Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

I.

Dráha Košicko-Bohumínská skládá se z tratí slezských z Bohumína k zemské hranici slovensko-slezské v délce 63.5 km a z tratí slovenských od slovensko-slezské hranice do Košic a z Obyšovců do Orlové v délce 362.8 km. Úhrnná síť této železnice činí tudíž 426.3 km, z nichž trať Bohumín-Žilina o délce 101 km jest dvoukolejná. K této dráze patří též ozubená dráha Štrba-Štrbské Pleso, koncesovaná v r. 189-5. Košicko-Bohumínská dráha byla koncesována, pokud jde o trať Košice-Bohumín, koncesní listinou ze dne 26. června 1866 a pokud jde o trať Prešov-zemská hranice, koncesní listinou z 18. září 1871. Provoz na těchto tratích byl otevřen v létech 1869 a 1872.

Dráha tato náležela již v bývalé Rakousko-Uherské říši k nejdůležitějším tratím, které zprostředkovaly spojení východu se západem říše. Význam její stoupl ještě více po utvoření našeho státu, neboť dráha tato jest jediným spojením mezi západem a východem naší re publiky. Tím zřejměji vystupuje celostátní její význam, ať již se posuzuje se stanoviska národohospodářského nebo mezinárodního, politického nebo vojenského. Dráha tato jest jedinou linií pro dopravu soli od východu na západ, umožňující racionelní využití bohatých ložisk solných na východě republiky Československé, dále využití lesního bohatství na Slovensku a těžbu nerostných pokladů ve východních oblastech republiky (železářství ve Slezsku).

Nutno uvésti zde i značný ruch turistický směřující k návštěvě Tater a východoslovenských lázní státních a odkázaný výlučně na tuto dráhu. Se stanoviska mezinárodního jest dráha tato krajně důležitou pro naši zahraniční dopravu a pro náš zahraniční obchod, jsouc jediným železničním spojením s Rumunskem a Ukrajinou a tvoříc podstatnou složku našeho spojení železničního s Polskem, Ruskem a Maďarskem. Tato dráha umožňuje dále politicko-administrativní organisaci Slovenska a Podkarpatské Rusi, ulehčujíc styk obyvatelstva s ústředními úřady. Po stránce strategické jest význam této dráhy samozřejmý, protože je jedinou tepnou, umožňující vojenskou obranu východů naší republiky.

Vzhledem k tomuto mimořádnému významu Košicko-Bohumínské dráhy bylo uvažováno o jejím sestátnění na základě koncese již v r. 1920. Od tohoto úmyslu bylo však později upuštěno a to vzhledem k nutnosti upraviti předem valutovou otázku prioritních obligací této dráhy, které zněly na zlaté ve stříbře, na marky, na koruny.

V r. 1921 byla dráha tato vzata do provozu státního podle ustanovení zákona z 22. prosince 1920, č. 690 Sb. z. a n., tím byl vyloučen vliv býv. generálního ředitelství této dráhy v Budapešti na její provoz a toto ředitelství bylo později zrušeno. Provazem této dráhy jest nyní pověřeno jednak ředitelství stát. drah v Košicích, jednak ředitelství stát. drah v Olomouci. Sídlo této dráhy jest však posud v Budapešti a společnost podržela právo upravovati tarify, jak osobní, tak nákladní. Aby mohla dráha tato býti zestátněna, jest třeba, aby byla společnost její napřed nostrifikována. Ale k nostrifikaci její nemohla dosud dojíti pro složitost právních otázek, které plynou z ustanovení koncesních listin, zejména pak ze zmíněného již ustanovení o státní garancii, znějící na zlaté ve stříbře. Ale státu musí se jednati o to, aby nabyl celého vlivu na tuto dráhu, zejména po stránce tarifní a tu jako nejvýhodnější opatření k tomu směřující bylo shledáno nabytí celého kapitálu akciového nebo aspoň většiny jeho naším státem.

K tomu směřuje předložená a usnesením senátu Národního shromáždění schválená osnova zákona. Jakmile stát nabude buďto většiny akcií nebo všechny, pak bude moci býti přikročeno k nostrifikaci společnosti a k jejímu zestátnění volnou dohodou. Stát pak, mající většinu akciového kapitálu, bude míti vliv na sestavení správní rady, a tím bude vyloučen vliv společnosti na úpravu tarifní, který doposud společnost tato vykonávala. Tím vyhověno bude naléhavé potřebě Slovenska, aby tato dráha, která tvoří hlavní spojení se západem republiky, přešla úplně do rukou státu.

Dopravní výbor činí proto následující návrh:

Slavná sněmovno, račiž přiložené osnově zákona o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy Československým státem, jak schválena byla usnesením senátu Národního shromáždění dne 10. června 1925, uděliti ústavní schválení a schváliti rovněž připojenou resoluci senátu.

V Praze dne 24. června 1925.

II.

Košicko-Bohumínské dráze náležejí trati Bohumín, Košice, Obyšovce-Orlová a ozubená dráha Štrba-Štrbské pleso.

Celková délka hlavních tratí činí 426.3 km, z nichž trať Bohumín-Žilina o délce 101 km je dvoukolejná. Dráha tato byla koncesována jednak koncesní listinou z 26. června 1866, jednak koncesní listinou z 18. září 1871. Provoz na těchto tratích byl zahájen v lečech 1869-1872.

Obě koncesní listiny svrchu označené poskytovaly Košicko-Bohumínské dráze státní garancii určitého ryzího výtěžku, která byla vyjádřena ve zlatých ve stříbře. Protokolem z 23. prosince 1875 byla tato garancie ve výši 2,948.390 zl. ve stříbře rozdělena mezi býv. Rakousko a Uhry podle poměru délky tratí této dráhy, ležící v každém z obou území. Tyto státní garancie byly v pozdějších letech oběma polovinami bývalé říše zvyšovány vzhledem k novým investicím. Výše jejich byla upravena tak, že zaručovaly akcionářům nárok na 4%ní dividendu a byly splatny pevnou částkou ve stříbře nebo v papírové měně s příplatkem, odpovídajícím ažiu stříbra v den splatnosti.

Celkový stavební kapitál této dráhy činil okrouhle 289.077.- K.

Vzhledem k mimořádnému významu této dráhy jak pro dopravu vnitrozemskou, tak pro dopravu mezinárodní bylo již v roce 1920 uvažováno o zestátnění jejím, ale od tohoto úmyslu bylo později upuštěno vzhledem k tomu, že bylo předem nutno upraviti otázku měny prioritních obligací, které zněly na zlaté ve stříbře, marky a na rakouské koruny. Protokolární úmluvou z 25. ledna 1921 byla sjednána konverse těchto prioritních obligací na měnu československou a státní správa, a.niž převzala svrchu označený závazek garanční, zavázala se poskytovati společnosti částky, jichž jest potřebí k zúročení a umoření těchto prioritních obligací. Celková částka konvertovaných prioritních obligací činí okrouhle 201 milionů Kč. Zároveň s otázkou konverse prioritních obligací byla upravena otázka nezaloženého dluhu Košicko-Bohumínské dráhy u Všeobecného ústavu pro úvěr pozemkový, který byl v okrouhlé částce 25,000.000.- uznán ve měně československé a státní správa -se zavázala jej zúrokovati a spláceti.

Naproti tomu zůstala při této úmluvě nevyřešena otázka akciového kapitálu. Tento akciový kapitál činí 22,641.000.- zlatých. Bylo proto navázáno jednání se Všeobecným rakouským ústavem pro úvěr pozemkový ve Vídni, který vede finanční službu Košicko-Bohumínské dráhy o způsobu, jakým by bylo lze otázku úpravy tohoto akciového kapitálu vyluštiti. S počátku jednání tato nevedla k cíli, protože jmenovaný ústav uplatňoval pro státní správu nepřijatelné nároky akcionářů. Když konečně projevil ústav ochotu působiti k tomu, aby akcie znějící na 200 zl. rok. měny byly vyměněny za 4% státní dlužní úpisy, znějící na 400 Kč, byla s ním státní správou sjednána příslušná úmluva, s výhradou ústavního schválení zmocňovacího zákona, který jest vládním návrhem právě předložen a předmětem jednání.

Dle této vládní osnovy má býti vláda zmocněna, aby vydala na úhradu nabývací ceny akcií Košicko-Bohumínské dráhy 4, státní dlužní úpisy, umořitelné v r. 1966 do nejvyšší částky 45,282.000.Kč. Tato -nejvyšší částka odpovídá výši akciového kapitálu, vyjádřeného v Kč v poměru 1 zl. r. m. t. j. 2 Kč.

Celkové roční zatížení, plynoucí ze zúročení a umoření takto vydaných dlužních úpisů činí okrouhle 2,234.000 Kč.

Pro rok 1925 vzniknou z této transakce emisní výdaje (výdaje na tisk, výdaje obligační, provise ústavu tuto transakci provádějícímu atd.) v přibližné výši 2,500.000 Kč, které budou hrazeny ze státního rozpočtu kap. VII., tit. 4. (.státní dluh - správní výdaje). Pro letošek nepřichází v úvahu naklad na umoření dlužních úpisů a zúročení bude vyžadovati částky 905.640 Kč, které uhradí finanční správa zálohou, která ji bude refundována v r. 1926 v rozpočtu ministerstva železnic kap. XVII. tit. 2.

Získá-li stát tímto způsobem veškerý akciový kapitál Košicko-Bohumínské dráhy, nebo takovou jeho část, které jest ve smyslu ustanovení stanov potřebí k těmto usnesením valné hromady, k nimž jest potřebí kvalifikované většiny, bude možno přistoupiti k nostrifikaci společnosti a k zestátnění dráhy.

V Praze dne 24. června 1925.

Zákon

ze dne................

o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Vláda se zmocňuje, aby nabyla pro československý stát akcií Košicko-Bohumínské dráhy a aby na úhradu nabývací ceny vydala 4%ní státní dlužní úpisy umořitelné do r. 1966 do nejvyšší částky Kč 45,282.000.

§ 2.

Úroky z těchto dlužních úpisů jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové).

§ 3.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedou jej ministři financí a železnic.