POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
Původní znění.
5150.
Antrag
der Abgeordneten Dr. Czech, Hillebrand, Pohl und Genossen
auf Abänderung des § 64 der Verfassungsurkunde.
Die Gefertigten stellen folgenden Antrag:
Das Abgeordnetenhaus wolle beschliessen:
Verfassungsgesetz
vom.................,
womit § 64 der Verfassungsurkunde abgeändert wird.
Die Nationalversammlung der Čechoslovakischen Republik hat folgendes Gesetz beschlossen:
Artikel I.
Der § 64 Eingang und Absatz (1) Punkt I der Verfassungsurkunde wird abgeändert und hat zu lauten:
ť(1) Der Präsident der Republik
1. vertritt den Staat nach aussen. Er schliesst die internationalen Verträge ab und ratifiziert sie, nachdem die Nationalversammlung ihre Zustimmung erteilt hat. Diese Zustimmung erfolgt durch Beschluss beider Kammern (§§ 42 bis, 44, 48), sofern es sich jedoch um Aenderungen des Staatsgebietes handelt, in Form eines Verfassungsgesetzes (Art. I des Einführungsgesetzes).
Artikel II.
Dieses Gesetz tritt am Tage der Kundmachung in Wirksamkeit.
Mit der Durchführung werden alle Mitglieder der Regierung betraut.
Begründung.
Die geltende, im Wesen aus der alten österreichischen Verfassung übernommene, Bestimmung der Verfassungsurkunde, wonach nur jene Staatsverträge der parlamentarischen Zustimmung bedürfen, welche den Staat oder einzelne Bürger belasten, hat sich wegen ihrer Unklarheit als absolut ungeeignet erwiesen, das Kontrollrecht des Parlaments zu wahren. Die Unklarheit dieser Bestimmung ist zu einer so engen Auslegung benützt worden, dass überhaupt nur Handelsverträge und Verträge, welche private Rechtsverhältnisse oder die Rechtshilfe betreffen, dem Parlament zur Genehmigung unterbreitet wurden; während die Regierung alle politischen Verträge, durch welche das Schicksal der ganzen Bevölkerung betroffen und selbst kriegerische Verwicklungen herbeigeführt werden können, in grosser Zahl abgeschlossen hat, ohne die Volksvertretung zu fragen. Es ist aber offenkundig, dass insbesondere diese Staatsverträge, das öffentliche und private Leben ebenso mitunter sogar stärker beeinflussen als Gesetze. Es entspricht daher dem Geist der Verfassung, wonach alle Rechte vom Volk ausgehen, dass die Giltigkeit aller internationalen Verträge ohne Ausnahme an die Zustimmung der Volksvertretung gebunden wird. Eine finanzielle Mehrbelastung entsteht dadurch nicht.
Die Bezeichnung des Gesetzes als Verfassungsgesetz ist durch Art. I. des Einführungsgesetzes zur Verfassung bedingt.
In formeller Beziehung beantragen wir die Zuweisung dieses Antrages an den Verfassungs- und Rechtsausschuss.
Prag, den 18. März 1925.
Dr. Czech, Hillebrand, Pohl, Heeger, Hoffmann, Löwa, Kaufmann, Uhl, Schäfer, R. Fischer, Jokl, John, Blatny, Leibl, Hackenberg, Taub, Koscher, Dietl, Kirpal, Schiller, Wittich, Schweichhart.
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1925.
|
I. volební období. |
11. zasedání. |
Překlad.
5150.
Návrh
poslanců dra Czecha, Hillebranda, Pohla a druhů
na změnu § 64 ústavní listiny.
Podepsaní navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Ústavní zákon
ze dne................,
jímž se mění § 64 ústavní listiny.
Nárcydní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Článek I.
Začátek 64 a odst. (1), bod 1 ústavní listiny mění se takto:
ť(1) President republiky
1. zastupuje stát na venek. Sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, k nimž Národní shromáždění dalo svůj souhlas. Tento souhlas se dává usnesením obou sněmoven (§§ 42-44, 48), pokud však jde o změny státního území, ve formě ústavního zákona. (Čl. I uvozovacího zákona).
Článek II.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Provedením jeho pověřují se všichni členové vlády.
Odůvodnění.
Platné ustanovení ústavní listiny, v podstatě přejaté ze staré rakouské ústavy, podle něhož vyžadují souhlasu sněmovny jen státní smlouvy, které zatěžují stát nebo jednotlivé občany, ukázalo se pro svou nejasnost naprosto nezpůsobilé, aby udrželo kontrolní právo sněmovny. Nejasnosti tohoto ustanovení se použilo k úzkému výhradu, že sněmovně byly předloženy ke schválení vůbec jen obchodní smlouvy a smlouvy, které se týkají soukromých právních poměrů nebo právní pomoci, kdežto všechny politické smlouvy, jež se mohou dotýkati osudu veškerého obyvatelstva a mohly by způsobiti i válečné zápletky, byly většinou uzavřeny bez dotazu lidového zastupitelství..lest však zřejmé, že zvláště tyto státní smlouvy mají na veřejný a soukromý život rovněž takový vliv, dokonce větší než zákony. Jest tedy v duchu ústavy, podle níž všechna práva vycházejí z lidu, aby platnost všech mezinárodních smluv, bez výjimky byla vázána na souhlas zástupců lidu. Finančně tím stát více zatížen nebude.
Označení zákona jako ústavního zákona jest třeba podle článku I uvozovacího zákona k ústavě.
Po stránce formální navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu.
V Praze dne 18. března 1925.
Dr. Czech, Hillebrand, Pohl, Heeger, Hoffmann, Löwa, Kaufmann, Uhl, Schäfer, R. Fischer, Jokl, John, Blatny, Leibl, Hackenberg, Taub, Koscher, Dietl, Kirpal, Schiller, Wittich, Schweichhart.