Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925

5191.

Zpráva

výboru ústavné-právního

o vládním návrhu (tisk 5152) zákona,

ktorým sa zmeňujú niektoré ustanovenia uhorského obchodného zákona zák. čl. XXXVII/1875 o poistení proti škodám a o životnom poistení

Ústavně-právní výbor jednal ve schůzi dne 3. a 4. června 1925 o shora uvedeném vládním návrhu a usnesl se doporučiti sněmovně k ústavnímu schválení návrh zákona v tomto znění:

Zákon

zo dňa ................,

ktorým sa zmeňujú niektoré ustanovenia uhorského obchodného zákona zák. čl. XXXVII/1875 o poistení proti škodám a o životnom poistení.

Národné shromaždenie republiky Československej usnieslo sa na tamto zákone:

Čl. I.

§ 485 bod 4, zák. čl. XXXVII/1875 sa zrušuje.

Čl. II.

Za § 473 zák. čl. XXXVII/1875 nech sa vpíše:

§ 473 a. (1) Nasledujúce premie sú splatné, ak nie je nič iného ujednané, prvým dňom poisťovacieho obdobia; pre ktoré sú určené.

(2) Nebude-li takáto premia v deň splatnosti zaplatená, má poistený na svoje vlastné útraty písomne byť napomenutý, aby platil, a zároveň upovedomený o právnych následkoch ďalšieho meškania v platení, pri čom mu bude ustanovená dodatočná lehota najmenej jedného mesiaca. Tohoto napomenutia neni treba, keď bol poistený najskôr osem dní pred splatnosťou písomne napomenutý na platenie a zároveň upovedomený o právnych následkoch meškania v platení, a keď mu bola povolená dodatočná lehota najmenej jedného mesiaca odo dňa splatnosti.

(3) Zameškal-li poistený pri uplynutí dodatočnej lehoty platenie premie, môže poisťovateľ, pokiaľ nebolo zaplatené, zrušiť smluvu s okamžitým účinkom (vypovedať bez výpovednej lehoty). Za výpoveď sa považuje, nebude-li uplatňovaný u súdu nárok na premiu behom troch mesiacov po uplynutí dodatočnej lehoty.

(4) Nastúpi-li poistná príhoda po uplynutí dodatočnej lehoty, a poistený, v tej dobe je v meškaní s platením premie, je poisťovateľ oslobodený od plnenia záväzkov.

(5) Ak ale poisťovateľ behom trojmesačnej lehoty (odst. 3.) uplatňoval nárok u súdu, je poisťovateľ povinný plniť, keď poistná udalosť nastala v dobe, pre ktorú premiu vymáha, i vtedy, keď premia v dobe udalosti nebola zaplatená. Poisťovateľ je však plnenia prostý, vzdal-li sa nároku ešte pred poistnou udalosťou.

(6) Napomenutia a oznámenia vyše uvedené pôsobia voči poistenému dobou, kedy ho dôjdu. Ak poistený zmenil svoje bydlisko a zmenu neoznámil poisťovateľovi, stačí zaslať tieto napomenutia a oznámenia poistenému do jeho posledného poisťovateľovi známeho bytu. Účinnosť napomenutí a oznámení nastáva v dobe, v ktorej by došly poistenému pri pravidelnej doprave, keby nebolo zmeny bydliska.

Čl. III.

505 bod 3. zák. čl. XXXVII/1875 bude znieť takto:

Nebude-li premia, ktorá sa má platiť po uplynutí prvého smluvného roku v občasných periodách, za tridsať dní po sroku, alebo pred uplynutím dlhšej lehoty povolenej k tomu účelu, zaplatená; výnimka je vtedy možná, keď opozdenie zapríčiní vyššia moc alebo nehoda.

Čl. IV.

(1) Zákon tento nabýva účinnosti dňom vyhlásenia; ustanovenia jeho majú sa užiť tiež na platenie premií splatných po tomto dni v poisťovacích pomeroch v dobe vyhlásenia zákona už platných. Poisťovacie smluvy však, ktoré boly zjednané pred 1. januárom 1923, môže poistený do jedného mesiaca po účinnosti tohoto zákona vypovedať prostredníctvom verejného notára alebo okresného súdu, takže poisťovacie smluvy takto vypovedané zaniknú uplynutím poisťovacieho obdobia, pre ktoré má poistený poistenie zaplatené.

(2) Prevedením tohoto zákona poverujú sa ministri spravedlnosti a vnútra.

Důvodová zpráva.

V zemích dřívější koruny uherské byla věnována pojistným poměrům sedmá část zák. čl. XXXVII uh. obch. zák. z roku 1875. Ustanovení §§ 463-514 upravovaly poměry soukromoprávní, ustanovení §§ 453-462 upravovaly poměry veřejnoprávní. V českých zemích je veřejnoprávní poměr upraven tzv. regulativem z 5. března 1896, poměr soukromoprávní zákonem z roku 1917. K vážným rozporům došlo po převratu, když na Slovensko přišly české ústavy se svými vzornými podmínkami, jež odporovaly tam platným předpisům uherským. Ministerstvo vnitra tyto spory ještě přiostřilo nařízením, dle kterého měly být koncese pojišťovací uděleny jen těm ústavům, jež přijaly vzorné stanovy české. Konečně zákon z 1. března 1922, č. 65 Sb. z. a n. doplnil uherské předpisy o pojišťovnách, ale nepřesnou stylisací stávající rozpory ještě zvětšil.

Největší nejasnost panuje právě při výkladu § 485 odst. 4 uh. obch. zákona, který zní:

ťPoistná smluva ztratí platnosť ....Ť keď sa v občanských periodách platiť sa majúca premia na srok, alebo po uplynutí cieľom tohoto povolenej lehoty nezaplatí; v tomto ohľade výnimka je vtedy miestna, keď poistený v zaplatení premie nehodou, alebo vis maiorom hatený bol.Ť

Soudy rozhodují v základě tohoto ustanovení trojím způsobem: Buď chrání dlouhodobost pojistné smlouvy dle praxe české, nebo ji dle maďarské praxe nechrání osvobozujíce pojištěného od placení nebo konečně odsoudí pojištěného k zaplacení nejblíže splatné premie ale bez uznání dlouhodobosti smlouvy.

Tato právní nejistota musí být odstraněna. Vládní návrh odstraňuje nejistotu aspoň ve dvou hlavních bodech. Ruší § 485 odst. 4 zák. čl. XXXVII/1875 a nahražuje odstavec ten § 29 zák. č. 501/1917 (čl. I. II) a mění částečně též § 505 odst. 3 uh. obch. zák. (čl. III). Těmito změnami jasně se stanoví, že nezaplacením premie neruší se pojišťovací smlouva.

Při pojištění životním má být premie za první rok zaplacena bezpodmínečně; nezaplacení dalších splátek má za následek zrušení smlouvy. Změny tyto týkají se též pojišťovacích smluv uzavřených před 1. lednem 1923. Pojištěnec však v těchto případech má právo do jednoho měsíce po účinnosti zákona smlouvu vypovědět.

Ježto dle úsudku výboru ústavněprávního těmito změnami bude právní nejistota na Slovensku z valné části odstraněna a ježto tím provádí se také částečná unifikace, usnesl se výbor doporučit sněmovně, aby osnově této dala ústavní schválení.

V Praze dne 4. června 1925.