POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
5212.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.........................................1925
o úpravě obchodních styků s cizinou.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Zmocnění: dané vládě § 1. zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou rozšiřuje se na obchodní smlouvy sjednané s cizími státy, v době od 1. července,1925 až do 30. čeřena 1926, v nichž se cizím státům za přiměřené vzájemné výhody poskytují též úlevy z cel platného autonomního celního tarifu.
O smlouvách takto uvedených, v platnost platí § 2 téhož zákona.
§ 2.
Jestliže zboží dovážené z některého státu do Československé republiky v důsledku zvláštních veřejných i jiných opatření, jako poskytováním vývozních neb jiných výhod, zavedením delší pracovní doby nebo jiných nepříznivějších sociálních podmínek pracovních a pod., nebo v důsledku znehodnocení měny, působí domácí výrobě mimořádnou soutěž, mohou býti vládním nařízením učiněna vhodná ochranná opatření, zejména stanoveno zvláštní clo nebo přirážka ke clu na dotyčné zboží.
§ 3.
K § 3 zákona ze dne 20. února 1919, č. 97 Sb. z. a n., o celním území a vybírání cla připojuje se odstavec 2. tohoto znění:
Z tohoto dočasného snížení nebo zrušení cel může býti vyloučeno zboží pocházející nebo přicházející ze států, které s Československou republikou neuzavřely dosud obchodních smluv, pokud se zbožím československého původu nakládají méně příznivě než se zbožím jiným.
§ 4.
Zmocnění dané vládě v §§ 2 a 3 tohoto zákona kančí dnem 30. června 1926.
§ 5.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provésti jej ukládá se všem členům vlády.
Důvodová zpráva.
Předkládajíc tento návrh zákona Národnímu shromáždění ke schválení, uvádí vláda k jeho odůvodnění toto:
§ 1. Důležité období československé obchodní politiky, charakterisované vybudováváním smluvní úpravy mezistátních obchodních styků, není dosud skončeno. Jednání sem spadající konají se právě s Maďarskem, Španělskem a Japonskem; v nejbližší době budou pak zahájena jednání s Belgií, Německem, Finskem, Tureckem atd. Stejně jako při zákonech ze dne 25. listopadu 1919, č. 637 Sb. z. a n., ze dne 4. července 1923, č. 158 Sb. z. a n., ze dne 21. prosince 1923, č. 266 Sb. z. a n., a ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n.. jest snahou vlády uvésti výhody z nově uzavřených obchodních smluv co nejdříve v platnost, pročež žádá, aby zmocnění, dané jí posléze zákonem ze dne 22. prosince 1924, č. 305 Sb. z. a n., pro smlouvy uzavřené do 30. června 1925, bylo rozšířeno i na smlouvy uzavřené od 1. července 1925 do 30. června 1926.
§ 2. Tato ustanovení má na zřeteli případy, kdy dovážené zboží na základě zvláštních opatření vývozního státu, na př. vývozními premiemi, zavedením delší pracovní doby atd. nebo na základě zvláštních opatření jiných, nebo v důsledku značného poklesu měny působí domácímu zboží mimořádnou soutěž. Navrhované ustanovení dává vládě zmocnění učiniti proti této soutěži vhodná ochranná opatření, z nichž přichází v prvé řadě v úvahu úprava cel, kterou by podmínky soutěže byly přivedeny opět v rovnováhu.
Analogická ustanovení nalézáme - zvláště v poválečné době - v celé řadě cizích zákonodárství. Nejvyvinutější v tom směru jest zákonodárství zemí anglosaských. Navrhované ustanovení spokojuje se podle vzoru belgického a maďarského všeobecnou formulí, dávajíc tak možnost postihnouti jednotlivé formy, jimiž v konkrétním případě svrchu uvedená soutěž se může projevovati.
§ 3. Navrhované ustanovení dovoluje vládě, aby celní úlevy v případě potřeby aplikovala, podobně jako tomu jest na př. v Polsku podle vládního nařízení ze dne 2. května 1925, č. 44 Dzienniku Ustaw toliko při dovozu ze států,-které s československou republikou uzavřely obchodní smlouvy aneb se zbožím československého původu nenakládají méně příznivě než se zbožím jiným.
Vláda doporučuje, aby osnova přikázána byla v poslanecké sněmovně výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a v senátě výborům zahraničnímu a národohospodářskému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.
V Praze dne 18. června 1925.
Předseda vlády:
Švehla, v. r.
Ministr zahraničních věcí:
Dr. Edvard Beneš, v. r.