|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925. |
|
|
I. volební období. |
11. zasedání |
5225.
Zpráva
výboru ústavně-právního a dopravního
k usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé (tisk post sněm. 5207)
o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2137 a 2149) o letectví.
I.
Zákon
ze dne ...............
o letectví.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I.
Státní výsost.
§ 1.
Československému státu náleží výlučná svrchovanost nad vzduchovým prostorem nad jeho státním územím.
§ 2.
Létání ve státě československém jest dovoleno československým letadlům (§ 6) podle ustanovení tohoto zákona. Létání cizozemských letadel řídí se mezinárodními smlouvami a předpisy tohoto zákona.
II.
Používání vzduchového prostoru.
§ 3.
(1) Létání nad určitými územními úseky může býti zcela neb z části vyloučeno neb omezeno (zakázaná pásma). Dále stanoví se určité body, mezi kterými jedině smí býti hranice státu přeletávána vyjímajíc případy nouze.
(2) Opatření tato provede vláda nařízením.
§ 4.
Vyjma při vzletu a přistání musí býti jako dolní hranice letu zachovávána taková výška nad plochou, přes níž se letí, aby se bezprostředním působením letu neztěžovalo pokojné užívání pozemků, budov a ostatních předmětů na ploše, přes kterou se letí a v jejím okolí. Při zachovávání této hranice nesmí let nad pozemky, budovami a jinými předměty vlastníkem neb jinak oprávněným býti zakázán.
§ 5.
Vládním nařízením budou vydány předpisy o tom, jak jest se zachovati při létání, zvláště aby byly zamezeny srážky a nehody letadel ve vzduchu a poškození lidí i věcí při létání, při vzletu a přistání, jakož i předpisy o užívání signálů.
III.
Letadla.
§ 6.
(1) Za letadla ve smyslu tohoto zákona považují se upoutané i volné balony, balony motorové, draky, řiditelná letadla a letadla v užším smyslu (aeroplány, hydroplány, helikoptery atd.).
(2) Československými letadly ve smyslu tohoto zákona jsou letadla československé státní příslušnosti (národností); tuto mají
a) československá letadla vojenská,
b) letadla zapsaná (immatrikulovaná) v československém rejstříku leteckém (§ 26).
(3) Do československého rejstříku leteckého mohou býti zapsána jen letadla, jichž výhradnými vlastníky jsou českoslovenští státní občané, domácí osoby právnické, domácí společnosti obchodní, výdělková a hospodářská družstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., o výdělkových a hospodářských družstvech nebo družstva podle §§ 223 až 257 zák. čl. XXXVII/1875 nebo hospodářská a živnostenská úvěrní družstva podle zákona o hospodářských a živnostenských úvěrních družstvech zák. čl. XXIII/1898, při kterých předseda a nejméně dvě třetiny členů představenstva, veřejných společníků, osobně ručících společníků jsou československými státními občany. Domácí ve smyslu tohoto zákona jsou právnické osoby, obchodní společnosti a společenstva, které mají sídlo na území československého státu.
§ 7.
(1) Osoby v § 6, odst. 3. uvedené, které chtějí držeti československé letadlo, musí to oznámiti ministerstvu veřejných prací a udati místo, kde má míti letadlo domovský přístav; ministerstvo veřejných prací, neshledá-li námitek s hlediska veřejného zájmu ani proti osobě držitelově, ani proti všeobecné zeměpisné poloze domovského přístavu, vydá legitimaci opravňující k držení letadla v dohodě s ministerstvem národní obrany, a jde-li o domovský přístav v pohraničním pásmu, též v dohodě s ministerstvem financí.
(2) Povinnost oznamovati držení letadla nevztahuje se
a) na stát, jeho ústavy a podniky,
b) na koncesované podniky podle § 17, odst. 2, lit. a) a b),
c) na majitele živnostenských podniků oprávněných letadla vyráběti a jimi obchodovati, pokud jde o letadla, která mají na skladě a kterým není přiznána žádná státní příslušnost (národnost).
(3) Ministerstvo veřejných prací může v dohadě s ministerstvem zahraničních věcí pověřiti československé zahraniční zastupitelské úřady vydáváním legitimací pro osoby, které chtějí držeti československá letadla mimo území československého státu.
§ 8.
(1) Oprávnění k držení československého letadla zaniká a legitimaci jest úřadu, který jí vydal, vrátiti, po případě jím odebrati:
a) zanikne-li právní osobnost držitelova;
b) vzdá-li se držitel svého oprávnění;
c) nedrží-li oprávněný letadlo po dobu jednoho roku;
d) odpadnou-li předpoklady § 6, odst. 3.;
e) nastanou-li nebo vyjdou-li na jevy dodatečně okolnosti odůvodňující odepření legitimace podle § 7, odst. 1.;
f) byla-li oprávnění odňato navždy (§ 50, odst. 4.).
(2) Bylo-li oprávnění k držení československého letadla odňato pouze na určitou dobu (§ 50, odst. 4.), odebéře se rovněž legitimace a vydá držiteli po uplynutí této doby.
§ 9.
(1) Každé československé letadlo musí míti domovský přístav. Za domovský přístav pokládá se stanoviště, ve kterém letadlo jest obyčejně uschováno a ze kterého podniká své cesty. Domovský přístav musí býti označen v legitimaci (§ 7, odst. 1.), při koncesovaných podnicích podle § 17, odst. 2., lit. a) a b) v koncesní listině.
(2) Změnu domovského přístavu jest oznámiti ministerstvu veřejných prací, po případě příslušnému úřadu vydáváním legitimací pověřenému (7, odst. 3.), které rozhodnou řídíce se ustanovením § 7, odst. 1.
(3) Domovský přístav letadel státu, státních podniků a ústavů určuje příslušný - správní úřad nebo správa dotčeného státního podniku nebo ústavu ve shodě s ministerstvem veřejných prací a, jde-li o domovský přístav v pohraničním pásmu, též ve shodě s ministerstvem financí.
(4) Ustanovení tato neplatí pro československá letadla vojenská.
§ 10.
(1) Letadla smí býti používáno k letu mimo letiště teprve, když bylo zapsáno do rejstříku. K zápisu do rejstříku jest kromě dokladu o oprávnění k držení letadla potřeba průkazu o tom, že letadlo bylo zkoušeno a uznáno způsobilým k létání. Ke zkoušce a vydání nálezu zřídí ministerstvo veřejných prací zvláštní zkušební komise. Předmětem zkoušky a nálezu může býti bud zvláštní typa letadla nebo jednotlivé Letadlo. Letadlo, o němž se prokáže, že odpovídá typě, která bylá již zkoušena a uznána způsobilou, nemusí býti před zápisem do rejstříku zkoušeno.
(2) Letadla zapsaná do rejstříku jest udržovati v řádném stavu a podrobovati dodatečným zkouškám, které budou prováděti komise jmenované v odstavci 1.
(3) Při každé změně konstrukce stropních nebo bezpečnostních zařízení musí býti letadlo zkoušeno a o zkoušení tamto musí býti vydán nález.
(4) Zjistí-li se, že letadlo zapsané v rejstříku nevyhovuje požadavkům dopravní bezpečnosti, nesmí býti dále používána. O tom rozhodují dříve jmenované komise.
(5) Držitelé letadel, vyjímajíc stát, státní podniky a ústavy, platí za provádění zkoušek, jakož i dodatečných zkoušek, poplatky.
(6) Podrobná ustanovení o provádění zkoušek a zkoušek dodatečných, jakož i a poplatcích, které budou vybírány, vydána budou vládním nařízením. Poplatky budou úměrny nákladům s těmito zkouškami spojeným.
(7) Vládním nařízením bude také stanoveno, pokud na základě sjednaných smluv státních mají platnost zkoušky provedené v cizině.
(8) Tato ustanovení neplatí pro československá letadla vojenská, která co do zkoušení a kontroly způsobilosti k létání podrobena jsou vojenským předpisům.
§ 11.
(1) Na každém československém letadle jest na místech k tomu určených a v předepsané formě vyznačiti:
a) značku státní příslušnosti (národnostní) (§ 26, odst. 2., lit. i)),
b) při letadlech zapsaných v rejstříku značku rejstříkovou (immatrikulační) (§ 26, odst. 2., lit. i)),
c) jméno a bydliště (sídlo) držitele a vlastníka,
d) jeho nejvyšší přípustné zatížení, kteráž označení musí býti trvale udržována znatelnými.
(2) Za tmy, mlhy a pod, musí býti letadlo předepsaným způsobem osvětleno.
(3) Při každém letu musí býti letadlo opatřeno přístroji nutnými pro bezpečnost létání. Fotografické přístroje, radiotelegrafní a radiotelefonní zařízení a poštovní holubi smějí býti v letadlech, vyjímajíc letadla, která slouží k účelům vojenským a policejním, pouze se zvláštním úředním povolením. Bráti na letadla válečné zbraně, válečné střelivo, jakož i jakékoliv jiné válečné prostředky jest zakázáno. Ustanovení tato neplatí pro letadla vojenská a policejní. Vládním nařízením může býti zakázáno, aby do letadel byly brány ještě jiné předměty než ony, které jsou uvedeny v tomto odstavci.
(4) Při každém letu jest nutno míti s sebou osvědčení o zápisu letadla do rejstříku (§ 28, odst. 2.), deník, do kterého se musí zapsati každý let, jeho účastníci a veškeré důležité události a pozorování za letu učiněná, a ostatní předepsané knihy. Podrobné předpisy vydány budou vládním nařízením.
IV.
Letci.
§ 12.
(1) Mimo letiště musí býti každé československé letadlo řízeno osobou k tomu oprávněnou. Ustanovení toto neplatí pro zkušební lety podnikané k dosažení vysvědčení uvedených v odst. 2.
(2) K samostatnému řízení československého letadla zapsaného do rejstříku jest oprávněn, kdo má velitelský nebo pilotský diplom pro dotyčnou kategorii letadla (odst. 3.) a leteckou legitimaci vydané ministerstvem veřejných prací a jest zapsán do rejstříku. Velitelský nebo pilotský diplom a legitimace mohou býti vydány jen tomu, kdo překročil 19. rok svého věku, byl uznán spolehlivým, tělesně a duševně schopným a podal průkaz o své odborné způsobilosti k řízení letadla dotčené kategorie. Tento průkaz podati jest vysvědčením o složení velitelské nebo pilotské zkoušky před zkušební komisí ministerstvem veřejných prací k tomu ustanovenou. Je-li žadatel cizincem, musí kromě toho prokázat i formální reciprocitu státu, jehož jest státním příslušníkem.
(3) Vládním nařízením roztříděna budou letadla na kategorie a bude stanoveno, pro které z nich se vyžaduje diplom velitelský. Rovněž tak budou vydány předpisy o zkouškách a poplatcích, které jest při nich platiti. Poplatky tyto neumějí přesahovati náklady se zkouškami spojené.
(4) Vládním nařízením také bude stanoveno, pokud nahrazují vojenské průkazy velitelská nebo pilotská vysvědčení uvedená v odst. 2. a pokud v tuzemsku mají platnost vysvědčení o zkouškách a obdobné diplomy velitelské a pilotské vydané v cizině.
(5) Letecké legitimace vydává ministerstvo veřejných prací s platností pro běžný a nejblíže následující kalendářní rok; na žádost majitele může se prodloužiti platnost legitimace vždy pro jeden kalendářní rok, prokáže-li majiteli, že během posledního roku letadla samostatně řídil.
§ 13.
(1) Oprávnění k samostatnému řízení československého letadla zaniká a ministerstvo veřejných prací odejme leteckou legitimací:
a) zemře-li jeho majitel;
b) vzdal-li se svého oprávnění;
c) pozbyla-li legitimace platnosti (§ 12, odst. 5.);
d) objeví-li se dodatečně, že majitel jeho není spolehlivým, nebo tělesně nebo duševně schopným;
e) bylo-li oprávnění odňato navždy (§ 50, odst. 4).
(2) Bylo-li oprávnění k samostatnému řízení československého letadla odňata na určitou dobu (§ 50, odst. 4.) odebéře se rovněž legitimace a vydá majiteli po uplynutí této doby.
§ 14.
(1) Veškerý ostatní letecký personál (mechanikové, posádka) smí býti při provozování letectví zaměstnán, byl-li uznán spolehlivým, tělesně a duševně schopným. Ministerstvo veřejných prací může též stanoviti požadavky pro odbornou způsobilost tohoto leteckého personálu.
(2) Veškerý letecký personál je podroben periodickým zdravotním revisím. Tělesná a duševní schopnost zjistí se ve všech případech lékařskou prohlídkou. Podrobná ustanovení budou vydána vládním nařízením.
§ 15.
(1) Kdo jest oprávněn k samostatnému řízení československých letadel vojenských a jakým způsobem se prokáže způsobilost k tomu, stanoví vojenská správa.
(2) Velitelé a piloti československých letadel vojenských musí býti opatřeni vojenskými leteckými průkazy.
§ 16.
(1) Velitel letadla, případně pilot jest odpovědným za řízení letadla a za zachování předpisů, kterých jest dbáti za letu počínajíc vzletem až do skončení přistání. Jemu náleží, aby obstaral zápisy do deníků (§ 11, odst. 4.). Velitel i pilot musí při letu míti s sebou svou leteckou legitimaci a osvědčení o zápisu do rejstříku (§ 28, odst. 2.), velitel a pilot letadel vojenských, průkaz vojenský.
(2) Veliteli, případně pilotovi podřízen jest veškerý ostatní letecký personál letadla a jeho příkazů co do chování podmíněného letem jsou povinni dbáti i všichni ostatní účastníci letu.
V.
Podniky letecké.
§ 17.
(1) K živnostenskému provozu podniků, které slouží letectví a nejsou provozovány státem nebo státními ústavy, jest třeba koncese.
(2) Podle toho podléhají koncesi:
a) podniky, které provozují periodické lety pro dopravu osob a věcí na určitých liniích;
b) podniky, které provozují jednotlivé lety ku dopravě osob a věcí jakýmkoli směrem nebo pro takovéto lety propůjčují letadla;
c) podniky k provozu letišť, leteckých přístavů, míst pro vzlety a přistání;
d) podniky pro službu signální;
e) podniky pro pořádání letů, zejména na podívanou.
(3) Koncesi uděluje podle volného uvážení ministerstvo veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.
(4) Koncese může býti udělena oněm fysickým osobám, které jsou svéprávné a mají své řádné bydliště v československém státě; osobám právnickým, společnostem obchodním a výdělkovým a hospodářským družstvům podle zákona č. 701873 ř. z. nebo družstvům podle §§ 223 až 257 zák. čl. XXXVII/1875 nebo hospodářským a živnostenským úvěrním družstvům podle zák. čl. XXIII/1898 může býti koncese udělena, mají-li své stálé sídlo v československém státě a ustanoví-li způsobilého ředitele, kterého ministerstvo veřejných prací schválí. Spolkům může býti koncese udělena jen tehdy, jsou-li podle svých stanov k dotčenému podnikání povolány. Společnostem, jež jsou povinny k protokolování firmy, může býti koncese udělena i před podáním průkazu o protokolování, je-li zřízení společnosti jinak dostatečně prokázáno; v tomto případě musí však společnost ve lhůtě, kterou jest v koncesní listině stanoviti, podati průkaz a skutečném protokolování.
(5) Koncesi lze uděliti kromě toho jen tehdy, není-li s hlediska veřejného zájmu námitek proti osobě žadatele a pokud jde o podniky uvedené v odst. 2., lit. a) a b) proti všeobecné zeměpisné poloze domovského přístavu letadel, jež společnost chce držeti.
(6) Cizinci musí podati průkaz o formální reciprocitě státu, jehož jsou příslušníky.
(7) Propachtování koncese i jinaké provozování její třetí osobou jest přípustno jen se svolením ministerstva veřejných prací.
§ 18.
Kdo se uchází o koncesi, musí v žádosti vylíčiti poměry, které jsou rozhodné pro posouzení rozsahu a podmínek provozu, a vyžaduje-li provoz součinností s jinými podniky, také způsob této součinnosti. Žádá-li to úřad, nutno předložiti i finanční plán. Bylo-li podáno několik žádostí vzájemně soutěžících, jest při stejných předpokladech dáti přednost žádosti veřejných korporací a sdružení ku podpoře letectví.
§ 19.
(1) Majitelé koncese jsou povinni podniky, zařízení a provoz vypraviti tak, aby odpovídaly svému účelu, a udržovati je podle předpisů té které doby platných ve stavu způsobilém k užívání.
(2) Provoz jest zahájiti ve lhůtě, která se stanoví v koncesi a nesmí býti delší dvou roků.
(3) Provoz podniků uvedených v § 17, odst. 2., lit. a), c) a d) nesmí po dobu koncese bez dovolení koncesního úřadu býti zastaven nebo přerušen.
(4) Podniky uvedené v § 17, odst. 2., lit. a) a b) jsou povinny stanoviti jízdní ceny pro dopravu osob a zboží, a podniky uvedené pod lit. a) kromě toho také jízdní a dopravní řád, které podléhají schválení koncesního úřadu. Posléz jmenované podniky mohou býti přidrženy k obstarávání poštovní dopravy za náhradu, kterou stanoví ministerstvo pošt a telegrafů v dohodě s ministerstvem veřejných prací.
(5) Tarify podniků uvedených v § 17, odst. 2., lit. c) podléhají rovněž schválení koncesního úřadu.
(6) Podniky jsou podrobeny státnímu dohledu; pokud toho jest třeba pro dohled, musí dovoliti státním orgánům k tomu povolaným, aby nahlédli do jejich obchodování.
(7) Koncese může býti udělena i dočasně.
(8) V listině koncesní předepíší se v rámci platných právních předpisů, jmenovitě předpisů dříve uvedených podrobná ustanovení.
(9) Podniky mají právo udržovati svoje zařízení, stroje, nástroje a jiné pomůcky provozní pomocí vlastního personálu v dobrém stavu.
§ 20.
(1) Koncese zaniká a ministerstvo veřejných prací odejme koncesní listinu:
a) zanikne-li právní osobnost majitele koncese;
b) vzdá-li se jí majitel; pokud jde o podniky uvedené v § 17, odst. 2., lit. a), c) a d) stává se vzdání účinným teprve po roce, neustanoví-li koncesní úřad lhůtu kratší;
c) nebyl-li v případě uvedeném v § 17, odst. 4. ve stanovené lhůtě podán průkaz o protokolování firmy;
d) nebyl-li provoz zahájen v dané lhůtě (§ 19, odst. 2.);
e) přeloží-li majitel koncese svoje řádné bydliště, nebo stálé sídlo do ciziny (§ 17, odst. 4.);
f) nastanou-li nebo vyjdou-li na jevo dodatečně skutečností odůvodňující odepření koncese podle § 17, odst. 5.;
g) byla-li koncese odňata navždy (§ 50, odst. 4.).
(2) Byla-li koncese odňata pouze na určitou dobu (§ 50, odst. 4.) odebéře se rovněž koncesní listina a vydá majiteli po uplynutí této doby.
VI.
Letecké provozovny.
§ 21.
(1) Ke zřízení leteckých provozoven, t. j. letišť a jiných zařízení sloužících potřebám letectví, jest třeba úředního povolení ministerstva veřejných prací, které rozhodne v dohodě s ministerstvem financí, jde-li o zřízení letišť v pohraničním pásmu nebo letišť celních.
(2) Pro získání a úpravu vojenských letišť platí ustanovení ubytovacích zákonův a prováděcích předpisů k nim.
§ 22.
(1) Žádost o povolení jest doložiti popisy, výkresy a jinými doklady, jichž je třeba, aby zamýšlená letecká provozovna mohla býti posouzena; obzvláště třeba předložiti situační a výškové plány letecké provozovny a jejího okolí, stavební, konstrukční a disposiční plány a popis letecké provozovny, jejího způsobu stavby, zařízení a provozu, jakož i popis okolí, zejména i elektrických vedení o vysokém napětí. Doklady nutno předložiti trojmo.
(2) Úřad zkoumá, je-li zamýšlená letecká provozovna z veřejných ohledů přípustna, obzvláště není-li s hlediska státní bezpečnosti a celního důchodku námitek proti její všeobecné zeměpisné poloze a nebude-li její provoz míti za následek rušení neb obtěžování okolí, které by bylo v rozporu s veřejným zájmem, zejména pokud jde o důsledky bezpečnostní a zdravotní. Při tom třeba dbáti zvláštních účinků, které nastávají používáním letecké provozovny podle jejího určení v souvislosti s letectvím. Úřad zkoumá dále, zda letecká provozovna vyhovuje také požadavkům, které třeba klásti se zřetelem na bezpečnost života a zdraví osob při provozu zaměstnaných.
(3) Může-li to úřad bez místního šetření spolehlivě posouditi, udělí povolení ihned, při čemž, je-li toho třeba, stanoví podmínky a omezení.
(4) Jinak nutno zavésti řízení místním šetřením, jehož provedením pověřen býti může politický úřad (administrativní vrchnost) prvé stolice. Konání místního šetření oznámí se veřejnou vyhláškou v dotyčné obci aspoň osm dní napřed s upozorněním, že případné námitky mohou býti při šetření samém ústně předneseny anebo již před tím včas úřadu, po případě správci komise písemně podány, kdežto k námitkám později podaným přihlíženo nebude. Mimo to jest k šetření ještě zvláště přizvati známé zájemníky, jako žadatele nebo jeho plnomocníka, resp. zákonného zástupce, autora projektu, ministerstvo národní obrany, po případě (§ 21, odst. 1.) též ministerstvo financí, dále zúčastněné obce, vlastníky nebo správce nemovitostí poblíže ležících a jiné účastníky, na př. věcně oprávněné a při leteckých provozovnách, které se nacházejí v blízkosti veřejných dopravních cest, také správy těchto.
(5) Úřad učiní též opatření, aby úřední jednání nutná snad s hlediska předpisů o policii stavební, požární a zdravotní, o používání vod a elektrických centrálách a vedeních, byla podle možností spojena se šetřením podle tohoto zákona.
(6) Při místním šetření zjistiti jest, i když tu není námitek, z úřední povinnosti veškeré okolnosti rozhodné pro posouzení přípustnosti letecké provozovny podle ustanovení 2. odstavce; byly-li vzneseny námitky, jest důvodnost jejich důkladně prozkoumati a pokusiti se o urovnání dohodou.
(7) Na základě výsledků místního šetření vydá ministerstvo veřejných prací nález o tom, zda letecká provozovna se povoluje čili nic. V kladném případě jest třeba stanoviti podmínky a omezení, které byly uznány za nutné. Také může si ministerstvo veřejných prací vyhraditi přezkoumání (kolaudaci) letecké provozovny po jejím zřízení. Odepře-li se povolení, jest pro to uvésti důvody. Po jednom vyhotovení rozhodnutí jest doručiti žadateli a oněm účastníkům, kteří podali námitky anebo při řízení výslovně o vyrozumění žádali. K vyhotovení určenému pro žadatele jest připojiti jeden exemplář plánu projektu, který, bylo-li povolení uděleno, jest opatřiti povolovací doložkou.
(8) Byly-li činěny proti podniku námitky z důvodu práva soukromého a nepodařilo-li se odstraniti je dohodou, jest je uvésti výslovně v povolení a poukázati jich provedení na pořad práva. Povolení ke zřízení letecké provozovny nemůže býti proto odepřeno. Soud k žádosti stran rozhodne o tom, zda se zřízením letecké provozovny ministerstvem veřejných prací povolené jest posečkati až do vyřízení sporu, aneb zda a za jakých omezení letecká provozovna zatím může býti zřízena.
(9) Útraty řízení nese žadatel.
§ 23.
(1) Letecká provozovna může býti uvedena v provoz teprve po pravoplatném povolení, a vyhradilo-li si ministerstvo veřejných prací přezkoumání (§ 22, odst. 7.), teprve, když při tom nebylo shledáno závad.
(2) Změny letecké provozovny podléhají povolení, mohly-li by přivoditi účinky zmíněné v § 22, odst. 2. Každá změna v osobě vlastníka provozovny musí býti dřívějším, jakož i novým vlastníkem provozovny ohlášena ministerstvu veřejných prací.
(3) Letecké provozovny podléhají, pokud jde o jejich provoz, i později vydaným všeobecným předpisům.
§ 24.
Povolení zaniká:
a) zdá-.li se ho vlastník;
b) nepočne-li se s provozem ve lhůtě stanovené v povolovacím výměru anebo byl-li provoz plné dva roky zastaven;
c) nastanou-li nebo vyjdou-li na jevo dodatečně skutečnosti odůvodňující odepření povolení ku zřízení letecké provozovny podle § 22, odst. 2.;
d) odejme-li se povolení navždy (§ 50, odst. 4.).
§ 25.
(1) Pro zřízení, rozšíření, vybudování a provoz letišť, leteckých přístavů, míst pro přestání a vzlety a signálových zařízení státu, korporací místní samosprávy, jakož i sdružení k podpoře letectví a majitelů podniků uvedených v § 17, odst. 2. lit. a), c) a d), uznal-li koncesní úřad výslovně a zvláště jejich význačnou důležitost pro letectví, může býti žádáno za vyvlastnění v míře nevyhnutelně nutné, nelze-li dosíci postupu cizího vlastnictví dohodou.
(2) Předmětem vyvlastnění může zvláště býti postup vlastnictví nemovitostí čítajíc v to budovy, zřízení služebností a jiných věcných práv k nemovitým věcem, postup, omezení a zrušení takovýchto práv, trpění zařízení, která výkon práva vlastnického omezují.
(3) Vyvlastnění pro zřízení a provoz zařízení signálových omezí se zpravidla na zřízení přiměřené služebností. V tomto případě, jakož i tehdy, kdy se vyvlastní pouze část nemovitostí, může vlastník žádati za výkup služebného předmětu, pokud se týče nemovitostí, znemožní-li se mu tím, aby jích dále účelně užíval.
(4) Návrh na vyvlastnění opatřený plány v trojím vyhotovení, výtahy z pozemkových knih o nemovitostech, o nichž má se vyvlastňovací řízení provésti, s udáním okolností sloužících k posouzení přípustnosti vyvlastnění, jest předložiti politickému úřadu (administrativní vrchnosti) druhé stolice, který nařídí místní šetření. Toto jest podle možnosti spojiti s komisionelním jednáním v řízení povolovacím (§ 22, odst. 4.) a jest k němu majitele nemovitosti, které mají býti vyvlastněny, jakož i osoby, které mají na nich věcná práva, aspoň 8 dní napřed pozvati. Při řízení třeba zjistiti, zda jsou tu předpoklady pro vyvlastnění a jest působiti k tomu, aby strany k řízení se dostavivší se dohodly. Nedojde-li k dohodě, stanoví politický úřad (administrativní vrchnost) druhé stolice předmět a rozsah vyvlastnění vydáním vyvlastňovacích a nálezu, v němž jest zároveň stanoviti výše odškodného. Tato se vyměří odhadem přísežných znalců podle zásad stanovených v §§ 4 až 8 zákona ze dne 18. února 1878, č. 30 ř. z. o vyvlastňovaní k účelům stavby železnic a provozování jízdy po nich, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v II. oddílu zákonného článku XLI/1881 o vyvlastňování. Odvolání co do výše odškodného přiznaného správní cestou jest nepřípustné; strana, která se pokládá za zkrácenu, může během jednoho roku od doby, kdy vyvlastňovací nález vešel v moc práva, žádati o stanovení výše odškodného u místně příslušného okresního soudu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi u sborového soudu, příslušného podle § 43 zákonného článku XLI/1881. Výkonu pravoplatného vyvlastňovacího nálezu nemůže však býti zabráněno, bylo-li odškodné stanovené správním úřadem u soudu složeno. Pro soudní řízení, jímž se vyšetřuje odškodné, pro stanovení odškodného dohodou, jakož i pro zjištění nároků, které mají třetí osoby na uspokojení z odškodného na základě svých věcných práv, platí obdobně předpisy zákona č. 30/1878 ř. z., na Slovensku a v Podkarpatské Rusi zákonného článku XLI/1881.
(5) Nepoužije-li se vyvlastněného předmětu ve lhůtě stanovené ve vyvlastňovacím nálezu k účelům, pro který byl vyvlastněn, zruší politický úřad (administrativní vrchnost) druhé stovce vyvlastňovací nález na žádost vyvlastněného. V tomto případě má vyvlastněný právo uplatniti svůj nárok na náhradu škody u řádného soudu.
VII.
Rejstřík letecký.
§ 26.
(1) Československý letecký rejstřík, který vede se v ministerstvu veřejných prací, zahrnuje rejstřík letadel, letců, podniků a leteckých provozoven.
(2) Do rejstříku letadel se zapisují:
a) jméno, bydliště a státní příslušnost držitele a vlastníka letadla,
b) data a oprávnění k jeho držení,
c) domovský přístav,
d) zvláštní data o letadle označující zejména druh, typu, systému způsob pohonu, počet a sílu motoru, nosnost a případně součinitele bezpečnosti.
e) jméno výrobce a rok výroby letadla a motoru,
f) data o zkoušce, nálezu a dodatečných zkouškách,
g) data a fotografických přístrojích, radiotelegrafních a radiotelefonních zařízeních a jiných, případně předepsaných palubních přístrojích a jejich certifikátech,
h) číslo, pod nímž letadlo jest v rejstříku zapsáno a datum zápisu,
i) značka státní příslušností (národnostní) L a značka rejstříková (immatrikulační) vytvořená skupinou čtyř velkých písmen, z nichž první jest B a mezí ostatními nejméně jedna samohláska,
k) tresty, které sáhly držitele letadla podle tohoto zákona,
l) při výmazu letadla důvody toho.
(3) Do rejstříku letců se zapisují:
a) jméno, bydliště, státní příslušnost a data narození letce (velitele, pilota),
b) data a velitelské nebo pilotské zkoušce, velitelském nebo pilotském diplomu a letecké legitimaci,
c) záznamy a výsledku lékařských prohlídek,
d) při zaměstnaných osobách jméno zaměstnavatele,
e) tresty, které stihly Letce (velitele, pilota) podle tohoto zákona,
f) při výmazu letce (velitele, pilota) důvody toho.
(4) Do rejstříku podniků se zapisují:
a) jméno, bydliště (sídlo) a státní příslušnost majitele koncese, (po případě také ředitele podniku), resp. tomu odpovídající označení státního podniku,
b) druh a stanoviště podniku,
c) data koncese, při státních podnicích data o jich zřízení,
d) údaje o schválení jízdního a dopravní,ho řádu, tarifů a o případné povinnosti dopravovati poštu,
e) tresty, které podle tohoto zákona stlaly majitele koncese (ředitele podniku),
f) při výmazu podniku důvody toho.
(5) Do rejstříku leteckých provozoven se zapisují:
a) druh a stanoviště provozovny,
b) jméno, bydliště a státní příslušnost majitele,
c) data o schválení,
d) tresty, které stihly majitele provozovny podle tohoto zákona,
e) při výmazu provozovny důvody toho.
(6) Vojenské letecké provozovny a velitelé a piloti vojenských letadel se do rejstříku nezapisují.
(7) Vedle rejstříku vede se věcný a osobní index a sbírka listin, obsahující ověřené opisy oněch listin a dokladů, na základě jichž byly provedeny zápisy do rejstříku.
§ 27.
Odhlášky letadel do rejstříku padávají jich držitelé, ohlášky do rejstříku letců velitelé a piloti; do rejstříku podniků majitelé koncesí (ředitelé podniku) anebo správcové státních podniků, do rejstříku provozoven jích majitelé. Tyto osoby neb osoby, které jsou povolány je zastupovati, jsou také povinny oznámit veškeré změny, které vztahují se k zápisům v rejstřících. Také úřady, jakož i komise zkušební jsou povinny oznamovati rozhodnutí, zjištění a skutečnosti, které vztahují se na zápisy v rejstřících. Oznámení musí se státi nejdéle ve 1 dnech a jest k nim připojiti, opisy listina dokladů určených pro sbírku listin.
§ 28.
(1) Rejstřík a sbírka listin jsou veřejné. Každý smír do nich nahlížeti. Také lze straně, která o to žádá, poříditi si z nich na vlastní útraty opisy a výtahy.
(2) Držitelům letadel, velitelům a pilotům vydá rejstříkový úřad osvědčení o zápisu do rejstříku.