Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5303.

Interpelace:

I. posl. dra Spiny. dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky, Stenzla a druhů min. školství a národní osvěty o výnosu ministerstva školství ze dne 20. června 1925, č. 76669/25 vydaném středním školám,

II. posl. dra Spiny a druhů min vnitra a spravedlnosti o zabavení časopisu "Scholle", č. 26 ze dne 27. června 1925, orgánu Svazu zemědělců,

III. posl. Hellera a druhů min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy o zrušení dvou zdravotních obvodů v okrese Bor u České Lípy,

IV. posl. Schweichharta, Schillera a druhů min, železnic, aby bylo naléhavě vybudováno několik stanic,

V. posl. dra Kafky, Kostky a druhů min. vnitra a spravedlnosti o konfiskační praxi varnsdorfského censurního úřadu,

VI. posl. Onderču a spol. na min vnitra o nezákonnom jednaní četníctva na Slovensku,

VII. posl. Schuberta a druhů min. financí, aby byla prodloužena lhůta k odevzdání válečných půjček bez náhrady a připojení přílohy A,

VIII. posl. Windirsche a druhů min. zemědělství, aby zákon proti nekalé soutěži vztahoval se také na pokusy uvésti zemědělce v omyl,

IX. posl. dra Lodgmana a druhů min. vnitra o úředních opatřeních, která byla učiněna při slavnosti založení zpěváckého spolku "Konkordia" v Hoře Sv. Šebestiána,

X. posl. dra Lodgmana a druhů min. obchodu o vyhlašování rozsudků nejvyššího správního soudu,

XI. posl. Hellera a druhů min. vnitra. že litoměřická okresní politická správa a pražská zemská politická správa po léta trýzní obchodní podnik,

XII. posl. Böllmanna a druhů min. financí, min. vnitra a min. zemědělství o živelných škodách způsobených osudným suchem v okresích doupovském, kadaňském, podbořanském a žateckém.

I./5303 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky, Stenzla a druhů

ministrovi školství a národní osvěty o výnosu ministerstva školství ze dne 20. června 1925, č. 76.669/25 vydaném středním školám.

Výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 20. června 1925. č. 76.669/25 bylo nařízeno, že pro školní rok 1925/26 mají býti učebné hodiny každého profesora na státní střední škole zvýšeny o pětinu a jen z důvodů zdravotních nebo má-li profesor aspoň 20 skutečných služebních let. lze od tohoto zvýšení upustiti.

Trvalé hodiny přes čas a dokonce v předepsané výši úplně vyčerpají všechny duševní a tělesné síly středoškolských učitelů. tak jako tak již přetížených a bídně placených Setrvá-li ministerstvo na tomto výnosu utrpí tím najisto vyučování, poněvadž nesmírně unavení profesoři nebudou míti ani chuti ani času a síly, aby se mohli náležitě připraviti na vyučováni a aby se mohli náležitě vědecky dále vzdělávati. S tohoto hlediska dlužno výnos označiti za nepřátelský škole a učitelstvu.

Ale on poskytuje také příležitost, aby se ho zneužilo i po stránce národní, a ohrozilo existenci právě německých středoškolských učitelů.

Od převratu bylo zřízeno mnoho českých a slovenských středních škol. Nastal tedy na nich velký nedostatek učitelů a vyučování bylo lze udržovati jen tím, že učitelstvo musilo učiti mnoho hodin přes čas. Máme-li na mysli tuto věc, nelze výnosu upříti jistého odůvodnění.

Neustálým rušením německých středních škol vzrostl však počet německých profesorů tak, že není tře a aby byli nad pravidelnou zákonnou učební povinnost zatěžováni hodinami přes čas Stane-li se to však a bude proveden výnos číslo 76.669/25, způsobí to, že neméně než 428 německých profesorů bude dáno k volnému použití, bude tedy možno propustiti neméně než 27% profesorů místo jak zákon předpisuje 10%.

Za takovýchto okolností nelze se zbýti domněnky, že jako ve všech jiných odvětvích státní správy také v oboru ministerstva školství a národní osvěty tíha restrikce musí postihnouti převážně Němce.

Podepsaní se tedy táží:

1. Ví pan ministr školství a národní osvěty o výnosu svého ministerstva ze dne 20. června 1925. č 76.669/25?

2. Jest pan ministr ochoten odvolati jej jako škole a učitelstvu nepřátelský?

3. Ne-li, jaké záruky může pan ministr poskytnouti. že se ho neužije jednostranně k propuštění německých středoškolských učitelů a německá střední škola nebude znovu těžce poškozena?

V Praze dne 10. července 1925.

Dr. Spina, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka, J. Fischer, Böllmann, Stenzl, Křepek, Windirsch, Platzer, Patzel, Pittinger, dr. Petersilka, inž. Jung, Knirsch, Wenzel, Schälzky. dr. Brunar, Scharnagl, Kraus, dr. Keibl inž. Kallina, Zierhut, Schubert, Böhr, Budig, Heller, dr. Radda, Matzner, dr. Lodgman, dr. Lehnert, dr. E. Feyerfeil.

II./5303 (překlad).

Interpelace poslance dra Spiny a druhů

ministrovi vnitra a spravedlnosti

o zabavení časopisu ťScholleŤ, č. 26 ze dne 27. června 1925, orgánu Svazu zemědělců.

Broumovská okresní politická správa a oddělení 4 královéhradeckého krajského soudu zabavilo v uvedeném čísle časopisu ťScholleŤ tento článek:

ťNěmecké pohraničí pod českými děly.

Časopisu ťSchlesische ZeitungŤ ve Vratislavě píše se z Krkonoš: Kdo četl v posledních dnech pozorně noviny, našel také na nenápadném místě zprávu, že návštěvníci Luční boudy mohli tam pozorovati válečná cvičení českého tanku, vyzbrojeného kulomety a děly a řízeného francouzskými důstojníky. Takovéto zprávy dostávají se do široké veřejnosti - mnoho lidí je čte, jen málo lidí si jich všimne a jen nejmenší část se nad tím vážně zamyslí. Příliš nás zaměstnávají naše hospodářské a vnitropolitické bědné poměry a starosti, politika dohody a pamětní spisy - a zdánlivě vedlejší věci se přehlédnou.

Avšak jest.skutečně vedlejší věcí věděti. že Češi jsou tak drzí. že konají svá válečná cvičení přímo na našich hranicích? Víme, že návštěva v Luční boudě není ojedinělá - také na jiných místech horského hřbetu soustředili Češi pancéřová auta, automobilová děla horská děla a tanky k válečným cvičením. Podle určitých zpráv mužstvo i důstojníci ostatně z části Francouzové, dovedli téměř vesměs německy. Tanky, které zastihl náš důvěrník na Luční boudě. jely z Vrchlabí přes Pommerndorf, Rennerovy boudy a Výrovku od další jízdy k Obří boudě musily upustiti, poněvadž cesta tam vede z části po německém území.

Ve své posici na Luč boudě cvičili Češi jako v boji - a úkolem boje bylo ostřelovati železnici a průmyslové závody v Hiršberském údolí. Avšak na tom není dosti. Zároveň se konají v pohraničním území v horách kolem Praděda cvičení českého dělostřelectva. při nichž se mají zakresliti postavení dělostřelectva, vyměřiti vzdálenosti a určiti směry střelby a vzdálenosti. Zde jsou cílem boje železnice a průmyslové závody u Hlucholaz, Prudníku v Horním Slezsku a Německého Světova.

Veřejnost jistě ví, že nedávno byla ve Varšavě mezi Polskem a Československem podepsána vojenská konvence k hájení vzájemných zájmů. Tato dohoda má také obsahovati tajné doložky. Víme také, že Poláci činí větší vojenské přípravy na západních hranicích. Což se nemusíme domnívati, že česká cvičení velmi úzce souvisí s těmito přípravami?

Mír mezi národy, přátelství národů, Svaz národů a mezinárodní právo - světové svědomí. Všeobecné odzbrojení Vojenská kontrola kontrolní noty a pamětní spisy. Garanční pakt - to jest theorie. A praxe: Češi cvičí s děly a tanky uprostřed největšího míru, ostřelují německou zem. Michle, bud na stráži.Ť

Jest velmi příznačné že české i německé časopisy mohly bez překážky uveřejniti zprávy o těchto vojenských cvičeních a nelze pochopiti, proč broumovská okresní politická správa a královéhradecký krajský soud jsou jiného mínění než ostatní úřady. Ohražujeme se co nejrozhodněji proti tomu, aby pro časopisy naší strany platila výjimečná ustanovení, neboť tohoto zabavení nelze nikterak odůvodniti, poněvadž tento článek neporušuje zákona, ani neohrožuje zájmů státu. Podepsaní dovolují si tedy tázati se: Jsou páni ministři ochotni postarati se aby si vládní činitelé v Broumově a Králové Hradci odvykli takovéto úplně zbytečné trýznění německého tisku?

V Praze dne 8. července 1925.

Dr. Spina, Böhr, Heller, Bobek, Scharnagl, Pittinger, Schubert, dr. Hanreich, Böllmann, Křepek, J. Fischer, Schälzky, Budig. Zierhut, Platzer, Windirsch, dr. Petersilka, Sauer, Simm, Knirsch, Patzel.

III./5303 (překlad).

Interpelace

poslance F. Hellera a druhů

ministrovi veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

o zrušení dvou zdravotních obvodů v okrese Bor u České Lípy.

V mezích všeobecných úsporných opatření má býti v každém okrese restringováno asi 5% zdravotních obvodů a ona místa rozdělena mezi ostatní zdravotní obvody.

Podle tohoto opatření okresní správní komise v Boru u České Lípy zakročila u ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a žádala, aby by zrušen zdravotní obvod Polevsko, poněvadž toto průmyslové místo leží mezi Borem u České Lípy a Falknovem, v nichž obou jest sídlo obvodního lékaře a mohou tedy také obstarávati obvod průmyslového místa Polevska.

Dověděli jsme se však, že českolipská okresní politická správa dostala rozkaz, aby vedle zdravotního obvodu Polevska navrhla ke zrušení také zdravotní obvod Lindavu.

To by znamenalo, že by v okrese Bor u České Lípy bylo omezeno a zrušeno místo, jak bylo ustanoveno 5% zdravotních obvodů asi 33%.

Podle informací, jež jsme si vyžádali u příslušného referenta v ministerstvu, vyhoví se intencím ministerstva. bude-li zrušen jeden zdravotní obvod, což se rovná asi 17% restrikce, a ministerstvo ponechává okresu na vůli, aby v dohodě s českolipskou okresní politickou správou navrhl ke zrušení určitý zdravotní obvod podle místních poměrů.

Zdravotní obvod Lindava zabírá celou východní část okresu, oddělenou od ostatního okresu horským pásmem a již pro jeho polohu nelze pomýšleti na jeho zrušení, pročež bylo rozhodnuto, aby byl zrušen zdravotní obvod Polevsko.

Zrušení dvou zdravotních obvodů neodůvodněně zkracuje.okres Bor u České Lípy, jejž jest počítati mezi nejvýkonnější průmyslové oblasti státu a jenž vývozem skla přispívá nikoliv nepodstatně k aktivnosti naší obchodní bilance.

Podepsaní se tedy táží:

1. Jest pan ministr ochoten co nejdříve vyšetřiti, který úředník českolipské okresní politické správy vydal rozkaz, aby v okrese Bor u České Lípy byly navrženy ke zrušení dva zdravotní obvody?

2. Jest pan ministr ochoten poučiti tohoto úředníka, že se intencím ministerstva plně vyhoví, bude-li v okrese Bor u České Lípy zrušen jeden zdravotní obvod?

3. Jest pan ministr ochoten rozkázati českolipské okresní politické správě, aby podle vyjednávání okresní správní komise s příslušným oddělením ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy navrhla ke zrušení jen zdravotní obvod Polevsko v okrese Bor u České Lípy?

V Praze dne 8. července 1925.

Heller, J. Fischer, Sauer, Bobek, dr. Hanreich, Budig, Schälzky, dr. Luschka, Scharnagl, Windirsch, Platzer, Zierhut, Böllmann, Böhr, dr. Petersilka, dr. Spina. Schubert, Křepek, inž. Jung, Simm, Patzel, Wenzel, Knirsch, dr. W. Feierfeil.

IV./5303 (překlad).

Interpelace

poslanců Schweichharta, Schillera a druhů

ministrovi železnic,

aby bylo naléhavě vybudováno několik stanic.

V noci ze dne 4. na 5. července došlo na horním nádraží v Děčíně k železničnímu neštěstí, které bylo dosti osudné. Osobní vlak vyjíždějící o 0.45 z Podmokel do České Kamenice, narazil ve jmenované stanici nejprve na část posunovaného vlaku, skládající se ze tří vagonů uhlí a pak na ostatní soupravu nákladního vlaku. Několik vozů bylo rozbito a mnoho cestujících lehce nebo těžce zraněno. Lidský život na štěstí při nehodě nazmar nepřišel. Vina na tomto neštěstí připisuje se tomu, že nákladní vlak byl seřazován místo na páté koleji, na třetí koleji určené pro vjezd osobních vlaků. Aniž bychom zkoumali, zda v tomto případě jde o trestnou lehkomyslnost, poněvadž nebylo dáno náležité poučení nebo o nezpůsobilost mladých zaměstnanců, dlužno se vším důrazem poukázati na rozhodující věc, že děčínské nádraží již dávno nepostačuje zvýšenému provozu. Nákladní vlaky musí býti seřazovány hned tam, hned onde a posunovány nazpět. Vlastně jest se jen diviti, že se denně nepřiházejí větší neštěstí. Menších ovšem je dosti. Nebude-li stanice náležitě vybudována. bude hroziti stále nebezpečí, že dojde k velkým neštěstím s osudnými následky.

Takové poměry, jak jest všeobecně známo, nejsou pouze v Děčíně, neboť i stanice Podmokly, Ústí nad Labem a Česká Lípa pro nedostatečné zařízení, jen namáhavě zmáhající hustou dopravu, jsou přímo smrtelnou pastí pro nic netušící cestující a rovněž i železniční zaměstnance, stojící denně jednou nohou v hrobě.

Kdežto stanice mnohem menšího významu, na příklad Hrobce a Hněvice, byly již značně rozšířeny a mnoho jiných stanic v českém jazykovém území přestavěno, přes zakročování a opětné interpelace nebyla dosud učiněna rozhodná opatření, aby tyto stanice tak důležité pro celkovou dopravu, byly vybudovány. Že jest toho naléhavě třeba, o tom nelze pochybovati.

Interpelanti táží se pana ministra:

Jest ochoten nejen přesně vylíčiti, jak došlo ke zmíněnému železničnímu neštěstí, nýbrž také konečně se postarati, aby co nejdříve bylo zahájeno rozšíření stanic Děčín, Podmokly, Ústí nad Labem a Česká Lípa?

V Praze, dne 9. července 1925.

Schweichhart, Schiller, Grünzner, Deutsch, dr. Czech, Schuster. Taub, Dietl, Häusler, Blatny, Leibl, Löwa, Heeger, Hackenberg, R. Fischer, Hoffmann, Schäfer, Jokl, John, Uhl, Wittich, Kaufmann, Pohl.

V./5303 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Kafky, Kostky a druhů

ministrům vnitra a spravedlnosti

o konfiskační praxi varnsdorfského censurního úřadu.

Od nějaké doby zahájil varnsdorfský censurní úřad boj proti,deníku ťAbwehrŤ, vycházejícímu ve Varnsdorfu a činí to neslýchanou konfiskační praxí, která jest paškvilem všech pojmů o tiskové svobodě a spravedlnosti. Nechceme vyšetřovati, jaká jest souvislost mezi touto konfiskační praxí a tím, že časopis ťAbwehrŤ ve všeobecném zájmu musil uveřejniti několik kritických projevů proti vedoucím úředníkům varnsdorfské okresní politické správy. K charakteristice, jak se chová censurní úřad, stačí, zdůrazníme-li tři případy z poslední doby.

V čísle ze dne 14. května byl úplně zabaven článek ťDvojí míněníŤ, ač v tomto polemickém článku nebylo ani toho nejmenšího, co by bylo skutkovou podstatou trestného činu. Článek zní takto:

ťDvojí mínění

Napsal Dr. A. Schm.

II.

V článku ťNěmci v českých zemíchŤ (vytištěno v časopisu ťDer neue WegŤ, sešit 10.), prorokuje jistý pan Rudolf Kepka nám, Němcům v sudetských zemích, blížící se zánik, Zde bylo zřejmě české přání otcem české myšlenky. Také velice obdivovaná Madame de Thebes prorokuje vždy jen věci, které její krajané rádi slyší.

Rudolf Kepka jíž vidí, jak se naše němectví řítí jako rozdrobená zeď a zakládá své blahé očekávání na výsledcích statistické práce,dra Albína Oberschalla, kterou nazývá ťnezvratnou a téměř beznadějnou knihouŤ. Jsem velice vzdálen toto, abych bral na lebkou váhu statistická data, ale důrazně varuji,své krajany, aby se nedali zaraziti nebo zbaviti odvahy číslicemi. Statistické vylíčení podává vždy jen průměrný obraz událostí, obraz jediné vteřiny, jediný úsek na dlouhé, velice klikaté cestě národa, Dobrovský neměl pravdu, když před 100 lety prorokoval blízký zánik Čechů, ačkoliv by mu byla tehdy statistika dala úplně za pravdu a jest tedy právě tak předčasné, kdybychom se dali dnešními číslicemi tak zastrašiti, jako kdyby platily pro věčné časy.

Ostatně tyto číslice nepostrádají jakéhosi pikantního půvabu. České obyvatelstvo na českém území vzrostlo od roku 1880-1910 o 12%, od r. 1910 do r. 1920 o 0,7%. Počet Čechů na německém území vzrůstal mezi lety 1880 a 1910 o 53,9%, mezi lety 1910 a 1920 o 190.5%.Ť To tedy znamená: Uvnitř země, tam kde sídlí historické jádro českého národa, počet obyvatelstva se nemění přírůstek jest tam právě tak nízký jako ve Francii, naproti tomu se do německé části rozlévá hustý příval českého vystěhovalectví, jako do nově objevené země. To není vzrůst mladého, ještě zdravého, národa, nýbrž podobá se to zralé tykvi, která na venek rychle roste a při tom jest uvnitř dutá.

A přece pan Kepka považuje Čechy za typický mladý národ, kdežto německý národ podle jeho mínění ť překročil již hranice stáří,Ť ťJen málo lidí, kteří jsou zdraví, schopní života a silníŤ, praví, ťpřežije je, rozmnoží se a zaujmou místa opuštěná starými... Český živel se svou velkou životní silou vniká do této německé hradby atd...Ť Že si Slované počínají jako živel nejnadějnějšího mládí proti starému a unavenému západu, jest známo, oni kdysi vzali tuto myšlenku z vyumělkované Hegelovy filosofie dějin a lichotí si tímto proroctvím, že vláda nad světem, když již přešla přes Italii, Španělsko a Francii, přejde nyní ze zestárlých rukou Německa na Slovany. Tyto heglovské aforismy zůstaly pouhými aforismy, ťžezlo světaŤ nepřešlo po porážce Německa na slovanský východ nýbrž zcela zřetelně je zvedají Američané, kteří se obávají, že je ztratí nanejvýš ve prospěch Mongolů, Věta o větší životní síle Slovanů jest pouhou frází, zvláště Češi, odedávna úzce spjatí s evropským západem mají na tváři svého lidu všechny příznaky ť stárnoucíchŤ národů - úbytek porodů, industrialisaci, útěk z venkova atd. Rčení o slovanském mládí a životní síle jest starým harampátím z panslavistického krámu frází, a když se někdo Čechů otáže, čím se liší ve svůj prospěch od svého okolí, které prý zestárlo, nedostane jiné odpovědi než pouhé žvanění. Ostatně jest šprýmovné, že se Češi podle Kollárova návodu rádi považují za evropský národ přinejmenším však za starší obyvatele Čech a tak podle potřeby koketují brzy se svou mladistvou ťživotní silouŤ, brzy se svým ctihodným stářím.

Nynější silný vzrůst českého živlu v německých částech státu není způsoben lepšími biologickými vlastnostmi českého národa. není přirozeným vzrůstem zdravého národa, jak pan Kepka míní, nýbrž není ničím jiným než umělým pokusem státní moci, zaplaviti nově získané území úředníky a jinými závislými živly. Jest to právě týž pokus, o nějž se pokoušeli ruští carové v dobytém Polsku. Také tam byli staří úředníci vyhazováni na ulici, na vsích byli usídlováni kolonisté, polské školství bylo rdoušeno, ťstátní jazykŤ zářil jako u nás na všech tabulkách, Tato nádhera trvala jen právě tak dlouho, jako trval aparát znásilňující státní moci, Nástup německých vojsk v r. 1915 vymetl celé poruštění Polska v několika dnech tak důkladně, že dnes sotva lze ještě po něm najíti nějakou stopu, Český nátěr, jenž se dnes namáhavě dává naší německé vlasti, není sem zanášen českým zdravím, nýbrž ujímá se zde čistě uměle, pod dohlídkou četníků. Mínění pana Kepky, ťže Němci uvnitř Sudet jsou výběžky na cizí půdě, na níž nemohou žítiŤ, jest naivní. Můžeme zcela určitě žíti v Čechách, neboť žijeme zde již přes 1000 let a žili jsme zde již, když se, k nám přistěhovali první Češi.

Pan Kepka se domnívá, že vyhazuje zvláštní trumf tím, že proti mému pojmu ťNěmci celé EvropyŤ staví podle jeho mínění mnohem důležitější pojem, ťSlované celé EvropyŤ. Nechci zde široko psáti o panslavismu, stačí říci, že on to byl, jenž rozbil celé dílo Petra Velikého, Jest to jeho zásluha, že se ťžezlo světaŤ nyní neodstěhovalo na slovanský východ, jak by se snad bylo stalo, kdyby byl Rusko více pomýšlelo na svůj vlastní klidný rozvoj, místo aby následovalo panslavistických svodů Čechů a Srbů. Ostatně velkoněmecké snahy a pan slavistické tendence mají velice málo společného, neboť my Němci mluvíme a píšeme všichni touž řečí a nemusíme tedy, máme-li se jednou všichni spojiti, nikomu vnucovati cizí národní statek kdežto slovanské bratrství, když se mu k tomu naskytne příležitost, upadá hned! v divoké porušťování, popolšťování, počešťování atd. Pro styky mezi slovanskými kmeny jest ťřezníkŤ Muravěv mnohem příznačnějším symbolem, než hlava Jana Kollára. Po první balkánské válce, která oslabila Turecko, rozpoutala se hned druhá jako řež mezi Srby a Bulhary. A také dnes jest k rvavé vypořádání mezi Rusy a Poláky daleko pravděpodobnější, než sňatek z lásky mezi těmito dvěma největšími slovanskými kmeny. Pro nás zůstává nejdůležitější naše vlastní jednota jednotní nemusíme se obávati celého toho panslavistického flirtu.

Mohli bychom se ještě tázati, jaký vlastně účel mají tyto četné, německy psané české časopisy, z nichž ťDer neue WegŤ jest již opět jedním. Jen aby nám uspořili námahu s překladem? To by se neshodovalo, s ostatní jazykovou praxí v této zemi, jsme dávno zvyklí na nesrozumitelnosti a nepostrádali bychom činnosti vládních šmoků. ť SmiřovatiŤ Němce a Čechy nemůže také býti jejich účelem, neboť žádného žurnalistu nepovažuji za takového blbce, jenž by se protivníkovi, kterého chce získati, stále jen posmíval a jemu na dával. (Na téže stránce zmíněného sešitu jsme my Němci jmenováni ťtisíciletým nepřítelemŤ - to přece jest úplné doznání, že takové smíření jest nemožné.) Mají-li tyto české tiskové výrobky nějaký zřejmý účel pak to není nic jiného, než nás zastrašiti a ochromiti každou chuť k odporu. Jsou spekulací na instinkty německého měšťáka s jeho nekonečným požadavkem klidu, jenž tam, kde se má rozhodnouti, velice rád čte o těžkostech, kterých může potřebovati jako výmluvy proto, že stále nic nedělá. Že však všechny mezi námi nalezly více opovržení než pozici, jest potěšitelným důkazem, že německý šosák jest přece ještě mnohem lepší než jeho pověst.Ť

V čísle ze dne 6. května byla zabavena tato zpráva:

ťČeši jako světový národ. ťPrávo LiduŤ píše, že by byl podklad pro dobré obchodní styky Československa s Řeckem, kdyby čeští obchodníci neměli zcela původního mínění o tom, jak se obchoduje s cizinou. Z Athén docházejí totiž stížnosti, že české firmy píší své obchodní dopisy do Athén zásadně česky, a to i adresy, Výsledek toho jest, že většina této česko-řecké obchodní korespondence náleží mezi ťListy, jež ho nedošlyŤ. Ale to nic nedělá. Celý svět se musí přizpůsobiti Čechům a nikoliv naopak. Jedna česká obchodní akademie dokonce odmítla podniknouti se svými žáky exkursi do Řecka, nebude-li účastníkům v Řecku zajištěna česká kuchyně. S takovými zásadami Češi sice světa nedobudou, avšak sláva české kuchyně pronikne do celého světa, Škoda, že Kolumbus nebyl Čech. Jistě by byl neobjevil Ameriky, kdyby mu tam nebyli slíbili vepřovou se zelím. Dobře, že Československo nedostalo kolonií, Neboť, než by se byl první český úředník odhodlal přijmouti tam místo, byla by tam musila býti vyslána vojenská výprava, aby ohněm a mečem obrátila černochy na knedlíkové náboženství. Neboť v každé stanici kolonie musila by sídliti armáda českých kuchařů. ťPrávo LiduŤ končí svůj ironický článek takto: ťNáš obchod dobude nových postavení a přemůže cizí soutěž s heslem: ťČeské knedlíky do českých hub! Nazdar!ŤŤ

Jde zde o otisk ironického článku, který vyšel bez překážky v ťPrávu LiduŤ a jemuž se ani v jiných německých časopisech, zvláště pak v časopisech ťReichenberger Zeitung a ťEgerer ZeitungŤ právem nečinily naprosto žádné překážky.

V čísle ze dne 23. května 1925 byl zabaven odstavec z telegramu ťVysvěcení německého domuŤ a to otisk věty z řeči posl. Kalliny, totiž:

ťVe Stuttgartě, 22. května. (Soukr.) Po slavnostním vysvěcení ťNěmeckého domuŤ konala se včera večer slavnostní hostina v síni Městského parku, při které po uvítacím proslovu předsedy německého zahraničního ústavu generálního konsula Wannera promluvil. říšský ministr zahraničních věcí Stresemann. Za trvalého souhlasu pravil, že německý národ má právo věřiti ve svou budoucnost a že, kdyby bylo světové svědomí, musilo by býti jednou německému národu dáno dostiučinění. Německý národ nemá na světové válce větší viny než kterýkoliv jiný národ. Svou řeč ukončil provoláním ťHoch!Ť německé vlasti a shromáždění, když dozněl bouřlivý potlesk, zpívalo stoje ťNěmeckou píseňŤ. Z jiných řečí pronesených na této slavnosti dlužno zdůrazniti vývody pražského delegáta, poslance Kalliny, jenž pravil, že sudetští Němci nechtějí býti zahraničními Němci. Považuji se za německé hraničáře, za část německého národa ve střední Evropě a vždy věrně drží s německou mateřskou zemí.Ť

Bohužel, varnsdorfskému censorovi ušlo, že právě zabavené místo bylo vyňato ze zprávy úřední Československé tiskové kanceláře.

Tážeme se pánů ministrů vnitra a spravedlnosti, co zamýšlejí činiti proti této nesmyslné konfiskační praxi a jsou-li ochotni co nejrychleji učiniti přítrž nekvalifikovanému postupu svých podřízených činitelů.

V Praze dne 10 června 1925.

Dr. Kafka, Kostka, Křepek, dr. Hanreich, Böllmann, Budig, Bobek, Pittinger, Böhr, Stenzl, Windirsch, Zierhut, dr. Petersilka, Heller, Scharnagl, J. Fischer. Schubert, Mark, dr. Spina, J. Mayer, dr. Medinger.

VI./5303.

Interpelácia

poslanca Štefana Onderču a spoločníkov

na ministra vnútra

o nezákonnom jednaní četníctva na Slovensku.

V 14. čísle ťSlovenskej PravdyŤ zo dňa 12-ho apríla t. r. bol uverejnený následujúci článok:

ťDotaz na p. ministra vnútra na p. ministra s plnou mocou pre správu Slovenska, na zemské četnícke veliteľstvo pre Slovensko a na p. župana župy Košickej.

Neslýchané drzé jednanie četníkov. Slovenskí mladíci snáď otrokmi četníkov? Strážmajster Josef Tvrdoň zauškuje bez príčiny slovenských mladíkov. Na četníckej stanici sa cvičili zauškovať na slovenskom mladíkovi 12 četníci a dali mu 140 zaúch.

Keď by každým dňom plnými ústami neprizvukovaly vládne časopisy a vládne strany, že žijeme v najdemokratickejšej zlate dobe na tom horkom svete - človek by si myslel, že ešte stále žijeme v dobe čiernej reakcie, že ešte stále žijeme dobu starovekého otroctva, v ktorej musíme trpieť tie najukrutnejšie neresty a krivdy, v ktorej sme vydaní na milosť a nemilosť ťnašich pánovŤ.

V ťSlovenskej PravdeŤ zo dňa 29. marca tohoto roku. v článku ťZaujímavé pojednávanie, alebo četník a statočná dlaň slovenského mladíkaŤ sme už písali o tom prípade, keď spokojne sa zabávujúcich mladíkov, četník z Rozhanoviec začal zauškovať. Vtedy sme ešte nevedeli mená tých hrdinov, avšak teraz dozvediac sa bližšie dáta o tom prípade, držíme za povinnosť informovať slovenskú verejnosť a úrady o tej neslýchanej drzosti četníkov a četníckej stanice.

Stalo sa to v prvej polovici februára tohoto roku, že v obci Ploské, okres Košice, mladíci usporiadali tanečnú zábavu, ktorá bola úradmi aj povolená. Na zábavu prišli aj mladíci zo súsedných obcí, lebo je tam zvykom, že keď je niekde zábava, mladíci z okolitých obcí sa sídu a zabávajú sa spokojne. Tak sa stalo to aj v Ploskom. Dievčatá a chlapci spokojne a vesele tancujú pri hudbe, len razom príde 5 četníkov z Rozhanoviec. Vkročiac do tanečnej sály, veliteľ četníckej patroly. podporučík Rybák, vytasiac revolver zakričal: ťhore rukyŤ. Spokojne sa zabávajúci mladíci nad tým jednaním sa zarazili a prekvapili, avšak to bol len úvod. Pod ochranou vytaseného revolvera, strážmajster Jozef Tvrdoň, pochádzajúci z Čiech, dostal veľkú kuráž a smelosť a rad-radom začal zauškovať bez všetkej príčiny tam zabávajúcich sa slovenských mladíkov. V tejto hrdinskej a slávnej práci medzi inými prišiel aj ku Matejovi Jurkovi a fľasknul aj jemu jedno zaucho. Nad týmto bezočivým, uponižujúcim, drzým, protizákonným a svevoľným (??) jednaním, krv v tepnách toho zdravého slovenského mladíka sa pobúrila a keď četník vylepil mu ešte aj druhé zaucho, on jeho zdravou a pracovitou rukou mu vrátil len jedno zaucho, avšak hrdinský pán strážmajster Tvrdoň hneď sa rozprestrel na špinavej podlahe tanečnej sály.

Po tejto príhode pánom četníkom už odišla chuť od tohoto cvičenia sa zapísali meno tohoto mladíka a odišli svojou cestou z toho miesta, kde tak nešťastne sa im podarilo.

Pripomenúť musíme, že veliteľ četníckej patroly, podporučík Rybák videl to drzé jednanie Tvrdoňa, veď stal tam vytaseným revolverom a predsa nezakročil a nezamedzil to protizákonné jednanie, tedy má to taký náter, ako keď by sa to bolo stalo na jeho rozkaz.

Páni četníci nemohúc sa ináč po mstiť na mladíkovi Matejovi Jurkovi, ktorý sa len bránil proti ich drzému a svevoľnému jednaniu - teraz ho udávajú falošne pred úradmi aby tak mu mohli čím viac nepríjemnosti narobiť.

Vyplývajúc z tohoto prípadu, dozvedeli sme sa aj o inom prípade, ktorý by bol priamo neuveriteľným, keď by sa nebol býval dokázal svedkami a následkami.

V mesiaci septembri roku 1922 mladíci v Hrašovíku zbili jedného z Budzimíra tak, že nemohol na svojich nohách ísť domov, preto šli vozom za ním z Budzimíra Matej Jurko a Juraj Šeňo z Chrastného. Četnícka patrola z Rozhanoviec, ktorá práve tiež v tej dobe prišla do Hrašovíka jak tí dvaja mladíci na voze, nezatkla a nedala do okôv tých mladíkov, ktorí ťažko zbili dotyčného mladíka, ale chytila nevinného Mateja Jurku a Juraja Šeňu a sputnaných zaviedla na četnícku stanicu do Rozhanoviec. Tam zaviedli do osobitných izieb každého z nich a 12 četníci na svoju zábavu usporiadali potom závod že kto vie lepšie z nich zauškovať. Sputnaných mladíkov bili po tvári dľa svojej ľubovôle Keď jedon ustal, prišiel druhý, tretí aťd. Chceli vidieť klesnúť na zem slovenských mladíkov pod údermi četníckych dlani. Každý fľaskal slovenských mladíkov koľko len mal sily Veliteľ četníckej stanice, ktorý už v spodných šatách ležal na posteli, veľkým pôžitkom sa dal na to hrdinské cvičenie jeho podriadených a vidiac, že s putnaný Jurko pod početnými údermi neklesá, rozčulene zavolal: ťsakra kluku, ty nespadneš?Ť a skočiac v spodných šatách z postele, celou svojou silou začal biť Jurku po tvári. Sputnaný Jurko brániť sa nemohol, i tak len sovami: ťneklesnem keď vás aj tisíc bude ma biťŤ dal na javo svoju energiu a opovrhnutie. Tieto údery Jurko čítal a načítal ich 140, avšak zdravá nezkazená slovenská príroda vydržala bez pohybu tieto údery, modernými mravami zkazených pepikovských dlaní.

Páni četníci vidiac že zdravú slovenskú prírodu sraziť nemôžu, že toho pôžitku sa nemôžu dožiť. aby videli na zem klesnúť slovenského mladíka pod ich údermi, nahnevajúc sa, putá im sobrali s rúk a vykopnúc ich von, pústili ich aj domov.

Od tých úderov Šeňovi napuchla tvár a oči, že ani nevidel a Jurko tiež s napuchnutou tvárou viedol svojho kamaráta domov.

To sú skutočnosti a hrdinské skutky rozhanovských četníkov.

Pri takomto jednaní človek musí skutočne váhať - či to patrí ku demokracii a republikanstvu? Či preto sme boli ťoslobodeníŤ aby našich mladíkov četníci dľa svojej ľubovôle mohli biť a zauškovať?

Takieto ťpekné zábavyŤ ešte ani tí maďarskí četníci v monarchistickej dobe si nedovolili a neusporiadali.

Pýtame sa horeuvedených pánov ministrov, úrady a pána župana, či zauškovanie četníkmi slovenských mladíkov patrí ku úradnému výkonu? Či zauškovanie slovenských mladíkov tvorí podstatnú složku demokratizmu, republikanizmu a oslobodenia? Či preto platí slovenský ľud ťažké dane, aby z tých daní platení četníci hanili a bili synov slovenského ľudu? Pýtame sa horeuvedené slávne úrady, že dokedy sa p volí tým pánom to bašovanie na slovenskej zemi? Či ešte dlho ostanú tí páni vo službe tu na Slovensku?

Či tak sa chcú pomery konsolidovať?

Či také konsolidované pomery chcú naše slávne úrady?

Či slovenskí mladíci sami sa majú hájiť pred hanením ich? - avšak sľubujeme vám, že oni sa aj obhájaŤ

Na tento článok k žiadnej náprave nedošlo.

Preto podpísaní pýtame sa p. ministra vnútra:

1. Či má vedomosť o neslýchanom, hrubom, protizákonnom, poburujúcom jednaní menovaného četníctva na Slovensku vo slovenskému obyvateľstvu?

2. Akým spôsobom zakročil proti menovaným četníkom?

3. Keď ešte nezakročil, či je ochotný zakročiť a ujednať nápravu?

4. Keď ešte nezakročil, akým spôsobom mieni zakročiť proti protizákonnému a drzému jednaniu tohoto četníctva?

5. Či je ochotný ihneď odstrániť menovaných četníkov a príkladne ich potrestať?

Praha, 15. júla 1925.

Onderčo, dr. Buday, Sivák, Hancko, Hlinka, Kurťak, Füssy, dr. Gažík, dr. Juriga, dr. Luschka, Schälzky, Tománek, Tomik, dr. Labaj, Bobek, dr. Kubiš, Böhr, Scharnagl, Budig, dr. W. Feierfeil, dr. Petersilka.

VII./5303 (překlad).

Interpelace

poslance Schuberta a druhů

ministrovi financí,

aby byla prodloužena lhůta k odevzdání válečných půjček bez náhrady a připojení přílohy A.

Aby válečné půjčky byly vyňaty ze základu pro vyměření, musí býti příslušné berní správě při nynějším odevzdávání válečných půjček zaslán seznam formulář A Upozorňujeme, že v případech, kde pro tuto věc jest příslušný státní poštovní šekový úřad (depositní oddělení), zasílá se stranám omylem místo formuláře A formulář H 1.

Tímto nedopatřením poštovního šekového úřadu jsou postiženy strany, které odevzdávají válečné půjčky a nemohou včas přílohy A připojiti.

Proto se táží podepsaní pana ministra:

Jest pan ministr financí ochoten naříditi, aby svrchu uvedené lhůty byly prodlouženy, či nikoliv?

V Praze dne 15. července 1925.

Schubert, Heller, Křepek, Platzer, Sauer, Zierhut, Simm, Füssy, dr. Lelley, dr. Korláth, Palkovich, Stenzl, J. Fischer, Wenzel, inž. Jung, Knirsch, Patzel, Böllmann, Windirsch, Szentiványi, dr. Jabloniczky.

VIII./5303 (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi zemědělství,

aby zákon proti nekalé soutěží vztahoval se také na pokusy uvésti zemědělce v omyl.

Jihočeské doly na vápenec a nerosty ve Volyni rozesílají prospekty, v nichž se rolníkům v Čechách nabízí mletý prahorní vápenec jako hnojivo V těchto prospektech vychvalují se na mletém prahorním vápenci vlastnosti, jichž tato látka nemá. O prahorním vápenci podal německý odbor zemědělské rady pro Čechy, s datem dne 16. září 1924, čís. 8 927/22 tento posudek:

ťPrahorní vápenec z jihočeských dolů na vápenec a nerosty ve Volyni jest téměř čistý uhličitan vápenatý, ovšem nepálený.

To co se v letáku praví, není ovšem všechno správné. Používati prahorního vápence na těžké vazné půdě jest téměř marné, poněvadž jest třeba příliš dlouhé doby než se rozpustí a než se dostaví účinky. Obilí se může lépe vyvinouti, používá-li se tohoto vápna jen tehdy, není-li nedostatek ostatních živin, fosforečňanu draselnatého a dusíku. Že prahorní vápenec překoná všechna ostatní vápenná hnojiva, jest naprosto nesprávné poněvadž nemůže vykonávati vlivu na fysikální složení půdy a nedostavuje se tedy vlastně účinek, jehož si žádáme, používáme-li vápence. Jest tedy také nesprávné, že moučka z prahorního vápence může půdu zkypřiti a zjednati větší přístup vzduchu. To, že se poukazuje na tvoření drasla a že v tiskopise slovo Kalium jest o ťCaliumŤ, to nasvědčuje, že nebyl sepsán odborníky. To platí stejně o tom, že se brambory ťsvrašťujíŤ.

Při koupi a obstarávání prahorního vápence jest tedy třeba největší opatrnosti. Měl by se nabízeti jen vedle páleného vápna s výslovným upozorněním, že od prahorního vápence nelze vůbec očekávati, že by působil na fysikální složení půdy tím, že ji kypří, čehož se požaduje od páleného vápna vedle účinků výživných.Ť

Z posudku vysvítá, že prahorní vápenec jest méněcenná látka, která na nerostných půdách úplně selže. Přes to se však rolníkům na pomezí Čech kteří hospodaří vesměs na nerostných půdách prahorní vápenec vychvaluje a také je kupují poněvadž nízko stanovená cena 9 Kč za 100 kg láká zvláště rolníky kteří nemají nejmenšího tušení o příčinách a účincích umělého hnojiva a kteří se také proto získávají pro odběr prahorního vápence, poněvadž se osobám které sbírají příkazy, slíbily tak zvané ťosobní odměnyŤ.

Nezasloužené a ničím neodůvodněné přílišné vychvalování volyňské moučky z prahorního vápence zemědělství naprosto neprospívá, naopak mu škodí, poněvadž se zemědělci, kteří nebyli o věci poučeni, a kteří tohoto materiálu používají a kteří ovšem nemohou zjistiti nižádného účinku sávají nedůvěřivými k používání všeho ostatního umělého hnojiva. Není to na prospěch ani vývoji zemědělství ani v zájmu veškerenstva.

Proto se tážeme pana ministra zemědělství, je-li ochoten působiti, aby vylíčené pokusy oklamati zemědělce, byly pojaty do zákona proti nekalé soutěži.

V Praze dne 8. července 1925.

Windirsch, Zierhut, Platzer, Sauer, Böllmann, Böhr, dr. Spina, Scharnagl, dr. Petersilka, J. Fischer, Schubert, dr. Luschka, Bobek, Budig, Křepek, Heller, inž. Jung, Simm, Patzel, Wenzel, Knirsch, Schälzky.