Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění

5062

Odpověď

vlády

na interpelaci poslanců Witticha, Pohla a druhů

o pastýřském listu slovenských biskupů (tisk 5045).

Pastýřským listem daným dne 26. listopadu 1924 biskupy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, zvláště jak místy byl prováděn, vyvolán byl stav, kterým se vláda vážně zabývá.

Vzbuzeny byly obavy o občanské svobody obyvatelstva.

Vláda republiky - věrna své povinnosti plniti zákony a nedopustiti jich porušování - uznává právo všech státem uznaných církví a náboženských společností na svobodu ve věcech církevní administrativy a bude je hájiti potud, pokud se ho užívá v mezích a v duchu platných zákonů. Stejně však je povinna a odhodlána hájiti občanská práva ústavou a jinými zákony zaručená a nemůže dopustiti, aby byla kýmkoliv bráněno zejména ve volném užívání práva spolčovacího k ochraně a podpoře pracovních, zaměstnaneckých a hospodářských poměrů, práva spolkového, úplné svobody a tajnosti voleb a práva na svobodu svědomí a vyznání. Vláda nepřipustí pro nikoho výminek z příslušných zákonů, zejména, ústavních, zákona na ochranu republiky a zákona o útisku.

Byla-li u příležitosti provádění pastýřského listu porušena některá ustanovení těchto zákonů, přísluší rozhodovati řádným soudům. Ministr školství bude také přihlížeti k tomu, aby případné porušení platných zákonů bylo stíháno. Kromě toho má vláda možnost užíti také platných zákonů z doby uherské k důrazným opatřením cestou administrativní a ministr školství v několika zvlášť křiklavých případech dal podnět k disciplinárnímu řízení příslušných orgánů a zastavil výplatu příplatků ke kongrue.

Vláda neuchýlí se v ničem od platného právního řádu, podle něhož zejména ve věcech občanských práv může platiti v celé republice jen jedna svrchovanost, t. j. svrchovanost státu a autorita jeho zákonů a vlády.

Vědoma svých povinností, chce vláda starati se i nadále o to, aby v celém státu zachován byl klid založený na správně pochopené vzájemné snášenlivosti také v otázkách náboženských. Toho je třeba zvláště na Slovensku, kde náboženský cit obyvatelstva je vážným činitelem v soukromém i veřejném životě. Pastýřským listem byla však na Slovensku rozvinuta otázka náboženská, která právě tam v důsledku historického vývoje vyžaduje zvláštních ohledů a proto je tím více litovati, že způsobeno bylo vážné znepokojení v kruzích, jež prováděním pastýřského listu byly dotčeny.

Proto měla vláda právo očekávati správné porozumění pro otázky, jež dotýkají se hluboce veřejného života.

Vláda má za to, že péče o zachování náboženského klidu jest prací pro všeobecné zájmy státní, je však přesvědčena, že lze ho dosáhnouti teprve provedením úpravy poměru státu k církvím. Správné vyřešení otázek do tohoto oboru náležejících jest naléhavým úkolem nejbližší budoucnosti a vláda jest rozhodnuta k němu co nejdříve přikročiti podle svého programu ohlášeného v říjnu roku 1922.

V Praze dne 5. března 1925.

Náměstek předsedy vlády:

Stříbrný, v. r.

wegen des Hirtenbriefesder slovakischen Bischöfe (Druck 5045).

Durch den am 26. November 1924 von den Bischöfen in der Slovakei und Podkarpatská Rus erlassenen Hirtenbrief, insbesondere durch die Art, wie er mancherorts durchgeführt wurde, wurde ein Zustand hervorgerufen, mit dem sich die Regierung ernst beschäftigt.

Es wurden Befürchtungen hinsichtlich der bürgerlichen Freiheit wachgerufen.

Die Regierung der Republik anerkennt - getreu ihrer Verpflichtung, die Gesetze zu erfüllen und eine Verletzung derselben nicht zuzulassen - das Recht aller staatlich anerkannten Kirchen und Religionsgesellschaften auf Freiheit in den Angelegenheiten der kirchlichen Administrative und wird es solange wahren, als es in den Grenzen und im Geiste der geltenden Gesetze angewendet wird. Ebenso aber ist sie die durch die Verfassung und die anderen Gesetze gewährleisteten bürgerlichen Rechte zu wahren verpflichtet und entschlossen, und sie kann nicht zulassen, daß irgendjemand in der freien Anwendung des Koalitionsrechtes zum Schutze und zur Unterstützung der Arbeits-, Arbeitnehmer- und wirtschaftlichen Verhältnisse, des Vereinsrechtes, der vollen Freiheit und Geheimhaltung der Wahlen und der Gewissens- und Glaubensfreiheit gehindert werde. Die Regierung wird für niemanden Ausnahmen von den betreffenden Gesetzen, insbesondere von den Verfassungsgesetzen, dem Gesetze zum Schutze der Republik und dem Terrorgesetze zulassen.

Die Entscheidung darüber, ob gelegentlich der Durchführung des Hirtenbriefes einzelne Bestimmungen dieser Gesetze verletzt worden sind, steht den ordentlichen Gerichten zu. Der Minister für Schulwesen wird auch darüber wachen, daß eine allfällige Verletzung der bestehenden Gesetze verfolgt werde. Außerdem hat die Regierung die Möglichkeit, auch die geltenden Gesetze aus der Zeit des ehemaligen Ungarn zu nachdrücklichen Maßnahmen im Administrativwege anzuwenden und der Minister für Schulwesen hat in einigen besonders schreienden Fällen die Anregung zum Disziplinarverfahren gegen die betreffenden Organe gegeben und die Auszahlung der Zuzahlung zur Kongrua eingestellt.

Die Regierung geht in keiner Beziehung von der geltenden Rechtsordnung ab, nach der insbesondere in Angelegenheiten der bürgerlichen Rechte in der ganzen Republik nur eine einzige Obrigkeit gelten kann, d. i. die Hoheit des Staates und die Autorität seiner Gesetze und der Regierung. Bewußt ihrer Pflichten will die Regierung auch in Hinkunft dafür sorgen, daß im ganzen Staate die auf der richtig verstandenen gegenseitigen Verträglichkeit auch in Religionsfragen begründete Ruhe gewahrt werde. Dies ist insbesondere in der Slowakei notwendig, wo das religiöse Empfinden der Bevölkerung ein wichtiger Faktor im privaten und öffentlichen Leben ist. Durch den Hirtenbrief wurde in der Slowakei aber die Religionsfrage aufgerollt, die gerade dort infolge der historischen Entwicklung besondere Rücksichtnahme erheischt, und es ist daher umso bedauernswerter, daß in den Kreisen, die durch die Durchführung des Hirtenbriefes berührt worden sind, ernste Beunruhigung hervorgerufen wurde.

Deshalb hatte die Regierung das Recht, das richtige Verständnis für die Fragen zu erwarten, die das öffentliche Leben tief berühren.

Die Regierung ist der Anschauung, daß die Sorge um die Aufrechterhaltung der religiösen Ruhe eine Arbeit für die allgemeinen Staatsinteressen ist, sie ist aber davon überzeugt, daß sie erst durch die Durchführung der Regelung des Verhältnisses des Staates zur Kirche erreicht wenden kann. Die richtige Lösung der in dieses Gebiet fallenden Fragen ist die dringende Aufgabe der nächsten Zukunft, und die Regierung ist entschlossen, zu dieser Lösung ehestens auf Grund ihres im Oktober 1922 verlautbarten Programmen zu schreiten.

Prag am 5. März 1925.

Der Stellvertreter des Vorsitzenden der Regierung:

Stříbrný, m. p.