Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č.

in Angelegenheit der Nichtberücksichtigung der deutschen Kleinpächter bei der Durchführung der Bodenaufteilung.

Bei fast allen Bodenaufteilungsfällen wurde bisher festgestellt, dass selbst solche deutsche Bodenbewerber völlig übergangen wurden, welche die angesprochenen Parzellen schon Jahre hindurch in Pacht hatten, sei es als Zwangspächter, sei es als Pächter auf Grund freiwilliger Pachtverträge. Viele dieser Pachtungen laufen mitunter aus der Zeit vor dem Kriege und hatten sich bereits als eine Art bleibender sozialer Einrichtung eingebürgert. Auf diese Weise konnten die Pächter, durchwegs kleine und kleinste Leute, die früher vom ungewissen Taglohn leben mussten, sich eine kleine Wirtschaft ein richten, bezw. eine schon vorhandene bei grössten Fleiss und grösster Sparsamkeit soweit ausgestalten, dass sie den Lebensunterhalt II.rer Familie aus eigenem zu decken im Stande waren.

Diese Umstände konnten den zuständen Aufteilungskommissariaten nicht verborgen bleiben. Sie wurden in zahlreichen Eingaben an das Bodenamt, gelegentlich von Vorsprachen bei den verschiedenen Bodenamtsstellen und schliesslich in den amtlichen Bodenzuteilungsgesuchen genügend vermerkt. Nichtsdestoweniger ist man rücksichtslos über diese bescheidenen Ansprüche der deutschen Bodenbewerber, die mehr als sozial gerechtfertigt waren, trotz der hohen sozialen Ziele der Bodenreformgesetze hinweggegangen.

Bei der Durchführung der Bodenreform auf dem Grossgrundbesitze Kinsky, Bezirk Mähr. Krommau, haben, um nur eines der vielen Beispiele anzuführen, die Pächter (Zwangspächter), welche Parzellen des Meierhofes Frainspitz der genannten Herrschaft pachtweise schon mehrere Jahre hindurch bewirtschafteten, auch nicht einen Metzen hievon zugeteilt bekommen, wiewohl es sich hier um Grundstücke handelt, die aus ehemaligem bäuerlichen Besitz zusammen gekauft waren und zerstreut liegen. Dafür aber konnte die grosskapitalistische ťAktiengesellschaft für ZuckerindustrieŤ in Göding den weit über tausend Metzen grossen Frainspitzer-Meierhof, der dem Herrschaftsbesitzer Kinsky auf Grund des § 11 verblieb, pachten und ausserdem noch einige umliegende Meierhöfe eigentumsrechtlich durch die Vermittlung des Bodenamtes erwerben.

Diese Tatsachen erscheinen als ein Ausfluss von völlig unzulässigen Eigenmächtigkeiten der Durchführungsorgane des Staatsbodenamtes und stehen im krassesten Widerspruch zu den Bestimmungen des Bodenreformgesetzes.

Durch die Uebelstände fühlen sich auch die langjährigen Pächter aufs Höchste beunruhigt, denen seinerzeit die zustehenden Gerichte mit Rücksicht auf das Vorhandensein der hiefür notwendigen gesetzlichen Voraussetzungen, die in langjähriger Pacht befindlichen Grundstücke als Eigentum zugesprochen haben, wo aber die Durchführung der Eigentumsübertragung bis zur Vornahme der allgemeinen Bodenaufteilung der betreffenden Objekte verschoben wurde.

Die Unterfertigten stellen auf Grund dieser Tatsachen eine offensichtliche Verletzung der sozialen Bestimmungen der Bodenreformgesetze fest und richten an den Ministerrat die Anfrage, ob er geneigt ist, zu veranlassen, dass bei allen Aufteilungen in erster Linie den Kleinpächtern des Grossgrundbesitzes die von II.nen angesprochenen Pachtgrundstücke ins Eigentum zugeteilt werden.

Prag, am 18. Juni 1925.

Dr. Hanreich, Dr. Spina, J. Fischer, Dr. Körmendy-Ékes, Pittinger, Dr. Korláth, Heller, Windirsch, Schubert, Dr. Jabloniczky, Palkovich, Simm, Ing. Jung, Füssy, Wenzel; Knirsch, Sauer, Böllmann, Szentiványi, Dr. Lelley, Patzel, Kurťak.

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č.

že při rozdělování půdy nebéře se zřetel k německým drobným pachtýřům.

Skorem ve všech případech rozdělování půdy bylo dosud zjištěno, že byli úplně pominuti i tací němečtí uchazeči o půdu, kteří parcely, o něž se ucházeli, měli v pachtu již po léta buď jako vnucení pachtýři nebo jako pachtýři podle dobrovolných pachtovních smluv. Mnoho z těchto pachtů trvá často z předválečné doby a ujalo se již jako druh trvalého sociálního zařízení. Takto si mohli pachtýři, veskrze drobní a nejdrobnější lidé, zaříditi malé hospodářství, nebo své vlastní hospodářství větší pílí a šetrností tak rozšířiti, že mohli z vlastního uhraditi výživu své rodiny.

Tyto okolnosti nemohly zůstati utajeny příslušný m přídělovým komisařům. V četných podáních pozemkovému úřadu, při návštěvách rozličných úřadoven pozemkového úřadu a konečně v úředních žádostech n příděl půdy byly dostatečně patrny, avšak bezohledně se přecházelo přes tyto skromné nároky německých uchazeči, které byly více než sociálně odůvodněny, ač zákony o pozemkové reformě směřují k vysokým sociálním úkolům.

Při provádění pozemkové reformy na velkostatcích Kinského v okresu moravsko-krumlovském - abychom uvedli jen jeden příklad z mnoha - pachtýřům (vnuceným pachtýřům), kteří již po několik let hospodařili na pozemcích dvora branišovického, patřícího k tomuto panství, nebyla z něho přidělena ani míra, ačkoliv jde o pozemky, skoupené z bývalé selské držby a rozptýlené. Za to však velkokapitalistická hodonínská ťAkciová společnost pro cukerní průmyslŤ najala branišovický dvůr, mající daleko přes tisíc měr, jenž podle § 11 zůstal majiteli panství Kinskému, a mimo to prostřednictvím pozemkového úřadu nabyla do vlastnictví ještě několik sousedních dvorů.

Tato fakta vyplývají z úplně nepřípustných svévolností prováděcích činitelů státního pozemkového úřadu a příkře odporují ustanovením zákonů o pozemkové reformě.

Těmito nešvary jsou nanejvýš znepokojeni i dlouholetí pachtýři, jimž kdysi příslušné soudy přiřkly ve vlastnictví pozemky, jež dlouhá léta pachtovali, poněvadž byly pro to nutné zákonité předpoklady, u nichž však provedení převodu vlastnictví bylo odsunuto, až se rozdělí všechna půda oněch objektů.

Na základě těchto skutečností zjišťují podepsaní, že byla zřejmě porušena sociální ustanovení zákonů o pozemkové reformě a táží se ministerské rady, je-li ochotna naříditi, aby při každém rozdělování pozemky, jež drobní pachtýři velkostatkářské půdy pachtovali a o něž žádali, byly přiděleny do vlastnictví především jim.

V Praze dne 18. června 1925.

Dr. Hanreich, dr. Spina, J. Fischer, dr. Körmendy-Ékes, Pittinger, dr. Korláth, Heller, Windirsch, Schubert, dr. Jabloniczky, Palkovich, Simm, inž. Jung, Füssy, Wenzel, Knirsch, Sauer, Böllmann, Szentiványi, dr. Lelley, Patzel, Kurťak.