POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
Původní znění.
5151.
Antrag
der Abgeordneten Hillebrand, Dr. Holitscher, Palme, Blatny und Genossen
auf Vereinigung von Karlsbad mit den Nachbargemeinden.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Gesetz
von,...............
durch welches die Stadt Karlsbad mit den Nachbargemeinden vereinigt wird.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
§ 1.
Die Gemeinden Aich, Alt-Rohlau, Dallwitz, Donitz, Drahowitz, Fischern, Meierhöfen, Pirkenhammer und Weheditz, sowie der Ort Berghäusel der Gemeinde Espenthor werden reit der Stadt Karlsbad zu einer einzigen Gemeinde unter den gemeinsamen Namen Karlsbad vereinigt.
§ 2.
Das gesamte Gemeindevermögen und Gemeindegut, die Anstalten und Fonds der genannten Gemeinden und alle ihre Rechte und Verbindlichkeiten gehen vom Tage der Vereinigung auf die neue Gemeinde Karlsbad über.
§ 3.
Die Beamten, Angestellten und Arbeiter der vereinigten Gemeinden werden von der neuen Gemeinde mit allen erworbenen Rechten und Ansprüchen übernommen.
§ 4.
Die Gemeindeabgaben und Gebühren, sowie die Gemeindezuschläge zu den Staatssteuern werden in den einzelnen Teilgemeinden solange im bisherigen Ausmasse weiter erhoben, als nicht durch die Gemeindevertretung der neuen Gemeinde Karlsbad eine Neuregelung beschlossen wird.
§ 5.
Binnen 5 Monaten nach Inkrafttreten dieses Gesetzes sind die Wahlen in die Gemeindevertretung durchzuführen.
Bis zu diesem Zeitpunkte wird die Gemeinde von einer Kommission von 42 Mitgliedern verwaltet, welche vom Minister des Innern entsprechend der verhältnismässigen Stärke der Parteien im ganzen Gebiete der neugebildeten Gemeinde zu ernennen sind.
§ 6.
Seine Durchführung obliegt dem Minister des Innern im Einvernehmen mit den beteiligten Ministern.
Begründung.
Die Entwicklung aller Nachbargemeinden Karlsbads ist durch die Bedürfnisse des Kurortes ganz bestimmt begrenzt. Die unbedingt gebotene Rücksichtsnahme auf die Sicherheit der Heilquellen verhindert die Erschliessung natürlicher Bodenschätze, der Schutz der Karlsbader, einen einzigen grossen Kurpark bildenden Wälder erfordert eine Drosselung der Industrie. Gleichzeitig ist der Entwicklungsraum Karlsbads so eng begrenzt, dass nicht nur eine künftige Erweiterung der Stadt unmöglich ist, sondern auch die bisherige Entwicklung schon längst den Ding der alten Stadtgrenzen gesprengt hat. Die Bahnhofsanlagen, Wasser- und Beleuchtungswerke usw. befinden sich längst ausserhalb der Stadt und ein sehr erheblicher Teil der in Karlsbad beschäftigtem Beamten und Arbeiter, ein grosser Prozentsatz in Karlsbad geborener und dahin zuständig gewesener oder noch im Augenblicke zuständiger Gewerbetreibender usw. mussten in den Vororten Wohnung nehmen. Die meisten der in städtischen betrieben beschäftigten Arbeiter und der Arbeiterschaft der Karlsbader privaten Geschäfte sind wegen des Wohnungsmangels bezw. der durch die künstliche Abschnürung Karlsbads erzeugten hohen Grundrente, infolge der unerschwinglichen Wohnungspreise, gezwungen, ständig in den Nachbarorten zu wohnen, dorthin zuständig zu werden, und als Arbeitsunfähige den Armenfonds von Gemeinden zur Last zu fallen, die aus ihrer Arbeitstätigkeit niemals --weder direkt noch indirekt - einen Vorteil gezogen Tratten. So sind die Vororte Karlsbads durch Karlsbad einseitig belastet und es erscheint ihr Begehr, nach Karlsbad eingemeinde zu werden, gerechtfertigt. Die Stadt Karlsbad andererseits hat ein eminentes Interesse daran, sich frei und ungehemmt entwickeln zu können, auf die Gestaltung des Lageplanes, die Entwicklung der Industrie, die Sicherheitspolizei, vor allem auf die Bergpolizei, (wegen des Quellenschutzes) und die Gesundheitspflege in einem möglichst weiten Umkreis um das Kurgebiet ungeschmälert Einfluss nehmen zu können. Es kann der Stadt Karlsbad auch nicht gleichgiltig sein, ob sie von den vielen, in den Nachbargemeinden wohnenden Kurgästen eine Kurtaxe einzunehmen vermag oder nicht, sowie ob die Zufahrts- und Zugangswege in das Kurgebiet sauber, ordentlich beleuchtet, polizeilich entsprechend gesichert sind oder ob das Gegenteil der Fall ist. Bei den ungemein regen wechselseitigen Beziehungen zwischen den Bewohnern und der angrenzenden Orte, (Kurgäste, Passanten, Beamte, Arbeiter etc.) müssen auch alle Gesundheitsmassregeln, die innerhalb der heutigen Grenzen Karlsbads getroffen werden, gegenstandslos bleiben, wenn sie nicht gleichmässig auch in allen diesen Nachbarorten durchgeführt werden.
Da der Vermögensstand der einzugemeindenden Orte deren Passiven weit übertrifft, ist die Vereinigung der aufgezählten Gemeinden auch vom finanziellen Standpunkte aus für alle nützlich.
Eine Belastung des Staates entsteht durch den vorliegenden Antrag nicht.
In formeller Beziehung beantragen wir die Zuweisung dieses Gesetzentwurfes an denn Verfassungs- und Rechtsausschuss.
Prag, den 31. März 1925.
Hillebrand, Dr. Holitscher, Palme, Blatny, Schweichhart, Heeger, Jokl, Uhl, Kirpal, Grünzner, Löwa, Dr. Haas, Dr. Czech, Hoffmann, Schäfer, Leibl, Kaufmann, Taub, Hackenberg, Pohl, R. Fischer, Häusler, Dietl, Schuster.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
Překlad.
5151.
Návrh
poslanců Hillebranda, dra Holitschera, Palmeho, Blatné a druhů
na sloučení Karlových Varů se sousedními obcemi.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne................,
jimž se slučuje město Karlovy Vary se sousedními obcemi.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:
§ 1.
Obce Dubí, Stará Role, Dalovice, Tuhnice, Drahovice, Rybáře, Dvory, Pirkenhammer a Bohatíce a osada Hůrky z vesnice Olšova Vrata slučují se s městem Karlovy Vary v jedinou obec se společným jménem Karlovy Vary.
§ 2.
Veškeré obecní jmění a obecní statek, ústavy a fondy jmenovaných obcí a všechna jejich práva a závazky přecházejí dnem sloučení na novou obec Karlovy Vary.
§ 3.
Úředníky, zaměstnance a dělníky sloučených obcí převezme nová obec se všemi nabytými právy a nároky.
§ 4.
Obecní dávky a poplatky, a obecní přirážky ke státním daním budou v jednotlivých obcích vybírány v dosavadní výši, dokud se obecní zastupitelstvo nové obce Karlovy Vary neusnese na nové úpravě.
§ 5.
Do 5 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona jest provésti volby do obecního zastupitelstva.
Do této doby spravuje obec komise, skládající se ze 42 členů, jmenovaných ministrem vnitra v poměru síly stran v celém území nově utvořené obce.
§ 6.
Provedení tohoto zákona přísluší ministrovi vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
Odůvodnění.
Rozvoj všech sousedních obcí karlovarských jest zcela určitě omezen potřebami lázeňského místa. Nezbytně nutný ohled na bezpečnost léčivých pramenů překáží otevřeni přírodních pokladů v zemi, ochrana karlovarských lesů tvořících jediný veliký lázeňský park, vyžaduje rdoušení průmyslu. Zároveň jest však také území, na nimž se mohou Karlovy Vary rozvíjeti tak úzce omezeno, že se město nejen nemůže budoucnosti rozšířiti, nýbrž i dosavadní vývoj již dávno roztrhal okruh starých městských hranic. Nádraží, vodovod a osvětlovací zařízení leží již dávno za městem a velmi značná část úředníků a dělníků zaměstnaných v Karlových Varech, velké procento živnostníků atd. narozených a kdysi nebo v této chvíli ještě tam příslušných musilo se usídliti v předměstích. Většina dělníků zaměstnaných v městských podnicích a dělnictvo karlovarských soukromých obchodů jest nuceno pro nedostatek bytů nebo pro vysoký pozemkový důchod způsobený umělým stísněním Karlových Varů, pro nedostupné bytové ceny bydliti stále v sousedních místech, býti tam příslušní a jako nezpůsobilí k práci připadnouti na obtíž chudinskému fondu obcí, které z jejich pracovní činnosti neměly nikdy prospěchu - ani přímého, ani nepřímého. Tímto způsobem jsou předměstí Karlových Varů jednostranně zatížena Karl. Vary a jejich přání, aby byla sloučena s Karl. Vary v jedinou obec, jest odůvodněné. Na druhé straně však město Karl. Vary má důležitý zájem, aby se mohlo svobodně a volně vyvíjeti, aby v pokud možno největším okruhu lázní mohlo míti neztenčený vliv na utváření plánu polohy, na vývoj průmyslu, na bezpečnostní policii, především pak na důlní policii (pro ochranu pramenů) a zdravotní péči. Městu Karl. Varům nemůže býti také lhostejno, může-li vybírati z mnohá lázeňských hostů bydlících v sousedních obcích lázeňskou taxu či nikoliv a zda cesty pro povozy i pěší vedoucí do lázeňského území, jsou čisté, řádně osvětlené, policejně náležitě bezpečné či je-li tomu naopak. Při neobyčejně čilých vzájemných stycích obyvatelů karlovarských s obyvateli sousedních míst (lázeňskými hosty, pasanty, úředníky, dělníky atd.), byla by také všechna zdravotní opatření, která by byla provedena v dnešních hranicích Karl. Varů, marná, kdyby nebyla také zároveň provedena ve všech těchto sousedních místech.
Poněvadž jmění obcí, které mají býti připojeny, daleko přesahuje jejich pasiva, jest sloučení vypočtených obcí užitečné pro všechny také se stanoviska finančního.
Stát tímto návrhem zatížen nebude.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh zákona byl přikázán výboru ústavně-právnímu.
V Praze dne 31. března 1925.
Hillebrand, dr. Holitscher, Palme, Blatny, Schweichhart, Heeger, Jokl, Uhl, Kirpal, Grünzner, Löwa, dr. Haas, dr. Czech, Hoffmann, Schäfer, Leibl, Kaufmann, Taub, Hackenberg, Pohl, R. Fischer, Häusler, Dietl, Schuster.