Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

kterým se mění některá ustanovení zákona ze dne 29. února 1920; č. 124 Sb. z. a n. o složení a pravomoci senátu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Zákon ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n., mění se takto:

Článek I.

§ 6.

Konají-li se volby do senátu a do poslanecké sněmovny týž den, je ústřední volební komise pro volby do obou sněmoven společná. V obcích do 1000 obyvatelů může dohlédací úřad politický ustanoviti i společnou obvodní volební komisi, je-li toho třeba pro nedostatek způsobilých zástupců stran nebo vhodných místností.

Konají-li se volby do senátu nejpozději do 4 neděl po dni, kdy se konaly volby do sněmovny poslanecké, jsou obvodní volební komise a ústřední volební komise, které prováděly volby do této sněmovny, také povolány prováděti volby do senátu. Členy těchto komisí nesmějí však býti zástupcově stran, které neohlásily platných kandidátních listin pro volby do senátu, naopak buďtež komise ty doplněny zástupci stran, které nekandidovaly do sněmovny poslanecké, avšak ohlásily platné kandidátní listiny pro volby do senátu; při tom sluší užíti předpisů §§ 9 a 11 řádu volení do sněmovny poslanecké.

Vyjma případy předcházejících odstavců nutno ustavit pro volbu do každé sněmovny zvláštní ústřední i obvodní volební komisi.

Krajská volební komise není nikdy společná. Je-li zmocněnec na kandidátní listině pro obě sněmovny týž, je členem krajské volební komise pro volbu senátu zmocněncův náhradník.

Konají-li se volby do senátu týž den s volbami do poslanecké sněmovny nebo nejpozději do 4 neděl, řídí se pořadí kandidátních listin d.o senátu pořadím kandidátních listin pro sněmovnu poslaneckou.

Nekandiduje-li do senátu některá z volebních stran sněmovny poslanecké, odpadne při volbách do senátu řadové číslo připadlé na kandidátní listinu této strany do poslanecké sněmovny. Kandiduje-li naopak do senátu strana, která nepodala pro volby do poslanecké sněmovny platné kandidátní listiny, obdrží její kandidátní listina řadové číslo nejblíže vyšší po nejvyšším čísle pro volby do poslanecké sněmovny; je-li takových stran více, určí se pořadí jejich kandidátních listin podle ustanovení § 26 řádu volení do poslanecké sněmovny.

§ 9.

Odstavec druhý zní:

Volební kraj I. tvoří volební kraj prvý se sídlem krajské volební komise v Praze; volí senátorů........... 24.

Odstavec osmý zní:

Volební kraj VII. tvoří volební kraj dvanáctý a čtrnáctý se sídlem krajské volební komise v Moravské Ostravě; volí senátorů............ 19.

Odstavec jedenáctý zní:

Volební kraj X. tvoří volební kraj dvacátý prvý se sídlem krajské volební komise v Prešově; volí senátory........ 4.

Odstavec předposlední se zrušuje.

Odstavec poslední zní:

Volební kraj XII. tvoří volební kraj dvacátý druhý se sídlem krajské volební komise v Užhorodě; volí senátorů..... 5.

Článek II.

Článek II. odpadá.

Článek III.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra.

Důvodová zpráva.

Zákon ze dne 29. února 1920, č. 124 Sb. z. a n., o složení a pravomoci senátu již v krátké době po vydání vyžadoval změny, když XII. volební kraj se sídlem krajské volební komise v Těšíně byl rozdělen rozhodnutím konference velvyslanců v Paříži ze dne 28. července 1920 mezi republiku Československou a Polskou.

Z důvodu toho navrhovala vládní osnova zákona čís. tisku 648 poslanecké sněmovny mima jiné přikázání zbytku tohoto volebního kraje k volebnímu kraji VII. se sídlem krajské volební komise v Moravské Ostrav. Tato vládní osnova nebyla dosud ústavně projednána a byla v posledních dnech vládou odvolána. Poněvadž zatím změněn byl řád volení do poslanecké sněmovny i v některých jiných směrech, je třeba nivelisovati i zákon o složení a pravomoci senátu.

Navrhují se jednak některé změny v §u 9 o volebních krajích. Ježto podle řádu volení do poslanecké sněmovny ruší se volební kraj dvacátý druhý se sídlem krajské volební komise v Těšíně a zbytek tohoto volebního kraje, pokud zastal u Čsl. republiky, přikazuje se volebnímu kraji čtrnáctému se sídlem krajské volební komise v Moravské Ostravě, musil býti i pro volbu do senátu zrušen volební kraj XII. se sídlem krajské volební komise v Těšíně, jenž byl s volebním krajem dvacátým druhým pro volbu do poslanecké sněmovny totožný. Ze 4 senátorů, kteří měli býti voleni v tomto zrušeném volebním kraji, přikazují se 3 mandáty senátorské volebnímu kraji VII. se sídlem krajské volební komise v Mor. Ostravě, kam, jak již podotknuto, zbytek volebního kraje XII. bude nyní náležeti, a 1 mandát volebnímu kraji pražskému.

Volebnímu kraji X. se sídlem krajské volební komise v Prešově ubírá se 1 mandát a přidává se volebnímu kraji XIII. (nyní XII.) se sídlem krajské volební komise v Užhorodě, což jest odůvodněno poměrem počtu voličů do senátu v obou těchto volebních krajích.

Ustanovení dosavadního článku II. o vyloučení některých částí státního území z prvých všeobecných voleb odpadá jako bezpředmětné.

Ustanovení § 6 odpovídá předpisům řádu volení do sněmovny poslanecké pro případ, že se volby do obou sněmoven konají týž den.

Ústavně právní výbor navrhuje, aby osnova zákona byla poslaneckou sněmovnou schválena ve znění, jak zpředu uvedeno.

V Praze dne 8. října 1925.