Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5064.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne…………………………………………………1925,

kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, dani z obohacení, taxách a o kolku z hracích karet.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Dosavadní pevné poplatky kolkové se zvyšují s výjimkami stanovenými v následujících paragrafech takto:

a) poplatky 10 h, 20 h a 30 h na 50 h,

b) poplatky 40 h a 50 h na 1 Kč,

c) poplatky 1 Kč a 1 Kč 20 h na 3 Kč,

d) poplatky 2 Kč na 5 Kč, 3 a 4 Kč na 10 Kč, 6 Kč na 15 Kč, 8 Kč na 20 Kč, 12 Kč na 30 Kč a 20 Kč na 50 Kč s výjimkou poplatku 20 Kč ze žádostí za povolení přijmouti a nositi cizí řády, kterýžto poplatek se zvyšuje na 200 Kč,

e) poplatek 5 Kč podle § 74 zák. čl. XI. z r. 1918 o poplatcích z převodu majetku na 10 Kč.

§ 2.

Ustanovení § 1 se nevztahují na pevné kolkové poplatky ze šeků, kupeckých poukázek, z účtů, bilancí a bilancovaných kont, z ujednání o soudní příslušnosti, z legitimací na sníženou a volnou jízdu na drahách, pak na pevné kolkové poplatky podle zák. čl. XLIII z r. 1914, čís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 279 ř. z., a zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 38 Sb. z. a n., o poplatcích soudních, na odstupňované kolkové poplatky ze sázek proti bookmakerovi (§ 7 čís. nař. ze dne 29. srpna 1916, čís. 282 ř. z., § 5 zák. ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n.), a konečně na poplatky podle saz. pol. 13-IV, bod 4 popl. prav.

§ 3.

Pevné kolkové poplatky 10 h, 20 h a 30 h z obchodních a živnostenských knih, uvedených v saz. pol. 32/59, b) popl. zák. a saz. pol. 58, b), prvý odst., popl. prav. se zvyšují na míru dvojnásobnou.

§ 4.

(¹) Poukázky na peněžité plnění, vystavené a splatné v cizině, které, nejsouce v textu označeny jako šek, mají jinak náležitosti šeku podle § 2 zák. ze dne 3. dubna 1906, č. 84 ř. z., a § 1 a odst. 2., § 2 zák. čl. LVIII z roku 1908, o šecích, jsou podrobeny, pokud poplatek podle ustanovení platících pro kupecké poukázky na plnění peněžité nečiní méně, pevnému kolkovému poplatku 1 Kč.

(²) Jinak platí obdobně poplatková ustanovení o šecích.

§ 5.

(¹) Za každé ověření podpisu úřední osoby nebo veřejného notáře tuzemskými úřady platí žadatel poplatek 10 Kč v kolcích.

(²) Na tato ověření se ustanovení saz. pol. 111/117, písm. r), popl. zák., a saz. pol. 22, písm. r) popl. prav. nevztahují.

§ 6.

(¹) Místo notářských a sensálských tax, stanovených v §§ 212 a 213 zák. ze dne 27. ledna 1840, č. 404 sbírky zákonů justičních, a zák. čl. XXV z r. 1875 a § 29 zák. čl. XXIII z r. 1868, o kolcích, poplatcích a taxách, platí se za každé jmenování notářem, a ustanovení sensálem pro určitý obvod pevný poplatek 500 Kč.

(²) Stejný poplatek se zapravuje za uděleni oprávnění (autorisaci) civilního technika a za udělení titulu inženýra podle vlád. nař. ze dne 10. listopadu 1921, č. 411 Sb. z. a n.

(³) Za zápis do seznamu advokátů se platí pevný poplatek 200 Kč.

(⁴) Tyto poplatky platí osoby, jichž se věc týká.

§ 7.

(¹) Kolkové poplatky dobytčích pasů na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se zvyšují z 2 h na 10 h, ze 4 h na 20 h, z 12 h na 60 h a z 20 h na 1 Kč.

(²) Kromě toho bude vybírán blanketní poplatek, jehož výši stanoví ministr financí vyhláškou.

§ 8.

Cenové hranice stanovené v saz. pol. 50/44, písm. q a 69/79, písm. c, aa, čís. 1 popl. zák. a v saz. pol. 14, písm. p a 52, písm. C, a popl. prav. částkou 100 Kč a v saz. pol. 110/116, písm. g, b, a v saz. pol. 99, písm. b, popl. prav. částkou 400 Kč zvyšují se na míru pětinásobnou.

§ 9.

Jestliže poplatky, které podle zákona nebo podle zvláštního povolení sluší zapravovati přímo bez úředního vyměření, nebyly zaplaceny vůbec nebo aspoň ne úplně ve lhůtě zákonem neb finanční správou stanovené, může finanční správa, pokud podle platných předpisů není oprávněna požadovati z těchto důvodů násobek vyšší, uložiti straně bez zavedení trestního řízení zvýšení v částce, která nebyla včas zaplacena.

§ 10.

Nejvyšší výměra pořádkové pokuty podle ministerského nařízení ze dne 6. dubna 1856, č. 50 ř. z., a podle ustanovení § 82, č. 3, zák. čl. XI. z r. 1918, zvyšuje se na 1000 Kč.

§ 11.

(¹) Kolek z hracích karet činí beze zřetele na počet listů hry:

a) při kartách bez apretury nebo s apreturou kaseinovou, je-li kresba orámována a činí-li bílý okraj karty až k orámování kresby na obou protilehlých stranách dohromady méně než 8 mm…

…10 Kč,

b) při kartách s apreturou jinou než kaseinovou, na př. s povlakem lakovým, celuloidovým atd.…

…20 Kč,

c) při kartách uvedených pod písm. a) se širším okrajem nebo bez orámování kresby…

…20 Krč.

(²) Ministr financí se pro případ, že by nastala změna ve způsobu výroby karet co do základní látky nebo apretury, zmocňuje, aby vyhláškou stanovil, pod kterou sazbu se mají karty zařaditi.

(³) Ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, smějí býti dány do oběhu toliko karty, opatřené kolkem podle odst. 1.

(⁴) Výrobci a prodavači karet jsou povinni předložiti všechny zásoby her ve lhůtě, která se ustanoví nařízením, k dodatečnému okolkování za podmínek stanovených v nařízení. Zaplacený kolek se vpočte.

(⁵) Karet, které jsou v oběhu a jsou kolkovány podle ustanovení dosavadních, může býti používáno ještě 90 dní. Po uplynutí této lhůty jest zakázáno hráti kartami, které nejsou kolkovány podle odst. 1. Tyto karty musí býti před uplynutím uvedené lhůty předloženy k dodatečnému okolkování.

(⁶) Porušení povinnosti v tomto paragrafu stanovené trestá se padesátinásobkem zkráceného kolkového poplatku a propadnutím karet nedostatečně kolkovaných.

Ostatní ustanovená zákonů o kolku z hracích karet zůstávají nezměněna.

§ 12.

(¹) Vláda upraví nařízením poplatky za úschovu soudních deposit podle obdoby sazby platné pro poštovní šekový úřad v řízení o ukládání soudních deposit.

(²) Pokud sazba tato neobsahuje poplatků za úschovu některých věcí, zvyšují se sazby dosavadní pětinásobně.

§ 13.

(¹) Při úhradách peněžitých částek pokladnami státními a pokladnami podniků a ústavů státních nebo státem spravovaných, ať se konají z jakéhokoliv důvodu a jakýmkoliv způsobem (na př. hotovými přímo, poštovní poukázkou, poštovním šekovým úřadem, řízením odúčtovacím, bankovním žírem, kompensací), vybírá se ve prospěch poplatkového důchodku z uhrazené částky kvitanční poplatek srážkou, ať se vydá o příjmu stvrzenka či nikoliv. Vydá-li se stvrzenka, již jest uhrazující pokladna oprávněna žádati od příjemce uhrazené částky předem aneb dodatečně, jest povinen příjemce potvrditi příjem celé úhrady beze srážky, ale oprávněn uvésti v ní sraženou částku.

(²) Bylo-li opominuto poplatek sraziti, předepíše se k placení hotovými. Podrobná ustanovení budou vydána nařízením.

(³) Veškeré stvrzenky o těchto úhradách jsou prosty poplatku.

§ 14.

(¹) Ze smluv trhových a dodacích o věcech movitých, ze smluv stavebních a jmých smluv o dílo, dále ze smluv dodacích o pracích, uzavřených se státem nebo s podniky a ústavy státními nebo státem spravovanými, platí se poplatek, jemuž jest smlouva podrobena, bez rozdílu, je-li o ní vyhotovena listina či nikoli.

(²) Poplatek ze smluv se vybírá při úhradě úplaty srážkou tak jako poplatek kvitanční.

(³) Listiny o těchto smlouvách jsou poplatku prosty, ledaže by obsahovaly ujednání, která podle § 39 popl. zák. a § 54 popl. pravidel jsou podrobena samostatnému poplatku, o němž platí všeobecná ustanovení poplatková.

§ 15.

Platná osvobození osobní a věcná vyjímaje osvobození z důvodu obchodní korespondence zůstávají ustanoveními §§ 13 a 14 nedotčena.

§ 16.

Na státní podniky, které jsou podle zákona ze dne 18. prosince 1922, č. 404 Sb. z. a n., o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, spravovány podle zásad obchodního hospodaření, ustanovení §§ 13 a 14 se nevztahují. Takové podniky podléhají všeobecným poplatkovým ustanovením. Na jejich pokladny se ustanovení saz. pol. 96/83, B, č. 2, odst. 2. popl. zák. a saz. pol. 84, B, č. 2, písm. c) popl. prav. nevztahují.

§ 17.

Za vrácení poplatků sražených podle §§ 13 a 14 neprávem může býti žádáno do 3 let ode dne srážky u příslušného finančního úřadu, v jehož obvodu leží pokladna, která srážku vykonala.

§ 18.

Zrušují se ustanovení zák. čl. XIV z r. 1901, pokud se týkají státních úřadů, orgánů a podniků, dále § 11 zák. čl. XXI z r. 1915 a odst. 3 až 5 §u 71 a § 74 zák. čl. XI z r. 1918, pokud se týkají smluv v § 14 tohoto zákona uvedených, a konečně čís. nař. ze dne 23. srpna 1915, č. 271 ř. z.

§ 19.

(¹). Jestliže smluvní strany před jedním nebo několika svědky uzavřely smlouvu nebo osvědčily, že mezi nimi byla uzavřena smlouva, pokládá se zápis podepsaný svědkem nebo svědky a stvrzující skutečnost uzavření smlouvy nebo jejího provedení se stanoviska poplatkového práva za listinu o příslušném právním jednání a to bez rozdílu, je-li zápis ten v rukou jedné ze smluvních stran či osoby třetí.

(²) Poplatek platí osoby, které právní jednání uzavřely.

§ 20.

S hlediska daně z obohacení jsou darům ve všech směrech (zejména i co do nezávislosti jejich poplatnosti na listinném osvědčení) na roveň postaveny:

1. majetkové převody mezi živými, které slouží k tomu, aby předbíhaly dědickou posloupnost, nebo které jsou odbytným za budoucí právo dědické, anebo které jsou při podědění dárce započitatelny; poskytnutí věna nebo výbavy osobou podle občanského práva k tomu povinnou;

2. odměnná darování, pokud strana neprokáže, že měl obdařený na odměnu žalovatelný nárok;

3. plnění vymíněná při právních jednáních zcela nebo částečně neúplatných nebo úplatných ve prospěch osob třetích, pokud tyto osoby nemají za ně dáti úplatu nebo nemají na plnění nároku.

§ 21.

Paušální poplatek ¹/₂%, stanovený v § 1 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv, vztahuje se také na požitky, jichž se dostává pod jakýmkoli názvem správním orgánům (správní a dozorčí radě, generální radě, administrační radě, kuratoriu a pod.) osob právnických.

§ 22.

Ustanovení §§ 118 a 119 zákona ze dne 6. března 1906, č. 58 ř. z., o společnostech s ručením omezeným, se zrušují.

§ 23.

(¹) Povolí-li se straně na její žádost výměna kolkových známek a cenin, srazí se z částky v kolcích a ceninách vrácené 10% vyměněné hodnoty.

(²) Hodnoty pod 5 Kč se vyměňují beze srážky, při větších hodnotách se částka, která se má sraziti, zaokrouhlí na nejblíže nižší násobek 10 h.

(³) Totéž platí pro náhradní otisk kolků.

§ 24.

Skládá-li se podání, listina nebo spis z jednotlivých listů rozměru ne většího než polovice normálního archu, t. j. než 875 cm², platí se za první list poplatek náležející za první arch podle plné sazby a za každý další list poplatek ve výši polovičního poplatku náležejícího za druhý arch, činí-li poplatek za první arch více než 1 Kč.

§ 25.

Ustanovení § 28, písm. b) popl. zák. a § 58, písm. a) popl. prav. o tom. že dlužno každé povolení přímého placení uveřejniti, se zrušuje.

§ 26.

(¹) Ustanovení § 34 zák. ze dne 17. února 1921, č. 85 Sb. z. a n., o dani z obchodu cennými papíry, § 9 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 295 Sb. z. a n., o poplatku ze služebních smluv a § 28 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 337 Sb. z. a n., o dani z obohacení, se pozměňují potud, že, pokud jde o rekursní lhůty, rekursní řízení a promlčení dávek těmito zákony upravených, jest na Slovensku a v Podkarpatské Rusi užíti obdobně ustanovení § 17 s výjimkou první věty odst. 2. a § 18 zák. ze dne 30. června 1921, č. 242 Sb. z. a n., o dopravních daních, prodlouženého zákonem ze dne 21. prosince 1923, čís. 261 Sb. z. a n.

(²) O opravných prostředcích v případech odst. 1. rozhoduje v jediné a poslední stolici, pokud jde o Podkarpatskou Rus, hlavní finanční ředitelství v Užhorodě.

(³) Opravné prostředky proti dávkám uvedeným v odst. 1, nemají odkládacího účinku.

§ 27.

(¹) Způsob zapravování poplatků, jichž výměra, tímto zákonem stanovená, převyšuje 50 Kč, bude stanoven nařízením.

(²) Nařízením se také ustanoví, jak si v případech, kdy je podle platných ustanovení nutno nebo možno platiti poplatky použitím úředních blanketů, bude třeba počínati po dobu, než se bude výlučně používati blanketů nových.

(³) Ustanovení tohoto zákona jest použíti jen na ty obchodní a živnostenské knihy, do nichž byl první zápis vykonán po účinnosti tohoto zákona.

(⁴) Při smlouvách uvedených v § 14, které byly uzavřeny před účinností tohoto zákona, při kterých však byla úplata uhrazena po ní, platí o poplatku smluvním a kvitančním u podniku v tomto paragrafu uvedených ustanovení dosavadní.

(⁵) Jinak jest ustanovení tohoto zákona použíti ve všech případech, ve kterých nárok státu na poplatek vznikl po účinnosti zákona.

§ 28.

(¹) Pokud tento zákon neustanovuje nic jiného, vztahují se na poplatky, které se mají podle něho platiti, dosavadní zákonná ustanovení o kolcích a poplatcích.

(²) To platí zejména i o škodlivých následcích a trestech stanovených na přestupky zákona.

§ 29.

Tento zákon provede ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Náklad, který vzejde provedením ustanovení § 2 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., o odměnách státním a některým jiným veřejným, zaměstnancům na rok 1925, má býti podle ustanovení §u 4, odst. 2. téhož zákona kryt mimo jiné též z výnosů poplatků kolkových, jakož i jinými vhodnými opatřeními, která k tomu konci budou učiněna.

Vydatnějšího výnosu poplatků kolkových (podle průměru z posledních tří let okrouhle 130,000.000 Kč ročně) lze docíliti zvýšením dosavadních sazeb pevných kolkových poplatků mimosoudních, jichž nynější výše byla, pokud jde o Čechy, Moravu a Slezsko, normována posledně čís. nař. ze dne 28. srpna 1916, č. 281 ř. z., a pokud jde o Slovensko a Podk. Rus, zákonem ze dne 30, června 1921, č. 244 Sb. z. a n., který tamější pevné kolkové poplatky uvedl v podstatě na tutéž míru, jaká podle cit. čís. nařízení platila v ostatních oblastech republiky Československé již od r. 1916, t. j. - nehledíc ke skrovným výjimkám ve prospěch poplatnictva - zhruba na dvojnásobnou míru oproti výměře předválečné.

Přihlížejíc k této okolnosti, jakož i k tomu, že - relace předválečné koruny zlaté ke koruně československé se ustálila na poměru asi 1:7, má vláda republiky Československé za to, že pevné kolkové poplatky mimosoudní snesou jistého zvýšení, které, u porovnání s výměrou těchto dávek, stanovenou v zlaté měně předválečné, by odpovídalo přibližně dnešním našim poměrům valutárním.

Tuto myšlenku ospravedlňuje nad to i sama povaha mimosoudních kolkových poplatků, které z valné části podobně jako kolkové poplatky v řízení soudním - jsou poplatky v pravém toho slova smyslu a jako takové mají býti peněžním ekvivalentem činností veřejných orgánů, předsevzaté z popudu a k žádosti strany; toto své poslání kolkové poplatky mimosoudní dnes ovšem neplní, neboť dosavadní jejich výše, stanovená se zřetelem k valutárním a cenovým poměrům, jaké byly v roce 1916, samozřejmě není úměrnou valutárním a cenovým poměrům nynějška.

Zákon, jehož osnovu vláda právě předkládá, zjednává tu nápravu potud, že s některými výjimkami, o nichž bude zmínka níže, zvyšuje pevné kolkové poplatky mimosoudní oproti výměře předválečné v poměru 1:5.

Tento princip se jeví v osnově tak, že poplatky, které již v r. 1916 (resp. na Slovensku a Podk. Rusi v r. 1921) byly zvýšeny na dvojnásobnou míru předválečnou; se zvyšují o 150% nynější své výměry, kdežto poplatky, jež v letech 1916, resp. 1921 žádného zvýšení nedoznaly, se zvyšují na pětinásobnou míru předválečnou.

To jsou dvě hlavní zásady, na nichž je osnova vybudována.

Osnova se však neomezuje jedině na zvýšení kolkových poplatků mimosoudních podle poměrů valutárních a cenových, nýbrž, opírajíc se o doslov §u 4 zák. č. 289 - 1924 Sb. z. a n., navrhuje ještě jiné ve specielní části této zprávy blíže motivované obměny některých dosavadních ustanovení, které s hlediska povšechného mají vesměs ten účel, aby poplatkový (kolkový) etát byl zvýšen.

K jednotlivým paragrafům se uvádí:

K § 1.

Ustanovením tohoto paragrafu se hromadně zvyšují pevné kolkové poplatky mimosoudní, pokud v paragrafech následujících není stanoveno něco jiného; zhruba na pětinásobnou výměru předválečnou.

ad Lit. a).

V úvahu přicházejí zde tyto poplatky:

1. 10 h z nákladních listovek o zásilkách dopravovaných lidmi, zvířaty nebo po vorech;

2. 20 h z rubopisů na různých kupeckých listinách, dále 20tihaléřové poplatky z držebných listů veřejných skladišť, repertorií a protestních protokolů notářských, závěrečných lístků sensálských a z některých nákladních listovek;

3. 30 h z nákladních listů při zásilkách pod 5000 kg drahou a pod 10.000 kg po řece, a z nákladových lístků při dopravě říční, není-li zásilka kryta nákladním listem.

ad lit. b).

1. 40 h z kupeckých zástavních listů o ručních zástavách s platností nejdéle 8midenní, pak z repertorií notářů na Slovensku a v Podk. Rusi;

2. 50 h z příloh, z rekursů v menších věcech finančních, z některých. legalisací z obchodních knih hlavních, a zejména z cestovních listin a vysvědčení osob služebných, tovaryšů, učedníků, nádeníků a pod.

ad lit. c).

Sem spadají jednokorunové poplatky z rekursů ve větších finančních věcech, z některých úředních a notářských legalisací, rybářských listů na Slovensku a v Podk. Rusi, pak poplatek 1 Kč 20 h z nákladních listů na větší zásilky.

ad lit. d).

Poplatné předměty sem náležející jsou nejrozmanitějšího druhu. Z důvodu zjednodušení poplatkové sazby se navrhuje 150% zvýšení dosavadní výměry těchto poplatků i v těch několika málo případech, kde běží o sazby předválečné, t. j. v r. 1916, resp. 1921 nezvýšené.

Výjimečně zvyšuje se předválečná dvoukorunová sazba nynějších poplatků tříkorunových na 10 Kč, t. j. na pětinásobek výměry, předválečné. Děje se tak, nehledě k důvodu zjednodušení celé poplatkové sazby, jmenovitě též proto, že tu jde o poplatky z některých zvláštních úředních povolení, rekursů ve věcech správních, a o poplatky z listin o právních jednáních na případ smrti, tedy vesměs o případy, jež snesou zaokrouhlení nahoru (10 Kč místo 7 Kč 50 h).

Stanovení poplatku 200 Kč na žádosti o povolení přijmouti a nositi cizí řády je odůvodněno povahou věci samé.

ad lit. e).

Poplatek, nějž tu běží, je pevný kolek z listin o majetkových převodech na případ smrti podle zákonných ustanovení poplatkových, platných na Slovensku a v Podk. Rusi; zvýšení na 10 Kč je opodstatněno úvahou, že kolkový poplatek v obdobných případech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku činí podle této osnovy rovněž 10 Kč.

K §u 2.

Ze zvýšení navrženého v §u 1 byly z důvodů uvedených níže, některé kolkové poplatky vyjmuty; v podrobnostech běží zde o tyto poplatky:

1. 4 a 10 h poplatky ze šeků byly ze všeobecného zvýšení vyloučeny proto; že hospodářský život připouští jen nepatrné poplatky z náhradních platidel.

2. Totéž platí pro 10 h poplatek z kupeckých poukázek, vydaných zde a splatných po 8 dnech po vidění a z kupeckých poukázek, vydaných v cizině a splatných do 14 dnů po vidění.

3. 2, 10, 20 a 50haléřové poplatky z účtů do 20, 100, 1000 Kč nebo více, dále 50haléřové poplatky z bilancí a bilancovaných kont, zůstávají nezvýšeny, poněvadž příliš značné kolkové poplatky by mohly způsobiti, že by na újmu právní bezpečnosti bylo od vydávání těchto listin upouštěno.

4. Poplatek 1 Kč z ujednání soudní příslušnosti, dále poplatky 50 h, pak 1, 2, 4, 5, 10, 20 a 40 KČ z legitimací na sníženou resp. volnou jízdu po železnicích se nezvyšují proto, že byly upraveny po válce, a tedy byl vzat zřetel na valutové poměry.

5. Poplatky ze sázek bookmakerských, upravené posledně přirážkovým zákonem č. 31/1920 Sb. z. a n., dalšího zvýšení nesnesou, vzhledem k tomu, že se vedle nich platí ještě výherní poplatek a 30% paušál; mimo to chystá ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisace správy osnovu zvláštního unifikačního zákona o těchto poplatcích, v níž bude zajisté i sazba zrevidována.

6. Poplatky soudní jsou vyjmuty ze zvýšení vůbec, úprava jejích byla totiž provedena v r. 1922 (zákon č. 38/1922. Sb. z. a n.) a to se zřetelem na měnové poměry.

K §u 3:

Při poplatcích z t. zv. vedlejších obchodních a živnostenských knih, totiž

a) 10 h za arch do 2640 cm²,

b) 20 h za arch přes 2640 cm², avšak ne více než 5040 cm²,

c) 30 h za arch přes 5040 cm² navrhuje osnova zvýšení dvojnásobné přes to, že tyto poplatky za války resp. v r. 1921 nebyly zvýšeny; děje se tak proto, že vyšší sazba při těchto knihách by měla za následek i zvýšení kolkového poplatku z knih hlavních, při nichž zatížení poplatkem nad 1 Kč za arch se nedá ospravedlniti, neboť příliš vysoký kolek by brzdil rozšíření obchodních knih u obchodníků a živnostníků neprotokolovaných, které jak se stanoviska právní bezpečnosti, tak se stanoviska daňového dlužno podporovati.

K §u 4:

Mnohé ze šekových zákonů cizích - jmenovitě zákon anglický a americký - neuvádějí mezi podstatnými náležitostmi šeku požadavek, aby listina byla ve svém textu označena jako šek. To má za následek, že listiny vystavené v cizině, neoznačené v textu jako šek, nepožívají při přenesení do tuzemska poplatkových výhod podle §u 25, odst. 1., zák. č. 84/1906 ř. z., resp. § 24, odst. 1., zák. čl. XVIII/1908 (t. j. 10 h za kus.), třebas by jinak požadavkům obou našich šekových zákonů vyhovovaly. Takovéto listiny dlužno, jsou-li též v cizině splatny, podrobiti poplatku 8 haléřů z každých (i započatých) 200 Kč jako transitní směnky.

Cizozemští odběratelé se ovšem zpěčují hraditi tyto, v cizině neobvyklé poplatky, což jest příčinou, že výhodné placení šekem ochabuje a to na újmu nejen našeho vývozu, nýbrž i naší devisové politiky bankovního úřadu, jemuž se mají takovéto šeky odváděti.

Z těchto důvodů spokojuje se osnova jen s pevným kolkovým poplatkem 1 Kč.

K § 5: Pro t. zv. superlegalisace nebylo dosud žádného zákonného ustanovení. Superlegalisace tyto přicházejí často ve styku s cizinou a podrobení jich poplatku je odůvodněno účelem této osnovy.

K § 6: Každé připuštění k notariátu bz rozdíh?,.jde-li o připuštění prvé nebo opětované, t. j. udělené pro obvod jiného okresního soudu podléhá v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podle ustanovení § 212 zák. ze dne 27. ledna 1840, č. 404 sbírky zák. justičních, taxe 52 Kč 50 h. Na Slovensku a v Podk. Rusi platí veřejní notáři podle § 1 zák. čl. XXV/1875 jmenovací taxu 50 Kč.

Taxy z ustanovení sensálem činí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku podle § 213 zák. ze dne 27. ledna 1840, č. 404 sbírky zák. justičních, 210 Kč, jde-li o sensály pro obchody směnečné, a 150 Kč, jde-li o sensály pro obchody druhu jiného; tato poslednější taxa byla pak později snížena v místech s méně než 10.000 obyvateli na 50 Kč, kteroužto částku jsou též povinni platiti sensálové jmenovaní od obchodních a živnostenských komor pro obchod zbožím podle § 15 zák. ze dne 26. února 1860, č. 58 ř. z.

Na Slovensku a v Podk. Rusi platí sensálové podle § 29 zák. čl. XXIII/1868 taxu 50 Kč.

Všechny tyto taxy proměňuje vládní osnova v pevné poplatky, jako se stalo již dříve zákonem ze dne 6. června 1868, č. 96 ř. z., stran tax za připuštění k advokacii.

Výše poplatku z ustanovení notářem nebo sensálem se stanoví se zřetelem na poměrně jisté materielní výhody s tahovým ustanovením spojené na 500 Kč. Dále se zavádějí nové poplatky za udělení autorisací civilních techniků a titulů inženýrských podle vládního nařízení č. 411/1921 Sb. z. a n., a zvyšuje i dosavadní pevný kolkový poplatek 40 Kč za zápis do seznamu advokátů na 200 Kč.

K § 7: Tyto poplatky, jichž výměra stanovená v r. 1900 dosud změněna nebyla; se zvyšují v souhlasu se zásadami vytknutými z předu, na míru pětinásobnou v předpokladu, že toto zvýšení se zřetelem k poměrné nepatrnosti těchto poplatků nebude nijak závažně pociťováno.

Poněvadž pak poplatky z dobytčích pasů - s výjimkou poplatku dvouhaléřového - se neplatí obyčejnými kolky, nýbrž je nařízeno používání úředních blanketů s kolky vtisknutými, vymiňuje si finanční správa v druhém odstavci tohoto paragrafu právo, vybírati ke krytí výloh, s výrobou úředních blanketů spojených, zvláštní blanketní poplatek, jehož výše by byla čas od času se zřetelem ke skutečným nákladům určována veřejnou vyhláškou; pro dobu nynější se počítá s blanketním poplatkem 10 h.

K § 8. Ustanovení tohoto paragrafu je pouhým logickým důsledkem zvýšení pevných kolkových poplatků mimosoudních na pětinásobnou výši předválečné výměry; podotknouti sluší, že tyto cenové hranice zůstaly jak zákonem ze dne 28. srpna 1916, č. 281 ř. z., tak i zákonem ze dne 30. června 1921, č. 244 Sb. z. a n., nedotčeny; navrhované pětinásobné jejich zvýšení vyplývá analogicky z vůdčích motivů této osnovy.

K § 9. Podle platných ustanovení poplatkově-právních jsou strany za jistých okolností povinny vypočísti si příslušný poplatek samy a odvésti ho státní pokladně přímo, nečekajíce na platební rozkaz. Tomu je tak zejména při poplatcích ze společenských smluv o společnostech akciových, akciových komanditách (poplatky emisní) společnostech s ručením omezeným, hospodářských a výdělkových společenstvech, při poplatcích z kuponů, ze smluv pojišťovacích a j. v. Mimo to se tento způsob placení stranám k jejich žádosti v různých případech povoluje.

Je přirozeno, že záleží na tom, aby tyto poplatky byly zapravovány nejen správným obnosem, nýbrž i včas, neboť jinak je administrativa zbytečně zatěžována upomínkami a vymáháním dluhovaných peněz. Proto přiznává § 9 osnovy finanční správě právo uložiti liknavé straně v administrativním řízení zvýšení.

K § 10. Ježto dosavadní míra pokut nemá žádoucího účinku proti renitentním stranám, bylo nutno i pokuty přiměřeně zvýšiti podle dnešních poměrů, avšak jen takové pokuty, které mají větší význam. Pokuty, vyskytující se v praxi jen sporadicky, nechává osnova nepovšimnuty (na př. pokuta 2 Kč podle nař. min. fin. ze dne 25. března 1860, č. 82 ř. z., pro nepřeškrtnutí kolku na, účtech, a jiné různé menší pokuty podle uh. poplatkových pravidel).

K § 11. Výše dosavadního kolku z hracích karet řídí se jednak podle toho, jde-li o karty mycí (lakované) či ne, jednak podle počtu listů každé hry a činí poplatek za každou hru při kartách

a) mycích (lakovaných) do 36 listů 5 Kč, přes 36 listů 10 Kč;

b) jiného druhu do 36 listů 2 Kč, přes 36 listů 4 Kč.

Důvodem této různé sazby byla okolnost, že mycích (lakovaných) karet lze používat déle než karet, které nejsou lakované neb se nedají mýti. Moderní výroba karet však pokročila technicky tou měrou, že rozeznávání, které karty jsou mycí (lakované) a které ne, jest nadmíru znesnadněno a že i karet posledního druhu lze při nynější technické úpravě velmi dlouho, používat. Mimo to možno karty s kaseinovou apreturou a okrajem větším než 8 mm lehce vyčistiti a ořezati, čímž doba použití karet se prodlužuje. Proto osnova opouští dosavadní třídění karet podle toho, jsou-li mycí (lakované) čili ne a přihlíží, stanovíc vyšší sazbu, k novým technickým rozdílům nynější výroby a k možnosti delšího používání jednotlivých her. Rovněž nemá býti napříště rozhodným pro výši kolku počet listů jednotlivé hry; a to z toho důvodu, že hry s větším počtem listů (zejména taroky) pozbyly povahy luxusní hry. Vyšší sazba než jak je v osnově určena, nebyla stanovena z toho důvodu, že by se vyráběly jen karty s dobrou apreturou a větším okrajem a byly by dlouho používány, což není v zájmu kolkového důchodu.

K § 12. Poplatky schovací mají dosud mírové sazby, poněvadž se počítalo s tím, že depositní agenda bude přenesena na poštovní šekový úřad. § 12 má umožniti vládě, aby uvedla, než dojde k zmíněnému přenesení agendy schovací poplatky v soulad s poplatky poštovního šekového úřadu, jehož sazba byla upravena nařízením ze dne 22. května 1924, č. 108 Sb. z. a n. resp. s cenovými a valutovými poměry dnešní doby.

K §§ 13-18. Co do kvitancí bylo nařízením č. 84/1915 ř. z. z důvodů ulehčení platebního řízení fakultativně stanoveno, že při placení složenkami poštovního šekového úřadu nebo pošt. poukázkami má býti poplatek kvitanční srážen ať se kvitance vyhotoví čili nic. Podobné ustanovení obsahoval zák. čl. XIV. z r. 1901.

§ 13 osnovy je po stránce formální zdokonalením a po stránce obsahové rozšířením tohoto ustanovení.

Co do poplatků smluvních učinilo čís. nař. č. 271/1915 ř. z. odvádění poplatku smluvního nezávislým na listině při dodávkách věcí a prací pro úřady a orgány vojenské správy, jako se to stalo §em 71 zák. čl. XI z r. 1918 o dodávkách věcí pro stát vůbec a §em 11 zák. čl. XXI z r. 1915 také při dodávkách prací pro vojenskou správu.

§ 14 má za účel ustanovení uh. práva rozšířiti na Čechy, Moravu a Slezsko a ta včetně smluv dodacích o pracích.

Ze zásad, na kterých je vybudován zákon č. 404/1922 Sb. z. a n., plyne, že třeba, co se týče poplatků kvitančních a smluvních, postaviti státní podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření na roven soukromým podnikům. To má za účel ustanovení § 16 osnovy.

Odůvodnění §§ 17 a 18 s touto materií související se podává samo sebou.

K § 19. Protokolů s výpověďmi svědků a obsahu právního jednání nebo provedení jeho užívá se dosti zhusta k obcházení poplatkového zákona. Z toho důvodu třeba po vzoru jiných zákonodárství stanoviti v zákoně, že takový protokol sluší se stanoviska poplatkového práva pokládati za listinu o příslušném právním jednání.

K § 20. Ustanovení tohoto paragrafu má býti autoritativním výkladem platného ustanovení dodatku k sazbě zákona č. 31/1920 Sb. z. a n. a § 3, písm. k) vládního nařízení č. 403/1920 Sb. z. a n.; vydaného na základě § 10 zák. č. 31/1920 Sb. z. a n., podle něhož při darech movitých věcí je poplatnost nezávislá na sepsání listiny (listinném osvědčení).

V praxi totiž vznikly pochybnosti, zdali toto ustanovení se vztahuje též na věnování, uvedená v § 20 této osnovy. Aby tyto pochybnosti a z nich plynoucí různá praxe byly odstraněny, dále aby docíleno bylo rovnoměrného zatížení v celé oblasti republiky, musilo býti do osnovy pojato výslovné ustanovení, že nabytí o nichž je v § 20 řeč, jsou podrobena dani z obohacení i bez listinného osvědčení.

K § 21. Podobně jako v předcházejícím paragrafu jde i zde o autoritativní výklad zákona, a to v tomto případě zákona č. 295/1921 Sb. z. a n., o poplatku ze smluv služebních, jehož úmyslem byla podrobiti i požitky správních orgánů právnických osob paušálnímu poplatku.

K § 22. Ustanovení tohoto paragrafu je konečným článkem vývoje československého berního zákonodárství o společnostech s ručením omezeným, které sleduje tendenci postaviti tyto associační útvary v ohledu daňovém i poplatkovém úplně na roveň společnostem akciovým [srov. čl. II zák. ze dne 15. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n. a § 6 písm. d), zák. ze dne 7. ledna 1920, č. 31 Sb. z. a n.].

V jednotlivostech se podotýká, že dosavadní respektování příbuzenského poměru při poplatcích z nemovitých přínosů do společnosti s ručením omezeným, jakož i značné úlevy při přeměně společnosti akciové ve společnost s ručením omezeným, jsou zbytkem dřívějších nyní neodůvodněných berních výhod, které berní zákonodárství zaniklé monarchie těmto společnostem přiznávalo a které zákonodárství republiky Československé až na tyto dvě výjimky zrušilo.

Pro Slovensko a Podk. Rus není třeba zvláštního ustanovení, poněvadž ustanovení, jež se ruší, platí tam podle čl. III zák. č. 271/1920 Sb. z. a n.

K § 23. Ustanovení, že při povolení výměny kolkových známek a cenin má se strhnouti 10% vyměněné hodnoty, je odůvodněno tím, že je slušno, aby ti, kterým se výměna povolí, přispěli též k úhradě výloh s touto agendou spojených (manipulace, tiskopisy a pod.).

K § 24. Dosud užívá se k sepisování podání a listin archu ve výměře 1428 cm² (tedy menší než normální arch, který činí 1750 cm²) a to tak, že se arch překládá. V novější době užívá se však zvláště při psaní na strojích jen půlarchů menších rozměrů, které se mimo to často popisují jen po jedné straně. Dosavadní poplatkové právo pokládá tyto půlarchy za celý arch. Aby se usnadnilo užívání půlarchů, pojala vláda, přihlížejíc tu zejména ke snahám České normalisační společnosti o zavedení jednotného formátu papíru pro písemný styk s úřady ve výměře 623 cm², do osnovy ustanovení, poskytující poplatnictvu úlevu, pokud jde o druhý a další listy písemností, sestávajících z jednotlivých listů menšího rozměru. Poplatek za první list musí býti ponechán v plné sazbě, poněvadž je poplatkem v pravém slova smyslu.

K § 25. Dosud bylo potřebí povolení přímého placení poplatku uveřejňovati ve Věstníku min. financí. Poněvadž kontrola prováděná úřady stačí, doporučuje se toto uveřejňování příslušných výnosů z úsporných ohledů zrušiti.

K § 26. Důvod, proč do osnovy byl pojat tento paragraf, je ryze formální; zákon o dani z obchodu cennými papíry, o poplatcích ze služebních smluv a o dani z obohacení odkazuje totiž v paragrafech jednajících o rekursních lhůtách, rekursním řízení a promlčení, pokud jde o Slovensko a Podk. Rus, k zákonu ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n., o dani z obratu, dnes již neplatnému; tato anomalie má býti § 26 osnovy odstraněna.

Odůvodnění zbývajících paragrafů se podává samo sebou.

Výnos těchto poplatkových opatření odhaduje se na 40 milionů Kč.

Vláda navrhuje, aby osnova byla projednána jednáním zkráceným podle §§ 55 jedn. řádů sněm.; zároveň doporučuje, aby byla v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázána výboru rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

K odůvodnění návrhu na zkrácené jednání se uvádí:

Zvýšení poplatků má podle § 4 zák. ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., sloužiti ke krytí odměn, které se podle § 2 tohoto zákona mají vyplatiti státním a některým jiným veřejným zaměstnancům na rok 1925. Je tedy potřebí rychlého projednání, aby úhrada mohla býti co nejdříve opatřena.

V Praze dne 5. března 1925.

Náměstek předsedy vlády:

Stříbrný, v. r.

Ministr financí:

Inž. Bečka, v. r.