Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

o zcizení státního mlýna v Nymburce.

Při provádění regulace řeky Labe dle vodocestného zákona z 11. června 1901, ř. z. č. 66 byla projektována na říčním stupni v Nymburce hydroelektrárna, která též postavena byla. Vodní stupeň tento na původním starém jezu byl zatížen vodním právem pro mlýn, který byl státní správou vykoupen do majetku státu za 750.000 K i s vodní silou. Řešení regulace a hydrocentrály provedeno tak, že přítok vody na mlýn zastaven zasypáním náhona, vodní síla mlýna zrušena a využita jednotně při řešení hydtocentrály na řece ve prospěch státu mimo mlýna.

Mlýnský objekt bez vodní síly měl-li býti využitkován musel býti rekonstruován na pohon energií elektrickou. Nové investice tyto správně nemínila provésti sama státní správa a proto doporučeno samotný mlýn po oddělení vodní síly a vodních práv prodati. Veškeré objekty a pozemky, které státní správa potřebovala pro hydrocentrálu a objekty regulační ponechala si státní správa a nabídla k prodeji pouze pozemky a objekt, jež neměly pro ni významu. Dle odborného odhadu jest cena prodávaného objektu po odtržení vodní síly a některých pozemků 226.034.98 Kč.

První ofertní řízení k podání nabídek vypsáno bylo min. veř. prací se lhůtou do 27. srpna 1922. Přihlásili se dva uchazeči: Hospodářské družstvo v Nymburce a Společnost mlynářů politického okresu poděbradského. Mimo ofertní řízení došla ještě nabídka advokáta dra Šafaříka.

Ministerstvo veřejných prací hodlalo přijati nabídku Hospodářského družstva v Nymburce.

Ofertní řízení bylo však zrušeno, ježto oferenti stáli ve slově jen do 15. prosince 1922, do kteréž doby nemohlo býti rozhodnuto.

Ministerstvo veřejných prací navrhlo později neprodávati celý objekt, nýbrž zatím pouze mlýn s příslušenstvím, který tím že nepracoval byl ve stavu velmi schátralém a aby se prodal z volné ruky. O mlýn ucházeli se nyní obchodník Novák a František Šafařík, bývalý stárek v tomto mlýně, oba v Nymburce.

Po jednání s uchazeči o mlýn docílena nejvyšší nabídka od p. Fr. Šafaříka, stárka v Nymburce a sice 250.000 Kč s povinností platiti útraty převodu a poplatky. Tento kupec zavazuje se v podniku nyní elektrickou energií poháněném provozovati živnost mlynářskou. Město Nymburk vzhledem k této okolnosti podporuje návrh, aby mlýn p. Šafaříkovi byl prodán a tím podnik v městě udržen.

Vzhledem k vyšší odhadní ceně než 100.000 Kč třeba jest ke zcizení dle čl. X. fin. zákona ze 14. prosince 1923, č. 245 Sb. z. a n. zákonného zmocnění.

Jelikož pak hrozily velké škody tím, že strojní zařízení nebylo používáno a objekt i stavebně potřeboval velikých oprav, přistoupilo min. financí na návrh obce a min. veřejných prací na nabídku p. Františka Šafaříka s podmínkou, že bude dáno zákonné zmocnění ke zcizení.

Vzhledem na klesající tendenci cen nemovitostí a krisi v průmyslu mlynářském jeví se býti správným postup zúčastněných ministerstev, že objekt byl s urychlením předán do fysického držení nejvíce nabízejícího, při čemž ovšem bylo oboustranně zaručeno vrácení objektu zpět a náhrada případných investic, kdyby Národní shromáždění prodej neschválilo.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny doporučuje, aby sněmovna schválila osnovu zákona ve znění usneseném senátem.

V Praze dne 3. března 1925.

Zákon

ze dne………………………

o zcizení státního mlýna v Nymburce.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Ministr financí se zmocňuje, aby zcizil státní mlýn v Nymburce se strojním zařízením, a to stavební parcely. čís. kat. 21 a 22 a pozemkové parcely čís. kat. 1725/9, 1725/10 a 1725/11, zapsané v knihovní vložce č. 266 kat. obce Nymburk, v celkové výměře 2090 m² a dále přilehlé části pozemku čís. kat. 1725/1, zapsaného v seznamu IV. veřejného statku v Nymburce, nově označené čís. kat. 1725/12 a 1725/13 ve výměře 781 m².

§ 2.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedením jeho pověřuje se ministr financí.