Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5049.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne...........................................................................1925,

kterým se ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze-II a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na. tomto zákoně:

§1.

Ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje se dosavadní vojenská nemocnice v Praze-II., Karlovo náměstí, jako její nerozlučná součást.

§ 2.

Právní poměry podmíněné tímto připojením budou upraveny zvláštním zákonem.

§ 3.

Pro účely vojenské vybudována bude v Praze nová nemocnice s názvem "Masarykova vojenská nemocnice v Praze".

§ 4.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení provede jej ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, ministr školství a národní osvěty a ministr národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.

Důvodová zpráva.

Netušený rozvoj hlavního města Prahy, nastavší zvláště po dosažení státní samostatnosti, ukládá státní správě, aby pečovala o vyřešení řady otázek podmíněných tímto rozvojem. Na poli veřejné péče zdravotní jest to zejména vybudování všeobecné veřejné nemocnice, jež by vyhovovala potřebám nové doby tak, aby nemocnice tato, jsouc vhodně doplněna organisací ostatních léčebných ústavů pražských, plnila úkoly veřejné léčebné péče jakožto nejdůležitější a ústřední léčebný ústav republiky Československé.

Historickým vývojem určena byla k tomuto úkolu všeobecná nemocnice v Praze, jež jest zároveň klinickou nemocnicí obou pražských universit. Rozvoji všeobecné nemocnice v Praze dány však byly až posud celkem úzké meze jejím místním ohraničením. Směřují tudíž již od prvých dob československé státní samostatnosti snahy státní zdravotní správy k opatření místních předpokladů pro rozšíření jmenované nemocnice a snahy ty soustředily se v prvé řadě k tomu, aby byla získána pro všeobecnou nemocnici v Praze sousední vojenská nemocnice v Praze-II., na Karlově náměstí, se všemi svými objekty, jichž se případně toho času užívá i k jiným účelům vojenským. Předloženým zákonem mají snahy ty býti uskutečněny.

Připojením vojenské nemocnice v Praze II. ku všeobecné nemocnici v Praze bude umožněn vývoj nemocnice všeobecné v léčebný ústav, vyhovující přiměřeně svému výjimečnému poslání na poli veřejné zdravotní péče, a jest tudíž vhodno, aby důležitost aktu toho byla i zevně zdůrazněna. Stane se tak tím, že připojení provedeno bude dnem 7. března 1925, jímž se prvý president republiky Československé dožívá 75. roku svého života.

Všeobecná nemocnice v Praze jest ústav fondovní ve správě státu, vojenská nemocnic v Praze-II. pak jest vlastnictvím eráru československého, při čemž vojenské správě přísluší k ní usus fructus.

Sloučením obou nemocnic vzejde nutnost upraviti právní poměry, jež tím vzniknou, tudíž poměr fondu všeobecné nemocnice v Praze jakožto samostatného právního subjektu k nové majetkové mase a zároveň i nově upraviti zevní poměry fondu všeobecné nemocnice vyplývající z tohoto sloučení. Mimo to jest nutno nově upraviti právní poměry fondu všeobecné nemocnice v Praze, ježto poměry ty, jsouce výsledkem vývoje trvajícího téměř 150 let, vyžadují revise s hledisek daných změněnými poměry. Touto novou úpravou právních poměrů všeobecné nemocnice v Praze dostati se musí jmenovanému ústavu bezpečného právního podkladu pro jeho další rozvoj, odpovídající jeho účelům a to jakožto ústavu veřejnému nezatíženému odiosními privilegiemi z dob minulých.

Vyřešení těchto spletitých poměrů třeba jest ponechati zvláštnímu zákonu, jemuž také jest ponecháno vyřešení otázky, zda sloučená nemocnice bude nemocnicí fondovní ve správě státní, či nemocnicí státní (zákon z 9. dubna 1920; č. 242 Sb. z. a n.).

O plnění úkolů, jimž dosud sloužila vojenská nemocnice v Praze-II. jakožto nemocnice divisní, bude postaráno do budoucna výstavbou nové nemocnice vojenské. Ježto pak tato nová vojenská nemocnice má býti vybudována jakožto vzorný vojenský ústav léčebný a v tomto směru bude míti význam pro vojenské zdravotnictví celé republiky, bude její význam i zevně zdůrazněn tím, že bude pojmenována jménem presidenta republiky jakožto prvého nejvyššího velitele československé armády.

Na její celkový stavební náklad přispěje se v náhradu za zabranou nemocnici částkou ca 8,000.000 Kč. K úhradě příspěvku tohoto přispěje v roce 1925 ministerstvo školství a národní osvěty z úvěrů vložených do rozpočtu státních investic na r. 1925 na stavby v oboru ministerstva školství a národní osvěty částkou do 2,000.000 Kč a v roce příštím bude zbytek příspěvku opatřen z investičních úvěrů ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a ministerstva školství a národní osvěty.

Až do výstavby pavilonů, jež budou náhradou za předané místnosti nynější vojenské nemocnice v Praze II., bude ponechána dosavadní nemocnice v užívání vojenské správy a to na podkladě zvláštní úmluvy, kterou ujednají obě zúčastněná ministerstva.

Vláda projevuje přání, aby tento návrh zákona přikázán byl v poslanecké sněmovně výborům pro veřejné zdravotnictví, brannému a rozpočtovému, po schválení v poslanecké sněmovně pak v senátě výborům pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, brannému a rozpočtovému k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 7. února 1925.

Náměstek předsedy vlády:

Stříbrný, v. r.