Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

kterým se vláda zmocňuje, aby jako rukojmí a plátce převzala státní záruku za úvěr poskytnutý Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze.

Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby převzala jménem státu jako rukojmí a plátce záruku do výše 8,000.000 Kč (osm milionů korun československých) za zápůjčky, které peněžní ústavy poskytnou Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením pověřují se ministři vnitra a financí.

Důvodová zpráva.

Zástavní a půjčovní úřad v Praze, jenž byl založen roku 1747 za tím účelem, aby chudému lidu poskytoval zápůjčky na zástavy a takto ho chránil před vykořisťováním soukromými zastavárníky, a jenž dvorním dekretem ze dne 26. května 1770 prohlášen byl za veřejný fond s ručením státním docílil během let až do roku 1913 ze svého provozu správních přebytků ve výši 1,276.034 K, a stal se vlastníkem čtyř budov a to: domu čp. 955 v Praze II., domu čp. 455 v Praze III., a domů čp. 207 a 210 v Karlíně.

Za války změnily se však poměry v neprospěch ústavu tím, že široké vrstvy lidové, jsouce vyživovacími příspěvky válečnými celkem hmotně zabezpečeny a majíce při nedostatku zásob zboží odňatu možnost nákupní, nevyhledávaly pomoci ústavu v té míře jako dříve, ba spíše ještě zástavy vyplácely. Tím zmenšil se příjem ústavu ze zápůjček na zástavy, na druhé straně však vzrůstala vydání správní, neboť v důsledku zavládnuvších poměrů drahotních zvýšilo se služné a výslužné zaměstnanců ústavu a značné stouply též ceny kancelářských potřeb včetně paliva a osvětlení, takže již správní rok 1916/1917 končil ztrátou, která nezadržitelně vzrůstala v letech, následujících.

V roce 1919 ocitl se Zástavní a půjčovní úřad v důsledku vylíčených poměrů v těžké finanční krisi. Za účelem jeho sanace provedena byla jednak celá řada úsporných opatření ve směru osobním i věcném, jednak různá opatření směřující ku zvýšení jeho příjmů (na př. zvýšení úrokové míry, zavedení odhadního a dražebního poplatku), zejména pak došlo k vydání zákona z 12. srpna 1921, č. 307 Sb. z. a n., o poskytnutí státní zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze, jímž byla vláda zmocněna poskytnouti ústavu tomuto bezúročnou zápůjčku 8 mil. Kč a. další bezúročné zápůjčky k úhradě pensi a zaopatřovacích požitků zaměstnanců tohoto ústavu a jich pozůstalých. Ze zmíněné zápůjčky zapraven byl dluh Zástavního úřadu u poštovního šekového úřadu v částce 6,600.000 Kč a na zálohách ministerstvem financí poskytnutá částka 900.000 Kč, takže z této zápůjčky zbylo Zástavnímu úřadu k dalšímu použití jen 500.000 Kč.

Jelikož částka tato nestačila ku provozu Zástavního úřadu, bylo třeba opatřiti si další provozovací kapitál, což se stalo hypotekární výpůjčkou u městské spořitelny vinohradské v částce 2,300.000 Kč, k jejímuž uzavření svolila vláda ve schůzi ministerské rady dne 22. srpna 1922.

Ale ani tímto opatřením nebylo vyhověno provozu ústavu, jemuž k plné prosperitě vzhledem ke vzrůstajícímu okruhu osob jeho pomoci vyhledávajících, jest třeba značnějšího kapitálu provozovacího, který by byl zajištěn v přijatých zástavách a přinášel by Zástavnímu úřadu zisk na úrocích. Nynější stav zástav representuje kapitál 9,129.000 Kč. Kapitálu toho může Zástavní a půjčovní úřad získati jen opatřením si úvěru u peněžních ústavů, ježto přímé finanční pomoci státu nelze mu v nynější době poskytnouti. V tomto směru bylo již zahájeno jednání, jehož zdárné skončení však vyžaduje, aby stát převzal za zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu poskytnuté záruky.

Předloženým návrhem zákona zmocňuje se vláda, aby převzala státní záruku za zápůjčky Zástavnímu a půjčovnímu úřadu poskytnuté až do výše 8 mil. Kč. Vzhledem k nemovitému majetku tohoto ústavu a vzhledem k tomu, že peněz zápůjčkami těmi získaných má býti použito ku provozu ústavu a mají býti zajištěny přijatými zástavami, nehrozí pro státní pokladnu z převzetí této záruky žádného nebezpečí. Zájem nejširších vrstev lidových pak vyžaduje, aby provoz Zástavního a půjčovního úřadu v Praze nebyl omezován, nýbrž naopak aby se mohl rozvíjeti dle potřeb obyvatelstva, jemuž tento ústav poskytuje nejlevnější drobný spotřební úvěr.

Po stránce formální se navrhuje, aby osnova v obou sněmovnách byla projednána zkráceným jednáním podle §§ 55 jednacích řadů poslanecké sněmovny a senátu, při čemž by byla v obou sněmovnách přikázána rozpočtovým výborům ku podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 8. července 1925.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Ministr vnitra:

Malypetr, v. r.