Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Družstva Podkarpatské Rusi založená podle zák. čl. XXIII/1898 o hospodářských a živnostenských družstvech úvěrních nebo podle zák. čl. XXXVII/1875 (obchodní zákon) jsou povinna usnesením valného shromáždění vypověděti do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona svoje členství v družstevním ústředí sídlícím mimo hranice státu Československého, změniti ustanovení stanov, pokud upravují poměr k cizozemskému ústředí a přistoupiti za členy k některému ústředí v § 5 uvedenému.

(2) Při svolání valné hromady za účelem usnesení o výpovědi ze svého dosavadního ústředí a změny stanov ve smyslu odst. 1 pozbývají pro tento případ platnosti dosavadní předpisy stanov o lhůtě a způsobu uveřejňování svolání valné hromady a stačí firemní oznámení příslušnému sborovému soudu I. stolice; lhůta mezi oznámením a konáním valné hromady budiž nejméně sedmidenní. Oznámení o usnesené změně stanov a výpovědi členské učiní družstvo příslušnému sborovému soudu I. stolice dosavadním způsobem.

(3) Nezachová-li se družstvo způsobem v odst. 1 uvedeným, jest Civilní správa pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě povinna do jednoho měsíce vypověděti jménem jeho členství v bývalém jeho ústředí a přičleniti je dle povahy jeho činnosti k některému ústředí uvedenému v § 5 tohoto zákona.

(4) Současně povinna jest Civilní správa učiniti o této výpovědi oznámení sborovému soudu I. stolice, u kterého jest dotyčné družstvo v rejstříku obchodních firem zapsáno a soud provede z úřední povinnosti příslušné změny ve stanovách a v zápisu rejstříkovém.

§ 2.

(1) Svazy (ústředí) v § 5 uvedené jsou povinny zjistiti revisně s největším urychlením všechny pohledávky a závazky, které vznikly družstvům z jejich členského a obchodního spojení s ústředími cizozemskými.

(2) Data zjištěná těmito revisemi zpracuje k cíli likvidace vztahů ku posavadním ústředím komise, sestávající ze zástupců zúčastněných svazů (ústředí) a Civilní správy Podkarpatské Rusi.

§ 3.

Pokud stanovy některého družstva předpisují uveřejňování vyhlášky družstva v časopise vycházejícím mimo hranice státu Československého, jest ustanovení to neplatné, a musí vyhlášky ty uveřejňovány býti v úředních novinách Civilní správy Podkarpatské Rusi.

§ 4.

Všechna družstva Podkarpatské Rusi musí se státi členem některého svazu (ústředí) v tomto zákoně jmenovaného.

§ 5.

(1) Zemský družstevní svaz v Užhorodě a všechna družstva Podkarpatské Rusi podle zák. čl. XXIII/1898 nebo. podle zák. čl. XXXVII/1875, pokud jsou členy Zemského družstevního svazu v Užhorodě nebo jsou členy družstevních ústředí v Praze, Brně nebo Sväzu živnostenských založien a družstiev pre Slovensko a Podkarpatskú Rus v Bratislave nebo samostatných organisací, jež tato ústředí v Podkarpatské Rusi vytvoří, a podrobí se jejich svazové revisi, požívají všech výhod berních a poplatkových, které poskytoval § 47 zák. čl. XXIII/1838 družstvům organisovaným, t. j.:

1. Osvobozeny jsou od výdělkové (zárobkové) daně podniků veřejným účtováním povinných se všemi přirážkami.

2. Požívají osvobození od kolků a poplatků:

a) všech svých podání a jejich příloh, které podávají soudu vedoucímu seznam obchodních firem buďto družstva sama nebo jejich členové, rovněž všech vyhlášek, které o nich sborový soud I. stolice vydá,

b) všech podání a příloh, které podávají kterémukoliv úřadu, kromě podání v soudních sporech,

c) všech svých obchodních knih,

d) kvitancí (stvrzenek) na splátky podílové i půjčkové, rovněž dluhopisů kromě směnek,

e) zabezpečení zápůjček poskytnutých členům v pozemkových knihách,

f) postupu (cesse) svých pohledávek za vlastními členy na své ústředí a kvitancí (stvrzenek) o vyrovnání takových pohledávek.

(2) Jinak podléhají družstva i shora uvedené svazy (ústředí) nebo samostatné organisace jimi v Podkarpatské Rusi vytvořené všeobecným ustanovením daňových zákonů a kolkových i poplatkových předpisů.

§ 6.

(1) Každé družstvo Podkarpatské Rusi jest povinno každoročně celé své zařízení a obchodní činnost ve všech odvětvích podrobiti revisi.

(2) Tyto revise provádí u přičleněných družstev svazy (ústředí) v tomto zákoně jmenované a svazy (ústředí) v Praze nebo Brně sídlící, pokud budou pověřeny ministerstvem vnitra v dohodě s resortním ministerstvem jmenováním revisorů a prováděním revisí.

(3) Vykonání revise budiž oznámeno revisorem příslušnému sborovému soudu I. stolice zároveň s návrhem na odstranění zjištěných závad, aby soud nařídil jich odstranění. Výlohy revisí vzniklé zúčtuje příslušný revisní svaz (ústředí) revidovanému družstvu. V případě potřeby je likviduje a vymáhá sborový soud I. stolice sídla družstva.

(4) Revisor jest povinen zachovati mlčelivost o revisní zprávě, věcech obchodních a poměrech provozovacích, o kterých se při revisi dověděl.

(5) ústavy uvedené v § 2 lit. b) zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n. o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a revisi bankovních ústavů, zmohou své pokladniční přebytky ukládati svého svazu (ústředí) podle tohoto zákona zřízeného anebo k revisi svých přičleněných družstev oprávněného (§ 5 cit. zák.).

§ 7.

Za přestupek buďtež trestáni uzamčením do 6ti měsíců a peněžitou pokutou do 5000 Kč, v případě nedobytnosti náhradním uzamčením do 3 měsíců:

1. členové ředitelství družstva, nesvolají-li včas valného shromáždění za účelem.výpovědi členství v ústředích cizozemských, činí-li revisorům při výkonu revise dle tohoto zákona jakékoliv překážky nebo těžkosti, anebo nevyhoví-li příkazům ohledně odstranění závad revisí shledaných;

2. členové dozorčí rady družstva, kteří opomenou podniknouti, co podle obchodního zákona a družstevních stanov jest v jejich moci, aby se vyhovělo předpisům tohoto zákona;

3. členové ředitelství a dozorčí rady družstva, rovněž i jeho zaměstnanci, kteří připustí, aby revisor nebo jiný zaměstnanec cizozemského ústředí družstvo revidoval;

4. revisoři, kteří poruší povinnost mlčelivosti.

§ 8.

(1) Uzamčením do 6ti měsíců budiž trestán revisor nebo jiný zaměstnanec cizozemského ústředí, jenž by prováděl revisi v některém družstvu Podkarpatské Rusi.

(2) Není-li vinník občanem státu československého, může býti po vytrpění trestu vypovězen z území státního.

(3) Přestupky uvedené v předchozím i tomto paragrafu přísluší trestati administrativní policejní vrchnosti I. stolice příslušné podle sídla družstva.

§ 9.

(1) Zemský družstevní svaz jest organisovati na podkladě družstevním ve smyslu zák. čl. XXXVII/1875. Týž povinen jest vyžádati si pro své stanovy a každou jich změnu schválení ministerstva zemědělství před zápisem do rejstříku.

(2) Vrchní dozor na činnost Zemského družstevního svazu ve všech odvětvích provádí ministerstvo zemědělství prostřednictvím vládního komisaře jím jmenovaného.

(3) Vládní komisař má právo zúčastniti se všech schůzí ředitelství, dozorčí rady a organisačního výboru, valných hromad, jakož i všech jiných schůzí Zemským družstevním svazem pořádaných, žádati kdykoliv za svolání schůzí uvedených výborů nebo za svolání mimořádné valné hromady Zemského družstevního svazu.

(4) Vládní komisař musí býti zván do všech těchto schůzí. Rovněž má právo nahlédnouti do všech spisů a musí mu býti podávány žádané informace. Jemu přísluší i právo zastaviti usnesení všech orgánů Zemského družstevního svazu, když by odporovalo zákonu nebo stanovám, anebo kdyby překročovalo obor působnosti Zemského družstevního svazu a vyžádati si v tom případě konečného rozhodnutí ministerstva zemědělství. Ministerstvo zemědělství rozhoduje také o stížnosti do opatření vládního komisaře.

(5) K úhradě nákladů, které státní správě výkonem tohoto dozoru vzejdou, může býti Zemskému družstevnímu svazu uloženo placení ročního úhrnného poplatku, jehož výši určí ministerstvo zemědělství, vyslechnuvši ředitelství Zemského družstevního svazu.

(6) Obdobná ustanovení platí i pro samostatné organisace, které snad ústředí v § 5 uvedená v Podkarpatské Rusi vytvoří s tím rozdílem, že práva vyhrazená v předešlých odstavcích ministerstvu zemědělství vykonává při nich příslušné ministerstvo.

§ 10.

(1) Ustanovení zák. čl. XXIII/1898, která jakýmkoliv způsobem upravují působnost "Zemského ústředního úvěrního družstva (Országos központi hitelszövetkezet)" a jeho poměr k družstvům Podkarpatské Rusi, pozbývají pro území Podkarpatské Rusi platnosti.

(2) Ustanovení posledního odstavce § 179 zák. čl. XXXVII/1875 o neměnitelnosti těch ustanovení stanov, která byla do stanov převzata z prospektu zakládacího a druhá věta § 11 zák. čl. XXIII/1898 rovněž pozbývají platnosti.

§ 11.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

(2) Provedením jeho pověřují se ministři zemědělství, financí, vnitra, spravedlnosti, průmyslu, obchodu a živností a sociální péče.

Důvodová zpráva.

Po připojení Podkarpatské Rusi k republice československé bylo jedním z prvních úkolů ministerstva zemědělství vyšetřiti tamní poměry na poli svépomocné organisace družstevní. Šetřením tímto bylo zjištěno, že jest v Podkarpatské Rusi 279 družstev přičleněných do převratu k maďarským ústředím "Hangya", "Országos köponti hitelszövetkezet" a "Selskému svazu", a 32 družstva nepřináležející žádnému ústředí.

Z těchto družstev byly 154 spolky úvěrní a spořitelní, které až do převratu ukládaly své přebytky u ústředí výše uvedených. Po převratu zůstala tato úvěrní družstva rázem odříznuta od svých dosavadních ústředí, následkem toho bez peněžních prostředků a byla proto nucena zastaviti svou činnost. To mělo nepříznivý vliv i na všecko ostatní družstva, jež byla jimi dříve finančně podporována.

K oživení činnosti těchto družstev a pro přípravu likvidace jejich vztahů k bývalým ústředím budapešťským, jakož i k založení a organisavání účelné sítě družstevní dle vzoru v historických zemích, bylo nutno vyvolati v život nové družstevní ústředí pro celé toto území. Toto ústředí ustavilo se v dohodě a představiteli veškerého obyvatelstva v Podkarpatské Rusi dne 15. dubna 1920 pod názvem "Zemská družstevní jednota" se sídlem v Užhorodě.

Vedle toho utvořil se v roce 1923 nový družstevní svaz (Svaz hospodářských a úvěrních družstev v Podkarpatské Rusi) v Mukačevě.

Zkušenosti v družstevnictví Podkarpatské Rusi vedly k poznání, že jest třeba odstraniti dosavadní tříštění sil a získati družstevní pracovníky pro cílevědomou práci družstevní. Proto bylo přikročeno k likvidaci obou jmenovaných svazů a na jich místě zřízeno bylo v roce 1925 jednotné nové ústředí s názvem Zemský družstevní svaz a se sídlem v Užhorodě.

Že pro družstevnictví jeví se na Podkarpatské Rusi velký zájem, je vidno z toho, že venkov i města stále žádají naléhavě zakládání družstev hlavně úvěrních, která pomohla by jim zbaviti se nereelních věřitelů. Skutečně také Zemská družstevní jednota od prvého počátku až do konce srpna 1924 založila 120 družstev a Svaz hospodářských a úvěrních družstev v Mukačevě za krátkou dobu svého trvání 29. Kromě těchto jest na Podkarpatské Rusi ještě asi 20 družstev nově založených a nepřičleněných ke svazům.

Družstevnictví Podkarpatské Rusi až dosud postrádalo zákonných ustanovení, družstevní poměry jeho upravujících vzhledem ke státoprávnímu postavení Podkarpatské Rusi. Proto bylo třeba zjednati mu pevný základ právní, rozvázati vztahy družstev, již před převratem existujících, k bývalým jich ústředím a zavésti zákonnou revisi podle obdoby historických zemí a Slovenska. Na Slovensku tyto cíle dosaženy byly již zákonem ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n.

Na základě návrhu ministerstva zemědělství předložila vláda již v roce 1921 pod tiskem č. 1627 poslanecké sněmovně NSRČ návrh zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi. Návrh tento, přikázaný ku projednání zemědělskému výboru, nebyl až do dnešního dne projednán, ačkoliv se strany vládní i se strany interesentů bylo co nejdůrazněji opětovně upozorňováno, že úprava poměrů družstev Podkarpatské Rusi jest svrchovaně naléhavá a nezbytná, protože jest jednak třeba rozvázati jejich právní a hospodářské vztahy k maďarským ústředím, jednak zákonně upraviti revisi družstev Podkarpatské Rusi.

K těmto důvodům přistupuje nyní ještě na základě zákona ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů další, že podle § 2, lit. b) cit. zákona bylo by odňato úvěrním družstvům právo přijímati vklady na vkladní knížky, nebylo-li by do té doby, než vstoupí zákon uvedený v platnost (t. j. do 7. listopadu 1925), upraveno v Podkarpatské Rusi revisní právo. Touto prozatímní úpravou revise družstev Podkarpatské Rusi, vyvolanou naléhavými poměry, nikterak se neprejudikuje vlastní, jednotné úpravě družstevního práva pro celou republiku Československou vyhovující modernímu vývoji družstevnictví, kterou připravuje ministerstvo spravedlnosti, a jež počíti má revisním zákonem.

Ježto od předložení zmíněného návrhu zákona č. t. 1627 poslanecké sněmovně uplynula delší doba, podrobilo ministerstvo zemědělství v dohodě s interesenty Podkarpatské Rusi znění návrhu přezkoumání a provedlo v něm některé změny, jimiž návrh přizpůsobuje jednak změněným poměrům Podkarpatské Rusi, jednak dalším zkušenostem, vyplývajícím z provádění zákona č. 210/1919 na Slovensku.

Změny týkají se těchto paragrafů:

a) Pro dřívější § 1 volena stylisace soustředěnější a tento umístěn byl povahově správněji - ježto jeví se jako důsledek ustanovení dřívějších - na konec návrhu zákona (před § 11).

b) Civilní správě Podkarpatské Rusi uděluje se právo vypověděti do jednoho měsíce členství toho družstva v bývalém jeho ústředí, jež do 3 měsíců po vyhlášení tohoto zákona nevypoví usnesením valného shromáždění svoje členství v družstevním ústředí sídlícím mimo hranice státu československého. Současně učiní civilní správa Podkarpatské Rusi o této výpovědi oznámení rejstříkovému soudu a družstvo přičlení podle povahy činnosti jeho k některému z ústředí v § 5 vyjmenovaných (od.st. a 4 § 1).

c) Ve druhém odstavci § 2 upravuje se šířeji sestavení komise, jež má zpracovati sebraný likvidační materiál (v dřívější osnově § 3).

d) V § 4 vyslovuje se zásada, že veškerá družstva Podkarpatské Rusi musí státi se členem některého ústředí v zákoně jmenovaného, takže na Podkarpatské Rusi nebude družstva neorganisovaného (divokého). V důsledku toho odpadají ustanovení o soudní revisi pro toto. Moderní vývoj družstevnictví i zákonodárství naše samo (viz zákon čís. 239/1924 o družstvech úvěrních, č. 237/1924 o potravních cílí k tomu, aby každé družstvo přičleněno bylo k družstevnímu ústředí.

e) V § 5 bylo nutno vzíti zřetel i na ostatní družstva Podkarpatské Rusi, která snad nebudou členy Zemského družstevního svazu a na ústředí mimo Podkarpatskou Rus sídlící, k nimž tato se přičlení, a rozšířiti výhody daňové a poplatkové na tato družstva a ústředí.

f) § 6 upravuje revisní povinnost všech družstev Podkarpatské Rusi, stanoví revisorovi povinnost mlčelivosti, opravňuje poukazem na zákon č. 239/1924 svazy ku přijímání vkladů od přičleněných družstev.

g) § 7 byl doplněn odst. č. 4, t. j. trestní sankcí revisorské mlčelivosti.

h) V osnově č. t. 1627 uvedený § 10 vynechán v důsledku ustanovení odst. 3 a 4 § 1 (zakročení civilní správy Podkarpatské Rusi).

ch) Nově vloženým odstavcem 1 § 9 (dřívější § 11) zmocňuje se ministerstvo zemědělství ke schválení stanov Svazu, jich změn a zároveň vyslovuje se zásada, že Svaz musí býti organisován na podkladě družstevním. Posledním odstavcem pak rozšiřuje se dozorčí právo státu i na ostatní ústředí, k nimž se družstva Podkarpatské Rusi přičlení. Ovšem toto dozorčí právo vykonávati bude příslušné ministerstvo.

i) Dřívější § 12 se vynechává.

Kromě toho provedeny některé menší změny resp. opravy a doplňky návrhu z důvodů vhodnosti.

Vláda projevuje přání, aby návrh byl přikázán v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému a v senátě výboru národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 8. července 1925.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Ministr zemědělství:

Dr. Hodža, v. r.