Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

4990.

Interpelace:

I. posl. dra Spiny a druhů předsedovi vlády o postupu pozemkového úřadu při přidělování rozptýlené půdy od lichtensteinského dvora v Chornicích, politickém okrese Moravská Třebová,

II. posl. dra Schollicha, inž. Junga, Schälzkyho, Stenzla a druhů min. vnitra o obecních volbách v Karvinné v okrese fryštátském v československém Slezsku,

III. posl. dra E. Schollicha a druhů předsedovi vlády o přehmatech železniční a celní správy proti jazykovému právu,

IV. posl. Housera, Kučery a soudr. min. vnitra o politickém stranictví a odstrkávání komunistické strany Československa při jmenování okresních správních komisí,

V. posl. dra Keibla a druhů min. soc. péče o zemské úřadovně I. Všeobecného pensijního ústavu pro zaměstnance v Praze,

VI. posl. dra Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o poměrech ve slezské zemské školní radě,

VII. posl. dra Lehnerta a druhů min. železnic o nejistotě dopravy na československých státních drahách,

VIII. posl. dra Keibla a druhů min. školství a nár. osvěty o nenáležitém odstrčení několika skutečných učiteli ustanovených na státních průmyslových školách,

IX. posl. dra Schollicha a druhů předsedovi vlády jako předsedovi min. rady o úřadování opavské úřadovny státního pozemkového úřadu,

X. posl. Mikulíčka a soudruhů min. vnitra o četnickém teroru při stávce na stavbě dráhy Veselí-Myjava,

XI. posl. Hlinku a spol. min. školstva a nár. osvety v záležitosti reformovaného gymnasiuma v Košiciach,

XII. posl. dra Lelleyho a súdr. min. vnútra o poukázaní požitkov penzistom župy Komárnanskej.

I./4990 (překlad).

Interpelace

poslance dra Spiny a druhů

předsedovi vlády o postupu pozemkového úřadu při přidělování rozptýlené půdy od lichtensteinského dvora v Chornicích, politickém okrese Moravská Třebová.

Podle zákona o drobných pachtýřích bylo od knížecího lichtensteinského dvora v Chornicích odevzdáno do vlastnictví tak zvaným dlouhodobým pachtýřům tedy těm kdo rozhodného dne měli pole v pachtu již 20 let, množství pozemků.

Po provedení tohoto přídělu zůstalo však ještě asi 30 ha rozptýlené půdy a poněvadž veškeré pozemky knížecího lichtensteinského dvora byly vždy propachtovány, dostali jednotliví pachtýři v březnu 1924 podle zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb. z a n. a zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z a n. šestiměsíční výpověď. Proto měli nyní tito pachtýři dnem 30. září 1924 odevzdati zpachtované pozemky vyklizené pozemkovému úřadu a tohoto dne byly přiděleny jednotlivým přejimatelům.

Prostřednictvím obvodové úřadovny v Olomouci nařídil nyní pozemkový úřad, aby pánové Podlesel a Beran, oba z Biskupic v okrese Jevíčko převzali vyklizené pozemky a rozdělili je. Obcím Biskupicím a Lázům tedy dvěma sousedním místním obcím, bylo to sice oznámeno nikoliv však samotné místní obci Chornicím, v jejž obvodu zabraná rozptýlená půda leží.

Dále oba páni pověřeni rozdělením, Beran a Podlesel rozdělili pozemky vesměs občanům z obcí Lázy a Biskupice, kdežto usedlíci z obce Chornice byli téměř úplně opominuti, což jest pokleskem proti jasnému ustanovení §u 1 vládního nařízení ze dne 7. dubna 1923, č. 74 Sb. z. a n. Neboť při rozdělení se nepřihlíželo ani k místní poloze pozemků, tedy k možnosti účelného hospodaření ani k osobním poměrům jednotlivých uchazečů a konečně ani k dosavadním nájemcům.

Rozptýlená půda se přiděluje všeobecně v dílcích 1/2-1 ha velikých a jen sám pan Beran jejž pozemkový úřad pověřil přidělováním, přidělil si sám větší výměru, asi 3 ha, ač právě u něho není dána ani jediná v zákoně vyžadovaná podmínka ač právě on jako pachtýř většího zemědělského statku a jako člověk, který nikterak netrpí nouzi, nýbrž jest lépe situován, než i největší majetník v obci Chornicích, takovéhoto přídělu vůbec nepotřebuje. Naproti tomu se nepamatovalo na velmi velký počet nejchudších lidí žijících v nejnuznějších poměrech, jejichž jediným pramenem výživy byla malá výměra zpachtované lichtensteinské půdy. Těmto lidem hrozí dnes největší nouze, poněvadž jim byla odňata půda, kterou měli zpachtován často 20 let a za to přikázána cizím lidem, kteří většinou ani půdy nepotřebovali a kteří ji budou také pro velkou vzdálenost těžce obdělávati.

Již zákon ze dne 28. května 1919 č 318 Sb. z. a n. rozsáhle pamatoval na dosavadní pachtýře zabrané půdy a bylo v něm ustanoveno, že všichni drobní pachtýři velkostatkářských pozemků, kteří na pozemku hospodařili od 1. října 1901 sami anebo se svými rodinami mají právo koupiti tyto pozemky za výhodnou cenu. Tím a zněním všech pozdějších přídělových zákonů byla tato snaha jasně vyjádřena. Všem těmto pachtýřům s přednostním právem kteří zcela náhodně měli onen pozemek v pachtu od 1. října 1901, byl za výhodnou cen u přidělen. Naproti tomu všichni ti, jejichž pacht byl jen o jeden rok kratší kteří jsou tedy dnes rovněž tak dlouho a déle pachtýři zabraných pozemků než příslušní pachtýři z r. 1919, mají podle postupu obvodové úřadovny v Olomouci resp. pánů pověřených přídělem, ztratiti veškerý nárok. Má tedy býti otázka existence celých rodin čněna závislou na zcela náhodném rozhodném dni.

Vedle toho ještě skoro všichni drobní pachtýři knížecích pozemků v obci Chornicích na jaře r. 1924 přímo po výpovědi dané knížecí lichtensteinskou správou velkostatků v Moravské Třebové uzavřeli koupě zpachtovaných pozemků které ústřední ředitelství velkostatků v Olomouci předložilo státnímu pozemkovému úřadu, aby k nim dal svůj souhlas. Nuže všichni tito pachtýři a to právem se domnívali že se k této jejich nabídce bude přihlížeti. Knížecí lichtensteinská správa velkostatků uznala je za smluvní strany oni jasně prokázali svou vůli pozemky koupiti a nyní byli téměř vesměs opominuti a k tomu ještě ve prospěch cizích osadníků, kteří často přiděleného pozemku vůbec ani obdělávati nemohou.

Podepsaní se tedy táží:

1. Ví pan předseda vlády o těchto poměrech? Poněvadž se postup pozemkového úřadu v obci Chornicích neshoduje se smyslem a duchem přídělového zákona jest ochoten učiniti opatření aby byl do Chornic ihned vyslán úředník státního pozemkového úřadu, který by tam přezkoušel nezákonité rozdělení?

2. Jest ochoten rozkázati, aby pozemkový úřad ihned provedl nové rozdělení a při něm především pamatoval na dosavadní pachtýře pozemků a usedlíky obce Chornic?

V Praze dne 26. listopadu 1924.

Dr. Spina, Schälzky, Kostka, Patzel, J. Mayer, Windirsch, Wenzel, Simm, Zierhut, Kaiser, Schubert, Křepek, Knirsch, Sauer, Heller, dr Kafka, Matzner, inž. Kallina, dr. Lodgman, dr Keibl, dr. Brunar, dr. Schollich, Kraus, dr Lehnert.

II./4990 (překlad).

Interpelace

poslanců dra E. Schollicha, inž. R. Junga,

R. Schälzkyho, Stenzla a druhů

ministrovi vnitra

o obecních volbách v Karvinné v okrese fryštátském v československém Slezsku.

Dne 16. září 1923 jako jinde v československém Těšínsku tak také v Karvinné byly provedeny obecní volby. Již o volbách samých při skrutiniu byly činěny potíže při zjištění poměru hlasů na základě čehož bylo sčítání hlasů přerušeno. Teprve po rozhodnutí opavské zemské politické správy v lednu letošního roku bylo dokončeno.

Volby však potvrzeny nebyly, poněvadž s české strany byly proti nim podány námitky.

Vlastní důvod těchto námitek jest jistě spíše hledati v rozdělení mandátů, než v přímém pochybení proti volebním předpisům. Dosáhli:

Tento volební výsledek jest proti srsti přáním místních vládnoucích Čechů. K této domněnce se musí dospět, všimneme-li si výroku jednoho z nich který tvrdí, že Karvinná nebude míti tak dlouho voleného obecního zastupitelstva pokud nebude vhod jim totiž Čechům.

Jak fryštátská okresní politická správa tak také opavská zemská politická správa ponechaly námitky několik měsíců nevyřízeny. Čtyřikráte zakročili němečtí a polští voliči svými deputacemi ve Fryštátě, dvakráte v Opavě, než se konečně koncem července t. r. dověděli u zemské politické správy že bylo vyhověno vzneseným námitkám a loňské volby byly zrušeny. Při této příležitosti dostalo se jim také ujištění, že zrušovací výnos bude vydán nejpozději 25. srpna t. r. a že tím zároveň budou také rozepsány nové volby do obecního zastupitelstva.

Než tento slib nebyl zachován neboť trvalo to téměř 14 měsíců od provedení voleb až do jejich prohlášeni za neplatné, což bylo konečně vyhlášeno počátkem listopadu 1924, avšak nové volby jak bylo slíbeno, současně rozepsány nebyly.

Průtahy při vyřizování námitek, které mají býti podle §u, 56 zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n. vyřízeny během 3 měsíců, počítaje ode dne vznesení námitek jest novým důkazem právní praxe používané, jde-li o věci netýkající se Čechů. Jest však dalším důkazem také toho že sama zemská politická správa nejen schvaluje, nýbrž i sankcionuje trvání správní komise v Karvinné, rovněž jako v šesti jiných místech politického okres fryštátského.

Toto chování politických úřadů musí vzbuzovati oprávněno domněnku že hlavní mluvčí za Karvinnou který tvrdil, že Karvinná dostane volené obecní zastupitelstvo teprve tehdy schválí-li to místní Češi, přece jen má pravdu že jeho vliv jest silnější než moc politických úřadů a že tyto nejsou nic jiného než hříčka v rukou národně přepjatých šovinistů.

Takovéto zásady jak jich v tomto případě užívají příslušné politické úřady, nejsou způsobilé povznésti důvěru starousedlého obyvatelstva k republice, jako ke státu právnímu.

Podepsaní se tedy táží:

1. Jest pan ministr vnitra ochoten zjistiti příčinu, proč vyřizování námitek bylo protahováno?

2. Jest ochoten přiměti opavskou zemskou politickou správu, aby dala co nejdříve rozepsati nové obecní volby v Karvinné?

3. Jest týž ministr ochoten pohnati k odpovědnosti úředníky opavské zemské politické správy a fryštátské okresní politické správy, kteří mají vinu na průtazích při vyřizování a postarati se aby tyto úřady konaly své povinnosti nepodléhajíce vlivu kterékoliv strany?

V Praze dne 25. listopadu 1924.

Dr Schollich, inž. Jung, Schälzky, Stenzl, dr. Lodgman, dr. Radda, inž. Kallina, dr. Medinger, Böhr, Mark, Bobek, Simm, dr. Keibl, dr. Brunar, dr E. Feyerfeil, Matzner, Kraus, dr. Lehnert, Patzel, Knirsch, Wenzel.

III./4990 (překlad).

Interpelace

poslance dra E. Schollicha a druhů

předsedovi vlády

o přehmatech železniční a celní správy proti jazykovému právu.

Ve všech věcech týkajících se vlečných drah užívají státní dráhy jak bylo zjištěno jen českého jazyka. Také účty vydávají se dosud vlečným drahám jen v českém jazyku. Již častěji se stalo, že majetníkům vlečných drah kteří žádali o opis nebo o překlad česky sepsaného účtu pro vlečné dráhy jednotliví zaměstnanci státních drah, neznajíce německy buď úmyslně nebo neúmyslně, hrozili, že se m zastaví přistavování na vlečnou dráhu. Několikráte bylo proti tomu zaujato stanovisko a poukazováno na styk mezi obchodníky neboť státní dráhy prohlásily že v tomto případě jako státní podnik podle § 1 jazykového zákona jsou povinny užívati státního jazyka. Stížnosti proti tomu neměly úspěchu, poněvadž státní dráhy trvají na svém stanovisku, že jako státní podnik jsou povinny užívati státního jazyka.

Stejný šovinismus se projevuje u celní správy. Podmokelský hlavní celní úřad jen česky vyplňuje ohledací nález v celních deklaracích až na číslo, slovy uvedené ačkoliv Podmokly jsou městem v němž jest více než 20%ní kvalifikovaná menšina. Onen celní úředník oznámil kterési firmě v Podmoklech, že se za krátko budou musiti i odpovědi zboží podávati nikoliv německy nýbrž jen ve státním jazyku. Celý postup celního úřadu odporuje § 2 jazykového zákona.

Podepsaní se tedy táží pana předsedy vlády: Víte o tomto přehmatu železniční a celní správy proti jazykovému zákonu? Jste ochoten tento přehmat jako odporující jazykovému zákonu co nejdříve odstraniti a vydati jednotlivým úřadům vhodné pokyny?

V Praze dne 25. listopadu 1924.

Dr. Schollich,

dr. E. Feyereil, Matzner, dr. Radda, inž. Kallina, dr. Lelley, Füssy, dr. Körmendy-Ékes, Zierhut, Windirsch, Kaiser, Sauer, Böllmann, Szentiványi, dr. Korláth, Palkovich, dr. Jabloniczky, dr. Keibl, dr. Lehnert, Kraus, dr. Lodgman, dr. Brunar.

IV./4990 (překlad)

Interpelace

poslanců Fr. Housera, L. Kučery a soudr. ministrovi vnitra o politickém stranictví a odstrkávání komunistické strany Československa při jmenování okresních správních komisí.

Když byly před rokem provedeny volby do obcí, očekávalo se všeobecně, že budou nově jmenovány okresní správní komise. Vláda byla k tomu povinna podle resoluce, přijaté 11. března 1921 poslaneckou sněmovnou, jež jí byla předložena jménem ústavního výboru zpravodajem poslancem Malypetrem, nynějším ministrem vnitra: Vládě se ukládá, aby správní komise obcí, okresů neb zemí sestavovala podle výsledků posledních voleb, provedených v té které obci (pokud se týče okresu neb zemi) na základě všeobecného poměrného volebního práva a aby k tomu cíli vyžádala si u organisací politických stran obce (pokud se týče okresu neb země) návrhy, z nichž má jmenovati členy, připadající určité straně.

K obecním volbám 16. září 1923 byly ponejprv podány kandidátní listiny strany komunistické a soustředily na sebe ohromný počet hlasů. Vláda se nemohla vymlouvati, že nezná smýšlení občanstva, a měla podle něho jak jí bylo nakázáno uvedenu resoluci, jmenovati hned okresní správní komise. Neučinila toho pod lichým tvrzením, že jí síla politických stran není známa, zatím však o ní dobře věděly okresní politické správy, takže někde otiskovaly výsledek voleb v úředním věstníku. Odkládala nové jmenování proto, aby prodloužila úřadování okresních správních komisí starých, v nichž nebylo kontroly a iniciativy příslušníků strany komunistické.

Toto neoprávněné a úmyslné prodlužování funkčního období okresních správních komisí a zbavování vlivu strany komunistické na důležitý obor veřejné správy, trvalo celý rok. Teprve potom přikročila vláda ku jmenování novému. Při tomto důležitém aktu pro veřejný život, jenž má býti výrazem práva a posilou právního smýšlení obyvatelstva, objevila se následující fakta.

V okrese zbraslavském dostala strana československých socialistů skoro jen polovinu počtu hlasů, který obdrželi komunisté, ale byly jí přikázany rovněž 3 mandáty jako straně komunistické. Rozhodoval při přikazování mandátů počet odevzdaných hlasů? Vytýkáme ještě, že předsedou byl jmenován člen strany československých socialistů a místopředsedou člen strany agrární, ač obě tyto strany nedostaly dohromady tolik hlasů, jako strana komunistická sama. Podle zpráv novinářských prohlásil pan ministr Malypetr berounské deputaci československých socialistů, že komunista nebude nikde předsedou ani místopředsedou okresní správní komise. Podle jmenování okresní správní komise zbraslavské vzniká domněnka, že zemská správa politická v dohodě se zemským správním výborem se řídila oním výrokem pana ministra vnitra, podle něhož by se občanstvo Československé republiky rozdělovalo na dvě skupiny, komunistickou a skupinu občanstva ostatního, z nichž první pro politické přesvědčení se na právech zkracuje, a druhé se poskytuje nadpráví.

V okrese novopackém je počet odevzdaných hlasů pro stranu komunistickou mnohem větší než pro stranu sociálně demokratickou, ale sociální demokracii byly dány dva mandáty, komunistům jen jeden. Občanům sociálně demokratickým se přiznává privilej mimořádně většího zastoupení, občanům komunistickým se vtiskuje znak menší ceny.

Z okresů německobrodského jsme dostali zprávu, že při jmenování okresní správní komise byl vzat za základ tento počet odevzdaných hlasů při volbách obecních, a podle něho byly přiděleny tyto mandáty:

Kdybychom přijali za správný udaný počet hlasů, potom při spravedlivém rozdělení mandátů by komunistická strana, s větším počtem hlasů než dostala strana československých socialistů nebo sociálních demokratů, nemohla dostati méně mandátů než tyto strany. Ale organisační aparát politické strany komunistické je tak dokonalý, že součtem hlasů ve všech obcích odevzdaných každé straně zjistil smýšlení občanstva v celém okrese. Výsledky tohoto sčítání ovšem nesouhlasí s udaným počtem hlasů, připadajícím jednotlivým politickým stranám a ovšem také ne s rozdělením mandátů. Podle něho se přidávají republikánské straně 3 mandáty, sociálním demokratům, kteří nedosáhli ani volebního čísla, 2 mandáty, a československým socialistům 1 mandát. Naproti tomu nedostala zaastoupení, ač jí patří, Vereinigte Deutsche Partei 2 mandáty, české menšiny 1 mandát, a strany komunistická, lidovci a národní demokraté každá o 1 mandát méně.

V okrese táborském soustředila na sebe stran komunistická podle odevzdaných hlasů do obcí nejvíce hlasů po republikánské straně českého venkova ale dostala v okresní správní komisi pouze jednoho člena.

V okrese chrastavském byly do okresní správní komise jmenování ze strany komunistické 4 členové agrární 3 německé občanské 2, křesťansko sociální 1 člen německé sociální demokracie 1 člen a českých menšin 2 členové. Komunistická strana dostala 4 mandáty na 5.760 hlasů sociálním demokratům byl dán mandát na 791 hlasů a českým menšinám na 880 hlasů dokonce 2 mandáty.

Nevysvětlitelný nepoměr mezi počtem hlasů odevzdaných při obecních volbách a počtem jmenovaných členů vykazuje okresní správní komise ve Frýdlantě. Tam je zastoupena:

Jestliže česká menšina dostává na 503 hlasy mandát přísluší komunistické straně na počet hlasů dvanáctkrát větší jistě více mandátů než 4.

V okrese libereckém dostaly strany:

z čehož je zřejmo že pro českou menšinu bylo vzato jiné, příznivější měřítko než pro stranu komunistickou.

Rozdělení mandátů v okresní správní komisi hanšpašské nedbá odevzdaných hlasů pro stranu komunistickou jichž je 993, za to však přiděluje svazu zemědělců na 524 hlasy 1 mandát a české menšině 1 mandát dokonce na 345 hlasů. Tu je patrno že úřady Československé republiky znají občany bezprávné a za ty považuji komunisty.

Zadržování práv komunistům vykazuje složení okresní správní komise varnsdorfské, v níž komunisté s 2.496 hlasy v obecních volbách odevzdaných mají 1 mandát, česká menšina na 631 hlas také 1 mandát a svaz zemědělců s 887 hlasy 2 mandáty. Není možná přesvědčiti názorněji komunisty o bezpráví, jemuž jsou před úřady vydáni.

Uvedená data nejsou ovšem úřední. Pan ministerský předseda Švehla prohlásil před rokem v rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny: ťPokud se poslanec Bubník zmiňoval o statistice posledních voleb a projevil doměnku, jakoby neuveřejnění její bylo v zájmu vlády konstatuji, že materiál volební pro svou kusost statistickému úřadu vůbec nebyl dán k zpracování. Přesná statisika posledních obecních voleb na základě vědeckém není totiž možna poněvadž nebyly provedeny všude. Jsou obce, v nichž byly provedeny již dříve v jiných obcích nedošlo k volbám vůbec, jinde spojily se všechny strany a podaly společnou kandidátní listinu.Ť

Přes to však rozdělení hlasů na jednotlivé poltické strany kandidující při obecních volbách jest úřadům známo, třeba nebylo zpracováno statistickým úřadem vědecky. Když v květnu 1. r. se objevila ve Venkově zpráva z předsednictva republikánské strany že socialistické strany v zemském správním výboru znemožňují jmenování nových okresních správních komisí, dověděla se veřejnost toto: Většina zemského správního výboru se usnesla ve schůzi dne 19. března, kde byl podán návrh zemské správy politické na jmenování okresních správních komisí, na tom aby zemská politická správa předložila k svému návrhu příslušný materiál statistický a výsledky obecních voleb, aby na základě jeho mohl řečený výbor prozkoumati a schváliti návrh zemské politické správy. Tomuto usnesení výboru zemská politická správa do 30. dubna t. r. nevyhověla. Teprve 30. dubna poslala neobvyklým způsobem jednomu z přísedících agrární strany sdělení, že je každému členu zemského správního výboru možno od 2. do 10. května do statistiky volební nahlédnouti v úřadovně této správy.

Nebudu vyličovati další jednání obou zemských úřadů súčastněných při jmenování okresních správních komisí. Doufám, že uvedené jednání mezi nimi s přenými daty nikdo nepopře. Z něho je patrno že počet hlasů při obecních volbách odevzdaných pro jednotlivé kandidátní listiny v Čechách zemská politická správa má. Musela je míti, když prováděla resoluční usnesení, poslanecké sněmovny. Tyto výsledky jsou zpracovány pro všechny okresy stejně je v nich tedy také rozhodnuto jak byla zjišťována síla jednotlivých kandidujících stran v okresech, v nichž nebyly provedeny obecní volby všude i kterým stranám byly počítány hlasy z obcí, v nichž se spojily všechny strany a podaly společnou kandidátní listinu.

Výtky v této interpelaci prokazují stranictví při rozdělování mandátů do okresních správních komisí jednotlivým politickým stranám, jehož se úřady dopouštět nesmějí Podepsaní se tudíž táží:

1. Ví pan ministr o přidělení mandátů do okresních správních komisí jednotlivým politickým stranám v uvedených okresech, které nesplňuje rozkaz resoluce přijaté poslaneckou sněmovnou aby ty komise byly složeny dle výsledků posledních voleb do obcí?

2. Jest pan ministr ochoten uveřejniti statistiku posledních voleb do obcí, kterou má zemská politická správa v Čechách, zásady podle kterých byla sdělána, která doba byla při ní určena pro konání ťposledníchŤ voleb, podle které zásady byly jednotlivým stranám přisouzeny hlasy odevzdané pro společnou kandidátní listinu a jak bylo stanoveno volební číslo pro přidělování mandátů?

3. Čím pan ministr vysvětlí, že nařízení resoluce, aby vláda nově jmenovala okresní správní komise po provedených volbách bylo vykonáno teprve po roce?

V Praze dne 3. prosince 1924.

Houser, Kučera, Blažek, Haken, Koutný, Bubník, Burian, Darula, dr. Gáti, Svetlik, Kunst, Rouček, Mondok, Krejči, Toužil, Kreibich, Sedorjak, dr. Šmeral, Malá, Teska, Warmbrunn, Mikulíček, J. Kříž, Šafranko, Skalák, Tausik.

V./4990 (překlad).

Interpelace

poslance dra Josefa Keibla a druhů

ministrovi sociální péče

o zemské úřadovně I. Všeobecného pensijního ústavu pro zaměstnance v Praze.

V době převratu bylo mnoho velkostatkářských úředníků pojištěno u zákonně uznaného náhradního ústavu: Pensijního ústavu po velkostatkářské úředníky ve Vídni a poněvadž nedošel pokyn, aby příspěvků neplatili již do Vídně nýbrž aby platili jinam, byly tam příspěvky také několik měsíců po převratu dále placeny. Když konečně zemská úřadovna I. Všeobecného pensijního ústavu pro zaměstnance v Praze rozkázala aby byly příspěvky placeny jí, stalo se to po tomto slibu:

ťPříspěvky, které byly placeny rakouskému náhradnímu ústavu vyúčtuje zemská úřadovna s oním ústavem a nebude již požadovat jejich zaplacení od ctěné firmy.Ť

Pensijní ústav porušiv tento jasný slib, požadoval později tyto příspěvky řádně již placené do Vídně a v mnoha případech je dokonce vymáhal exekučně. Marné bylo dovolávati se slibu jejž zemská úřadovna učinila písemně a marná byla všechna odvolání. Pensijní pojišťovna dodatečně prohlásila, že učinila slib předpokládajíc že vídeňské ústavy zaplacené částky vrátí. Stalo se to sice, avšak jen v rakouských korunách a tak pražský ústav může dáti nanejvýše dnešní rakouské koruny místo korun zaplacených v zimě 1918-1919, které byly několika tisíckráte hodnotnější. Tento předpoklad však v písemné slibu pensijního ústavu vůbec jen výslovně vymíněn nýbrž bez výhrady bylo slíbeno, že zaplacené částky nebudou znovu žádány. Pensijní ústav v Praze také uvádí, že ode dne převratu bylo povinností zasílati příspěvky do Prahy. Ani to není správné neboť pražský pensijní ústav oznámil teprve 2. března 1920 že dnem 1. března 1920 převezme pojištění u vídeňských náhradních ústavů. Do března 1920 nemohly tedy býti příspěvky placeny do Prahy a jest nesprávné, že je pražský ústav reklamuje za dobu, od 28. října 1918 do 1. března 1920.

Podepsaní se tedy táží pana ministra:

Jest pan ministr ochoten naříditi, aby pražský pensijní ústav vrátil příspěvky, které vymohl za dobu od 28. října 1918 do 1. března 1920 v československých korunách, poněvadž byly dvakráte zaplaceny v plnocenných korunách a jest nespravedlivé aby kterýkoli z obou platů byl vracen v korunách rakouských?

V Praze dne 3. prosince 1924.

Dr Keibl, dr Lodgman, dr Lelley, dr Brunar, Szentiványi, dr Lehnert, Füssy, dr. Jabloniczky, Böllmann, dr Korláth, dr Körmendy-Ékes. Sauer, inž Kallina, Matzner, Kraus, dr Radda, dr E. Feyerfeil, Palkovich, Kaiser, dr. Schollich, Windirsch, Zierhut.

VI./4990 (překlad).

Interpelace

poslance dra E. Schollicha a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o poměrech ve slezské zemské školní radě.

Měsíčně vycházející ťZprávyŤ ministerstva školství a národní osvěty přinášejí pravidelně referáty o schůzích zemských školních rad v Praze a v Brně kdežto ze Slezska takových zpráv není. Příčinou toho jest že Slezsko nyní nemá zemské školní rady. Co se obyčejně označuje ve Slezsku jménem ťzemské školní radyŤ není vlastně nic jiného než správní orgán jakéhosi sboru, kterého ve skutečnosti není. Věci tohoto neexistujícího sboru vyřizují úředníci jmenovaní a ani obyvatelstvo ani učitelstvo nemá na ně nějakého vlivu.

Ve starém, velice hanobeném Rakousku bylo tomu jinak. Tehdy mělo také Slezsko zemskou školní radu jež se skládala jednak ze členů volených jednak ze jmenovaných. Učitelstvo bylo v tomto sboru zastoupeno dvěma členy, jež na návrh ministra kultu a vyučování jmenoval císař. Plenum zemské školní rady konalo pravidelně schůze, na nichž konány porady o všech důležitých školních věcech. Zástupci učitelstva měli při tom příležitost zaujmouti stanovisko ke všem projednávaným otázkám a projeviti míněn učitelstva. Úřední období zemské školní rady bylo ustanoveno na 6 let. Převratem bylo předčasně ukončeno poslední úřední období slezské zemské školní rady, jež mělo trvat ještě jen do roku 1919. Byla tedy schůze konaná dne 12. října 1918 pod předsednictvím tehdejšího zemského presidenta Vojtěcha svobodného pána z Widmannů poslední plenární schůzí zemské školní rady.

Od onoho dne jest tedy Slezsko vlastně bez zemské školní rady a slezské obyvatelstvo a učitelstvo nemá zastoupení v nejvyšším zemském školním úřadě. Několikráte ukazovaly organisace u rozličných míst na neudržitelnost tohoto stavu, jenž není nikterak ozdobou demokratické republiky. Dosud marně. Na rozhodujícím místě jsou najisto mínění, že plena zemské školní rady není vůbec potřeb když se bez něho vystačilo plných 6 let.

Všechny stížnosti organisací byly odbyty většinou poukazem, že podle zákona o župním rozdělení zemské školní rady vůbec odpadnou a na jejich místo nastoupí župní školní výbory. Zákon o župním rozdělení ze dne 29. února 1920 byl však dosud proveden jen na Slovensku. Poněvadž článek 1. tohoto zákona ustanovuje, že se ponechává vládnímu nařízení kdy, ve kterých mezích zákon nabude účinnosti nelze prozatím pomýšleti na to že by župní zákon byl proveden. Obyvatelstvo a učitelstvo bude tedy pravděpodobně ještě hezky dlouho musiti čekati na župní školní výbory.

Tomuto nynějšímu nezákonitému stavu dlužno co nerychleji učiniti přítrž a uplatniti požadavek, aby se v tomto sboru dostalo zastoupení i obyvatelstvu a učitelstvu.

Dlužno také všeobecně žádat aby místa u zemských školních rad v Čechách a na Moravě uprázdněná smrtí nebo složením mandátu byla co nejdříve znovu obsazena.

Podepsaní se tedy táží pana ministra:

1. Víte o těchto poměrech u jednotlivých zemských školních rad?

2. Jste ochoten zavésti zde pořádek a učiniti tyto sbory znovu zdatným činitelem školní správy a to v Čechách a na Moravě tím, že se obsad uprázdněná místa, ve Slezsku pak že se vůbec vytvoří zemská školní rada?

3. Jste ochoten zavésti tento nový pořádek v nejkratší době nepřihlížeje k župnímu rozdělení?

V Praze dne 26. listopadu 1924.

Dr. Schollich, dr Lodgman, Szentiványi, dr E. Feyerfeil, Matzner, dr. Körmendy-Ékes, dr. Korláth, Füssy, Böllmann, Sauer, Zierhut, Kaiser, Windirsch, dr. Jabloniczky, Palkovich, dr Radda, dr. Lelley, nž. Kallina, dr Lehnert, dr. Brunar, Kraus, dr. Keibl.