Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č.

kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu fondu melioračnímu.

I.

Provádění meliorací v Československé republice podporováno jest státem podle zákona ze dne 19. prosince 1819, č. 21 Sb. z. a n. ex 1920, Zákon tento ve svém článku druhém pozměňuje ustanovení §u 2 zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z. Příslušná datace na podpory tyto stanovena jest ročním obnosem 15 milionů Kč.

V letech 1919 až 1921. a snad i 1922 zdálo se, že dotace tato stačí melioračnímu ruchu. Byloť vyplaceno z melioračního fondu:

avšak v roce 1923, když nastávají nové poměry, valuta platná v Československé republice se zlepšuje a přichází blíže ku své stabilisaci, vidíme, že rozmach meliorací stoupá, takže roku 1923 vyplaceno bylo na státním

Rozmach Tento jasně ukazuje, že původní zákonná dotace melioračního fondu 15 milionů Kč nestačila by z daleka na ukojení potřeby podporování prováděných meliorací. Mimo těchto melioračních prací jest potřebí ještě zdůrazniti, že podle dohady, která sjednána byla mezí ministerstvem zemědělství a ministerstvem veřejných prací, přísluší nyní do oboru působností ministerstva zemědělství úpravy na řadě tocích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku i. Slovensku, jichž pravděpodobný náklad pro období 1925 až 1928 vykazuje mimo Podkarpatskou Rus obnos 143,000,000 Kč. Připočteme-li k tomuto nákladu schodek melioračního fondu, který vykazuje se ku dni 30. listopadu 1924 10,000,000 Kč, dále potřebný náklad na hrazení bystřin ve výši 45,000,000 Kč a pravděpodobný náklad melioračních a melioračně-regulačních podniků většího rozsahu, jichž náklad převyšuje jednotlivě 1,000,000 Kč a jichž realisace dá se očekávati ve čtyřletí do roku 1928, úhrnnou částkou 300,000,000 Kč, poznáváme, že úhrnný náklad všech melioračních akcí na území republiky mimo Podkarpatskou Rus vykazuje v období 1925 až 1928 okrouhle potřebu 488,000,000 Kč, k čemuž nutno počítati příspěvek státního melioračního fondu částkou 204,000,000 Kč.

Aby bylo možno aspoň z částí uhraditi tuto potřebu, navrhuje usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé schválení vládního návrhu zákona, kterým se zvyšuje roční příspěvek Státnímu melioračnímu fondu z 15 milionů Kč ročních na ročních 30 milionů Kč. Preliminovaná potřeba melioračního fondu odhadována jest sice částkou vyšší, a to 34,500,000 Kč, tedy usnesení senátu nesplňuje celkovou potřebu.

Srovnáme-li dotací tuto ve výší 30 milionů Kč s dotací, kterou podporována byla meliorace před převratem, musíme konstatovati, že příspěvek, ten byl ve výši 8 milionů K; z čehož by na území Československé republiky případ obnos asi 3,800,000 K a vezmeme-li koeficient 8krát, vidíme, že dotace melioračního fondu před převratem vykazovala by dnešních více než 30 milionů Kč.

Vláda návrhem tohoto zákona plní tedy voji povinnost vůči zvýšené výrobě zemědělské jenom v tom poměru, v jakém za bývalých rakouských vlád před převratem provádění meliorací podporováno bylo.

V Československé republice jest třeba ještě provésti melioraci na 1,940,000 ha půdy. Jest meliorováno tudíž teprve 295,400 ha a veškerá půda meliorace potřebující v Československé republice odhadnuta jest na 1,481.000 ha orné půdy, 514,300 ha luk a 230,100 ha pastvin, úhrnná plocha: 2,245.600 ha.

Sledujeme-li situací naší Československé republiky podle zpráv S. Ú. S., vidíme, že zemědělská výroba vykazuje dovoz obílí, luštěnin, mouky a mlýnských výrobků v roce 1923 za 870,270,000 Kč, roku 1924 za obnos 2,255,000,000 Kč. Ve výrobě živočišné jest dovoz po odečtení vývozu:

Obnosy tyto dostatečně dokazují, jak velké úkoly jest mám ještě zdolati, abychom docílili ve výrobě zemědělské plné soběstačnosti našeho státu. Zemědělská výroba jest velmi aktivní ve vývozu cukru. Vývoz tento činil v roce 1923 obnos 1,884,000,000 Kč, roku 1924 2,432,000,000 Kč, sumy velmi úctyhodné, ale národní hospodářství naše jistě potřebuje, aby tato část naší aktivní zemědělské výroby byla ve světu národohospodářském výnosu ještě více stupňována, což při specialitě výroby této ve světovém národním hospodářství jest plně možné.

Oceníme-li výsledky meliorační podle dosavadních zkušeností, můžeme poznati, že na zemědělských produktech sena, slámy, brambor, řepy a pícce provedením meliorací na plochách, které jí potřebují. Lze zvýšiti výnos na sumu větší než 2 miliardy Kč a zvýšiti průměrný výnos z 1 ha pozemku v republice na lepší průměr konkurence světové.

Průměrný výnos na př. u pšenice v Anglií, Švýcarech, Německu, Holandsku, Irsku a Belgii odhadován jest na 21 až 26 q po 1 ha. V naší republice nedosahuje průměrně na 1 ha výnos 20 q.

Jest zde viděti, že po této stránce by provádění meliorací vykonalo velký národohospodářsky úkol, který v republice Československé jest úkolem naprosto nepodceňovatelným.

Podpora, kterou by stát věnoval na provedení meliorací, jest investicí nejvýš aktivní, poněvadž žádným jiným způsobem snad, mimo pokusnictví hospodářské, nelze zvýšiti zemědělskou výrobu a ani těmto pokusnictvím nestane se v tak velké míře jako melioracemi.

Přímou povinností státní jest podporovati meliorace tak silně, aby oněch 1,940,000 ha meliorováno bylo ca nejrychleji. Roku 1911 byla meliorační akce v Čechách na vrcholu svého vývinu bylo meliorováno 8,425 ha. V Čechách jest možno docíliti velmi lehko roční výkon 12.000 ha, na Moravě 8000:ha, tank, jak v roce 1923 bylo dosaženo. Ve Slezsku a na Slovensku dlužno počítati minimálně 10,000 ha ročně zmeliorovati. Celkem v Československé republice byla by možno meliorovati ročně na 30,000 ha, což by vyžadovalo úhrnného ročního nákladu: 90-100 milionů Kč. Při tom ovšem bylo by třeba minimálně 30, spíše však 50 milionů ročně podpory meliorační, aby toto množství pozemků bylo zmeliorováno, a přes to by úplně provedení meliorace v Československé republice bylo lze očekávati teprve v nějakých 70 letech.

Jest tedy podpora, jakou navrhují zvýšením ročního příspěvku státnímu melioračnímu fondu minimální vzhledem k národohospodářské potřebě a proto zemědělský výbor ve své schůzi dne 9. června usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně, aby osnovu zákona přijala tak, jak schválena byla usnesením senátu Národního shromáždění republiky Československé.

V Praze dne 9. června 1925.

II.

V státním rozpočtu v kap. XVIII podle zákona ze dne 19. prosince 1919, čís. 21 Sb. z. a n. pro meliorace zařaděna položka každoročně 15,000,000 Kč ve prospěch melioračního fondu. Z fondu tohoto podporuje se provádění meliorací v Československé republice a o použití téhož vede se zvláštní účet, jehož závěrka je předkládána Národnímu shromáždění spolu se závěrkou ostatních státních fondů.

Zemědělský výbor poslanecké sněmovny projednával usnesení senátu a vládním návrhem zákona, kterým tento roční příspěvek z obnosu 15,000,000 Kč zvyšuje se počínaje rokem 1926 na obnos 30,000.000 Kč. Nutnost zvýšení tohoto příspěvků, je jasně ví děti ze zprávy výboru zemědělského, kde je dokázáno po stránce národohospodářské, jak velkých efektů zmeliorováním potřebné plochy v Československé republice bude získána pro náš úkol dosažení úplné soběstačnosti v potřebě výrobků zemědělských.

Rozpočtový výbor má se předlohou touto zabývati se stanoviska finančního a rozpočtového. Vydání zvyšuje se tímto v rozpočtu z 15,000.000 Kč na; obnos 30,000.000 Kč a zdánlivě nemá vydání toto příslušnou protipoložku v příjmu. Když však uvážíme, že melioracemi při osevu, jako dosud byl, že se zvyšuje vynos zrna u obilnin a 6,05, u slámy o 10,92, u zemáků o 10,49, u řepy o 10,59, u pícnin o 3,63, u sena z luk o 10,33 a sušiny u pastvin o 2.24 milionů q, vidíme, že zvýšením této výroby stát najde příslušnou protipoložku v příjmech na různých daních, které zaplatí poplatníci, jejichž pozemky budou meliorovány.

Počítáme-li, že by podpora na provedení meliorací na 1;ha činila průměrně 1,200 Kč, vidíme, že vzniká zde zatížení státu ve výši 5% úroku, t. j. 60,- Kč. A naproti tomu vidíme, že jen na daní z obratu platiti zemědělec, který obdělává tuta zmeliorovanou půdu, ročně 2% z obnos zvýšené tržby z této plochy, která odpovídá sumě 1,000 niž 2,000 Kč, t. j. obnos 20-40 Kč. Nepočítáme zde ani se zvýšením daně z příjmu, která je zajisté položkou velmi značnou a která též přispěje k plné rentabilitě této státem provedené investice. Bylo by jistě zajímavé zjistiti přesně, jaký příjem plyne státu ze zvýšené výroby bramborové a řepy cukrovky na pozemcích zmeliorovaných při daní z lihu a idami z cukru, kterou stát získá při zvýšené výrobě těchto hospodářských plodin.

Odborníky bylo konstatováno, že daň z 1 hl lihu při 95% alkoholu obnáší 1,140 Kč. Počítáme-li zvýšení meliorací na 1 ha o 50 q sklizně, což znamená 5 hl alkoholu, vidíme, že v tomto případě státu přichází k dobru na dlaních 5,700 Kč. Totéž bylin by možno vypočítati pro výrobu řepy-cukrovky, kde nyní příslušná daň z cukru zvýší se z 54 Kč na 70 Kč na 1 q cukru.

Je vidno z těchto úvah, že investice do podpor melioračních je aktivní investice státu a že je plně na místě, alby rozpočtový výbor připojil se k usnesení výboru zemědělského, kterým doporučuje usnesení senátu Národního shromáždění o vládním návrhu zákona, kterým se zvyšuje roční příspěvek státního melioračního fondu v poslanecké sněmovně ku schválení.

V Praze dne 12. června 1925.

kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu melioračnímu fondu.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Čl. II. zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 21 Sb. z. a n. z r. 1920, pokud jím bylo pozměněno ustanovení § 2 zákona ze dne 4. ledna 1909, č. 4 ř. z., o zvelebení zemědělství stavbami vodními, se mění a bude zníti takto:

§ 2.

(1) Státnímu melioračnímu fondu bude věnována v rozpočtu ministerstva zemědělství ze státních peněz počínajíc rokem 1926 každoročně částka 30,000,000 Kč.

(2) Peníz, jehož by nebylo užito v některém správním roce, bude fondu zachován a budiž zatímní úrok uložen; úroky a splátky půjček z fondu poskytnutých plynou zpět do fondu.

(3) Ministr zemědělství v dohodě s ministrem financí spravuje státní meliorační fond. O stavu fondu a o tom., jak se s ním hospodaří, předložena buď Národnímu shromáždění každého roku závěrka účtů ke schválení.

Čl. II.

Ten o zákon nabývá účinností drnem vyhlášení. Provedení zákona ukládá se minstrům zemědělství a financí.