Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

jímž se doplňuje a mění zákon o volebním soudě.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Ustanovení zákona o volebním soudě se doplňují a mění takto:

§ 8.

Před poslední odstavec se vsunuje toto ustanovení

6. rozhoduje o stížnosti člena Národního shromáždění do vyloučení ze strany, na jejíž kandidátní listinu byl zvolen. (§ 56 řádu volení do poslanecké sněmovny).

§ 9.

Odstavec první druhá věta zní:

Plenární schůzi jest vyhrazeno rozhodování o stížnostech podaných do voleb členů Národního shromáždění a župních zastupitelstev, a o ztrátě mandátu podle § 13 o neslučitelnosti podle zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n. nebo vyloučení ze strany, dále ověřování voleb členů Národního shromáždění a disciplinární pravomoc nad přísedícími volebního soudu (§ 6).

Odstavec druhý první věta zní:

Má-li se rozhodnouti o ztrátě mandátu podle § 13, písm. b neb o neslučitelnosti podle zákona ze dne 18. června 1924, č. 144 Sb. z. a n., nebo o vyloučení ze strany, rozšíří se plenum přibráním čtyř votantů počítajíc v to stálého referenta.

§ 11.

Jako poslední odstavec se zařazuje tato ustanovení:

e) protože vyloučení ze strany, na jejíž kandidátní listinu byl člen Národního shromáždění zvolen, nestalo se způsobem předepsaným platným řádem strany.

§ 12.

Jako poslední odstavec se zařazuje tato ustanovení:

e) v případech § 8 čís. 6 člen Národního shromáždění, který byl vyloučen ze strany.

§ 13.

Volební soud rozhoduje, že

a) člen Národního shromáždění nebo župního zastupitelstva pozbývá mandátu proto, že po volbě ztratil volitelnost, anebo

b) že člen župního zastupitelstva pozbývá mandátu proto, že přestal býti z důvodů nízkých nebo nečestných příslušníkem strany, na jejíž kandidátní listinu byl zvolen.

Volební soud rozhodne do osmi neděl ode dne, kdy došlo oznámení předsedy příslušného sboru o tom, že nastala ztráta volitelnosti, anebo že člen župního zastupitelstva přestal býti příslušníkem své strany. V případě 1. odstavce písmeny b) může se domáhati rozhodnutí i volební strana, na jejíž kandidátní listinu tento člen byl zvolen, a jest k němu vždy třeba přítomnosti nadpoloviční většiny všech přísedících volebního soudu (§ 5., odst. 3.).

§ 14.

Na místo posledního odstavce se zařazuje toto ustanovení:

2. v případech § 8. čís. 6 dnem, kdy bylo sněmovně podle § 41 jednacího řádu učiněno sdělení o tom, že došlo oznámení o vyloučení člena Národního shromáždění ze strany (§ 56 řádu volení do poslanecké sněmovny),

3. v ostatních případech ode dne úřední vyhlášky konečného výsledku volby.

§ 15.

Odstavec druhý věta druhá zní:

Jde-li o provedené volby nebo o stížnost podle § 8, čís. 6 nemá odkládacího účinku.

§ 20.

Za poslední odstavec se zařazuje tato ustanovení:

Vyhoví-li volební soud stížnosti podané podle § 11, lit. e), prohlásí vyloučení ze strany a povolání náhradníka na místo vyloučeného za neplatné.

§ 21.

Odstavec první zní:

Při ověřování veleb podle § 10 a při rozhodování o vyloučení ze strany užíti jest obdobně ustanovení §§ 18 a 20, při rozhodování a ztrátě mandátu podle § 13 též 1. odstavce § 19.

§ 22.

O usneseních a nálezech volebního soudu, kterými pse ověřují vazby (§ 10) nebo se rozhoduje o ztrátě mandátu podle § 13, nebo kterými se vyřizují stížnosti podle § 8, č. 3 a č. 6 podává volební soud příslušnému sboru písemnou zprávu.

Čl. II.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr vnitra v dohodě s ministrem spravedlnosti a financí.

Důvodová zpráva.

Současně podaný vládní návrh na změnu řádu valení do poslanecké sněmovny pojal do § 56 ustanovení, že členství Národního shromáždění se pozbývá mimo jiné též vystoupením nebo vyloučením ze strany, na jejíž kandidátní listinu člen Národního shromáždění byl zvolen, čili jinými slovy, že člen Národního shromáždění pozbude mandátu, když se úplně rozejde se stranou, která mu svěřila mandát jako svému příslušníku. Jak již v důvodové zprávě k svrchu zmíněnému vládnímu návrhu jest blíže naznačeno, jde zde o samozřejmý důsledek našeho volebního systému, který podle konstantní praxe našeho volebního soudu vyžaduje s nutnou logickou důsledností, aby každé opuštění volební strany členem Národního shromáždění, který získal mandát pouze jako příslušník strany na její účet, bylo provázeno již po zákonu ztrátou tohoto mandátu a vrácením jeho straně.

Aby však při vyloučení ze strany byl zabezpečen postup, jaký platným; řádem strany jest předepsán, a aby vyloučenému dostalo se ochrany v případě, že vyloučení stalo se snad proti ustanovení tohoto řádu, pojal vládní návrh na změnu řádu volení do poslanecké sněmovny do § 56 též ustanovení, že vyloučený má právo padati stížnost k volebnímu soudu, který přezkoumá, stalo-li se vyloučení podle platných řádů strany.

Tato nové ustanovení osnovy řádu volení do poslanecké sněmovny vyžaduje též příslušné doplnění zákona o volebním soudě. Které podává přítomný vládní návrh. Tak doplňuje § 8 ustanovením, že volební soud rozhoduje též o stížnosti člena Národního shromáždění do vyloučení ze strany, na jejíž kandidátní listinu byl zvolen. Tento doplněk §u 8 nese důsledně sebou i navrhované změny §§ 11, 12, 14, 15, 20, 21 a 22 zákona o volebním soudě.

V zájmu plné právní ochrany vyloučeného navrhuje se dále v § 9, aby i rozhodování o stížnostech do vyloučení ze strany vyhrazeno bylo schůzi plenární.

Důsledkem navrhované změny § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny a § 8 zákona o volebním soudě nemůže obstáti nadále beze změny dosavadní znění § 13 tohoto posledního zákona, pokud se vztahuje na členy Národního shromáždění, a proto osnova navrhuje i změnu tohoto paragrafu potud, že ustanovení 1. odstavce lit. b) omezuje pouze na členy župního zastupitelstva.

Vláda projevuje přání, aby osnova byla přikázána v obou sněmovnách ústavně-právnímu výboru a byla projednána v době co nejkratší.

V Praze dne 10. července 1925.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Ministr vnitra:

Malypetr, v. r.