Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925

5189.

Zpráva

rozpočtového výboru

o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1922 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 5132).

Státní závěrečný účet za rok 1922 měl býti předložen Národnímu shromáždění podle ustanovení § 10. zákona ze dne 20. března 1919 čís. 175 Sb. z. a n. nejpozději do 18ti měsíců po uplynutí roku 1922 tj. do konce června 1924. Příčinou průtahu jest - podobně jako v letech předešlých - opožděné sestavení a předložení dílčích účetních závěrek jednotlivými poukazovacími úřady. Přes to, že nejvyšší účetní kontrolní úřad naléhal na předložení dílčích účetních závěrek využívaje všech prostředků, které jsou mu dány zákonnými ustanoveními, byly poslední dílčí účetní závěrky, jež předloženy býti měly do 1. dubna 1923, nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu předloženy teprve v prosinci 1924, takže skončení závěrečných prací mohlo se státi teprve v prvých dvou měsících roku 1925. Nicméně se časový interval mezi zákonný m termínem a předkládáním státních závěrečných účtu zřejmě krátí. Ba možno konstatovati, že dnešního dno je zákonnému předpisu o předkládání státních závěrečných účtů nejvyšším účetním kontrolním úřadem Národnímu shromáždění plně vyhověno, neboť této doby termín předložení dalšího státního závěrečného účtu za r. 1923 dosud neuplynul a zákonitá povinnost tedy dosud nenastala. Jest si jen psáti, aby sestavení posléze uvedeného účtu se stalo co nejdříve.

Po formální stránce jest sestaven tento účet podle zásad, kterými se řídil nejvyšší účetní kontrolní úřad při sestavování účtů za rok 1921 a za léta předchozí.

Finančním zákonem ze dne 19. prosince 1921 čís. 470 Sb. z. a n. stanovený a jako v roce 1921 rozčleněný rozpočet státních výdajů a příjmů pro rok 1922 určuje v první části veškeré státní výdaje částkou .............................................................................. 19.812,960.479 Kč - h

a státní příjmy částkou............................................................................ 18.884,209.544 Kč - h

a v druhé části schvaluje potřebu státních investic částkou ..................... 3.263,444.750 Kč - h

k jejíž úhradě jakož i k úhradě rozpočtového schodku z běžného státního hospodářství ..................................................................................................................... 928,750.935 Kč - h

byl zmocněn ministr financí sjednati úvěrní operace až do obnosu ........ 3.264,000.000 Kč - h

pokud se týče .............................................................................................. 929,000.000 Kč - h

Mimo běžné výdaje státní a výdaje investiční finančním zákonem stanovené byly však povoleny pro rok 1922 zvláštními zákonnými ustanoveními ještě další úvěry nad rozpočet a to:

I. Náklad na přídavky zaměstnancům z důvodu mimořádných poměrů (nouzové výpomoci) podle zákona ze dne 21. prosince 1921 čís. 495 Sb. z. a n.

II. Zvýšené náklady spojené s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu v roce 1922 do výše 100,000.000 Kč podle zákona ze dne 31. ledna 1922 čís. 36 Sb. z. a n.

III. Na podporu stavebního ruchu podle zákona ze dne 27. ledna 1922 čís. 45 Sb. z. a n.

a) (§ 24.) na stavbu obytných budov pro státní zaměstnance do výše 150,000.000 Kč,

b) (§ 27.) k udílení podpor poskytováním přímých zápůjček až do výše 100,000.000 Kč, povolených zákonem z 11. března 1921 čís. 100 Sb. z. a n.,

c) (§ 59.) na úhradu osobního a věcného nákladu spojeného s prováděním zákona o stavebním ruchu.

IV. Náklad spojený s mimořádnými opatřeními vojenskými v podzimu 1921 do výše 500,000.000 Kč podle zákona ze dne 16. února 1922 čís. 74 Sb. z. a n.

V. Na podporu stavebního ruchu do výše 30,000.000 Kč podle § 32. zákona že dne 27. dubna 1922 čís. 130 Sb. z. a n.

VI. Poskytnutí úvěru republice Rakouské do výše 500,000.000 Kč podle zákona ze dne 30. června 1922 čís. 228 Sb. z. a n.

VII. Státní vklady filiálkám zemských úvěrních ústavů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do výše 40,000.000 Kč podle § 5. zákona ze dne 11. července 1922 čís. 238 Sb. z. a n.

VIII. Poskytnutí bezúročné státní zápůjčky městu Čes. Těšínu na nejnutnější investice nejvýše 15,000.000 Kč podle zákona ze dne 13. července 1922 čís. 240 Sb. z. a n.

IX. Dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných a k čelení nezaměstnanosti vůbec ve výši 100,000.000 Kč podle zákona ze dne 1. prosince 1922 čís. 364 Sb. z. a n.

X. Státní vklady spořitelnám na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do výše 15,000.000 Kč podle zákona ze dne 20. prosince 1922 čís. 390 Sb. z. a n.

Tato zákonná ustanovení spolu s finančním zákonem vyznačují hranici, do které mohly správní orgány republiky poukazovati státní a investiční výdaje pro rok 1922.

Účet pokladní

Výsledek pokladní (str. 2. a 3.) jeví se takto:

I. Účiny na rozpočet:

II. Státní investice:

III. Účiny mimo rozpočet:

A. úvěrní operace (str. 480.)

B. Fondy a zálohy (str. 482.)

Účet správní.

V části 2. "Úhrnný účet porovnávající atd." (str. 6. a 7.) se vykazuje:

Oproti rozpočtu vznikly v roce 1922 vyšší výdaje u všech správních odvětví výplatou nouzových výpomocí podle zákona z 21. prosince 1921 čís. 495 Sb. z. a n.

Mimo nouzové výpomoci nastaly ještě další vyšší výdaje při:

kap. 13. Min. školství a nár. osvěty. (Zálohy na zvýšené učitelské platy),

kap. 14. Min. financí. (Vyšší potřeba u pokladniční správy a to: Bankovní úřad min. financí, kursovní ztráta, úprava valuty a nákup cenných papírů),

kap. 19. Ministerstvo spravedlnosti. (Zvýšený náklad na justiční správu v zemích a na trestnice),

kap. 24. Opatření přechodné doby poválečné. (Péče o nezaměstnané a o válečné uprchlíky.) Podstatnějších úspor oproti rozpočtu bylo dosaženo u:

kap. 6. Příděly zemím. (Menší příděly z daně z obratu v důsledku nižšího výnosu této daně),

kap. 8. Pense. (Úprava pensí nebyla úplně provedena),

kap. 9. Předsednictvo ministerské rady. (Provádění pozemkové reformy nedosáhlo rozměrů, jaké v rozpočtu byly předvídány),

kap. 10. Ministerstvo zahraničních věcí. (Menší náklad na zastupitelské úřady v cizině; kursovní diference v částce 33,646.324 Kč 87 h vzniklá výplatami v cizí měně jest súčtována při kop. 14., tit. 6., § 4. Pokladniční správa),

kap. 11. Ministerstvo národní obrany. (Menší náklad na výzbroj a úspory při opatřování běžných potřeb v důsledku zlevnění cen),

kap. 18. Ministerstvo zemědělství. (Menší náklad na provoz státních lesů a statků v důsledku poklesu cen),

kap. 20. Ministerstvo veřejných prací. (Menší náklad na provoz státních báňských podniků v důsledku poklesu cen a úbytek výdajů po předání provozu paroplavby na Dunaji soukromé společnosti),

kap. 23. Ministerstvo veřejného zdravotnictví. (Postátnění nemocnic nebylo provedeno.)

Vyšších příjmů rozpočtových se docílilo při:

kap. 8. Pense. (Vyšší příspěvky zaměstnanců),

kop. 10. Ministerstvo zahraničních věcí. (Vyšší příjem na konsulárních poplatcích),

kap. 11. Ministerstvo národní obrany. (Hlavně příjem z prodeje vyřazeného materiálu),

kop. 16. Ministerstvo pošt a telegrafů. (Větší příjem z provozu poštovního úřadu šekového),

kop. 21. Ministerstvo sociální péče. (K náhradě předepsané stavební příspěvky);

kop. 24. Opatření přechodné doby poválečné. (hlavně příjmy z věcné demobilisace, z přeplatkového fondu cukerního a ze státního ústavu pro tuky, oleje a mléko),

kap. 26. Úřad pro zahraniční obchod. (Větší příjem na dovozních a vývozních poplatcích.)

Nižší příjmy proti rozpočtovým vykazují:

kap. 9. Předsednictvo ministerské rady. (Státní úřad statistický, státní tiskárny a pozemková reforma),

kap. 17. Ministerstvo železnic. (V důsledku slabšího provozu),

kap. 18. Ministerstvo zemědělství. (Státní lesy a statky),

kap. 20. Ministerstvo veřejných prací. (Státní báňské závady, paroplavba, kterou stát předal soukromé společnosti a manipulační dávka z uhlí),

kap. 23. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. (Nebylo provedeno postátnění nemocnic.)

Státní výdaje v roce 1922 se zvýšily v značnější míře proti výdajům roku předešlého při:

Snížení výdajů nastalo zejména při:

Vyšších příjmů proti roku předešlému se docílilo zejména u:

Pokles příjmů proti roku 1921 nastal zejména u:

Státní investice.

Investiční výdaje a příjmy jsou dle ustanovení čl. XII. finančního zákona ve státní účetní závěrce vykázány odděleně od hospodářství dle státního rozpočtu (část 6 a 7, str. 375 a 449). Výdaje investiční příjmy nekryté měly podle čl. XI. a XV. finančního zákona býti uhrazeny z výtěžku úvěrních operací.

Vzhledem k nepříznivému stavu peněžního trhu v roce 1922 nebylo však zmocnění ve výše citovaných článcích finančního zákona vládě daného plně využito a hlavně proto stavby investiční v tomto roce mohly býti prováděny - obdobně jako v roce 1921 - jen v míře omezené. Bylo použito investičních úvěrů především ke krytí stavebních nákladů rozestavených budov a na vyrovnání likvidních pohledávek stavitelů, resp. podnikatelů staveb, na nové stavby pak, na koupě nemovitostí a jiné investice v případech zvláštní administrativní nutnosti. Zejména byly získávány nové budovy a prováděny novostavby pro státní potřeby jen v případech, kde dosavadní umístění bylo neudržitelné; mimo to byla zabezpečována staveniště pro příští stavby. Ostatně také stavební akce nemohla býti pro nedostatek technických sil provedena v těch rozměrech, jak by to stavební program byl vyžadoval. Nepoužité či nevyčerpané rozpočtové úvěry nelze ovšem považovati za úspory v hospodářském slova smyslu, ježto k upotřebení úvěrů nedošlo hlavně pro nedostatek prostředků peněžních a neprovedené investice byly tudíž z velké části vlastně pouze odsunuty na dobu pozdější.

Naproti tomu arci vykazuje závěrečný účet investiční výdaje nepreliminované, na něž v době sestavování rozpočtu nemohl být vzat zřetel, poněvadž nebylo tehdy konkrétního podkladu pro rozpočtové opatření. Tyto výdaje, uhrazované pravidelně z úvěrových položek k původním účelům nepoužitých (přesunem), jsou uvedeny v závěrečném účtu (část 6. Výdaje státních investic a jejich pasivní nedoplatky) pod zvláštními položkami, jichž znění samo již označuje účel výdaje spolu s vyznačením úvěrové položky, z níž byla čerpána úhrada. Značnější položky tohoto druhu jsou: Odškodné za lodi převzaté na základě mírových smluv od Německa, Rakouska a Maďarska a výlohy spojené s převzetím těchto lodí (str. 440, pel. 399 b); koupě Radium-Palace hotelu v Jáchymově (str. 414, pol. 200a); koupě dolů od firmy Lana u Chomutova (str. 388, pel. 18a) a od A. SylvaTaroucy v Jáchymové (str. 388, pel. 22a). Z koupí budov a stavenišť pro umístění úřadů dlužno zejména uvésti koupi domu "na Košíku" v Praze pro státní úřad pozemkový (str. 396, pel. 56a), dále koupi pozemku pro stavbu úřední budovy tabákové režie (str. 418, pel. 226a) a domu pro finanční ředitelství v Báňské Bystřici (sty. 424 pel. 276a).

U položek, na nichž tyto nepreliminované výdaje jsou súčtovány, jest poznamenána úhradová položka, pokud řízení podle § 7. zákona ze dne 20. března 1919 čís. 175 Sb. z. a n., (čl. III. a XIII. fin. zákona) bylo provedeno. Kde předpisu citovaného § 7. nebylo vůbec anebo jen z části dbáno, jest to ve sloupci "Odůvodnění" vyznačeno.

Úchylky od rozpočtu při úvěrových položkách, jichž bylo použito k preliminovanému účelu a které buď nebyly vyčerpány nebo byly překročeny, byly odůvodněny jednak snížením stavebního nákladu při nabídkovém zadání staveb, jednak zvýšením stavebních výloh, ježto v mnohých případech byl náklad preliminován na základě projektů detailně nepropracovaných.

a to na investice:

bylo opět nutno uhraditi zálohou z pokladních hotovostí ministerstvem financí na nutné investice uvolněných.,

Účiny mino rozpočet.

V tomto oddílu státního závěrečného účtu (str. 479-486) vykazují se příjmy a výdaje, které trvale zvyšují či snižují konečný pokladní zbytek, které však do státního rozpočtu nebyly pojaty a tudíž i v závěrečném účtu účinů na rozpočet se nevyskytují anebo tímto účtem jen probíhají. Výsledky tohoto hospodaření jsou v tomto účtu vykázány ve dvou skupinách a to:

A. Úvěrní operace,

kde se vykazují výtěžky ze státních půjček a upotřebení jejich a

B. Zálohy,

kde se uvádějí ve výdajích výplaty provedené přímo z pokladních hotovosti a ve příjmech částky těmto hotovostem refundované (str. 482).

Ad A. Příjmy z úvěrních operací byly tyto:

Ad B. Příjmy pokladních hotovostí byly:

Vydáno bylo přímo z pokladních hotovostí:

Účiny průběžné.

(kontokorentní).

Podstata účinů těchto jest vylíčena ve státních závěrečných účtech za rok 1919 a(str. VI.) a za rok 1921 (str. XIL). Výsledky průběžných účinů v roce 1922 vykazují:

počáteční stav: pasivní saldo nedoúčtovaných položek

Aktivní saldo konečných nedoúčtovaných položek roku 1922 proti pasivnímu saldu koncem roku 1921 vzniklo zejména tím, že z pasiv Bankovního úřadu (oběh státovek) a z pokladních hotovostí byla vypuštěna zásoba státovek nalézajících se 31. prosince 1922 u pokladen tohoto úřadu v úhrnném obnosu 4.305,002.803 Kč 95 h, ježto nelze tuto zásobu považovati za hotové státní prostředky.

Aktivní nedoúčtované položky jsou:

V pasivních nedoúčtovaných položkách jsou obsaženy takovéto položky:

Pasiva a aktiva.

Ohledně pojmu státních pasiv a aktiv poukazuje se na úvod k státnímu závěrečnému účtu za rok 1919 (str. XI.).

Celkové závazky státu mimo státní dluh se vykazují v podrobném výkaze (sty. 449) koncem roku 1922 částkou 28,695.936 Kč 51 h a týkají se hlavně anuitních splátek za státní novostavby, pak úmoru i zúrokování závazků vzniklých z postátnění místních drah a Vinohradské nemocnice.

Konečná aktiva na rozpočet, která činila roku 1921 celkem 443,607.691 Kč 31 h, stoupla v roce 1922 (str. 477) na 902,812.922 Kč 72 h; z toho připadá na pohledávku za zálohově vyplacené zvýšené učitelské platy v roce 1922 částka 416,208.081 Kč 40 h, zbytek týká se, jako v předešlých letech, náhrad přeplatků na požitcích, splácených ve lhůtách, dále nesplatných právních poplatků, příspěvků zájemníků na veřejné stavby a náhrad záloh poskytnutých zejména veřejným korporacím z důvodů hospodářských a sociálních.

Podstatnější zvýšení státních pohledávek vykazují:

kap. 13. Min. školství z 8,002.807 Kč 61 h na 425,794.388 Kč 75 h. (Výše zmíněné zálohy na zvýšené učitelské platy),

kap. 17. Min. železnic z 1,230.071 Kč 72 h na 68,258.459 Kč 89 h. (Pohledávky z provozu a zálohy na provoz místních drah),

kap. 21. Min. sociální péče ze 23,614.887 Kč 59 h na 42,495.394 Kč 46 h. (Pohledávky za zápůjčky na podporu stavebního ruchu a za půjčky invalidním družstvům), kop. 24. Žpatření přechodné doby poválečné ze 69,749.593 Kč 36 h na 93,071.243 Kč 08 h.

(Další záloha na vydržování cizích vojenských příslušníků Ukrajinské národnosti).

Úbytek aktiv se objevuje u kop. 14. ministerstva financí se 243,010.623 Kč 99 h na 158,112.308 Kč 46 h. (Snížení u spotřebních daní v důsledku vykazování uvěřených dávek jako nedoplatky, kteréžto snížení převyšuje zvýšení pohledávek z povolených půjček.) Aktiva z hospodaření mimo rozpočet vykázána jsou na str. 486.

Státní dluh.

Koncem roku 1921 (str. 458) byl stav státního dluhu celkem 13.391,926.149 Kč 09 h.

Z toho ubylo v roce 1922:

Naproti tomu přibylo státního dluhu v roce 1922:

A. Dosavadní vnitřní půjčky:

B. Dosavadní investiční půjčky:

Na zvýšení státního dluhu v roce 1922 působily dále:

A. Nové vnitřní půjčky:

B. Nové investiční půjčky.

Částky, které ze zvýšení státního dluhu v roce 1922 plynuly do státní pokladny (str. 480), byly:

A. Dosavadní vnitřní půjčky.

B. Dosavadní investiční půjčky.

A. Nové vnitřní půjčky.

B. Nové investiční půjčky.

Úchylky od rozpočtu.

Předem se poznamenává, že jako v letech minulých bylo zpravidla upuštěno od odůvodnění úchylek, které nedosahují 100.000 Kč, leč by rozdíl přesahoval třetinu úvěru.

O překročení rozpočtů, které způsobil zákon ze dne 21. prosince 1921 čís. 495 Sb. z. a n., byla již učiněna zmínka v oddílu tohoto úvodu "účet správní".

Také finanční zákon na rok 1922, jako zákon na rok předešlý, obsahoval podrobné předpisy o používání povolených úvěrů výdajových. Článek III. tohoto finančního zákona stanovil postup pro případy, nestačil-li úvěr k určitému účelu povolený, anebo nebylo-li na určitý nutný výdaj rozpočtem pamatováno. Byla-li ve smyslu tohoto čl. III. možnost úhrady úsporami jiných úvěrů, bylo k příslušnému poukazu zapotřebí souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účetního kontrolního úřadu ve smyslu § 7. zákona ze dne 20. března 1919 čís. 175 Sb. z. a n. V každém takovém případě musila však býti úspora k úhradě povolená zaznamenána jako trvalé zkrácení úvěru dotčené položky (§ 9. vládního nařízení republiky Čsl. ze dne 13. ledna 1922 čís. 7 Sb. z. a n.).

Podle těchto směrnic bylo v roce 1922 projednáno u nejvyššího účetního kontrolního úřadu 23 spisů, jimiž bylo žádáno o souhlas k přesunům úvěru v úhrnné částce 259,580.272 Kč 89 h.

V účtu výdajovém ve sloupci "Odůvodnění", jsou vyznačeny ony položky rozpočtové, ze kterých bylo přesunem čerpáno. Tam, kde nebylo dbáno předpisu § 7. zákona čís. 175 z roku 1919 Sb. z. a n., vůbec anebo jen z části, jest to vyjádřeno poznámkou.

Také v hospodaření podle rozpočtu investičního vyskytují se, jak již shora v oddílu "Státní investice" uvedeno, přesuny úvěrů, na něž se dle čl. XIII. fin. zákona předpis čl. III. též vztahuje. O tom bylo u nejvyššího účetního kontrolního úřadu projednáno 177 spisů, v nichž šlo o přesuny v úhrnné částce 189,457.617 Kč 66 h.

K rozhodování o nevyřízených výtkách podle § 8. zákona z 20. března 1919 čís. 175 Sb. z. a n. není ani v tomto účtě podkladu.

Mimo části státního závěrečného účtu, o nichž tento úvod dosud pojednával, obsahuje závěrečný účet tyto další části:

Úhrnný účet účinů v cenných papírech, který obsahuje příjem a výdaj cenných papírů, rozčleněný jednak podle účinů na rozpočet a účinů mimo rozpočet, jednak podle jednotlivých ministerstev (Část 12., str. 487).

Vyrovnávací účet (saldo) veškerých státních příjmů a výdajů, který vykazuje podle jednotlivých druhů pokladen veškerý peněžní obrat v hotovosti, a to jak ohledně účinů na výši státního jmění působivých (reelních), tak i ohledně účinů průběžných. Tento účet, v němž úhrn příjmů po připočtení počáteční pokladní hotovosti se rovná úhrnu výdajů po připočtení konečné pokladní hotovosti, jest zkouškou číselné správnosti celého státního závěrečného účtu (Část 13., str. 491).

Nedoúčtované položky: číselný výkaz rozčleněný podle druhů pokladen a obsahující částky hotovostí a cenných papírů z průběžného účtování, které počátkem a koncern správního roku nebyly vzájemně vyrovnány (Část 14., str. 509).

Pokladní hotovosti a zásoby cenných papírů - seznam, vykazující zůstatky hotovostí a cenných papírů ve státních pokladnách ke dni 1. ledna a 31. prosince 1922. Celkový výsledek těchto skutečných pokladních zůstatků jest připočtením aktivních a odečtením pasivních nedoúčtovaných položek upraven na pokladní hotovost vyplývající z působivého hospodaření státního na rozpočet a mimo rozpočet (Část 15., str. 513) a

Výkaz hospodářského výsledku jednotlivých státních báňských závodů; zde jest podán přehled peněžních příjmů a výdajů a změn na jmění hmotném (zásoby surovin a hotových tovarů, nářadí, nemovitosti atd.) nastalých, jakož i pohledávek a dluhů. Dále obsahuje tento výkaz výsledek hospodaření, tj. zisk nebo ztrátu při jednotlivých podnicích a srovnání s příslušnými výsledky zařaděnými do rozpočtu (Část 16., str. 517).

Jako samostatné účty, o kterých se má podle níže citovaných zákonů předkládati každého roku zpráva Národnímu shromáždění, jsou tomuto státnímu závěrečnému účtu připojeny: Účet státního melioračního fondu (zákon ze dne 19. prosince 1919 čís. 21 Sb. z. a n. 1920), Účty státního bytového fondu (zákony ze dne 22. prosince 1910 čís. 242 ř. z. a ze dne 20. února 1919 čís. 98 Sb. z. a n.) a Účty dávky z majetku a přírůstku na majetku podle zákona ze dne 8. dubna 1920 čís. 309 Sb. z. a n.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny N. S. navrhuje:

Slavná poslanecká sněmovno, račiž schváliti:

1. Závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za r. 1922;

2. účet státního melioračního fondu za r. 1922;

3. účet státního bytového fondu za r. 1922;

4. účet dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce r. 1922.

V Praze dne 4. června 1925.