Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

(¹) Vládě se ukládá, aby zřídila podle zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové (bankovního zákona), který se tu zároveň mění a doplňuje, "Národní banku Československou".

(²) Tím mění se § 2 bankovního zákona.

Čl. II.

(¹) Základem pro výdaj bankovek bude nynější měnová jednotka "koruna československá" (Kč).

(²) Tím mění se § 3 bankovního zákona.

Čl. III.

(¹) Dokud nebude bance zvláštním zákonem uložena povinnost vyměňovati bankovky za kov podle § 15 bankovního zákona, jest banka povinna pečovati o udržení poměru koruny československé ku plnohodnotným zlatým měnám cizím na úrovni posledních dvou let.

(²) Banka jest povinna zříditi proto ze zisků plynoucích z obchodů s devisami a drahými kovy zvláštní reservní fond; příspěvky do něho jsou výlohami provozovacími (§ 132, odst. 1. bankovního zákona).

(³) Tím zrušuje se poslední věta § 5, počínající slovy "dále péče", druhá věta § 41 a celý § 42 bankovního zákona. V § 11 bankovního zákona škrtá se slovo: "zejména".

Čl. IV.

(¹) Bankovky vydané bankou jsou v tuzemsku zákonným platidlem.

(²) Tím zrušuje se § 13 bankovního zákona.

Čl. V.

(¹) Bankovky znějí zpravidla na obnosy deseti dělitelné; vláda však může povoliti bance vydati i bankovky po pěti korunách.

(²) Tím mění se celý § 16 bankovního zákona.

Čl. VI.

(¹) Text bankovek jest v jazyku státním (oficielním) a obsahuje počet korun československých, na které platí. Tato hodnota bude uvedena také v jazyku ruském (maloruském), německém a maďarském.

(²) Tím zrušuje se odst. 1. a poslední věta odstavce 2. § 18 bankovního zákona.

(³) Do odstavce 3. § 19 bankovního zákona vsunuje se před poslední větu tato nová věta: "I pokus přečinu jest trestný."

Čl. VII.

(¹) Od doby, kdy akciová jistina bude aspoň ze dvou třetin upsána a splacena (§ 46 bankovního zákona), až do vydání měnového zákona má banka míti kovovou úhradu, která musí činiti 20% celkového oběhu bankovek, k němuž přičítají se závazky na viděnou splatné, ale odečte se od něho dluh státovkový.

(²) Tato úhrada zvyšuje se po 15 let vždy o 1% ročně, takže počátkem šestnáctého roku provozovacího dosaženo bude úhrady 35%.

(³) Tento poměr úhrady k oběživu zjišťovati se bude hodnotou úhrady účtovanou na konci každého kalendářního čtvrtletí pro čtvrtletí příští podle průměru kursů na novoyorské burse za posledních 14 dní.

(⁴) Do úhrady počítají se kromě drahých kovů také cizí hodnotné bankovky (valuty), kurantní mince, devisy na hodnotné měny, a to jednak směnky na hlavní bankovní místa v Evropě a Americe s podpisem dobrého bankovního ústavu a odpovídající i jinak předpisům o bankovní směnce, jednak pohledávky ihned splatné vůči bankovním ústavům nesporně dobrým v hlavních bankovních místech v Evropě a Americe. Cizí hodnotné bankovky, mince a devisy, které přesahují obnos úhrady kovové, počítají se do úhrady obchodní (bankovní).

(⁵) Tím se jednak mění, jednak zrušuje odst. 1. § 26, celý § 28 a poslední věta § 29 bankovního zákona (čl. XXIV).

Čl. VIII.

(¹) Zhorší-li se úhrada článkem VII. předepsaná, bude banka po dobu zhoršení povinna státu daní, jejíž sazba bude rovna bankovní sazbě eskontní:

a) s přirážkou 1%, není-li rozdílu mezi skutečnou a předepsanou úhradou většího než 2%; mimo to však

b) s další přirážkou stupňovanou o 1¹/₂% za každá další 2% zhoršení, a to ať poslední stupeň zhoršení vyčerpá celá 2% čili nic.

(²) Sazba daně této nesmí však býti nikdy nižší než 5% za rok.

(³) Platí se pro rata temporis a vyúčtování děje se koncem roku z obnosů obsažených ve výkazech podle § 139 bankovního zákona.

(⁴) Tím mění se § 30 (čl. XXIV, odst. 4.) bankovního zákona; kromě toho zrušují se §§ 31 (i v § 121 bod 12.), 47 (i v odstavci 2. § 49) a 48 téhož zákona.

Čl. IX.

(¹) Za odst. 1. § 44 bankovního zákona vloží se jako odst. 2.

"Vláda se zmocňuje splatiti tyto upsané akcie především z podílu na likvidaci Rakouskouherské banky kromě jiných prostředků, které se uvolní likvidací Bankovního úřadu ministerstva financí (vládní nařízení ze dne 12. května 1919, č. 246 Sb. z. a n., o Bankovním úřadě ministerstva financí)."

(²) Do téhož § 44 bankovního zákona vkládá se jako poslední odstavec:

"Také zlatého pokladu státního jako zvláštního jmění účelového, ke zlepšení měny věnovaného (poslední odst. § 4 zákona ze dne 23. března 1923, č. 62 Sb. z. a n., o ražbě československých dukátů) lze použíti k úpisu akcií. Na takový úpis bude stejně jako na úpis akcií státem (čl. XV) vydána zvláštní jedna akcie hromadná, nepřevoditelná a nezcizitelná. Hlasovací právo za tuto hromadnou akcii vykonávati bude za zlatý poklad státní předseda kuratoria Rašínova fondu."

Čl. X.

Do § 46 bankovního zákona vkládá se jako druhý odstavec:

"Jakmile zahájí banka činnost, přestane působiti Bankovní úřad ministerstva financí. O tom, kdy banka zahájí činnost, dohodne se ministr financí s bankovní radou a vydá úřední vyhlášku ve Sbírce zákonů a nařízení."

Čl. XI.

Do 2. odst. § 49 bankovního zákona vkládá se mezi "50" a "Bankovního" předložka: "s".

(²) K tomuto 2. odst. § 49 téhož zákona připojí se věta:

"Společenská smlouva o založení banky jest prosta poplatku."

Čl. XII.

(¹) Mezi státem, Bankovním úřadem ministerstva financí a samým ministerstvem financí jakož i bankou provésti jest vyúčtování (§§ 49 a 51 bankovního zákona), jehož předmětem bude zvláště také s jedné strany celý oběh státovkový převzatý bankou i se závazky Bankovního úřadu ministerstva financí z běžných účtů i jiných obchodů jeho a s druhé strany dluh státovkový, pokud vyplyne z pasivního salda.

(²) Státovky v oběhu jsoucí jakož i státovky dávané do oběhu z převzaté zásoby od Bankovního úřadu ministerstva financí budou od té doby, kdy banka zahájí činnost, pokud se týče od doby, kdy vydány budou, považovány za její bankovky.

(³) Vláda se zmocňuje, aby za stát toto vyúčtování provedla, dlužní úpis o tomto dluhu bance vydala a sjednala s ní úmluvu o zúročení a umoření tohoto dluhu. Vláda se také zmocňuje prodati bance nemovitosti, které dosud drží Bankovní úřad ministerstva financí jako vlastnictví státu.

Tím doplňuje se odst. 1. § 49 bankovního zákona.

(⁴) Službě úrokové a umořovací (odst. 3.) přikazují se platy na dávku z majetku a přírůstku na majetku podle odst. 5. a příjmy státu z banky (§ 132 bankovního zákona., čl. VIII a XXIV odst. 2.).

Jakmile vykázaný dluh státovkový klesne pod 5 miliard Kč, lze rozhodnutím ministra financí dalších platů docházejících na dávku z majetku a dávku z přírůstku na majetku ze dvou třetin použíti k umoření státních bonů vydaných podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 333 Sb. z. a n., o záměně 6% státních pokladničních poukázek za bony Československé republiky až do plného jejich splacení. Bony tyto nesmí však býti již vydány. Tím doplňuje se § 1 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.

(⁵) Zprávu o celém výsledku předloží vláda Národnímu shromáždění.

Čl. XIII.

(¹) Firma banky jest: "Národní banka československá", "Národná banka Československá", v překladu ruském (maloruském) "", německém "Čechoslovakische Nationalbank", maďarském "Csehszlovák nemzeti bank".

(²) Tím mění se 1. odst. § 53 bankovního zákona.

(³) V témž § 53 mění se odst. 2. takto: "Banka smí užívati středního státního znaku."

Čl. XIV.

(¹) Až do vydání měnového zákona stanoví se akciová jistina banky na 12,000.000 zlatých dolarů SSA, rozdělená na 120.000 akcií po 100 zlatých dolarech SSA.

(²) Tím mění se 1. věta § 58 bankovního zákona.

Čl. XV.

Věta 1. odstavce 2. § 59 bankovního zákona mění se takto:

"Státní správě bude vydána na úpis 40.000 kusů akcií provedený podle § 44 bankovního zákona 1 akcie hromadná."

Čl. XVI.

(1) V § 60 bankovního zákona zmíněný vzor A mění se zároveň s přílohou k němu takto:

"Příloha A.

Akcie

Národní banky československé

na

100 zlatých dolarů S. S. A.

slovy: jedno sto zlatých dolarů, Spojených států amerických, kterouž poskytují se……… v……… nebo každému oprávněnému nástupci jeho všechna práva na veškerém jmění a na výtěžcích "Národní banky Československé", jež podle zákonů ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., a ze dne………

příslušejí každému akcionáři.

V Praze dne………

Národní banka československá.

Príloha A.

Účastina

Národnej banky Československej

na

100 zlatých dolárov S. S. A.

slovami: jedno sto zlatých dolárov Spojených štátov amerických, ktorou poskytujú sa……… v………alebo každému oprávnenému jeho nástupcovi všetky práva na všetkom imaní a na výťažkoch "Národnej banky Československej ", ktoré podľa zákonov zo dňa 14. apríla 1920, č. 347 Sb. z. a n., a zo dňa………

príslušia každému účastinárovi.

V Prahe dňa………

Národná banka Československá."

(²) Do § 60 bankovního zákona vsune se jako poslední odstavec:

"Usnesením bankovní rady, které nutno vyhlásiti, může přenositelnost akcií býti vázána všeobecně jejím schválením."

Čl. XVII.

(¹) Za 2. odst. § 63 bankovního zákona vkládá se jako 3. odst.:

"Banka jako zcizitelka nemovitostí nebo podílů na nemovitostech jest osvobozena od dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí, jako nabyvatelka nemovitostí (podílů na nemovitostech) jest osvobozena od ručení za tuto dávku."

(²) Odst. 3. § 63 bankovního zákona se zrušuje a nahradí se předpisem tohoto znění "Otázku poštovného řešiti jest podle zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní.".

Čl. XVIII.

Pokud platné právní předpisy obsahují nějaké výhody pro bývalou Rakousko-uherskou banku nebo Bankovní úřad ministerstva financí, může se jich také banka obdobně dovolávati, nepříčí-li se to tomuto zákonu.

Čl. XIX.

Poštovní úřad šekový (44 bankovního zákona), spořitelny, pojišťovny, zemské peněžní ústavy a veřejné osoby právnické (na př. korporace, fondy) mohou se schválením svého dozorčího úřadu uložiti přiměřenou část svých prostředků v akciích banky.

Čl. XX.

Pod písmenou a) bod 2. § 71 bankovního zákona mění se:

"2 devět nebo deset (čl. XXI) členů"…

Čl. XXI.

Paragraf 73 bankovního zákona doplňuje se odstavcem 2. tohoto znění:

"Bankovní rada může kooptovati většinou hlasů se souhlasem guvernéra desátého člena s dvouletou dobou působnosti; pro něho není však závazným ustanovení ani § 79 ani prvé věty § 110 bankovního zákona."

Čl. XXII.

(¹) Zrušuje se celý § 77 (i v § 120) bankovního zákona.

(²) První věta odst. 2. § 98 bankovního zákona se mění takto:

"Nedošlo-li k ní, rozhoduje pětičlenný rozhodčí soud,"

(³) Poslední věta tohoto § 9 téhož zákona se zrušuje.

Čl. XXIII.

První věta § 120 bankovního zákona se mění takto:

"Usnesení valných hromad, pokud nepodmiňují změny bankovního zákona nebo tohoto zákona anebo stanov, potřebují"....

Čl. XXIV.

(¹) V odst. 4. § 122 bankovního zákona opravuje se:

"(§ 122)" správně na: "(§ 123)".

(²) V § 132 bankovního zákona mění se odst. 2. pod písmeny a), c) a d) takto:

"a) akcionářům dividenda 6%, jež bude vyplácena s příděly podle c) a d) po řádné valné hromadě,

c) z obnosu, který poté ještě zbývá, náleží polovina akcionářům jako superdividenda do celkové výše 8% a druhá polovina připadá státu,

d) přesahovala-li by přídělem ad c) uvedeným celková dividenda akcionářů 8%, náleží z obnosů těchto 8% přesahujících jen jedna čtvrtina akcionářům jako další superdividenda, kdežto zbývající tři čtvrtiny připadají státu."

(³) V § 134 a v odst. 1. a 2. § 135 bankovního zákona uvedená "4%" mění se na: "6%".

(⁴) Z §§ 132 odst. 1. a 137 bankovního zákona vypouštějí se slova: "podle § 30" a nahrazují se těmito slovy: "na dani bankovkové (čl. VIII)".

Z § 138 bankovního zákona vypouštějí se na konci slova: "dle §§ 26, 28 a 29".

Kromě toho vypouštějí se z 1, odst. § 139 téhož zákona slova: "oceněné podle § 28". Konečně vypouštějí se z téhož § 139 odst. 2. bod 2 lit. a) slova: "uvedenou rozdělené podle § 28" a nahradí se těmito slovy: "roztříděnou podle jednotlivých druhů jejích".

Čl. XXV.

Paragraf 136 bankovního zákona se mění a bude celý zníti takto:

"(¹) Zaměstnanci Národní banky Československé, pokud by jinak podléhali pensijnímu pojištění podle zákona ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení zákona o pensijním pojištění (zákona z 16. prosince 1906, č. 1 ř. z. z roku 1907, a císařského nařízení z 25. června 1914, č. 138 ř. z.), jsou z pojistné povinnosti vyňati.

(²) K zabezpečení zaopatřovacích požitků zmíněných zaměstnanců a jejich pozůstalých zřídí Národní banka Československá zvláštní fond. Pro přestupy zaměstnanců do služeb Národní banky Československé a ze služeb Národní banky Československé platí předpisy § 68, odst. 2. zák. č. 89/1920 Sb. z. a n.

(³) Pensijní fond dotuje banka příspěvky stanovenými každým rokem tak, aby ve 20 letech byl pensijní fond doplněn na výši, kryjící zaopatřovací nároky zaměstnanců aktivních, pensionovaných a pozůstalých po zaměstnancích v rozsahu odpovídajícím stanovám fondu.

(⁴)Příslušná bilance tohoto fondu sestavo vána bude ob rok, po prvé za rok, kdy cedulová banka vstoupí v život. Pokud by vyplácením pensí byl úrokový výnos pensijního fondu vyčerpán, smí banka obnosy přesahující tento výnos vypláceti ze svého a zaúčtovati je do vydání běžných bankovní rada smí valné hromadě navrhnouti a valná hromada smí se usnésti o případném zvýšení příspěvku pensijnímu fondu.

(⁵) Změny ve vyměřování pensí může usnášeti jen valná hromada, avšak usnesení taková nemohou zkrátiti nabytých práv.

(⁶)Pensijní fond netvoří část jmění bankovního.

(⁷) Stanovy, upravující správu tohoto pensijního fondu, dává bankovní rada (§ 87 bankovního zákona) a schvaluje ministerstvo financí. Dlužno při nich dbáti všeobecných ustanovení zákona shora uvedeného."

Čl. XXVI.

(¹) Vláda se zmocňuje, aby za vhodných hospodářských podmínek uzavřela v cizině měnovou půjčku až do 50,000.000 zlatých dolarů S. S. A. nebo ve stejné hodnotě anglických liber, jejíhož výtěžku smí býti použita jedině k účelům měnovým (čl. III).

(²) Pro způsob, jak zápůjčku tuto uzavříti, platí zákon ze dne 31. března 1922, č. 110 Sb. z. a n., kterým se zmocňuje ministr financí, aby sjednal výpůjčky také v cizí měně.

(³) Výtěžek půjčky bude dán do správy bance podle úmluvy sjednané mezi ní a vládou. Úmluva tato uloží mimo jiné bance povinnost, aby zápůjčku spravovala na zvláštním účtě, jehož výtěžku bylo by používáno výhradně k úrokové a umořovací službě zápůjčky. Pokud by výtěžky ty nestačily, nesl by službu stát. Nebude-li zápůjčky z části nebo zcela již potřebí k úkolu původně určenému, bude jí použito k mimořádnému splácení jejímu.

Čl. XXVII.

Zákony ze dne 9. října 1924, č. 237 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů, ze dne 10. října 1924, č. 238 Sb. z. a n., kterým se zřizuje Všeobecný fond peněžních ústavů v republice Československé, ze dne 10. října 1924, č. 239 Sb. z. a n., o vkladních knížkách (listech), akciových bankách a o revisi bankovních ústavů a ze dne 10. října 1924, č. 240 Sb. z. a n., o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejich věřitelů nevztahují se na Národní banku Československou.

Čl. XXVIII.

(¹) Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Provede jej ministr financí.

(²) Vládě se ukládá, aby nařízením, které podepíše také president republiky, vyhlásila jednotné úplné znění zákona o Národní bance Československé obsahující znění zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., tak, jak je změněno a doplněno tímto zákonem.

Důvody.

I.

Když 15. března 1920 předkládala vláda Národnímu shromáždění návrh zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 347 Sb. z. a n., o akciové bance cedulové, výslovně prohlásila (tisk 2582, str. 38), že touto svou předlohou neřeší otázku, kdy banka má býti uvedena v život, vyslovujíc při tom naději, že se podaří položiti základy k rovnováze v hospodářství státním klidným vývojem.

Dnes může vláda právem prohlásiti, že naděje tenkrát vyslovená zcela se splnila, neboť není pro to výstižnějšího důkazu nad ustálenost (stabilitu) hodnoty koruny československé trvající již po celá dvě léta.

Tento nesporně příznivý vývoj jest tím pozoruhodnější, že máme dosud měnu papírovou, na důvěře domova i ciziny citelně závislou.

Nepoužíti této ustálenosti hospodářských, finančních i měnových poměrů aspoň k plnému jich vyjasnění neznamenalo by nic jiného, než propásti vhodný k tomu okamžik, a to tím spíše, že tu nejde o nějakou změnu hmotnou, nýbrž jen o to, aby skutečnému stavu dostalo se formy právní.

Navrhovaný zákon nesleduje totiž nijaký jiný účel než ustálenost hodnoty koruny československé, klidným vývojem poměrů hospodářských a finančních odůvodněnou postaviti do budoucna na zákonný podklad a tak zase o nový, nikoliv však ještě poslední krok přiblížiti se ke konečné metě - ke konečnému vyslovení zlaté měny, na kterou tedy dojde teprve později a která ani potom nebude znamenati žádné změny v korunových majetcích.

A je-li nesporno, že nejpodstatnějším příznakem dobré měny jest její stálost, musí býti dovoleno i tvrditi, že tento návrh je výrazem opravdové vůle učiniti v této otázce všechno, co vůbec dané poměry zatím dovolují.

II.

V podrobnostech nutno poznamenati, že stěžejním bodem, na němž tento návrh zákona spočívá, jest, jak z naznačeného účelu jeho plyne, čl. III., kterým ukládá se "Národní bance Československé" dalekosáhlá povinnost starati se o stálost zahraničního kursu Kč.

Tato úroveň jest dána mezi kursy 2·90-3·03 dolaru za 100 Kč na burse v Novém Yorku.

Tím plní vláda své prohlášení ze dne 11. února t. r. v otázce měnové.

K tomu ovšem nestačí pouhé odhodlání sebevážněji právně stanovené bez hmotných prostředků.

V tom musí ji podporovati stát péčí o hospodářskou a finanční rovnováhu (přebytky na platební bilanci a na rozpočtu). Proto také pamatováno jest v čl. XXVI. na zahraniční půjčky ve měně hodnotné.

Jasnost doma a důvěru v cizině přivoditi má čl. VII. o kovové úhradě bankovek, která začíná ihned 20% a stoupá ročně zvolna o 1%, aby za 15 let dosáhla obvyklých 35%.

Čl. VIII. nutí banku zvláštní, nejméně 5% daní, aby této úhrady dbala.

Podrobnosti vyhrazeny jsou podle potřeby prováděcímu nařízení.

Čl. IX. jest viditelným dokladem vážných příprav k tomuto zákonu, neboť úhrada na koupi akcií státu vyhrazených jest již zvláště z likvidace Rakousko-uherské banky připravena, takže rozpočet nebude touto výlohou vůbec dotčen.

že také zlatý poklad státní, dnes kolem 20 milionů Kč, zúčastní se úpisu akcií, přijmou naši obětaví dárci jistě s nadšením, zvláště když výkon práv z těchto akcií spojen jest se jménem Dra Aloise Rašína jako duševního původce zlatého pokladu státního.

Čl. XII. pamatuje na likvidaci Bankovního úřadu ministerstva financí, jakož i na rovnováhu státního finančního hospodářství, pro které jsou zvláště po stránce měnové tíživými bony v odstavci 5. zmíněné.

Ke čl. XIX. sluší poznamenati, že mezi ústavy tam jmenované čítati jest také svazy družstevní. Z povahy věci samé plyne sice, že čl. XIX. má okruh upisovatelů rozšířiti, nikoliv tedy zúžiti nebo snad někomu upisování zvláště vyhraditi. Přes to však pro naprostou jasnost budiž výslovně poznamenáno, že akciová jistina má upisováním dostati se také do rukou lidového peněžnictví, kruhů obchodních, průmyslových a živnostenských.

Čl. XXIV. má zabezpečiti akcie banky jako slušný papír ukládací.

Z povahy věci plyne, že navrhované změny na zákoně č. 347/20 Sb. z. a n. jsou v podstatě jen prostým důsledkem toho, že tento původní zákon počítal ještě s novým zákonem měnovým, takže, až k němu dojde, oživí jaksi samočinně v přiměřené podobě nyní dočasně zrušené předpisy právní.

Navržené změny zvláště v §§ 11, 77, 98 a 110 bankovního zákona mají zdůrazniti samosprávu banky; státní vliv jest při tom dostatečně chráněn v §§ 43, 44, 72-74 a 97-99 téhož zákona.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění projednán řízením zkráceným (§ 55 obou jednacích řádů) jakož aby přikázán byl výboru rozpočtovému, který by podal zprávu v době nejkratší.

Zkrácené řízení odůvodněno jest velikou důležitostí navrhovaného zákona, která plyne z celé této zprávy. Bude nutno začíti s přípravami co nejdříve.

V Praze dne 6. března 1925.

Náměstek předsedy vlády:

Stříbrný, v. r.

Ministr financí:

Ing. Bečka, v. r.