Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924.

5028.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu (tisk 5026) zákona,

kterým se upravuji platové poměry soudců z povolání a jiných konceptních úředníků v oboru ministerstva spravedlnosti.

Rozpočtový výbor jednal a shora uvedeném návrhu a usnesl se ve schůzi dne 19. prosince 1924 doporučiti poslanecké sněmovně Národního shromáždění přijetí osnovy zákona tohoto znění:

Zákon

ze dne......................................,

kterým se upravují platové poměry soudců z povolání a jiných konceptních úředníků v oboru ministerstva spravedlnosti.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Až do vydání zákona, kterým se upraví služební poměry soudců v oboru ministerstva spravedlnosti, platí o služebních požitcích těchto soudců předpisy tohoto zákona.

(2) Mluví-li tento zákon o soudcích, rozumějí se tím pouze soudcové z povolání u řádných soudů občanských, které vykonávají pravomoc ve věcech civilních a trestních.

(3) Předpisy vztahující se na nejvyšší soud platí také pro nejvyšší správní soud.

§ 2.

(1) O výši služebních požitků soudců a předpokladech i zásadách, podle kterých se tyto požitky vyměřují a vyplácejí, jakož i postupu do vyšších požitků, platí obdobně předpisy, které upravují tyto poměry u úředníků těch služebních oborů, pro které jest předepsáno plné vysokoškolské vzdělání. Při tom zůstávají v platnosti zásady, které jsou pro soudce a soudcovské čekatele stanoveny zákonem ze dne 7. října 1919; č. 541 Sb. z. a n.

(2) Výhody, které budou všeobecně buď zákonem nebo administrativním opatřením přiznány úředníkům s plným vysokoškolským vzděláním, příslušejí za stejných podmínek a zásad bez dalšího obdobně též soudcům.

§ 3.

Mimo požitky uvedené v § 2 příslušejí soudcům ještě zvláštní přídavky, a to:

a) přídavek soudcovský, a po případě b) přídavek přednostenský.

§ 4.

Přídavek soudcovský přísluší všem soudcům (§§ 1 až 3 zákona ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z.), vyměřuje se v procentech služného, které náleží úředníku skupiny A časového postupu prvního platového stupně VII. hodnostní třídy a činí u:

1. soudců, ustanovených k soudům okresním a soudců, ustanovených bez určitého služebního místa pro obvod sborového soudu druhé instance, ročně 25 %,

2. soudců, ustanovených k sborovému soudu prvé instance, ročně 50%,

3. soudců, ustanovených k sborovému soudu druhé instance, ročně 75 % a

4. soudců, ustanovených k nejvyššímu soudu, ročně 100%, vesměs z uvedeného základu.

(2) Soudcovským čekatelům a kandidátům stavu soudcovského přísluší přídavek v poloviční výměře, stanovené pro soudce soudů okresních.

§ 5.

Soudcovský přídavek (3 a) tvoří součást pensijní základny, rozhodné pro výměru požitků odpočivných a zaopatřovacích a to částkou, kterou byl naposledy vyměřen.

§ 6.

(1) Pomocným konceptním silám, ustanoveným do sekretariátu nejvyššího soudu a soudcům, přiděleným k pomocným konceptním službám u sborových soudů druhé instance, přísluší soudcovský přídavek ve výměře stanovené pro soudce, kteří jsou ustanoveni k sborovému soudu prvé instance.

(2) Je-li soudce, ustanovený trvale k soudu nižší kategorie, pouze dočasně přidělen soudu kategorie vyšší, přísluší mu soudcovský přídavek stanovený pro soud této vyšší kategorie, to však jen po onu dobu přidělení, která převyšuje dobu šesti měsíců od nastoupení služby u soudu kategorie vyšší.

(3) Přidělení soudce k soudu kategorie nižší nemá na výši jeho soudcovského přídavku žádného vlivu.

§ 7.

(1) Přídavek přednostenský přísluší pouze soudcům, kteří jsou trvale ustanoveni k řízení správy soudu a jejich náměstkům; v obou případech však jen tehdy, jsou-li tito soudcové ustanoveni trvale na místa pro to řádně systemisovaná.

(2) Přednostenský přídavek obnáší u:

(2) Přednostenský přídavek obnáší u:

(3) Náměstkům předsedy sborových soudů prvé a druhé instance přísluší přednostenský přídavek polovicí obnosu, stanoveného pro předsedu příslušného sborového soudu. Pro náměstka předsedy nejvyššího soudu vyměřiti jest tento přídavek ve výši přednostenského přídavku předsedy sborového soudu druhé instance.

(4) Na místo přídavků, povolených v jednotlivých případech soudcům z toho důvodu, že jsou ustanoveni k řízení správy nebo k zastupování při správě soudu, nastupují dnem účinnosti tohoto zákona přídavky ve výměře stanovené v předchozích odstavcích.

§ 8.

(1) Přídavky podle tohoto zákona mají povahu služebního požitku a vyplácejí se v měsíčních, předem splatných lhůtách.

(2) Nárok na jejich výplatu počíná u soudcovských čekatelů prvním dnem měsíce následujícího po skutečném nastoupení služby, u soudců prvním dnem měsíce, následujícího po skutečném nastoupení služby u soudu, podle jehož druhu se přídavek vyměřuje, u soudců ustanovených pro obvod sborového soudu druhé instance pak prvním dnem měsíce, následujícího po jmenování. Připadne-li ve všech těchto případech rozhodný den na prvý den v měsíci, přísluší nárok na přídavek již od tohoto dne.

§ 9.

(1) Na dobu, po kterou byla soudci nebo soudcovskému čekateli přiznána kvalifikace horší než dobrá, u soudců pak, kteří již nepodléhají periodické kvalifikaci na dobu, po kterou celkový služební popis jest horší než dobrý, jakož i na dobu suspense staví se výplata přídavků podle tohoto zákona.

(2) Přídavky jest v těchto případech zastaviti koncem měsíce, v kterém byla udělena méně vyhovující kvalifikace nebo vydán služební popis horší než dobrý, po případě vyslovena suspense z úřadu. Nárok na opětnou jejich výplatu oživne prvním dnem měsíce následujícího po té, kdy soudci byla přiznána znovu kvalifikace aspoň dobrá, po případě služební popis aspoň dobrý, nebo kdy bylo vysloveno zrušení suspense.

(3) Odejde-li soudce do pense v době, po kterou mu byl přídavek z důvodů uvedených v předchozích odstavcích zastaven, nebo zemře-li v tomto období, tvoří součást pensijní základny, rozhodné pro výměru požitků odpočivných neb zaopatřovacích (§ 5), přídavek naposledy vyplácený.

§ 10.

Služební přídavky úředníků justiční správy, již mají ve smyslu § 4 zákona o organisaci soudů ze dne 27. listopadu 1896, č. 217 ř. z. způsobilost k úřadu soudcovskému, upraví se zvláštním nařízením a to obdobně podle stejných zásad, podle jakých jsou upraveny přídavky podle tohoto zákona (§§ 3 a násl.). Tyto služební přídavky nelze však u konceptních úředníků státních zastupitelstev, vrchních státních zastupitelstev a generální prokuratury vyměřiti obnosem nižším, než jakým jsou tímto zákonem stanoveny přídavky ty pro soudce obdobně stejného služebního výkonu nebo zodpovědnosti.

§ 11.

(1) Zákon tento nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1925, s výjimkou ustanovení §§ 5 a 9 odst. 3. Tato ustanovení vejdou v účinnost, a to se zpětnou platností ke dni 1. ledna 1925, současně se zákonem, kterým se upraví služební poměry soudců z povolání. Týmž dnem pozbývají platnosti veškery předpisy, pokud jsou v odporu s ustanoveními tohoto zákona.

(2) Provedení zákona ukládá se vládě.

Iniciativním návrhem dra Matouška a soudr. ze 17. února 1921, č. t. 1590, o služební pragmatice soudcovské dostala se do proudu otázka samostatné služební pragmatiky soudců. U ministerstva spravedlnosti uřízena zvláštní komise, jež se touto otázkou zabývá. Dnes z celého širokého rámce služební pragmatiky soudcovské vyjímá se pouze platový systém. Toto parcielní řešení soudcovské otázky je odůvodněno tím, že celou pragmatiku nelze provésti tak rychle, aby vešla v platnost zároveň s úpravou platů ostatních státních zaměstnanců. Proto vláda vyjímá z celé služební pragmatiky jen požitkový systém a ten podává jako zvláštní osnovu. Není pochyby o tom, že neodvislé soudnictví je v každém, státě zárukou ústavnosti a ochranou občanských svobod. A možno říci, že neodvislého soudnictví je tím více potřeba, čím demokratičtější máme stát. Spočívá-li dnes stát na politických stranách, je nejvýš třeba, aby tu bylo na stranách neodvislé soudnictví jako záruka objektivního nestranného rozhodování jak ve věcech civilních, tak trestních.

Soudcovská neodvislost zaručená soudcům z povolání ve všech kulturních státech a vyjádřená v §u 98 úst. listiny naší republiky, vyžaduje ovšem svému opravdovému uskutečnění v denním životě - a to v nejvlastnějším zájmu celé veřejnosti - aby soudce měl postavení hmotné zabezpečené a tím naprosto neodvislé. Zvláštní postavení soudce není pouhou otázkou stavovskou, nýbrž otázkou upevnění samého základu státu a vyžaduje, aby též služební a zejména hmotné poměry soudce podle toho byly upraveny zvláště.

Podle této zásady bylo již postupováno též v jiných státech; nehledě k vynikající úrovni hmotného postavení, která jest zaručena na př. soudcům v Anglii, bylo by uvésti, že všechny nástupnické státy na území býv. monarchie přijaly zásadu zvláštního platového systému pro soudce z povolání, v němž jsou soudcové platově zvláště výhodně postaveni.

K jednotlivým ustanovením osnovy sluší podotknouti vedle toho, co již uvádí důvodová zpráva vládního návrhu, ještě toto:

K § 1 připojen dodatek, že předpisy, vztahující se na nejvyšší soud, platí také pro nejvyšší správní soud. Zásada ta jest sice vyslovena v důvodové zprávě, ale rozpočtový výbor byl toho náhledu, že je lépe, když zásada ta - která je úmyslem zákonodárce - bude vložena přímo do textu zákona.

K § 4. Přídavek soudcovský v § 4, odst. 2. uvedený, platí také pro soudce, již jsou delegováni k okresnímu soudu, jenž je sídlem sborového soudu I. instance.

Celkový finanční náklad s osnovou spojený činil by nejvýše 13¹/₂ milionu korun čsl. a jest kryt pro rok 1925 v dílčím rozpočtu kap. XIX., tit. 3, pol. 7, ústředním úvěrem, preliminovaným pro odměny soudců a státních zástupců za vykonané nadměrné práce podle usnesení ministerské rady z 24. března 1921, kteréžto odměny 1 ovšem schválením tohoto zákona zanikly. Zbytek bude kryt úsporami při položce 1 (osobní náklady), tít. 3, které vznikají neobsazením četnějšího počtu míst soudců a soudcovských čekatelů zejména na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, míst to, která nemohou býti pro nedostatek uchazečů obsazena.

V ostatním třeba se odvolat k důvodové zprávě vládní osnovy.

K § 11. Účinnost stanovena k 1. lednu 1925.

Ustanovení §§ 5 a 9, odst. 3., jež mluví o započitatelnosti soudcovského přídavku do pense, mají nabýti účinnosti, až bude uzákoněna celá, služební pragmatika. Pak mají ovšem vejíti v činnost se zpětnou platy postí od 1. ledna 1925.

Ustanovení to vloženo do § 11 proto, aby se sjednal souhlas se zákonem, jímž stanoveny zvláštní přídavky pro ostatní státní zaměstnance, při nichž také bylo stanoveno, že nejsou do pense započitatelny.

V Praze dne 19. prosince 1924.