Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5050

Interpelace:

l. posl. Housera, Roučka, Buriana a soudr. min. školství a nár. osvěty, že žactvu neoprávněně bylo zakázáno cvičiti ve Federovaných dělnických tělocvičných jednotách,

II. posl. Horáka a druhů vládě o odepsání pokut předepsaných Okresním obilním úřadem pro Velkou Prahu pražským velkopekárnám,

III. posl. Schweichharta, Schillera a druhů min veř. prací, aby bylo vybudováno labské překladiště v Loubí a zimní přístav v Rasseln,

IV. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty, že ministerstvo školství a národní osvěty přestalo vydávati německé vydání svého Věstníku,

V. posl. Hoffmanna, Schäfera, Schillera a druhů min. školství a národní osvěty, že ministerstvo školství a národní osvěty přestalo vydávati německé vydání svého Věstníku,

VI. posl. dra Lodgmana a druhů min. pošt a telegrafů, že v Teplicích-Šanově byly sňaty státní poštovní schránky na dopisy,

VII. posl. Windirsche a druhů min. sociální péče o postupu jáchymovské okresní nemocenské pokladny proti zemědělcům,

VIII. posl. Tauba, Pohla, Schillera a druhů min financí o bezohledném vymáhání berních nedoplatků,

IX. posl. dra Schollicha a druhů min vnitra a min národní obrany, že české vojsko kdysi odňalo zbraně v Novém Jičíně,

X. posl. Windirsche a druhů min pošt a telegrafů o hrozbě, že budou zrušeny poštovní úřady,

XI. posl. Windirsche a druhů min. pošt a telegrafů o poštovním úřadě v Rückensdorfn v okrese frýdlantském v Čechách,

XII. posl. Hellera a druhů min vnitra, že civilní geometr Weiser z Litoměřic hromadně poškodil venkovské obyvatelstvo rozličných soudních okresů.

I /5050.

Interpelace

poslanců Frant. Housera, J. Roučka, E. Buriana a soudruhů

ministrovi školství a národní osvěty,

že žactvu neoprávněně bylo zakázáno cvičiti ve Federovaných dělnických tělocvičných jednotách.

Federovaná dělnická tělocvičná jednota v Prostějově dostala od okresního školního výboru v Prostějově tento přípis: ťSetřením z uložení zemské školní rady moravské výnosem ze dne 17. listopadu 1924 čís 66994, ve příčině hromadného rozšiřování rozvrhu hodin zjistil okresní školní výbor, že stoupenci strany komunistické rozdávali žactvu zdejších škol řečený rozvrh s provoláním politicky agitačním v měsíci září 1924 nejen na ulicích, ale i při tělesném cvičení žactva v tělocvičně, čímž úmyslně přestoupeno bylo ministerské nařízení ze dne 26. května 1922 čís. 56909, jež v odstavci 4. výslovně zakazuje vnášení politické nesnášenlivosti a tudíž i třídní nenávisti mezi žactvo národních škol. Z důvodů porušení této zásady a na základě 5. odstavce cit. nařízení okresní školní výbor další cvičení žactva obecných a měšťanských škol v hodinách tělesné výchovy Federované dělnické tělocvičně jednoty zakázal.Ť

Takový přípis dostala také Federovaná dělnická tělocvičná jednota v Čechovicích.

Okresní školní výbor v Přerově zaslal Federované dělnické tělocvičně jednotě v Kojetíně-Tovačově dopis tohoto znění:

ťVzhledem k tomu, že rozšiřováním rozvrhů hodin vydaných Federací dělnických tělocvičných jednot mezi školní mládeží bylo zneužito tělovýchovných cvičení k působení stranickému, zakazujeme školní mládeži tamních obecných a měšťanských škol účast na tělovýchovných cvičeních tamního spolku ve smyslu posledního odstavce výnosu ministerstva školství a národní osvěty ze dne 26. května 1922 čís. 56909. Z tohoto rozhodnutí máte právo odvolati se do 14 dnů ode dne doručení tohoto výměru počínajíc u okresního školního výboru k zemské školní radě v Brně.Ť

Podobný zákaz byl zaslán okresním školním výborem v Moravské Třebové Federované dělnické tělocvičně jednotě v Jevíčku a okresním školním výborem v Jihlavě Federované dělnické tělocvičně jednotě v Třešti.

Dne 7. ledna 1925 byl na státní reálce v Jevíčku předčítán ve třídách rozkaz, kterým se zakazuje žactvu státní reálky navštěvovati cvičení Federované dělnické tělocvičné jednoty.

V Leštině u Olomouce řídící učitel četl školním dětem úřední zákaz návštěvy cvičení žactva v tamější Federované dělnické tělocvičné jednotě a přikázal jim, aby o něm uvědomily rodiče.

Federované dělnické tělocvičně jednoty od svého založení dle svých stanov cvičí a vychovávají děti, které jim rodiče svěřují. Konají tím záslužnou kulturní práci. Protože touto činností shromažďují mládež dělnické třídy, která dříve docházela do cvičení spolků jiných, bylo proti nim vystupováno pomluvami a s úmyslem dělnickou mládež jim odvésti a vychovávati ji v duchu nepřátelském dělnické třídě. Dělničtí rodiče přivádějí však své děti do Federovaných dělnických tělocvičných jednot pořád četněji.

Když Federace dělnických tělocvičných jednot vydala pro školní děti vkusný rozvrh hodin s komunistickým heslem: Práci čest! a s vyzváním k účasti dětí na cvičeních, která pro ně pořádá, užili toho odpůrci dělnictva k lichému tvrzení, že mezi dětmi provádí politickou agitaci. Zemské školní rady a referát ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě nařídily úřední šetření o tom, jakým způsobem byly rozvrhy mezi žactvem rozšiřovány. Toto úřední šetření ukázalo tolik stranictví a zaujatosti proti Federovaným dělnickým tělocvičným jednotám v kruzích učitelských, že jsem o tom podal interpelaci p. ministrovi školství a národní osvěty 3. prosince 1924 dosud nezodpověděnou.

Uvedené přípisy okresních školních výborů a zákazy ve školách, že školní děti nemají do cvičení Federovaných dělnických tělocvičných jednot docházeti, opírají se o ministerské nařízení a tvrdí, že provoláním na rozvrzích se mezi školní mládež vnášela politická nesnášenlivost. Té však v nich není.

Zákazy dětských cvičení ve Federovaných dělnických tělocvičných jednotách posuzuje občanstvo jako bezpráví proti oněm spolkům. Také občanstvo vidí v nich povážlivě stranictví, namířené proti Federovaným dělnickým tělocvičným jednotám, jak dokazuje usnesení obecního zastupitelstva v Třešti. Obecní zastupitelstvo v Třešti usneslo se na tomto projevu:

ťPoněvadž ve všech třídách obecných a měšťanských škol místních zakázala správa místních škol účast žactva na tělocviku ve spolku Federovaná dělnická tělocvičná jednota v Třešti, považujeme za nutné upozorniti odpovědně kruhy, že cítí se tím dotčena zejména dělnická třída občanstva našeho, po výtce dělnického města, což nikterak nepřispívá ke klidu, naopak způsobuje to politické třídní jitření obyvatelstva celého města. Městské zastupitelstvo se usnáší projeviti nesouhlas s podobnými kroky, a k projevu připojuje jako odůvodnění a další fakt to, že někteří učitelé, jak je zjištěno, doporučovali současně po přečtení zákazu vstup do jiných spolků, trpěli bez poznámky a pokárání vysměvavý potlesk dětí z jiných podobných spolků k přečtenému zákazu ve třídě, v čemž nutno spatřovati potvrzení stranického a politického charakteru uvedeného zákazu, kterým mezi žactvo školní vnášela se ve škole třídní a politická nesnášenlivost. Vidíme v tom, že se zneužívá školy, úmyslně se dělnickým dětem ztrpčuje touha po vzdělání, znemožňuje se zákonná výchova, snižuje se učitelstvo v očích dětí i rodičů, a konečně stranicky a zásadné porušují se dosud platná občanská práva a svobody. Žádáme, aby okresním školním výhorem vydaný zákaz byl odvolán.Ť

Podepsaní se táží:

1. Jsou výnosy okresních školních výborů v Prostějově a v Přerově a uvedené zákazy účasti žactva na cvičeních Federovaných dělnických tělocvičných jednot panu ministrovi známy?

2. Co učiní pan ministr, aby tyto neoprávněné zákazy byly odvolány a dělnickým dětem se nepřekáželo, aby tělovýchovou ve Federovaných dělnických tělocvičných jednotách sílilo jejich tělo a mravní charakter?

V Praze dne 10. února 1925.

Houser, Rouček, Burian,

Šafranko, Blažek, Krejčí, Toužil, Warmbrnunn, dr. Gáti, J. Kříž, Malá, Merta, Haken, Mikulíček, Mondok, Bubník, dr. Šmeral, Svetlik, Tausik, Darula, Sedorjak. Kučera, Teska, Skalák, Koutný, Kunst.

II./5050.

Interpelace

poslance F. Horáka a druhů

vládě

o odepsání pokut předepsaných Okresním obilním úřadem pro Velkou Prahu pražským velkopekárnám.

V roce 1921 pokutoval Okresní obilní úřad pro Velkou Prahu následující pražské velkopekárny:

Jmenované firmy pokutovány byly za neodevzdané chlebové lístky, neb v té době prodával se již chléb bez lístků za dražší cenu. Pokuty předepsané mají na nátlak Svazu velkoprůmyslníků býti odepsány.

Před nedávnem podali naši zástupci v senátě interpelaci o odpisu pohledávek Státního obilního ústavu družstvům a konsumům ve výši 22,521.059 Kč 57 hal. a nyní poskytuje se opět milionový dar velkopekárnám na úkor poplatnictva. Jest to v krátké době druhý křiklavý přiklad jak v demokratické republice postupuje se jinak proti velkokapitálu a jinak proti živnostnictvu.

Jelikož se na maloživnostnictvu bez ohledu na jeho otřesenou existenci, zaviněnou hlavně vysokými daněmi, každý haléř exekučně vymáhá, táží se podepsaní vlády, proč v době, kdy stát jest v obtížné finanční situaci, postupuje se tak benevolentně proti velkopodnikům, jimž odpisují se milionové obnosy, kdežto na druhé straně s veškerou krutostí ničí se drobné živnostnictvo neúprosným vymáháním daní.

V Praze dne 12. února 1925.

Horák,

Windirsch, Pastyřík, Mlčoch, Vávra, dr. Juriga, Anděl, Najman, Tománek, Hlinka, Hancko, Sivák, dr. Labaj, dr. Kubiš, Onderčo, dr. Buday, Tomik, dr. Gažík, Böllmann, J. Fischer, Zierhut.

III./5050 (překlad).

Interpelace

poslanců Schweichharta, Schillera

a druhů

ministrovi veřejných prací,

aby bylo vybudováno labské překladiště v Loubí a zimní přístav v Rasseln.

Stavba překladiště v Loubí u Děčína nad Labem, tak důležitého pro národní hospodářství Československé republiky, se stává stále více naléhavější věcí, jejíhož rychlého vyřízení žádají marně po mnoho let zúčastnění činitelé - obchodníci, plavební společnosti a železniční správa.

Skutečné nesnáze při nakládání, dlouhé čekání spojené s velikými výdaji vedly k tomu, že se zlo počalo potírati, ale způsobem, jenž se již ukázal bezcenný, při nejmenším však naprosto nedostatečný. Pokus, aby se silná doprava svedla dopravními slevami aspoň částečně do Mělníka a jiných přístavů horního Labe, se ztroskotal. První podmínka tohoto opatření bylo by vybudovati zdýmadla, která umožňují trvalý stav vody. Než bude hotovo zdýmadlo u Střekova, uplyne ještě mnoho času, a nechceme rozhodovati, zdali samo splní zmíněný účel. Při nynějších poměrech vodních lze z Mělníka jen po několik měsíců v roce udržeti plavbu lodí, kterou by bylo lze bráti vážné. Nyní lze počítati hlavně s dopravou cukru, což se soustavně podporuje.

Co však mimo nedostatek vody zvláště jest závažno pro dovoz jest to, že loďař, jenž se proti proudu namáhavě dopraví po Labi do Mělníka, nemá tam zpátečního zboží, bez něhož si nelze mysliti pravidelné lodní dopravy, neboť sama doprava zboží proti vodě se u lodní plavby nevyplácí. K tomu se druží nepopíratelná skutečnost, že obchodníci stále ještě jako dříve kupují dovezené zboží loco Děčín nebo Loubí nebo s ním tak obchodují. Při ceně zboží naprosto nerozhoduje nepatrný zisk na dovozu do Mělníka. Úmysl odvrátiti dopravu zboží až do Děčína-Loubí jest za takovýchto okolností neproveditelný a chtě nechtě dlužno přikročiti k stavbě tak důležitého překladiště. Jak velice stoupla doprava v Loubí v poslední době, vysvítá nejzřetelněji z toho, že v roce 1924 číslice dovozu 330.000 tun až na maličkost 15.000 tun dosáhla nejvyšší dovozní číslice předválečné - 1912 Vývoz jest poněkud nižší, poněvadž se vývoz cukru soustřeďuje hlavně v Mělníku a v jisté míře jest na tom účastno i Krásné Březno.

Stavba přístavu v Rasseln ochránila by v zimě lodi hlavně před třenicemi ledu a sloužila by také k překládání. Nyní se musí lodi v nebezpečných dobách uchylovati do saských přístavů, čímž ztrátu trpí domácí zájemníci, mezi nimi i státní dráhy Stavba přístavu v Rasseln byla by tím jednodušší, že již přes deset let jsou plány hotovy a stavební pozemky připraveny k vykoupení.

Podepsaní se proto táží pana ministra veřejných prací:

Jest vláda v zájmu národního hospodářství konečně ochotna vážně začíti se stavbou překladiště v Loubí a se stavbou přístavu v Rasseln u Děčína nad Labem?

V Praze dne 11. února 1925

Schweichhart, Schiller,

Häusler, Schuster, R. Fischer, Dietl, Jokl, Beutel, Roscher, Schäfer, Hoffmann, Uhl, dr. Holitscher, Heeger, Taub, dr. Czech, dr. Haas, Palme, Kirpal, Grünzner, Leibl, Kaufmann.

IV./5050 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma. dra Kafky a druhů

ministrovi školství a národní osvěty,

že ministerstvo školství a národní osvěty přestalo vydávati německé vydání svého Věstníku.

Ministerstvo školství a národní osvěty vydává, počínaje ročníkem VII. (1925) ťVěstníkŤ jen česky, avšak toto opatření nebylo oznámeno úředním výnosem. Bylo to oznámeno prostou zprávou uveřejněnou na počátku 1. sešitu ročníku 1925. Podle ní bylo německé vydání zastaveno ťz úsporných důvodůŤ. Lze snadno dokázati, že toto odůvodnění jest průhlednou výmluvou.

ťMitteilungenŤ byly povinny odbírati veškeré školní úřady a školní správy s výjimkou obcí, majících nejvýše 4třídní obecné školy. To činí kolem 3000 obecných a občanských škol a asi 700 německých místních školních rad. Mimo to přes 70 německých okresních školních výborů, dále asi 250 školních správ německých středních, odborných a obchodních škol. S nepovinnými odběrateli úhrnem jest rozhodně zapotřebí nákladu přes 5000 výtisků. Při ročním předplatném 40 Kč vynášelo těchto 5000 odebraných výtisků státnímu nakladatelství 200.000 Kč Náklad českého Věstníku činil jistě 15000 výtisků, vynáší tedy 600.000 Kč. Tento příjem úhrnem 800.000 Kč umožňoval zajisté státnímu nakladatelství, aby mělo aktivní hospodářství. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by rozhodně bývalo vyloučeno, aby tento obchodní podnik snížil roční předplatné na 25 Kč. 15 Kč, jichž toto nakladatelství žádá za německý ťAuszugŤ, vynese mu v nejlepším případě 75.000 Kč. Nelze pochopiti, jak při tomto stavu věcí lze mluviti o ťúsporných důvodechŤ. Spíše možno mluviti o zlevnění českého vydání na účet zastavení německého vydání, neboť německým školním správám a školním úřadům, chtějí-li vůbec rozuměti Věstníku, vnucují se oznámení za stejnou cenu jako dříve. Právě tak nelze mluviti o úsporných ohledech po stránce redakční, lhostejno, rediguje-li a předkládá-li se u ministerstva nebo u nakladatelství. Tato osoba se rozhodně zaměstnává i nyní a ze sníženého předplatného by byla dobře placena. To dokazuje i ta okolnost, že ministerstvo, když již nakladatelství může za 15 Kč vydávati větší část obsahu Věstníku, rovněž musilo by moci vydávati překlad celé části bez peněžní ztráty, nebo bez zvýšení výloh Námitka, že německé ťMitteilungenŤ ministerstva školství byly zastaveny z úsporných důvodů, totiž aby státní hospodářství ušetřilo jisté vydání, jest tedy, jak lze dokázati, pouhou výmluvou.

Vydávání ťMitteilungenŤ nebylo také zastaveno z důvodů úsporných, nýbrž z důvodů politických a národních. Dnes úplně provedené počeštění úředního styku mezi vyššími a středními školními úřady mělo býti nyní rozšířeno i na nejnižší školní úřady a školní správy. Ministerstvu, jež přece svým oznámením v ťMitteilungenŤ přikládá závaznou moc a tedy povinnost jich dbáti, jest zcela lhostejno, rozumějí-li německé místní školní rady a školní správy také českým oznámením. Nebyla to žádná milost ministerstva, že vydávalo Věstník dosud také německy, nýbrž právně odůvodněná povinnost.

ťMitteilungenŤ nahrazují zastavený bývalý ť VerordnungsblattŤ pro obecné školství, jenž za Rakouska vycházel ve všech příslušných zemích ve všech zemských jazycích. Zastavením jeho převzalo ministerstvo závazek vydávati zákonitá ohlášení rovněž v obou jazycích. Dále jest německé menšině ve státě podle § 5 jazykového zákona zaručeno právo, aby spravovala svým jazykem kulturní instituce pro ni zřízené. Má-li se však správa prováděti jazykem menšiny, jest představený školní úřad také povinen oznamovati svá ohlášení školním správám a místním školním radám německy.

Místní školní rady a školy (školní správy obecných a občanských škol) nejsou úřady a orgány republiky (tedy státními úřady nebo orgány), které by podléhaly ustanovení jazykového zákona, nýbrž lze je považovati nanejvýš za orgány a ústavy samosprávných svazů. V nejhorším případě za veřejné orgány podle § 8 jazykového zákona, jejichž působnost se vztahuje na menší obvody, než jest soudní okres, a stran nichž teprve státní moc výkonná vydá nařízení, jakého jazyka podle těchto zákonných ustanovení mají užívati. Bylo tedy nesprávné před vydáním tohoto nařízení via facti vytvářeti stav, jenž nejen že nemá zákonitého podkladu, nýbrž přímo odporuje ustanovením jazykového zákona.

Podepsaní protestují se vší rozhodností proti novému násilnému rozšíření platnosti české úřední řeči a táží se pana ministra:

1. Jak odůvodní, že v mezích jeho odboru byla nařízena tato změna nynějšího stavu ohlašování zpráv, a nebylo vyčkáno jeho úpravy státní výkonnou mocí?

2 Jest ochoten odvolati toto zastavení německého vydání Věstníku a přihlížeje k tomu, že těmito opatřeními nelze dosáhnouti úspor, naříditi, aby zprávy jeho ministerstva vycházely jako jim autorisované vydání i dále v německém jazyku, za stejnou cenu jako české vydání?

V Praze dne 5. února 1925.

Dr. Spina, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka,

dr. Keibl, dr. Lodgman, Kraus, dr. E. Feyerfeil, Sauer, Křepek, dr. Lehnert, J. Mayer, dr. Petersilka, Böllmann, Scharnagl, Böhr, J. Fischer, Windirsch, Kostka, inž. Jung, Wenzel, Patzel, Zierhut, Knirsch, Heller, dr. Brunar.

V./5050 (překlad).

Interpelace

poslanců Hoffmanna, Schäfera, Schillera a druhů.

ministrovi školství a národní o věty,

že ministerstvo školství a národní osvěty přestalo vydávati německé vydání svého Věstníku.

Ministerstvo školství a národní osvěty vydává, počínaje ročníkem VII. (1925) ťVěstníkŤ jen česky, avšak toto opatření nebylo oznámeno úředním výnosem. Bylo to oznámeno prostou zprávou uveřejněnou na počátku 1. sešitu ročníku 1925. Podle ní bylo německé vydání zastaveno ťz úsporných důvodůŤ. Lze snadno dokázati, že toto odůvodnění jest průhlednou výmluvou.

ťMitteilungenŤ byly povinny odbírati veškeré školní úřady a školní správy s výjimkou obcí, majících nejvýše 4třídní obecné školy. To činí kolem 3000 obecných a občanských škol a asi 700 německých místních školních rad. Mimo to přes 70 německých okresních školních výborů, dále asi 250 školních správ německých středních, odborných a obchodních škol. S nepovinnými odběrateli úhrnem jest rozhodně zapotřebí nákladu přes 5000 výtisků. Při ročním předplatném 40 Kč vynášelo těchto 5000 odebraných výtisků státnímu nakladatelství 200.000 Kč Náklad českého Věstníku činil jistě 15000 výtisků, vynáší tedy 600.000 Kč. Tento příjem úhrnem 800.000 Kč umožňoval zajisté státnímu nakladatelství, aby mělo aktivní hospodářství. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by rozhodně bývalo vyloučeno, aby tento obchodní podnik snížil roční předplatné na 25 Kč. 15 Kč, jichž toto nakladatelství žádá za německý ťAuszugŤ, vynese mu v nejlepším případě 75.000 Kč. Nelze pochopiti, jak při tomto stavu věcí lze mluviti o ťúsporných důvodechŤ. Spíše možno mluviti o zlevnění českého vydání na účet zastavení německého vydání, neboť německým školním správám a školním úřadům, chtějí-li vůbec rozuměti Věstníku, vnucují se oznámení za stejnou cenu jako dříve. Právě tak nelze mluviti o úsporných ohledech po stránce redakční, lhostejno, rediguje-li a předkládá-li se u ministerstva nebo u nakladatelství. Tato osoba se rozhodně zaměstnává i nyní a ze sníženého předplatného by byla dobře placena. To dokazuje i ta okolnost, že ministerstvo, když již nakladatelství může za 15 Kč vydávati větší část obsahu Věstníku, rovněž musilo by moci vydávati překlad celé části bez peněžní ztráty, nebo bez zvýšení výloh Námitka, že německé ťMitteilungenŤ ministerstva školství byly zastaveny z úsporných důvodů, totiž aby státní hospodářství ušetřilo jisté vydání, jest tedy, jak lze dokázati, pouhou výmluvou.

Vydávání ťMitteilungenŤ nebylo také zastaveno z důvodů úsporných, nýbrž z důvodů politických a národních. Dnes úplně provedené počeštění úředního styku mezi vyššími a středními školními úřady mělo býti nyní rozšířeno i na nejnižší školní úřady a školní správy. Ministerstvu, jež přece svým oznámením v ťMitteilungenŤ přikládá závaznou moc a tedy povinnost jich dbáti, jest zcela lhostejno, rozumějí-li německé místní školní rady a školní správy také českým oznámením. Nebyla to žádná milost ministerstva, že vydávalo Věstník dosud také německy, nýbrž právně odůvodněná povinnost.

ťMitteilungenŤ nahrazují zastavený bývalý ť VerordnungsblattŤ pro obecné školství, jenž za Rakouska vycházel ve všech příslušných zemích ve všech zemských jazycích. Zastavením jeho převzalo ministerstvo závazek vydávati zákonitá ohlášení rovněž v obou jazycích. Dále jest německé menšině ve státě podle § 5 jazykového zákona zaručeno právo, aby spravovala svým jazykem kulturní instituce pro ni zřízené. Má-li se však správa prováděti jazykem menšiny, jest představený školní úřad také povinen oznamovati svá ohlášení školním správám a místním školním radám německy.

Místní školní rady a školy (školní správy obecných a občanských škol) nejsou úřady a orgány republiky (tedy státními úřady nebo orgány), které by podléhaly ustanovení jazykového zákona, nýbrž lze je považovati nanejvýš za orgány a ústavy samosprávných svazů. V nejhorším případě za veřejné orgány podle § 8 jazykového zákona, jejichž působnost se vztahuje na menší obvody, než jest soudní okres, a stran nichž teprve státní moc výkonná vydá nařízení, jakého jazyka podle těchto zákonných ustanovení mají užívati. Bylo tedy nesprávné před vydáním tohoto nařízení via facti vytvářeti stav, jenž nejen že nemá zákonitého podkladu, nýbrž přímo odporuje ustanovením jazykového zákona.

Podepsaní protestují se vší rozhodností proti novému násilnému rozšíření platnosti české úřední řeči a táží se pana ministra:

1. Jak odůvodní, že v mezích jeho odboru byla nařízena tato změna nynějšího stavu ohlašování zpráv, a nebylo vyčkáno jeho úpravy státní výkonnou mocí?

2 Jest ochoten odvolati toto zastavení německého vydání Věstníku a přihlížeje k tomu, že těmito opatřeními nelze dosáhnouti úspor, naříditi, aby zprávy jeho ministerstva vycházely jako jim autorisované vydání i dále v německém jazyku, za stejnou cenu jako české vydání?

V Praze dne 11. února 1925

Hoffmann, Schäfer, Schiller,

Grünzner, R. Fischer, Blatny, Roscher, Kaufmann, Wittich, Häusler, Jokl, Hackenberg, Taub, Schweichhart, Pohl. Kirpal, Uhl, Palme, Leibl, Schuster, Heeger, dr. Czech, Dietl.

VI./5050 (překlad).

Interpelace

poslance dra Rudolfa Lodgmana a druhů

ministrovi pošt a telegrafů,

že v Teplicích-Šanově byly sňaty státní poštovní schránky na dopisy.

V nejživější ulici, v Dlouhé ulici a na náměstí, byly sňaty poštovní schránky na dopisy. Byly prý sňaty z rozkazu poštovního komisaře pražského poštovního ředitelství, poněvadž byly poškozeny neznámými pachateli.

Tážeme se pana ministra, ví-li o této věci, souhlasí-li s postupem poštovního ředitelství a je-li ochoten naříditi, aby poštovní schránky na dopisy byly opět zavěšeny?

V Praze dne 12. února 1925.

Dr. Lodgman,

dr. Brunar, dr. E. Feyerfeil, Matzner, dr. Keibl, Patzel, Böhr, J. Mayer, Schubert, Wenzel, Simm, dr. W. Feierfeil, Bobek, inž. Jung, Knirsch, dr. Schollich, dr. Radda, dr. Lehnert, inž. Kallina, Kraus, dr. Medinger.

VII./5050 (překlad).

Interpelace

poslance Windirsche a druhů

ministrovi sociální péče

o postupu jáchymovské okresní nemocenské pokladny proti zemědělcům.

Zemědělci v jáchymovském okrese, jejichž dělníci jsou povinni pojištěním u okresní nemocenské pokladny v Jáchymově, měli již několikráte příčinu stěžovati si na postup této okresní nemocenské pokladny. Proto musil býti již několikráte dožádán německý odbor zemědělské rady pro Čechy, aby rozhodl sporné otázky mezi zemědělci a okresní nemocenskou pokladnou, prýštící často z nespravedlivého požadavku jáchymovské okresní nemocenské pokladny. Ze tato okresní nemocenská pokladna nechce znáti zákonných ustanovení o nemocenském pojištění a postupuje proti zemědělcům výslovně stranicky a urážlivě, dokazuje mezi jiným dopis, jak následuje, který zaslala okresní nemocenská pokladna v Jáchymově dne 23. ledna 1925, pod č. 568/24 zemědělci Václavu Müllerovi v Mořičově. Dopis zní takto:

ťDopisem ze dne 15. t. m. potvrzujete, že dělník Bedřich Hieke, kterého jste přihlásil u podepsané nemocenské pokladny dnem 15. září 1924, vstoupil k Vám do práce již 13. září 1924.

Tímto klamným hlášením způsobil jste pokladně vedle ztráty příspěvků náklad na zaopatření 504 Kč.

Podle § 32 zákona o nemocenském pojištění jste povinen doplatiti pojistné příspěvky, jimž jste se vyhnul a nemocenské pokladně nahraditi náklad, který jí tím byl způsoben. Vyzýváte se tedy, abyste do 8 dnů zaplatil přiloženou poštovní složenkou 4 Kč 06 h pojistného, jemuž jste se vyhnul a 504 Kč útrat, které byly pokladně způsobeny nesprávným hlášením, tedy dohromady 508 Kč 06 h a tím se vyhnul dalším nepříjemnostem.Ť

Poněvadž podle platného zákona o nemocenském pojištění jest zaměstnavatel povinen přihlásiti zaměstnance do tří dnů, vysvítá tedy již ze znění samotného uvedeného dopisu, že onen zemědělec, pokud jde o povinnost přihlásiti zaměstnance, vyhověl zákonu. Jest to nepřípustné a stranické, nepostupuje-li okresní nemocenská pokladna vůči příslušníkům jednotlivého stavu, v tomto případě proti zemědělství proti svému úkolu nestranně a proto se tážeme pana ministra sociální péče:

1. Jest ochoten pohnati k odpovědnosti okresní nemocenskou pokladnu v Jáchymově, která podléhá jeho dozorčímu právu, poněvadž tato nemocenská pokladna užívá v dopisech výroků urážejících strany a dotýkajících se jejich cti?

2. Jest dále ochoten poučiti zmíněnou okresní nemocenskou pokladnu, že jako ústav, zavázaný stejnoměrně vůči všem stranám, má postupovati nestranně i k zemědělcům?

3. Jest konečně ochoten působiti, aby na místo úředníků, kteří ve službách této nemocenské pojišťovny buď z nezpůsobilosti nebo nenávisti nemohou bezvadně zastávati své povinnosti, byli dosazeni způsobilí úředníci?

V Praze dne 11. února 1925.

Windirsch,

Simm, Böhr, Budig, Sauer, Křepek, Schubert, Zierhut, Böllmann, Wenzel, dr. Spina, J. Fischer, dr. Hanreich, Scharnagl, dr. Petersilka, Bobek, J. Mayer, Heller, Stenzl, dr. Lelley, Szentiványi, dr. Korláth, dr. Körmendy-Ékes, Füssy, dr. Jabloniczky, Palkovich.

VIII./5050 (překlad).

Interpelace

poslanců Tauba, Pohla, Schillera a druhů

ministrovi financí

o bezohledném vymáhání berních nedoplatků.

Berní správy jsou tak silně opožděny s předpisy dani, že nyní ještě vyměřují daně pro rok 1919. Tím jsou zvláště postiženi dělníci, kteří v inflačních létech měli číselně vyšší příjem a nyní dostávají daňové předpisy, jichž nemohou z nynějšího příjmu zaplatiti. Zákon ze dne 8. října 1924, č. 235 Sb. z. a n. umožnil odpis takovýchto berních nedoplatků.

Zákon nedosáhne však svého účelu, jak tomu vskutku jest, budou-li berní nedoplatky exekučně vymáhány s tak krátkými lhůtami, že poplatník ani nemůže podati žádost o odpis, zvláště když mnozí dlužníci - a to právě nejchudší a nejvíce zřetele hodní, ani neznají zákona, jak by bylo třeba. Jest tedy nutno, aby poplatníci byli vhodně poučeni o svých právech, ať již vyhláškou na berních úřadech nebo vhodnými poučeními, jež by byla vydána zároveň s předpisem.

Tážeme se tedy pana ministra:

1. Jest ochoten rozkázati podřízeným úřadům, aby vybírajíce berní nedoplatky, dbaly, aby dlužníci nepozbyli možnosti, žádati o úlevy podle zákona č. 235/24 Sb. z. a n.?

2. Jest dále ochoten učiniti opatření, aby poplatníci byli vhodně poučeni o úlevách podle uvedeného zákona?

V Praze dne 12. února 1925.

Taub, Pohl, Schiller,

dr. Czech, Uhl, R. Fischer, Roscher, Dietl, Leibl, Schweichhart, Hackenberg. Palme, Kaufmann, Kirpal, Häusler, Schuster, dr. Haas, Grünzner, Heeger, Beutel, Hoffmaun, Jokl.