POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.

I. volební období.

11. zasedání


5305.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne ................

o poskytnutí zápůjčky, po případě záruky pro úvěrní družstva Podkarpatské Rusi.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby poskytl úvěrním družstvům Podkarpatské Rusi zápůjčky až do výše 60 % zjištěných pokladních přebytků, jež tato družstva Podkarpatské Rusi mají uloženy u svých dřívějších zahraničních ústředí, nejvýše však částku 5,000.000 Kč na úrok nejméně 3%.

§ 2.

Vláda stanoví podmínky výplaty, zajištění a splacení zápůjček a bude bdíti nad správným jich použitím.

§ 3.

Ministr financí se zmocňuje, aby místo zápůjček uvedených v § 1 převal jménem republiky Československé záruku za splacení a zúročení výpůjček až do nejvyšší částky v § 1 uvedené. Jež si ústředí družstev jmenovaná v § 5 zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi zaopatří se souhlasem ministerstva financí k účelům výše uvedeným.

§ 4.

Výdaj s poskytnutím zápůjček (§ 1) spojený budiž kryt úsporami v rámci úvěru ústavně schváleného rozpočtu.

§ 5.

Žádosti o poskytnutí zápůjčky musí býti podány do tří měsíců ode dne vyhlášení tohoto zákona u civilní správy Podkarpatské Rusi.

§ 6.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřují se ministři financí, průmyslu, obchodu a živností, sociální péče a zemědělství.

Důvodová zpráva.

V roce 1921 předložila vláda republiky Československé Národnímu shromáždění dva návrhy zákonů, týkající se Podkarpatské Rusi a to pod tiskem č. 1627 návrh zákona o úpravě poměrů družstev v Podkarpatské Rusi a pod čís. 1738 návrh zákona o poskytnutí záruky Zemské družstevní jednotě v Užhorodě.

Ani jeden z těchto návrhů nestal se předmětem projednání příslušných výborů. Ježto od předložení jich uplynula dosti dlouhá doba a družstevní poměry na Podkarpatské Rusi se po mnohé stránce změnily a do jisté míry ustálily, pokládala vláda republiky Československé za vhodné, oba shora uvedené návrhy přepracovati, příslušené změny, které by nynějším poměrům družstevním na Podkarpatské Rusi lépe vyhovovaly, učiniti a je nově ku projednání Národnímu shromáždění předložiti.

Kromě úpravy právních poměrů družstev Podkarpatské Rusi, kterou sleduje jiný vládní návrh, vyžaduje situace úvěrních družstev před převratem založených a tímto od svých dřívějších ústředí odloučených, jistého finančního zásahu se strany vládní. Jest totiž nezbytnou podmínkou úspěšné činnosti družstev úvěrních, aby pro ně byly opatřeny prostředky náhradou za ony, které družstva uložila před převratem u svých ústředí v Budapešti, a jež jim do dnešního dne nebyly vráceny.

Proto předkládá vláda republiky Československé návrh zákona na poskytnutí zálohy nebo záruky Zemskému družstevnímu svazu v Užhorodě, aby tento mohl finančně pomoci těm úvěrním družstvům, jež.majíce uloženy přebytky u budapešťských ústředí a nemohouce s nimi libovolně nakládati nejsou s to dostáti závazkům vůči svým věřitelům a byla nucena po většině činnost zastaviti.

Družstev na Podkarpatské Rusi před převratem založených a k bývalým maďarským ústředím ťHangyaŤ, ťOrszágos központi hitelszövetkezetŤ a ťSelský SvazŤ přičleněných bylo 279 (kromě 32 neorganisovaných), z nichž 154 úvěrní, která pozbyvše finančních prostředků resp. svých přebytků uložených v Budapešti, musela zastaviti činnost nejen svou, nýbrž namnoze i těch družstev, jež finančně podporovala. Podporou státní, ať již by byla poskytnuta ve formě přímé zápůjčky, anebo ve formě záruky za zápůjčku, kterou by si příslušné ústředí opatřilo, má se dostati družstvům těmto peněžitých prostředků, jichž použila by ku vyplacení úsporných vkladů členů po případě ku poskytování naléhavě žádaných zápůjček. Jakmile družstva projeví činnost třeba do jisté míry omezenou, jest se nadíti toho, že opět vrátí se důvěra členů k družstvům dosud nečinným a znovu počne ukládání úspor u nich a tím umožní se jim rozvinouti další činnost v zájmu pokroku zemědělského života na Podkarpatské Rusi.

Při této příležitosti jest upozorniti na příčiny a dosah navrhovaného opatření. Jde tu z největší části (vklady u úvěrních družstev) o majetek a zejména o úspory chudého podkarpatoruského lidu, jenž následkem osamostatnění a připojení se k našemu státu jest znehodnocen a odňat disposici svých majitelů. Není pochyby, že náš stát, k němuž lid podkarpatoruský projevil plnou důvěru připojením svého území, jest morálně povinným přispěti k záchraně jeho soukromého majetku v tomto nezaviněném případě, a to tím spíše, že podobné opatření bylo slovenským družstvům zajištěno a z části také jíž provedeno zákonem ze dne 8. dubna 1920, č. 253 Sb. z. a n.

Změny, jež byly učiněny proti návrhu čís. tisku 1738/sněm., týkají se těchto ustanovení:

a) V § 1 stanoví se, že pomoc státní poskytnuta bude úvěrním družstvům Podkarpatské Rusi a vyměřena bude percentuelní kvotou (60%) zjištěných přebytků uložených jimi u jejich dřívějších ústředí, že však nesmí přesahovati 5,000.000 Kč. Státní pomoc nemohla býti tentokráte přesně ciferně stanovena z toho důvodu, že základ její - výše pohledávek a závazků úvěrních družstev za cizozemskými ústředími - spočívá pouze na soukromých dohadech a zprávách. Dosud nebyly totiž na Podkarpatské Rusi legislativní cestou upraveny právní poměry družstev a nebylo tudíž žádné ústředí autorisováno prováděti revise za účelem zjištění likvidačních vztahů, výsledky těchto pak srovnávati se zápisy u bývalých ústředí v Budapešti se nacházejících a sestaviti spolehlivý základ pro posouzení hospodářského poměru družstev předpřevratových k bývalým jich ústředím, ani k účelu tohoto zákona;

b) jak ze znění § 1 a 3 jest zřejmo, neváže se poskytnutí zápůjčky nebo zálohy na určité ústředí, jak bylo v návrhu číslo 1738;

c) vloženým § 4 se stanoví, že výdaj s poskytnutím zápůjček musí býti kryt úsporami z rozpočtu ústavně schváleného;

d) vložený § 5 upravuje podávání žádostí o poskytnutí zápůjček dle tohoto návrhu.

Vláda projevuje přání, aby tento návrh přikázán byl v poslanecké sněmovně i v senátě výboru rozpočtovému ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 8. července 1925.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Ministr zemědělství:

Dr. Hodža, v. r.

 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP