Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty),

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto Zákoně:

§ 1.

Dosavadní pevné poplatky kolkové se zvyšují s výjimkami stanovenými v následujících paragrafech takto:

a) poplatky 10 h, 20 h a 30 h na 50 h,

b) poplatky 40 h a 50 h na 1 Kč,

c) poplatky 1 Kč a 1 Kč 20 h na 3 Kč,

d) poplatky 2 Kč na 5 Kč, 3 Kč na 8 Kč a 4 Kč na 10 Kč, 6 Kč na 15 Kč, 8 Kč na 20 Kč, 12 Kč na 30 Kč a 20 Kč na 50 Kč.

e) poplatek 5 Kč podle § 74 zák. čl. XI. z r. 1918 o poplatcích z převodu majetku na 8 Kč.

§ 2.

Ustanovení § 1 se nevztahují na pevné kolkové poplatky ze šeků, kupeckých poukázek, z účtů, bilancí a bilancovaných kont, z ujednání o soudní příslušnosti, z legitimací na sníženou a volnou jízdu na drahách, pak na pevné kolkové poplatky podle zák. čl. XLIII z r. 1914, čís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 279 ř. z., a zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 38 Sb. z. a n., o poplatcích soudních, na odstupňované kolkové poplatky ze sázek proti bookmakerovi (§ 7 čís. nař. ze dne 29. srpna 1916, čís. 282 ř. z., § 5 zák. ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n.), a konečně na poplatky podle saz. pol. 13-IV, bod 4 popl. prav.

§ 3.

Pevné kolkové poplatky 10 h, 20 h a 30 h z obchodních a živnostenských knih, uvedených v saz. pol. 32/59, b) popl. zák. a saz. pol. 58, b), prvý odst., popl. prav. se zvyšují na míru dvojnásobnou.

§ 4.

(¹) Poukázky na peněžité plnění, vystavené a splatné v cizině, které, nejsouce v textu označeny jako šek, mají jinak náležitosti šeku podle § 2 zák. ze dne 3. dubna 1906, č. 84 ř. z., a § 1 a odst. 2., § 2 zák. čl. LVIII z roku 1908, o šecích, jsou podrobeny, pokud poplatek podle ustanovení platících pro kupecké poukázky na plnění peněžité nečiní méně, pevnému kolkovému poplatku 1 Kč.

(²) Jinak platí obdobně poplatková ustanovení o šecích.

§ 5.

(¹) Za ověření podpisu úřední osoby nebo notáře (veřejného notáře) tuzemskými ústředními úřady platí žadatel poplatek 5 Kč v kolcích..

(2) Na tato ověření se ustanovení saz. pol. 111/117, písm. r), popl. zák., a saz. pol. 22, písm. r) popl. prav. nevztahují.

§ 6.

(¹) Místo notářských a sensálských tax, stanovených v §§ 212 a 213 zák. ze dne 27. ledna 1840, č. 404 sbírky zákonů justičních, a zák. čl. XXV z r. 1875 a § 29 zák. čl. XXIII z r. 1868, o kolcích, poplatcích a taxách, platí se za každé jmenování nebo přeložení notáře (veřejného notáře), a ustanovení sensálem pro určitý obvod pevný poplatek 500 Kč.

(²) Stejný poplatek se zapravuje za udělení oprávnění (autorisaci) civilního technika a za přiznání názvu "inženýr" podle vlád. nař. ze dne 10. listopadu 1921, č. 411 Sb. z. a n.

(³) Za zápis do seznamu advokátů se platí pevný poplatek 500 Kč.

(⁴) Tyto poplatky platí osoby, jichž se věc týká.

§ 7.

(¹) Kolkové poplatky z dobytčích pasů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se zvyšují z 2 h na 10 h, ze 4 h na 20 h, z 12 h na 60 h a z 20 h na 1 Kč.

(²)Kromě toho bude vybírán blanketní poplatek, jehož výši stanoví ministr financí vyhláškou.

§ 8.

Cenové hranice stanovené v saz. pol. 50/44, písm. q a 69/79, písm, c, aa, čís. 1 popl. zák. a v saz. pol. 14, písm. p a 52, písm. C, a popl. prav. částkou 100 Kč a v saz. pol. 110/116, písm. g, b, a v saz. pol. 99, písm. b, popl. prav. částkou 400 Kč zvyšují se na míru pětinásobnou.

§ 9.

Jestliže poplatky, které podle zákona nebo podle zvláštního povolení sluší zapravovati přímo bez úředního vyměření, nebyly zaplaceny vůbec nebo aspoň ne úplně ve lhůtě zákonem neb finanční správou stanovené, může finanční správa, pokud podle platných předpisů není oprávněna požadovati z těchto důvodů násobek vyšší, uložiti straně bez zavedení trestního řízení zvýšení v částce, která nebyla včas zaplacena.

§ 10.

Nejvyšší výměra pořádkové pokuty podle ministerského nařízení ze dne 6. dubna 1856, č. 50 i. z., a podle ustanovení § 82, č. 3, zák. čl. XI. z r. 1918, zvyšuje se na 1000 Kč.

§ 11.

(¹) Kolek z hracích karet činí beze zřetele na počet listů hry:

a) při kartách bez apretury nebo s apreturou kaseinovou, je-li kresba orámována a činí-li bílý okraj karty až k orámování kresby na obou protilehlých stranách dohromady méně než 8 mm

………10 Kč,

b) při kartách s apreturou jinou než kaseinovou, na př. s povlakem lakovým, celuloidovým atd.

………20 Kč,

c) při kartách uvedených pod písm.

a) se širším okrajem nebo bez orámování kresby

………20 KČ.

(²) Ministr financí se pro případ, že by nastala změna ve způsobu výroby karet co do základní látky nebo apretury, zmocňuje, aby vyhláškou stanovil, pod kterou sazbu se mafii karty zařaditi.

(³) Ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, smějí býti dány do oběhu toliko karty, opatřené kolkem podle odst. 1.

(⁴) Výrobci a prodavači karet jsou povinni předložiti všechny zásoby her ve lhůtě, která se ustanoví nařízením, k dodatečnému okolkování za podmínek stanovených v nařízení a placený kolek se vpočte.

(⁵) Karet, které jsou v oběhu a jsou kolkovány podle ustanovení dosavadních, může býti používáno ještě 90 dní ode dne účinnosti zákona. Po uplynutí této lhůty jest zakázáno hráti kartami, které nejsou kolkovány podle odst. 1. Tyto karty musí býti před uplynutím uvedené lhůty předloženy k dodatečnému okolkování.

(⁶) Porušení povinnosti v tomto paragrafu stanovené trestá se padesátinásobkem zkráceného kolkového poplatku a propadnutím karet nedostatečně kolkovaných.

(⁷) Ostatní ustanovení zákonů o kolku z hracích karet zůstávají nezměněna.

§ 12.

(¹) Poplatky za úschovu soudních deposit stanoví se ve výši sazeb platných pro poštovní šekový úřad v řízeni o ukládání soudních deposit.

(²) Pokud sazby tyto neobsahují poplatků za úschovu některých věcí, zůstávají sazby nezměněny.

§ 13.

(¹) Při úhradách peněžitých částek pokladnami státními a pokladnami podniků a ústavů státních nebo státem spravovaných, ať se konají z jakéhokoliv důvodu a jakýmkoliv způsobem (na př. hotovými přímo, poštovní poukázkou, poštovním šekovým úřadem, řízením odúčtovacím, bankovním žírem, kompensací), vybírá se ve prospěch poplatkového důchodku z uhrazené částky kvitanční poplatek srážkou, ať se vydá o příjmu stvrzenka či nikoliv. Vydá-li se stvrzenka, již jest uhrazující pokladna oprávněna žádati od příjemce uhrazené částky předem aneb dodatečně, jest povinen příjemce potvrditi příjem celé úhrady beze srážky, ale oprávněn uvésti v ni sraženou částku.

(²) Bylo-li opominuto poplatek sraziti, předepíše se k placení hotovými. Podrobná ustanovení budou vydána nařízením.

(³) Veškeré stvrzenky o těchto úhradách jsou prosty poplatku.

§ 14.

(¹) Ze smluv trhových a dodacích o věcech movitých, ze smluv stavebních a jiných smluv o dílo, dále ze smluv dodacích o pracích, uzavřených se státem nebo s podniky a ústavy státními nebo státem spravovanými, platí se poplatek, jemuž jest smlouva podrobena, bez rozdílu, je-li o ní vyhotovena listina či nikoli.

(²) Poplatek ze smluv se vybírá při úhradě úplaty srážkou tak jako poplatek kvitanční.

(³) Listiny o těchto smlouvách jsou poplatku prosty, ledaže by obsahovaly ujednání, která podle § 39 popl. zák. a § 54 popl. pravidel jsou podrobena samostatnému polatku, o němž platí všeobecná ustanovení poplachová.

§ 15.

Platná osvobození osobní a věcná vyjímaje osvobození z důvodu obchodní korespondence růstávají ustanoveními §§ 13 a 14 nedotčena.

§ 16.

Na dodávky z volné ruky do 5.000 Kč a práce do 10.000 Kč, dále na státní podniky, které jsou podle zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, spravovány podle zásad obchodního hospodaření, se ustanovení §§ 13 a 14 nevztahují. Takové dodávky a podniky podléhají všeobecným poplatkovým ustanovením. Na pokladny zmíněných podniků se ustanovení saz. pol. 96/83, B, č. 2, odst. 2. popl. zák. a saz. pol. 84, B, č. 2, písm. c) popl. prav. nevztahují.

§ 17.

Za vrácení poplatků sražených podle §§ 13 a 14 neprávem muže býti žádáno do 3 let ode dne srážky u příslušného finančního úřadu, v jehož obvodu leží pokladna, která srážku vykonala.

§ 18.

Zrušují se ustanovení zák. čl. XIV z r. 1901, pokud se týkají státních úřadů, orgánů a podniků, dále § 11 zák. čl. XXI z r. 1915 a odst. 3 až 5 §u 71 a § 74 zák. čl. XI z r. 1918, pokud se týkají smluv v § 14 tohoto zákona uvedených, a konečně cís. nař. ze dne 28. srpna 1915, č. 271 ř. z.

§ 19.

(¹) Jestliže smluvní strany před jedním nebo několika svědky uzavřely smlouvu nebo osvědčily, že mezi nimi byla uzavřena smlouva, pokládá se zápis podepsaný svědkem nebo svědky a stvrzující skutečnost uzavření smlouvy nebo jejího provedení, užije-li se ho k úřední (soudní) potřebě se stanoviska poplatkového práva za listinu o příslušném právním jednání, a to bez rozdílu, je-li zápis ten v rukou jedné ze smluvních stran či osoby třetí.

(²) Poplatek platí osoby, které právní jednáni uzavřely, a ručí zaň ten, kdo zápisu podle ustanovení odst. 1. použil.

(³) Ustanovení saz. pol. 20/102 písrn. r) popl. zák. a saz. pol. 79 písm. r) popl. prav. zůstávají nedotčena.

§ 20.

Paušální poplatek ¹/₂%, stanovený v § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv, vztahuje se také na požitky, jichž se dostává pod jakýmkoli názvem správním orgánům (správní a dozorčí radě, generální radě, administrační radě, kuratoriu a pod.) osob právnických.

§ 21.

(¹) Povolí-li se straně na její žádost výměna kolkových známek a cenin, srazí se z částky v kolcích a ceninách vrácené 10% vyměněné hodnoty.

(²) Hodnoty pod 5 Kč se vyměňují beze srážky, při větších hodnotách se částka, která se má sraziti, zaokrouhlí na nejblíže nižší násobek 10 h.

(³) Totéž platí pro náhradní vtisk kolků.

§ 22.

Skládá-li se podání, listina nebo spis z jednotlivých listů rozměru ne většího než polovice normálního archu, t. j. než 875 cm², platí se za první dva listy poplatek náležející za první arch podle plné sazby a za každý další list poplatek ve výši polovičního poplatku náležejícího za druhý arch, činí-li poplatek za druhý arch více než 1 Kč.

§ 23.

Ustanovení § 28, písm. b) popl. zák. a § 58, písm. a) popl. prav. o tom, že dlužno každé povolení přímého placení uveřejniti, se zrušuje.

§ 24.

(¹) Ustanovení § 34 zák. ze dne 17. února 1921, č. 85 Sb. z. a n., o dani z obchodu cennými papíry, § 9 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv a § 28 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 337 Sb. z. a n., o dani z obohacení, se pozměňují potud, že, pokud jde o rekursní lhůty, rekursní řízení a promlčení dávek těmito zákony upravených, jest na Slovensku a v Podkarpatské Rusi užíti obdobně ustanovení § 17 s výjimkou první věty odst. 2. a § 18 zák. ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních, prodlouženého zákonem ze dne 21. prosince 1923, čís. 261 Sb. z. a n.

(²) O opravných prostředcích v případech odst. 1. rozhoduje v jediné a poslední stolici, pokud jde o Podkarpatskou Rus, hlavní finanční ředitelství v Užhorodě.

(³) Opravné prostředky proti dávkám uvedeným v odst. 1, nemají odkládacího účinku,

§ 25.

(¹) Způsob zapravování poplatků, jichž výměra, tímto zákonem stanovená, převyšuje 50 Kč, bude stanoven nařízením.

(²) Nařízením se také ustanoví, jak si v případech, kdy je podle platných ustanovení nutno nebo možno platiti poplatky použitím úředních blanketů, bude třeba počínati po dobu, než se bude výlučně používati blanketů nových.

(³) Ustanovení tohoto zákona jest použiti jen na ty obchodní a živnostenské knihy, do nichž byl první zápis vykonán po účinnosti tohoto zákona.

(⁴) Při smlouvách uvedených v § 14, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, při kterých však byla úplata uhrazena po ní, platí o poplatku smluvním a kvitančním u podniků v tomto paragrafu uvedených ustanovení dosavadní.

(⁵) Jinak jest ustanovení tohoto zákona použíti ve všech případech, ve kterých nárok státu na poplatek vznikl po účinnosti zákona.

§ 26.

(¹) Pokud tento zákon neustanovuje nic jiného, vztahují se na poplatky, které se mají podle něho platiti, dosavadní zákonná ustanovení o kolcích a poplatcích.

(²) To platí zejména i o škodlivých následcích a trestech stanovených na přestupky zákona.

§ 27.

Tento zákon provede ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Vládní předloha jest splněním závazku, jenž dán jest v §u 2 zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 289 Sb. z. a n., o odměnách státním a některým jiným zaměstnancům, na rok 1924 a 1925, jež dle ustanovení §u 4, odst. 2. citovaného zákona mají býti kryty mimo jiné též z výnosu poplatků kolkových, jakož i jiných vhodných opatření, která k tomu konci budou učiněna. Provedení zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích; dani z obohacení; taxách a o kolku z hracích karet, jest umožněno několika směry. Každé nové zatížení musí býti posuzováno především s hlediska, jakým způsobem toto zatížení projeví se národohospodářsky a jak jednotlivce postihne. Zaváděním nových daní přímých nebo daní spotřebních, nebo jich zvyšováním přivádí se velmi snadno přesunování těchto břemen, čímž právě ti, kteří by platit měli, postihováni nejsou. Daleko snesitelnějším jest zatížiti občana tenkráte, když jde o jeho zájem osobní při poskytnutí nějaké úsluhy, nebo potřeby veřejnou státní správou. V tomto směru daleko nejlépe vyhovují poplatky; poněvadž tyto poplatky jeví se jako jistý ekvivalent za náklad, kterým při provádění zatížena jest státní správa a také ten, pro něhož státní práva určitý správní úkon vykonává, dociluje určité výhody osobní. Vedle tohoto důvodu přichází v úvahu, že celkem všechna zatížení daňová vyrovnala se ku znehodnocené koruně, což o všech poplatcích říci nemožno. Poslední zvýšení poplatků pevných (mimosoudních), o něž v zákonné předloze jde, stalo se v zemích historických v roce 1916 a na Slovensku a Podkarpatské Rusi teprve v roce 1921. Toto zvýšení bylo pouze dvojnásobné a nikterak neodpovídá nynější relaci Kč ke koruně zlaté, t. j. 1:7. Předloha v tomto směru nejde až na vytýčené zde hranice, nýbrž spokojuje se se zvýšením pětinásobným.

Toto zvýšení bude dvojího druhu: jednak budou zvyšovány poplatky, které již byly zvýšeny v r. 1916 a 1921 o 100%, a zde bude zvýšení 150%ní, aby se získal pětinásobek zvýšení, jednak půjde o zvýšení poplatků, které doposavad zvýšeny nebyly a zde se bude zvyšovati pětinásobně.

Provedení tohoto zákona děje se jednak zvýšením dosavadních poplatků, dále také zavedením poplatků nových (§§ 5 a 6), lepším postihnutím dosavad vybíraných poplatků (§§ 13, 14, 19, 20, 21) úpravou, jíž by byla docílena shoda ustanovení s přítomným stavem zákonným (§ 26), a konečně jde tu také o unifikaci zákonodárství v zemích historických se zákonodárstvím na Slovensku a Podk. Rusi.

Obavy, že toto zvýšení stane se novou drahotní položkou, mohou býti nanejvýše odůvodněny tam, kde půjde o pravidelně se opakující náklady z důvodů tohoto zákona, jež potom se mohou objeviti jako náklady režijní. Tato část poplatků bude však rozhodně menší proti oné, kde nově zaváděnými nebo zvýšenými poplatky budou postihnuti občané sporadicky a kde, jak již uvedeno, toto postihnutí snadněji bude neseno, poněvadž bude spojeno se zájmem osobním.

Jedné obavy vystříci se nemožno: totiž, že nově zavedenými zvýšenými poplatky přivádí se nová komplikace do poplatkového zákona a z toho plynoucí značná nejasnost a neurčitost, jež postihne mnohdy velmi těžce z neznalosti zákona poplatníka. V této věci jest usilovati o novelisaci poplatkového zákona, v kterém by bylo možno jasně a určitě se orientovati.

Výnos ze zvýšených poplatků správně odhadnouti nemožno. To závisí od bohatosti hospodářského života, průmyslového podnikání, obchodu a proto výnos odhadovaný na 40 milionů Kč jest bráti velmi opatrně. Vždyť schází nám i přesná základna, o jejíž zvýšení v zákoně jde. Tříletý průměr výnosu kolkových poplatků v částce 130 milionů Kč, není jen výnosem kolkových pevných poplatků, neboť do této částky jsou vpočteny také poplatky, které za jiných okolností by se platily hotově, ale pro nepatrnost placeny jsou kolky, jako poplatky soudní, stupnicové a j.

Při projednání zákona byly referentem navrženy některé zlepšovací změny, které také rozpočtovým výborem byly přijaty, a sice jsou to změny následující:

V §u 6, odst. 1., v řádce šesté, vkládá se za slovo jmenování "nebo přeložení notáře (veřejného notáře)" a slovo notářem se škrtá. Změna tato jest nutná, aby se předešlo nedorozuměním na Slovensku a Podk. Rusi, že notář jest obecním tajemníkem.

V §u 6, odst. 3., číslice 200 Kč mění se na 500 Kč ve shodě s poplatky z ustanovení notářů a sensálů.

V §u 11, odst. 5., ve třetí řádce, za slovy 90 dní vkládá se pro větší jasnost "ode dne účinnosti zákona".

V §u 12, odst. 2. se mění a zní nyní následovně:

"Pokud sazba tato neobsahuje poplatků za úschovu některých věcí, zůstávají sazby nezměněny." Změna tato jest odůvodněna tím, že obmýšleným pětinásobným značným zvýšením by byli těžce postiženi zejména nezletilí a sirotci.

V §u 24 na začátku řádky čtvrté mění se slova "za první list" ve slova "za první dva listy", což dostatečně lze odůvodniti správností, poněvadž při starém znění již první list často popsaný na jedné straně, nikdy nedosahující zákonné výměry 1750 cm² by byl považován za celý arch.

Předloha po projednání ve výboru rozpočtovém byla přidělena ještě výboru ústavně-právnímu, který pozměnil ji stylisticky a vypustil ustanovení uvedená v §§ 20 a 22, jako nesouvisející s předlohou, snížil některé sazby a pozměnil nadpis zákona. Rozpočtový výbor nemá námitek proti změnám provedeným výborem ústavně-právním a z důvodů nahoře uvedených dovoluje si předlohu vládní zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty) s provedenými změnami doporučiti Národnímu shromáždění ke schválení.

Zákonem ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., určeny byly státním a některým jiným veř. zaměstnancům určité odměny na rok 1925. Podle § 4, odst. 2. téhož zákona má tento náklad býti kryt z výnosů kolkových poplatků, jakož i jinými vhodnými opatřeními, která k tomu konci budou opatřena. Je tedy vládní předloha jen splněním tohoto závazku, k němuž se zákonodárný sbor přijetím dotyčného zákona zavázal. Také z věcných důvodů hodí se kolky a poplatky za dnešních poměrů nejlépe k tomu, aby kryly potřebný náklad. Poslední zvýšení poplatků, o něž v zákonné předloze jde, stalo se v historických zemích v r. 1916, na Slovensku a Podkarpatské Rusi teprve v r. 1921. Toto zvýšení bylo pouze dvojnásobné a nikterak neodpovídá nynější relaci koruny československé ke koruně zlaté. Poplatky, které v r. 1916 byly zvýšeny na dvojnásobnou míru, zvyšují se o 150% nynější své výměry, kdežto poplatky, jež v r. 1916 resp. r. 1921 žádného zvýšení nedoznaly, se zvyšují na 5násobnou míru předválečnou.

V některých ustanoveních odchýlil se ústavě-právní výbor od vládní osnovy, resp. od usnesení rozpočtového výboru. Tyto Směny byly provedeny z těchto důvodů:

K § 1. Ustanovení o řádech a poplatcích za ně bylo vyloučeno, poněvadž nositi řády u nás je zakázáno. Poplatek 3 Kč zvýšen pouze na 8 Kč, ježto jde o poplatek, jemuž podléhají nejširší kruhy obyvatelstva na všemožných vysvědčeních a osvědčeních. Důsledkem toho snížena také sazba v odstavci e) na 8 Kč.

K § 5. Za ověření podpisu úřední osoby snížen poplatek na 5 Kč, když ověření stane se tuzemskými ústředními úřady.

K § 6. Za zápis do seznamu advokátů, notářů přijata jednotná sazba 500 Kč, jak usneseno bylo v rozpočtovém výboru.

K § 14. Aby nebylo sporu o výkladu tohoto §u, výslovně se konstatuje, že jde v tomto §u výhradně o trhové a dodaní smlouvy, uzavřené se státem nebo s podniky a ústavy státními.

K § 16. Aby zpoplatnění nevztahovalo se na drobné nákupy, vloženo do §u 6 za počáteční slova "na dávky": "Z volné ruky do 5000 Kč a práce do 10.000 Kč."

K § 19. Aby nebylo pochybnosti o tom, že kolkování netýká se advokátních informací, doplněn byl § 19, odst. 1. a 2. a připojen byl nový odst. 3.

K § 20. Tento paragraf byl úplně vynechán, poněvadž nezapadá systematicky do rámce tohoto zákona, neustanovuje ničeho nového a nemá proto také žádný finanční efekt. Věci v tomto §u normované mohou být systematičtěji upraveny novelou k zák. ze dne 7. 1. 1920, č. 31. Sb. z. a n. K § 22. Toto ustanovení také vypuštěno, neboť také nezapadá do rámce tohoto zákona; zda mají být společnosti s ruč. obmezeným zdaněny tak jako akciové společnosti musí být rozhodnuto na jiném poli a po důkladnější přípravě.

K § 24. Aby nenastal rozpor v kolkování podání bagatelních vůči podáním s vyšším obnosem změněno slovo v poslední řádce za "první", za "druhý".

V ostatním přijata osnova tak jak byla předložena vládou, po případě jak přijata, byla rozpočtovým výborem.

Pouze nadpis zákona byl upraven podle změn, jež byly předsevzaty v osnově.

V Praze dne 18. března 1925.