Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5093.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne.................

o odkladu exekučního vyklizení místnosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Exekuční soud může na návrh povinného (nájemníka, podnájemníka, domovníka, zaměstnance s bezplatným bytem a pod.) nejvýše na dobu jednoho čtvrtletí odložiti exekuci vyklizením najatých neb užívaných místností, nemá-li povinný beze své viny jiné, potřebě odpovídající náhrady, anebo byl-li povolen odklad vyklizení místností, do nichž má se povinný nastěhovati.

(2) Návrh na odložení exekuce učiniti lze ještě před uplynutím lhůty stěhovací. Okolnosti, jimiž se návrh odůvodňuje, buďtež na vyzvání exekučního soudu osvědčeny.

(3) V usnesení odklad povolujícím udá soud den, kdy lhůta odkladu se končí.

(4) Trvají-li důvody odložení exekuce i po uplynutí lhůty, na kterou byl odklad povolen, může býti vyklizení na návrh povinného odloženo ještě jednou, a to opět nejvýše na dobu jednoho čtvrtletí; po třetí a naposled může býti vyklizení v těchto případech odloženo - opět nejvýše na dobu jednoho čtvrtletí - jedině tehdy, potvrdí-li politický úřad (administrativní vrchnost) prvé stolice, že v obci není potřebné náhrady.

§ 2.

(1) Nezaplatí-li povinný do osmi dnů od právní moci usnesení exekučního soudu pronajímateli případný nedoplatek nájemného a částku rovnající se poměrnému dílu nájemného i s vedlejšími poplatky, připadající na dobu do konce nájemního období, nejvýše však na dobu, na kterou byla exekuce odložena, pozbývá odklad exekuce platnosti. Neplatil-li povinný dosud nájemného, určí náhradu, kterou za další používání jest zaplatiti, soud, vyslechna strany.

(2) V usnesení odklad exekuce povolujícím budiž uvedena částka, kterou má povinný podle ustanovení odstavce 1. zaplatiti, a povinný budiž poučen, že na návrh pronajímatele (majitele místnosti) bude exekuce vykonána, když případný nedoplatek nájemného a náhrada za další používání místnosti nebudou včas zaplaceny.

§ 3.

Ustanovení § 1 neplatí:

1. opatřil-li pronajímatel (majitel místnosti) povinnému dostatečnou místnost náhradní;

2. byla-li nájemníkovi dána výpověď z důvodů uvedených v § 1, odst. 2., č. 2. až 8., zákona ze dne........... č..... Sb. z. a n., o ochraně nájemníků, nebo byla-li dána výpověď nebo zrušena nájemní smlouva z důvodů, uvedených v § 3 téhož zákona;

3. byl-li domovnický poměr nebo služební poměr zaměstnance požívajícího bezplatného bytu zrušen z toho důvodu, že domovník nebo zaměstnanec

a) dopustil se krádeže, zpronevěry nebo jiného činu, který ho činí nehodným zaměstnavatelovy důvěry;

b) způsobil svou vinou zaměstnavateli značnou škodu;

c) chová se k zaměstnavateli urážlivě nebo hrubě;

d) zdráhá se bezdůvodně konati své povinnosti;

e) vede život nemravný nebo pohoršlivý;

4. potřebuje-li majetník podniku továrního, živnostenského nebo zemědělského, s výjimkou zemědělského podniku na půdě zabrané podle zákona, ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., pro své zaměstnance bytů, které jsou přístupny toliko prostorami, náležejícími k jeho podniku;

5. poškodil-li nebo ohrožoval-li povinný nebo členové jeho domácnosti vážně život, zdraví nebo majetek pronajímatele (majitele místnosti) nebo obyvatelů domu;

6. jde-li o domy a objekty, na něž se nevztahuje zákon o ochraně nájemníků.

§ 4.

Osobám, které obývají v podnicích zemědělských byty určené pravidelně pro ubytování zaměstnanců zemědělského podniku, lze - pokud osoby ty nejsou podle § 3 vůbec vyloučeny z ochrany tohoto zákona - povoliti odklad pouze jednou nejvýše na stejnou dobu, jako jest smluvená neb obvyklá výpovědní lhůta z námezdního poměru, nikdy však na dobu delší jednoho měsíce. Jde-li o zemědělské podniky na půdě zabrané podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., lze povoliti odklad podle § 1, avšak pouze dvakráte za sebou.

§ 5.

(1) Nemá-li ten, kdo byl z dosavadních místností vystěhován, kam by složil své věci, jest povinna obec, ve které k vystěhování dojde, neprodleně řádně uložiti vyklizené věci potud, než jimi oprávněný naloží jinak.

(2) Aby mohla obec včas učiniti přiměřená opatření, budiž jí o zamýšleném vyklizení dána zpráva, jakmile bylo povoleno, nejpozději dva dny před výkonem.

§ 6.

(1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1925 a platí do 31. března 1928.

(2) Zákon ze dne 26. dubna 1923, čís. 86 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, prodloužený zákonem ze dne 25. dubna 1924, čís. 86 Sb. z. a n., pozbývá účinnosti dnem 31. března 1925, k odkladům podle něho povoleným sluší přihlížeti při rozhodování podle §§ 1 a 4 tohoto zákona.

§ 7.

Provésti tento zákon náleží ministru spravedlnosti v dohodě s ministry sociální péče a vnitra.

Důvodová zpráva.

Dnem 30. dubna 1925 vyprší platnost zákona o odkladu exekučního vyklizení místností č. 86/1923 Sb. z. a n., prodlouženého zákonem č. 86/1924 Sb. z. a n. Ochrana, které se podle těchto předpisů dostává osobám, jež by neměly beze své viny kam se uchýliti, kdyby se proti nim provedla exekuce vyklizením místností, jichž používají, se však plně osvědčila, a dosavadní situace na bytovém trhu nepřipouští, aby se od ní upustilo. Stále ještě jet častým zjevem, že strana, které hrozí exekuční vyklizení, nemůže si najíti včas vhodné náhrady.

Poměry tyto doporučují, aby dosavadní předpisy byly obnoveny a to v souvislosti s vládním návrhem zákona o ochraně nájemníků na dobu do 31. března 1928. Změny v zákoně o ochraně nájemníků vyžádaly si změny § 1, odst. 3., a vypuštěni č. 6. v § 3, neboť místnosti, sloužící k ubytování státních zaměstnanců, a budovy obsazené vojskem jsou nyní z ochrany nájemníků vyloučeny a není v nich proto podle § 3, č. 6. (dosud č. 7.) odklad vůbec přípustný. Dále doplněn byl § 1 ustanovením, že den, kdy lhůta se končí, má býti soudem v usnesení výslovně určen a zkrácena v § 4 lhůta pro odklad v podnicích zemědělských. Při tom bylo ovšem pamatovati zvláštním předpisem na obtížnou situaci zaměstnanců na velkém majetku pozemkovém, pro něž nelze při provádění pozemkové reformy opatřiti s dostatečnou rychlostí potřebné byty. Dále se přijímá do § 3, č. 2., odkaz na nový zákon o ochraně nájemníků a připojuje se v § 6 ustanovení přechodní.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění projednán v řízeni zkráceném podle § 55 j. ř. a aby byl za tím účelem přikázán výboru sociálně-politickému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

Zkrácené řízení odůvodněno je tím, že zákon má nabýti, současně se zákonem na ochranu nájemníků, působnosti dnem 1. dubna 1925.

V Praze dne 18. března 1925.

Náměstek předsedy vlády:

Stříbrný, v. r.