přes příliš dlouhé udržování povinného nuceného hospodaření obilím a moukou, a pozdější přednostní zásobování některých vrstev obyvatelstva moukou a chlebem, kteréžto opatření uvalilo na držitele lesů a zahrad velké zatížení katastrální daní, zvláště k tomu účelu zavedenou. Budiž také připomenut zákaz vývozu ovoce na podzim 1924, jenž při ohromné tehdejší sklizni ovoce nebyl naprosto ničím odůvodněn.

Značný nedostatek věcné znalosti prozrazoval dále návrh podaný ministrem pro zásobování lidu po lední zimy, návrh zákona o vymílání pšenice a žita, jenž byl vypracován bez zvláštní potřeby a nijak nepřihlížel k psychologickému smýšlení spotřebitelů o takovýchto opatřeních. Tento návrh zákona způsobil tehdy překotné skupování mouky a tím také nedostatek mouky, čímž ceny mouky zároveň stouply.

Aby naplnilo míru zvráceností, přikázalo tehdy ministerstvo pro zásobování lidu, aby byla vytvořena zásoba tisíc vagonů mouky, a hospodaření s ní svěřilo konsorciu skládajícímu se z několika firem. Že s tímto opatřením nesouhlasila již i část spotřebitelů, toho důkazem byl odpor, jejž ministr pro zásobování lidu ucítil i ve své straně. Avšak i zástupci spotřebitelských družstev se proti tomu ohradili, poněvadž se domnívali, že jsou v tomto případě vyloučeni z obchodu, jenž podle jejich mínění sliboval veliké zisky. A zisky daly se skutečně očekávati, poněvadž ministerstvo pro zásobování lidu zajistilo záruku za ztráty, které by povstaly, kdyby snad ceny mouky klesly.

Zásoby mouky opatřeny - jak známo - proto, že v prvních měsících noku 1925 americká spekulace způsobila stoupání cen mouky. Znalci tehdy dobře věděli, že šlo jen a přechodný manévr a po této stránce mělo ministerstvo pro zásobování lidu dokázati, že jest zvlášť dobře orientováno. Avšak návrh zákona o vymílání pšenice a mouky a moučné zásoby prokázaly, že ministerstvo pro zásobování lidu poměrů naprosto nezná, a nákupy pro moučné zásoby přispívaly dokonce jen k tomu, že ceny mouky stoupaly.

Za krátko po vytvoření moučných zásob počaly silně klesati ceny mouky, jak jinak nebylo lze očekávati, jelikož se zhroutila spekulace na zvyšování cen a časopisy uveřejnily nedávno zprávu, že ministerstvu pro zásobování lidu v souvislosti s moučnými zásobami vzešly peněžní ztráty značných rozměrů.

Československé ministerstvo pro zásobování lidu není zajisté jediným úřadem, jenž z této příčiny utrpěl ztráty. Také v Italii bylo tomu tak. Tam však ministr hospodářství vyvodil z účinku svých pochybeních opatření správné důsledky. Časopisy ze dne 9. července 1925 oznamují o tom: ťMinistr de Nava, jenž spravoval ministerstvo hospodářství, odstoupil. Postavení ministra hospodářství stalo se již neudržitelné, když Italie z neprozíravosti kupovala zásoby obilí v Americe tehdy, když vysoké ceny obilí měly za následek milionové ztráty.Ť

V Československu, kde podobné příčiny způsobily stejné neúspěchy, ministerstvo pro zásobování lidu a správce tohoto odboru zůstali nedotčeni.

Tážeme se tedy:

1. Proč ministr pro zásobování lidu nevyvodil důsledky z neúspěchů zvrácených opatření, která učinil v posledních měsících?

2. Jak může vláda také svým jménem krýti zvrácená a drahá opatření ministerstva pro zásobování lidu na vytvoření moučných zásob v poslední zimě?

3. Jest vláda ochotna učiniti opatření, aby ministerstvo pro zásobování lidu, které se již dávno stalo zbytečným, konečně bylo zrušeno a aby až do jeho úplného odstranění bylo vedeno čistě věcnými a nikoliv politickými motivy?

4. Jest konečně vláda ochotna naříditi ministerstvu pro zásobování lidu, aby co nejdříve podalo zprávu o hospodaření moučnými zásobami, které opatřilo, a aby při tom také podalo podrobné objasnění o peněžních ztrátách, vzešlých z tohoto hospodaření?

V Praze dne 15. července 1925.

Windirsch,

Böllmann, Schälzky, Böhr, inž. Kallina, dr. Lodgman, dr. E. Feyerfeil, dr. Brunar, dr. Keibl, Kraus, dr. Lehnert, Scharnagl, Křepek, Sauer, Pittinger, Zierhut, J. Fischer, Platzer, Schubert, dr. Spina, Heller.