POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
Původní znění.
5166.
Antrag
des Abgeordneten Windirsch und Genossen
auf Aufhebung der Verordnung der Statthalterei für Böhmen vom 31. Mai 1902; Z. 25507 ai 1901, L. G. Bl. Nr. 45, betreffend das Verbot der Verwendung des Prügeljoches.
Die Unterzeichneten stellen den Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Das Ministerium des Innern wird aufgefordert, die Verordnung der Statthalterei für Böhmen vom 31. Mai 1902, Z. 25507 ai 1901, L. G. Bl. Nr. 45, betreffend das Verbot der Verwendung des Prügeljoches aufzuheben.
Begründung.
Die erwähnte Verordnung der ehemaligen Statthalterei für Böhmen verbietet die Verwendung des Prügeljoches als Anspannungsart für Zugrinder. Welche Gründe die Statthalterei für Böhmen seinerzeit zur Erlassung des Verbotes bewogen haben, ist unbekannt. Tatsache ist aber, dass das Prügeljoch in anderen Teilen des Staates die einzige übliche Art der Anspannung von Rindern ist. In dieser Beziehung braucht nur auf die Verhältnisse in der Slovakei verwiesen zu werden. Welche Stellung die slowakischen Landwirte zu einem Verbot des Prügeljoches nehmen würden, lässt sich leicht ausdenken, wenn daran erinnert wird, dass in der slowakischen Landwirtschaft eine andere Anspannungsart für Rinder überhaupt unbekannt ist. Und doch müsste die Frage des Verbotes des Prügeljoches auch dort erwogen werden, wenn die Unifizierung behördlicher Vorschriften es dahin bringen sollte, auch für dieses Staatsgebiet die Angelegenheit zu erörtern. Es ist sicher, dass sich die Landwirte in der Slovakei gegen ein eventuelles Verbot der Verwendung des Prügeljoches auflehnen würden, weil diese Anspannungsart einfach, bequem, billig und leicht zu reparieren ist. Sie ist die in den Gebirgsgegenden auch einzig praktikable Anspannungsart, die es zulässt, dass auch noch unter den ungünstigsten Wege- und Terrainverhältnissen Fuhren geleistet werden können.
Das Prügeljoch wird aber sonst noch in den Alpengegenden, in Italien und alle jenen Ländern verwendet, wo die Verhältnisse seine Beibehaltung bedingen. Nur Böhmen ist das Land, wo das Prügeljoch verboten ist, obwohl es hier nur mehr dort benützt wird, wo andere Anspannungsarten zur Qual von Zugrindern werden. Als Verwendungsgebiet kam hier zuletzt nur mehr der Böhmerwald inbetracht, dessen oft ungünstige Fuhrwege keine andere Anspannung zuliessen. Hier wurde das Verbot des Prügeljoches oft zu einer Quelle von Schikanen für die Landwirte, die nicht einsehen konnten, dass vom grünen Tische aus ohne Rücksichtnahme auf die örtlichen Verhältnisse diese altbewährte, einfache Anspannungsweise untersagt worden ist. Merkwürdig ist übrigens, dass auf Grund der erwähnten Verordnung der Statthalterei für Böhmen die Verwendung des Prügeljoches nach den Bestimmungen des Prügelpatentes bestraft wird.
Es ist notwendig, dass die noch immer andauernde Drangsalierung der Landwirte wegen des Prügeljoches wieder aufhört und die darauf bezughabende Verordnung der Statthalterei für Böhmen endlich aufgehoben wird.
In formaler Beziehung wird ersucht, den Antrag dem Ausschuss für Landwirtschaft zuweisen zu wollen.
Prag, am 6. Mai 1925.
Windirsch, Böllmann, Dr. Hanreich, Zierhut, Kostka, Dr. W. Feierfeil, Křepek, Stenzl, Bobek, J. Mayer, Pittinger, Scharnagl, Simm, Dr. Spina, Ing. Jung, Patzel, Knirsch, Sauer, Wenzel, Schubert, Heller.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
Překlad.
5166.
Návrh
poslance Windirsche a druhů,
aby bylo zrušeno nařízení místodržitelství pro Čechy ze dne 31. května 1902, č. 25507 ai 1901, č. 45 z. z. o zákazu používati jařma.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Ministerstvo vnitra se vyzývá, aby zrušilo nařízení místodržitelství pro Čechy ze dne 31. května 1902, č. 25507 ai 1901, č. 45 z. z. o zákazu používati jařma.
Odůvodnění.
Zmíněným nařízením bývalého místodržitelství pro Čechy zakazuje se užívati jařma k zapřahání tažného dobytka. Co přimělo místodržitelství pro Čechy, aby své doby vydalo tento zákaz, nevíme. Jest však jisto, že se v jiných částech státu užívá jařma jako jediného obvyklého způsobu zapřahání dobytka. Po této stránce třeba jen poukázati na poměry na Slovensku.
Jaké stanovisko by zaujali slovenští rolníci k zákazu jařma, lze si lehce představiti, uvědomíme-li si, že zemědělci na Slovensku vůbec neznají jiného způsobu zapřahání dobytka. A přece, kdyby unifikace úředních předpisů měla dojíti tak daleko, aby tato věc byla řešena i pro toto státní území, musila by býti vzata v úvahu otázka zákazu jařma také tam. Jest jisto, že by se zemědělci na Slovenku opřeli proti případnému zákazu používati jařma, poněvadž tento způsob zapřahání jest jednoduchý, pohodlný, levný a jařmo se dá také lehce opraviti. V horských krajinách jest to také jediný způsob zapřahání, jehož lze užíti, aby se mohlo jezditi povozy i po nejneschůdnějších cestách a terainu.
Jařma se však užívá ještě v alpských krajinách, v Italii a ve všech těch zemích, kde poměry vyžadují, aby bylo ponecháno. Jen Čechy jsou země, kde jest jařmo zakázáno, ačkoliv se ho zde nyní užívá jen tam, kde jiný druh zapřahání se stává pro tažný dobytek trýzní. Naposled se ho zde používalo jen na Šumavě, kde pro neschůdné cesty nelze často užíti jiného potahu. Zákaz jařma stal se zde pro rolníky často pramenem týrání, poněvadž nemohli pochopiti, že bez zřetele na místní poměry od zeleného stolu byl zakázán tento odedávna osvědčený, jednoduchý způsob zapřahání. Ostatně jest podivuhodné, že se podle zmíněného nařízení místodržitelství pro Čechy používání jařma trestá podle předpisů Prügelpatentu.
Jest třeba, aby opět ustalo stále ještě trvající trýznění rolníků pro užívání jařma a příslušné nařízení místodržitelství pro Čechy bylo konečně zrušeno.
Po stránce formální žádáme, aby návrh byl přikázán výboru zemědělskému.
V Praze dne 6. května 1925.
Windirsch, Böllmann, dr. Hanreich, Zierhut, Kostka, dr. W. Feierfeil, Křepek, J. Mayer, Simm, Pittinger, Scharnagl, dr. Spina, inž. Jung, Patzel, Knirsch, Sauer, Wenzel, Heller, Schubert, Stenzl, Bobek.