Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č.

Návrh usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s

"Dodatečným zápisem k úmluvě mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924, podepsaným v Praze dne 14. května 1925."

Důvodová zpráva.

Úmluva mezi Československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakouskouherských korunách, ujednaná v Praze dne 18. června 1924 (č. tisku poslanecké sněmovny 5083 z roku 1925), ovládána jest přesvědčením obou smluvních stran, že jde o způsob řešení otázky vyrovnání pohledávek a závazků, který nepočítá s možností valorisace. Toto přesvědčení nebylo potřebí v době projednávání úmluvy vyjádřiti výslovně písemně v úmluvě samé, poněvadž se strany československé učiněn byl zcela určitý dotaz na zástupce vlády rakouské, který prohlásil, že zmíněná valorisace jest v Rakousku naprosto vyloučena.

Teprve tehdy, když zvláště v tisku stále častěji a určitěji objevovaly se zprávy o snahách po valorisaci v Rakousku, patrně vlivem vývoje této otázky ve státech jiných, zvláště v Polsku, zdálo se vládě československé, že jest nezbytno zjednati si naprostou jistotu o skutkové i právní povaze tohoto vývoje v Rakousku.

Při dodatečném jednání se zmocněncem vlády republiky Rakouské bylo v otázce té sjednáno úplné jasno a došlo k dodatečnému zápisu ze dne 14. května 1925, který zabezpečuje nám možnost náležité změny úmluvy ze dne 18. června 1924, kdyby skutečně v Rakouské republice k valorisaci došlo.

Zároveň dotýká se tento zápis možnosti, že by v Rakousku došlo i k valorisaci cenných papírů, jichž způsob výplaty upraven jest v oddílu B depositní úmluvy ze dne 2. srpna 1920, uveřejněné číslem 513 Sb. z. a n. z rokem 1920; a zajišťuje jako přirozený a nezbytný důsledek takové valorisace, že by jí byli účastni českoslovenští majitelé právě tak, jako majitelé rakouští.

Z pouhých důvodů formálních, t. j. pouhým důsledkem úplné vzájemnosti obou smluvních stran, přiznána jsou práva s rakouské strany nám zajištěná také obyvatelům rakouským přes to, že, jak již dnes s hlediska věcného nutno podotknouti, v Československu jakákoliv valorisace jest naprosto vyloučena, neboť vývoj naší měny neposkytuje k tomu naprosto nijakého důvodu.

Po stránce formální projevuje vláda přání, aby byl návrh projednán a schválen současně s předloženou již úmluvou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko uherských korunách a s úmluvou ze dne 12. července 1924 o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění (tisk č. 5083 posl. sněm. a 2097 senát) a aby byl přikázán v poslanecké sněmovně i v senátě výboru rozpočtovému, zahraničnímu a ústavně-právnímu s tím, aby tyto výbory o něm podaly zprávu vždy ve lhůtě 8 dnů.

V Praze dne 18. června 1925.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.

Dodatečný zápis

k úmluvě mezi československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakouskouherských korunách ze dne 18. června 1924.

úmluva mezi československou republikou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách z 18. června 1924 spočívá na právním stavu platném dosud na územích obou smluvních států, podle něhož závazky vzniklé v původní společné měně, tedy v rakousko-uherských korunách, plniti jest v poměru 1: 1 ve měně národní.

Obě vysoké smluvní strany prohlašují proto, že se zavazují, kdyby na území jedné z obou vysokých smluvních stran tento právní stav zákonnými předpisy doznal nějaké změny, doplniti dalším jednáním svrchu uvedenou úmluvu, při čemž bude vodítkem, že zhodnocení, jaké by snad pro dlužníky a věřitele vlastního právního území bylo stanoveno, bude rozšířeno přiměřeně také na dluhy a pohledávky upravené úmluvou z 18. června 1924. Při tom bude zvláště smluvena stejná časová zpětná působnost, která snad bude stanovena ve vnitrostátních zákonech o zhodnocení, a to i tehdy, kdyby úmluva z 18. června 1924 byla již provedena.

Závazky z cenných papírů upraveny jsou v poměru mezi oběma vysokými smluvními stranami oddílem B č. 1-4 tak zvané úmluvy depositní (uveřejněné v republice Československé číslem 513 Sb. z. a n. z roku 1920, v republice Rakouské číslem 391 St. G. Bl. z roku 1920). Kdyby na území některé z vysokých smluvních stran dojíti mělo mimo nadání též ku zhodnocení těchto závazků, nebude při tom činěn rozdíl mezi československými a rakouskými majiteli cenných papírů.

Tento dodatečný zápis bude ratifikován a po výměně ratifikačních listin ve Vídni nabude účinnosti zároveň s úmluvou 18. června 1924.

Na doklad toho podepsali zmocněnci tento dodatečný zápis.

Dáno v Praze dne 14. května 1925 v československé a německé řeči, kteréžto oba texty jsou stejně authentické, ve dvou prvopisech, z nichž jeden se předává vládě československé a druhý vládě rakouské.

Za Československou republiku:

Dr. Bohumil Vlasák, m. p.

L. S.

Zusatzprotokoll

zum Übereinkommen zwischen der Republik Österreich und der Čechoslovakischen Republik vom 18. Juni 1924 betreffend die Regelung der in österreichisch-ungarischen Kronen entstandenen Verbindlichkeiten.

Das Übereinkommen zwischen der Republik Österreich und der Čechoslovakischen Republik, betreffend die Regelung der in österreichisch-ungarischen Kronen entstandenen Verbindlichkeiten vom 18. Juni 1924 geht von dem bisher auf den Gebieten der beiden Vertragsstaaten geltenden Rechtszustand aus, demzufolge die in der ursprünglichen gemeinsamen Währung, also in österreichisch-ungarischen Kronen entstandenen Verbindlichkeiten im Verhältnis von 1: 1 in der Nationalwährung zu erfüllen sind.

Die beiden hohen vertragsschließenden Teile erklären demnach, daß sie sich verpflichten, wenn auf dem Gebiete eines der beiden hohen vertragsschließenden Teile dieser Rechtszustand durch gesetzliche Bestimmungen eine Änderung erfahren sollte, im Wege von Verhandlungen das obangeführte Übereinkommen zu ergänzen, wobei als leitender Gesichtspunkt zu dienen haben wird, daß Aufwertungen, wie sie für die Schuldner und Gläubiger des eigenen Rechtsgebietes etwa bestimmt werden sollten, auch auf die durch das Übereinkommen vom 18. Juni 1924 geregelten Schulden und Forderungen in entsprechender Weise ausgedehnt werden. Hiebei wird insbesondere die gleiche zeitliche Rückwirkung zu vereinbaren sein, die in den innerstaatlichen Aufwertungsgesetzen etwa bestimmt werden wird und zwar auch dann, wenn das Übereinkommen vom 18. Juni 1924 bereits durchgeführt sein sollte.

Die Verbindlichkeiten aus Wertpapieren sind im Verhältnis zwischen den beiden hohen vertragsschließenden Teilen durch Abschnitt B Punkt 1-4 des sogenannten Depot-Übereinkommens (publiziert in der Republik Österreich unter Nr. 391 St. G. Bl. vom Jahre 1920, in der Čechoslovakischen Republik unter Nr. 513 S. d. G. u. V. vom Jahre 1920) geregelt. Sollte auf dem Gebiet eines der hohen vertragsschließenden Teile wider Erwarten auch eine Aufwertung dieser Verbindlichkeiten erfolgen, so wird hiebei zwischen den österreichischen und den čechoslovakischen Wertpapierbesitzern kein Unterschied gemacht werden.

Dieses Zusatzprotokoll wird, ratifiziert werden und nach Austausch der Ratifikationsurkunden in Wien gleichzeitig mit dem Übereinkommen vom 18. Juni 1924 in Kraft treten.

Urkund dessen haben die Bevollmächtigten dieses Zusatzprotokoll unterzeichnet.

Geschehen in Prag am 14. Mai 1925 in deutscher und čechoslovakischer Sprache, welche Texte gleich authentisch sind, in zwei Urschriften, deren eine der österreichischen Regierung und die andere der čechoslovakischen Regierung übergeben wird.

Für die Republik Österreich:

Schönberger, m. p.

L. S.